Zprávy | Z archivu rubriky


Snahy o umístění dvou vědeckých institucí v Česku jsou zřejmě marné. Úsilí o zřízení sídla Evropské výzkumné rady v Praze už je minulostí a je i málo pravděpodobné, že bude v Česku institut Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC). Zájem Česka o něj ČTK potvrdil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Předseda České grantové agentury Josef Syka, který o zřízení a umístění výzkumné rady v Praze usiloval, ČTK řekl, že zřízena pravděpodobně bude, ale sídlit bude v Bruselu. Ve věci institutu výzkumného centra unie je optimističtější. "Někde v nových zemích takový institut vznikne. Nemohou to donekonečna držet v takzvaných starých zemích. Při určitém tlaku by se to mohlo podařit," řekl ČTK. Na to, jestli takový institut bude v Česku nebo v Polsku či Maďarsku, prý by ale "nesázel". Nyní existuje sedm výzkumných ústavů JRC v pěti zemích Evropské unie: Itálii, Německu, Španělsku, Nizozemsku a Belgii. Slouží jako vědecké zázemí pro rozhodování Evropské komise. České vědecké instituce s nimi spolupracují. "Zdá se, že některé nové členské státy by chtěly vytvoření nového ústavu JRC na svém území. Jakýkoliv takový návrh bude posouzen ve světle nabízené hodnoty a poptávky spotřebitelů (EK). Zatím nejsou žádné definitivní plány a ve velké míře to bude záležet na rozhodnutí o nové finanční perspektivě a na politických stanoviscích," řekl v Praze generální ředitel výzkumného centra EK Roland Schenkel. Páteční jednání představitelů evropské pětadvacítky o rozpočtovém výhledu Evropské unie na léta 2007 až 2013 však zkrachovalo. Přestože někteří politikové říkají, že se bude jednat dál a že na přijetí kompromisního řešení je dost času, jiní, zvláště opoziční, hovoří o krizi. Jahn je optimistický. "Ohrožení financování vědy by mohlo nastat jen tehdy, kdyby došlo k větší dezintegraci Evropské unie. Zatím je to jen krach jednoho jednání. Letos ani v příštím roce to mít vliv nebude," dodal.

Kolem 3000 lidí přilákalo o víkendu do rozpadajícího se zámku v Brtnici na Jihlavsku zvonění železa a vůně ohně. Na čtvrtý ročník Brtnické kovadliny přijalo pozvání na 200 kovářů z tuzemska i zahraničí a zhruba stejně tolik jejich pomocníků. Další ročník se bude konat tentokrát až za dva roky. Bude ale také záležet na rozhodnutí soudu k majetkoprávním vztahům k památce, řekl ČTK jeden z pořadatelů Arnold Rubeš. Oblíbená akce se málem nekonala, dosavadní majitel nechal vyměnit zámek od hlavní brány, vysvětlil. V rozlehlém areálu ale nakonec vládla báječná atmosféra, o kterou se postarali účastníci i počasí. Jedinou skvrnou na ni byl katastrofální stav budov, nad kterým návštěvníci kroutili hlavami.

V divácké anketě získala ze 140 vystavených děl nejvíce hlasů pestře strukturovaná plastika draka Michala Janáka ze Středního odborného učiliště Tradičních řemesel Brno. Porota pak ocenila bránu Kovářské dílny otce a synů Stawaritschů z Kostelce na Hané. Nejrychleji a nejkvalitněji za 37 sekund vykoval hřebík Ivo Rudolf z Bečova nad Teplou, oceněny byly také učňovské práce, shrnul Rubeš. Kovářské řemeslo má na Vysočině dobré zázemí: z 200 akreditovaných účastníků jich zhruba 40 bylo domácích. I tentokrát přehlídku poctil návštěvou nestor kovářů Alfred Habermann. Pozitivní je fakt, že autory 135 děl vystavených na druhém nádvoří byli žáci a studenti šesti škol a učilišť Česka. Právě jejich díla prezentovala širokou škálu nápadů.

Kühnl se v sobotu v Kábulu sešel s afghánským ministrem obchodu a faktickým premiérem Hadájatem Amínem Arsalou, který ocenil českou účast v Mezinárodních silách pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF). Jednali o obnově hospodářské spolupráce - rýsuje se například možnost navázat na aktivitu českých expertů při výstavbě afghánských cementáren ještě z dob socialistického Československa. Kühnl hovořil také s tureckým velitelem kábulského letiště, plukovníkem Kazimem Öngülem, který řekl, že pokračuje výcvik afghánského personálu včetně dispečerů, který se jednou ujme řízení provozu letiště. Jedná se o 700-800 lidí. Český ministr se rovněž sešel s afghánským generálem Muhammadem Azimem Mudžáhidem, který ho informoval, že pokračuje budování afghánské armády s cílem mít 70.000 vojáků. Generál ovšem nedokázal upřesnit, kolik mužů mají afghánské ozbrojené síly nyní k dispozici. Zároveň přiznal, že v boji proti teroristům podél hranice mezi Afghánistánem a Pákistánem se nedaří navázat spolupráci obou zemí.

Noc na neděli ministr Kühnl se skupinou členů českého parlamentu provizorně strávil ve Fajzábádu v táboře Provinčního rekonstrukčního týmu, kde slouží Češi společně s Dány a Němci. Musel tam počkat, až se opraví Hercules, kterému při návratu pro delegaci prasklo při přistávacím manévru na dráze z ocelových plátů kolo. Letoun zablokoval dráhu a znemožnil tak přílet náhradního stroje. Delegace tak již v sobotu nestihla návrat do Kábulu, kde čekal ministrův český speciál Tu-154; kábulské letiště z bezpečnostních důvodů přerušuje provoz vždy v 18:00 místního času (15:30 SELČ).

Pořádání referenda o evropské ústavní smlouvě je podle prezidenta Václava Klause nyní zbytečné. "Euroústava dnes fakticky není. Tím, že byla odmítnuta ve dvou zemích, považuji za zbytečné, abychom dělali referendum," řekl v neděli Klaus. Dodal, že případné lidové hlasování by bylo průzkumem veřejného mínění, a nikoliv smysluplným referendem podle české ústavy. Koaliční strany přitom s referendem počítají, konat by se podle nich mohlo nejdříve s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Podle premiéra Jiřího Paroubka by bylo praktické, kdyby se všelidové hlasování uskutečnilo až za 18 či 20 měsíců. O pokračování ratifikace ústavní smlouvy rozhodli tento týden i šéfové států a vlád členských zemí unie na summitu v Bruselu.

Krach pátečního jednání nejvyšších představitelů unie o rozpočtu EU na roky 2007 až 2013 Klause nepřekvapil, nicméně věří v nalezení kompromisu. "Dalo se to očekávat. Nedělal bych z toho žádnou tragédii. Myslím, že k nějakému kompromisu někdy dojde. Je to ale ukázka toho, jak to v Evropské unii skutečně je," řekl Klaus. Proti rozpočtovému návrhu se na bruselském summitu postavila především Británie, která nepřipustila zmenšení svých slev z příspěvku do unijní pokladny. Návrh rozpočtu se kromě Britů nelíbil také Nizozemsku, Švédsku, Španělsku a Finsku. Podle ekonomů by neschválení rozpočtu mohlo připravit Českou republiku v dalších letech o část peněz z evropských fondů.

V září nebo v říjnu se má konat sjezd Unie svobody-DEU. Nejmenší vládní strana má na tomto shromáždění rozhodnout o tom, v jakém uskupení půjde do parlamentních voleb v příštím roce - zda bude kandidovat sama, nebo se domluví s menšími stranami na liberální kandidátce. Sjezd není plánovaný jako volební - stranické vedení v čele s Pavlem Němcem bylo zvoleno na republikovém shromáždění loni v červnu a své funkce by mělo v řádném termínu obhajovat až příští rok. Je ale možné, že si členská základna mimořádné volby vyžádá. Unie svobody se totiž nachází ve svízelné situaci, média i političtí soupeři mluví o její klinické smrti nebo agonii. I když je Unie svobody vládní stranou, má deset poslanců a tři ministry, její volební preference se pohybují kolem jednoho procenta. Ke vstupu do sněmovny přitom potřebuje alespoň pětkrát tolik hlasů. Unionisté propadli v loňských volbách do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Zvýšení obliby jim zatím nepřinesla ani billboardová kampaň za několik milionů korun.

Dlouhodobá jednání o integraci menších pravicových stran dosud nevedla k dohodě a nynější vývoj zatím nenasvědčuje tomu, že by to v dohledné době mělo být jinak. Úvahy o společném postupu US- DEU, Strany zelených, Evropských demokratů, SNK, ODA, Cesty změny a dalších uskupení blokují osobní ambice, vzájemné antipatie některých politiků i nechuť stran vzdát se vlastní značky. Podle politologů by společný blok potřeboval výrazného lídra, atraktivní program a důraznou předvolební kampaň, aby mohl uspět. A pokud má mít takové uskupení naději na úspěch, je podle nich nejvyšší čas, aby vzniklo.