Zprávy | Z archivu rubriky

Plán ministra financí Bohuslava Sobotky, podle kterého by měla vláda v příštím roce ušetřit asi 30 miliard korun, není podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha reálný. Vláda by si prý měla říci, kde chce šetřit, a poté se pokusit zmírnit takzvaný konvergenční program, ke kterému se zavázala Evropské unii. Škromach to řekl ČTK po setkání s investory.

Česká republika se v Bruselu kvůli chystanému přijetí eura zavázala nejen ke snižování schodku rozpočtu, ale i k dodržování výdajových rámců. "Výdajovými rámci jsme si trochu moc svázali ruce, a to dobrovolně," řekl Škromach ČTK. Podle něj bude nutné konvergenční program učinit reálnějším. S tím však Sobotka nesouhlasí. "Našim cílem je dodržet program, ke kterému jsme se zavázali. V příštích dvou letech je potřeba ušetřit asi 70 miliard korun," řekl ČTK jeho mluvčí Marek Zeman.

Podle Škromacha si vláda musí říci, kde ještě může škrtat a v čem již ne. "My můžeme říct, že budeme valorizovat důchody minimálně a ušetříme pět, šest miliard. My můžeme říct, že nezvýšíme mzdy pro veřejnou správu a ušetříme několik miliard korun. Ale je otázka, jestli to je dobře," řekl a připomněl, že i velké země jako Francie nebo Itálie se unijním pravidlům brání.

Síťová lůžka, která zůstala v českých léčebnách, nejsou podle ředitele bohnické psychiatrické léčebny Ivana Davida v žádném případě zneužívána. Používají se jen při zklidnění zvlášť agresivních pacientů, u nichž například neúčinkují silné léky, řekl David. V Bohnicích jsou dvě postele se sítí, jedna na mužském a jedna na ženském oddělení. "Agresivita je součástí mnoha poruch. Nevymysleli jsme si ji, abychom mohli pacienty týrat," uvedl David. Podle něj je použití lůžek přísně kontrolováno a vyhodnocováno. "Většinou jsou tato lůžka prázdná," dodal šéf léčebny. Kampaň kolem klecových lůžek označil za hysterickou, poškozuje podle něj psychiatrii. Lidé ji pak nevnímají jako lékařský obor, který pomáhá pacientům.

Informace o používání klecových a síťových lůžek v Česku vzbudily před rokem mezinárodní rozruch. Do kampaně za jejich zrušení se zapojila i autorka knih o Harrym Potterovi Joanne Rowlingová. Bývalý ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi "klece" v léčebnách okamžitě zakázal.

Agresivní a nebezpečné pacienty mohou lékaři uklidnit umístěním do síťového lůžka, v izolaci, kurtováním k posteli či silnými léky. Podle ředitele psychiatrické léčebny v Dobřanech na Plzeňsku Vladislava Žižky samotní pacienti obvykle vypovídají, že by byli raději uklidňováni v síťovém lůžku, kde se mohou pohnout, než kurtováni. "Ti, kteří v síťovém lůžku byli, pak přiznali, že to bylo oprávněné rozhodnutí," řekl ČTK Žižka. Připomněl, že omezovací prostředky se používají všude v zahraničí. V některých zemích se ale upřednostňují silné léky k utlumení, kurtování nebo zásah zdravotníků, kteří doslova neklidného pacienta zalehnou.

Virus, jehož prostřednictvím se neznámý pachatel dostal k informacím o majitelích 40 milionů kreditních karet v USA, ohrozil v Česku pouze lidi, kteří se ve Spojených státech zdržovali mezi srpnem 2004 a květnem 2005, nebo platili kartou na dálku. ČTK to řekl bezpečnostní expert Sdružení pro bankovní karty Tomáš Janout. "V současné době se to může týkat stovek potenciálně ohrožených karet. Zatím není známo, že by vznikla nějaká škoda," uvedl.

Podle informací ČTK ohrozil únik dat zhruba 300 až 400 majitelů karet v Česku. Banky nejvíce ohrožené karty v současnosti blokují a mění je postupně za nové. Nejvíce karet zablokovala podle dostupných informací GE Money (216), Česká spořitelna a ČSOB vymění zhruba 30 karet, zástupci Komerční banky hovoří o desítkách. "Je nám líto, že americká strana zadržovala informaci poměrně dlouhou dobu," uvedl mluvčí ČSOB Milan Tománek.

Český fotbalista Tomáš Řepka se dohodl s West Hamem United na další spolupráci. Jednatřicetiletý obránce podepsal podle deníku Sport s klubem, s nímž vybojoval postup do první anglické ligy, smlouvu na další dva roky. Řepka se v letní přestávce chystal z West Hamu po dohodě odejít, protože jeho plat výrazně zatěžoval rozpočet druholigového klubu. Po úspěchu v baráži se ho však vedení londýnského týmu snažilo udržet nabídkou nového kontraktu, v němž je prý začleněna klauzule, že Řepka může v případě opětovného sestupu do druhé ligy odejít.

Ústavní soud začne ve středu jednat o sporné novele zákona o střetu zájmů. Novelu napadly dvě skupiny senátorů, a to nejprve kvůli způsobu jejího schválení a poté kvůli obsahu. Obsahu se týkaly i další stížnosti od obecních zastupitelů. Novela totiž mimo jiné zakazuje zastupitelům současně vést organizace, které kraj či obce zřídily nebo majetkově ovládají. Na základě novely proto před časem přišlo o své posty několik zastupitelů v regionech. Jako první zbavil ředitel jihomoravského krajského úřadu mandátu v městském zastupitelstvu Vyškova ředitele vyškovské základní školy Miroslava Brtníčka a ředitele městské zoo Josefa Kachlíka s tím, že nesplňují podmínky novely zákona o střetu zájmů. Zastupitelé v několika dalších městech se sami rozhodli odstoupit z funkce, aby mohli zůstat ve vedení městských organizací.

Důchodce Jiří Pasovský má strávit osm let ve vězení za to, že předloni v únoru zastřelil v budově nigerijského velvyslanectví v Praze konzula a postřelil jeho sekretáře. Dopustil se tak vraždy a pokusu o další, uvedla v úterním rozsudku předsedkyně senátu pražského městského soudu Miroslava Straková. Obžalovaný si kvůli nemoci a špatnému psychickému stavu verdikt nevyslechl, jeho obhájci se však na místě odvolali, a případ tak bude řešit ještě vrchní soud.

Na počátku události stála několik let stará smlouva Pasovského s údajnými zástupci nigerijské vlády, mnohamilionové vklady mělnického důchodce do údajné stavby nigerijského ropovodu a očekávání zisku. Protože však bývalý vojenský lékař nedostal ze svých investic zpět ani dolar, žádal o pomoc velvyslanectví v pražských Střešovicích. Transakcemi prý přišel o více než 15 milionů korun, svých i vypůjčených, a věřitelé mu údajně začali vyhrožovat.

Předloni v únoru pak podle soudu Pasovský po hádce zastřelil konzula a postřelil jeho sekretáře, který právě vešel do kanceláře. Po střelbě se Pasovský zhroutil, čin si téměř nevybavoval, vzpomněl si jen na to, jak ho rozčílilo, když mu prý konzul nabídl pomoc za podmínky, že mu dá polovinu z navrácené částky.

Paví rodinka, která obývá Valdštejnskou zahradu v areálu Senátu, se opět rozrostla. Jedna z pávic přivedla na svět dvě mláďata, jedno z nich ale zahynulo prakticky hned po vylíhnutí, řekl ČTK tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka. Ani jeho přeživší bratříček či sestřička ještě nemá úplně vyhráno. Hrozbou jsou pro něj špatné počasí, neukáznění návštěvníci nebo případní noční dravci.

Před dvěma lety měli pyšný paví otec a jedna z jeho tří partnerek větší důvod k radosti - narodila se jim tehdy paterčata. Tři z pávat loni našla nové působiště v zoologické zahradě v Chlebech na Nymbursku, kam byla zapůjčena. Místo nich letos na jaře do senátní zahrady přibyl párek netradičně zbarvených bílých pávů.

Tito opeřenci nejsou jedinými novými zvířecími obyvateli barokní zahrady. Její vodní nádrž s rákosím si dobrovolně vybrala k vyvedení mláďat potápka. "Kolik má potápčat, se přesně neví, protože se strašně hemží a nejdou spočítat," uvedl Kostka.

Domovské právo ve voliéře u umělé krápníkové stěny mají dva páry výrů, kteří přes den povzneseně dřímají v nejvyšším patře svého příbytku. V zahradním skleníku už tři roky hlídá růst květin papoušek Vokurka. Mezi návštěvníky jsou v oblibě i šupinatí obyvatelé zahrady, které mohou krmit nebo jen fotografovat ve vodní nádrži. Mnozí z karasů, kaprů nebo tolstolobiků už dosáhli úctyhodných rozměrů, které by potěšily každého rybáře.

Soud vydal v úterý tuzemský a evropský zatykač na uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře, stíhaného za přípravu podvodu a vraždy. Státní zástupkyně v pondělí vypracovala i návrh na mezinárodní zatykač, soud jej však ještě neobdržel. Ministr vnitra František Bublan v pondělí řekl, že Krejčíř se už zřejmě dostal za hranice.

Krejčíř v sobotu utekl ze své černošické vily při domovní prohlídce krátce poté, co jej zatklo speciální komando. Kriminalisté po uprchlém podnikateli, který čelí obvinění ze zločinného spolčení, přípravy vraždy celníka a závažné hospodářské kriminality, zatím marně pátrají. Není vyloučeno, že se skrývá za hranicemi - možná na Slovensku, nebo ještě dále na východ. "Ale to není prověřeno," zdůraznil ministr. I když přiznává, že najít Krejčíře bude těžké, díky mezinárodní spolupráci je šance na dopadení větší, soudí.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se obává, že česko-vatikánská smlouva nebude ani v budoucnu z vnitropolitických důvodů ratifikována. Na konferenci o vztahu církve a státu v české právní úpravě řekl, že přitom neexistuje jediný racionální důvod, proč by nemohla být uzavřena. Zablokování je podle něj jen snahou odpovědět na poptávku ve společnosti, či spíše na falešnou představu, že církev chce privilegia.

"Ratifikace česko-vatikánské smlouvy je v zájmu státu i společnosti," prohlásil Svoboda. Smlouva podle něj nikoho neohrožuje a není v rozporu s ústavou. Cyril Svoboda řekl, že v české politice se vztah církví a státu zformuloval během krátké doby mezi listopadem 1989 a volbami na jaře 1990. Základní směr byl, že církve mají právo vystupovat autonomně. "Od té doby jsme svědky opačného trendu," konstatoval dnes a zmínil se o posilování role státu i o jeho snaze více vstupovat do života církví. "Vůbec ale nerozumím tomu, čeho se tím má dosáhnout, co z toho má společnost mít," poznamenal Svoboda. Vyslovil domněnku, že nejde o racionální věc, ale pouze o odpověď na společenskou poptávku.

Připomněl, že česko-vatikánská smlouva byla vyjednána v době sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana za úzké součinnosti ODS. Když měla být smlouva ratifikována, sami její autoři se proti ní postavili. Svoboda proto v tomto světle vidí předchozí přípravu smlouvy ne jako vytváření většího prostoru pro církve, ale jen jako snahu získat si tehdy podporu části voličů.

Upozornil také, že kořeny sociální demokracie jsou v odporu vůči katolicismu a že prezident Václav Klaus, někdejší předseda ODS, se nechal slyšet, že česko-vatikánskou smlouvu v této podobě nikdy nepodepíše.

Ve věku nedožitých 83 let zemřel v úterý významný pražský varhaník Jiří Ropek. Více než čtyři desetiletí působil v katolickém kostele sv. Jakuba v Praze na Starém Městě, vyučoval na konzervatoři a i poté, co již veřejně nevystupoval, pokračoval v komponování. O termínu posledního rozloučení má rodina informovat později.

U sv. Jakuba nastoupil Ropek po svém učiteli, pedagogovi a skladateli Bedřichu Antonínu Wiedermannovi v roce 1950. Kostel se tehdy pyšnil obnoveným nástrojem podle Wiedermannova návrhu. Tradice tamních varhanních koncertů, ať už za vstupné, nebo v neděli dopoledne v sousedství bohoslužby, trvá nadále.

Na Ropkovy varhanní hodinky chodily do kostela v době komunismu stovky lidí. Komunističtí strážci ideologie ho tolerovali, ale hlídali. Ropek vzpomínal, že pro režim například bylo nepřijatelné, aby zahrál kolem svátku sv. Václava Kličkovu fantazii na Svatováclavský chorál. Vyznělo by to zřejmě příliš manifestačně. Musel proto na poslední chvíli změnit program.

K jeho žákům patřil kdysi mimo jiné Michael Kocáb, který se však posléze jako rocker vydal v hudbě jiným směrem. Na Ropka vzpomíná jako někdejší žák také jazzman Milan Svoboda.

Jiří Ropek byl například prvním varhaníkem, který koncertoval v londýnské síni Royal Festival Hall. Roku 1968 zahajoval kulturní část olympiády v Mexiku. V roce 1995 obdržel jako první umělec z Východu diplom čestného člena britské Královské varhanické koleje - Royal College of Organists.