O tom, že chudoba cti netratí, přesvědčoval v úterý vědce prezident
Václav Klaus. Do pražské Krče si přišel na pozvání předsedy Akademie
věd Václava Pačese prohlédnout špičková pracoviště Ústavu
experimentální medicíny a Mikrobiologického ústavu. V debatě s vědci,
kteří léta poukazují na špatnou ekonomickou situaci začínajících
badatelů, použil argument, že pro vědu je lepší chudoba než opulentní
život, který ubíjí myšlení.
Klaus několikrát připomněl, že i on v Akademii věd pracoval a že byl
také postaven před rozhodnutí, zda má zůstat ve Spojených státech v
lepších podmínkách, nebo se vrátit do tehdejšího komunistického
Československa. Mladým vědcům, kteří poukazovali na to, že jejich
kolegové mají v Americe lepší podmínky pro práci, dal za pravdu.
Současně však uvedl, že je pouze na nich, jak se rozhodnou. Věda se
podle něj nemění. O tom, že ve Spojených státech se vědcům daří lépe,
už se hovořilo před sto lety, dosud ale "mozky vysáty nebyly", řekl
prezident.
Slova profesora Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky o
rozdílu mezi "opulencí" a slušným životním standardem, který by měli
mladí vědci mít, označil prezident za odborářský postoj. Mladí vědci
nyní začínají s platem kolem 20.000, Pačes již dříve uvedl, že by měli
mít dvojnásobek tak, aby to stačilo na založení rodiny a pořízení bytu.
Debatu s akademiky, kterou místy doprovázely salvy smíchu, uzavřel
Klaus hledáním bodu, ve kterém se česká věda nachází. Zda má málo peněz
a její kvalita stoupá, nebo zda už žije v nadbytku a její úroveň klesá.
O nadbytku se mluvit nedá, shodli se vědci.