Zprávy | Z archivu rubriky

Japonské firmy jsou v České republice spokojené a už připravují další investice, řekl novinářům český premiér Jiří Paroubek, který v Tokiu jednal se svým japonským protějškem Džuničiró Koizumim. Nové investice však podle něho zřejmě nebudou tak velké jako nově otevřený závod automobilek Toyota a Peugeot Citroen TPCA v Kolíně a měly by hlavně směřovat do různých špičkových technologií. Paroubek dodal, že v Česku je v současnosti 153 japonských investorů, kteří do země přinesli na dvě miliardy USD a vytvořili desítky tisíc nových pracovních míst. "Pan ministerský předseda řekl, že jsou v ČR spokojeni s určitou flexibilitou, nápaditostí a pracovitostí českých lidí," uvedl Paroubek. Dodal, že díky závodu TPCA by poprvé po 13 letech mohl český zahraniční obchod skončit vyrovnanou bilancí nebo se dokonce dostat do přebytku. Investice TPCA v Česku dosáhla 1,3 miliardy eur (asi 40 miliard korun), z toho zhruba polovinu představoval vývoj nového vozu. Firma zaměstná 3000 lidí, dalších 7000 míst vznikne u jejích dodavatelů. Nová továrna zahájila komerční výrobu na konci letošního února a do konce května vyrobila přes 11.000 vozů. Letos by z jejích linek mělo sjet přes 100.400 aut. Po najetí na plnou kapacitu bude ročně vyrábět 300.000 vozidel. Český premiér, který se rovněž setkal se zástupci japonské obchodní elity, uvedl, že příliv japonských firem může ještě růst. Třeba tím, že se zlepší podmínky pro život Japonců a jejich dětí, kdyby chtěli investovat na Moravě, což by Paroubek uvítal. "Japonským podnikatelům jsem řekl, že pokud budou problémy s japonskou školou, školkou, jsme připraveni toto řešit. Už jsme o tom s ministryní školství jednali," řekl Paroubek. Mohla by vzniknout například v Brně nebo v Olomouci. S Koizumim premiér hovořil o podnikatelských příležitostech, ale například také o zájmu Japonska spojit Českou republiku a Japonsko přímou leteckou linkou. Podle Paroubka to je příležitost pro oba národní dopravce, letadla by mohla létat mezi Prahou a Ósakou. Loni Česko navštívilo na 150.000 japonských turistů. Koizumi si s Paroubkem zřejmě rozuměl. Původně měla jejich schůzka trvat půl hodiny, nakonec se protáhla o 20 minut navzdory tomu, že Koizumi je momentálně velmi zaneprázdněn v parlamentu.

V psychiatrické léčebně v afghánském Kábulu začal od pondělí vznikat nový objekt s chráněnými dílnami, ve kterém budou pracovat tamní lidé bojující se svou drogovou závislostí. Výstavba budovy je součástí projektu Breaking the Circle (Prolomit kruh) brněnského sdružení Podané ruce. Jeho cílem je boj s drogami v této muslimské zemi. Projekt financuje Evropská unie, která něj vyčlenila osm milionů korun. "Výstavbou objektu naše pomoc rozhodně nekončí. To bychom žádných změn nedosáhli," řekl ředitel Podaných rukou Jindřich Vobořil. Doplnil, že organizace se podílí i na vzdělávání pracovníků kábulské psychiatrie, kteří pracují s narkomany. V Afghánistánu jim budou pomáhat i čeští terapeuti.

Vrchní soud v Olomouci snížil na 30.000 korun odškodnění, které musí zaplatit ostravská fakultní nemocnice své bývalé zaměstnankyni Lence Zahradilové. Uklizečka se před třemi lety v práci píchla o jehlu, která mohla být použita u HIV pozitivního pacienta. Vrchní soud tak změnil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, podle kterého měla nemocnice ženě zaplatit 100.000 korun. Proti verdiktu ostravského soudu se odvolala nemocnice. Zahradilová se virem HIV nenakazila. "Krajský soud nezvážil správně výši újmy. Žalobkyně si určitě vytrpěla své, na 100.000 korun to ale nebylo. Pro srovnání, za usmrcení dítěte mohou rodiče vysoudit maximálně 240.000 korun," řekl v odůvodnění rozsudku předseda senátu Jan Zavrtálek.

Stát zřejmě bude do budoucna poskytovat dotace bytovým družstvům na výstavbu domů. Počítá s tím vládní návrh, který ve třetím čtení přes odpor opoziční ODS schválila Poslanecká sněmovna. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Vláda chce zákonem zvýšit dostupnost nových nájemních bytů lidem s průměrnými příjmy. Na rozdíl od komerčních staveb by prý dotované družstevní byty mohly být až o 20 procent levnější. Dotace bude poskytovat Státní fond rozvoje bydlení, jejich výše bude záležet na nařízení vlády. Bytová družstva by si podle zákona mohla vzít na stavbu úvěry od peněžních ústavů a také úvěr od fondu s tříprocentní úrokovou sazbou. Poslanci odmítli návrh vlády, aby maximální výše úvěru od fondu byla omezena 60 procenty stavebních nákladů. Zákon také předpokládá, že zájemci o nový družstevní byt budou muset zaplatit nejméně 20 procent jeho ceny. Za stavbu domu se šesti byty v pořizovací hodnotě devět milionů korun by podle modelového příkladu vlády měly vklady členů družstva představovat zhruba 1,8 milionu korun. Zbytek by družstevníci spláceli v nájemném. Splátky úvěrů by pro družstvo měsíčně představovaly částku 42.500 korun po dobu 20 let. Sněmovna do zákona vložila ustanovení, podle něhož státní podpora musí být v souladu s nařízením Evropské komise z roku 2001, které upravuje podporu malého rozsahu. Právě na případný nesoulad zákona s evropskými předpisy upozorňovala ODS. Norma otevírá cestu k masivním státním subvencím určité skupině stavebníků a vlastníků družstevního bytového fondu, tvrdí občanští demokraté. Podle Zdeňky Horníkové zákon neobsahuje pravidla kontroly nakládání s poskytnutými prostředky. Návrh na zamítnutí novely ale neuspěl. Ministr financí Bohuslav Sobotka ke kritice ODS uvedl, že dosud nezaznamenal ze strany EU výhrady, podle nichž by zákon představoval nepovolenou veřejnou podporu. Podotkl také, že fond bydlení má peníze na poskytování podpory na několik let dopředu. Zákon podpořil také komunista František Beneš, podle něhož norma tvoří jeden z pilířů podpory bytové výstavby. Stavba družstevních bytů s podporou státu se má orientovat na lidi se středními příjmy. Jde především o lidi, jejichž výdělky dosahují maximálně 18.000 až 19.000 korun čistého měsíčně. Podle Českého statistického úřadu se přitom průměrná hrubá měsíční mzda pohybuje kolem 18.000 korun hrubého. V České republice se družstevní výstavba výrazně snížila po roce 1989, kdy stát přestal tento druh staveb podporovat a zaměřil se na podporu vlastnického bydlení. Ze zhruba 3,83 milionu trvale obydlených bytů je družstevních více než 650.000. To je asi 17 procent bytového fondu. Od příštího roku by se podle představ ministerstva pro místní rozvoj mělo ročně stavět přes 5000 družstevních bytů. Předloni firmy dokončily celkem zhruba 27.000 bytů.

Vstup České republiky do Evropské unie vyvolal na evropských univerzitách trend rušení bohemistických pracovišť nebo jejich "rozpouštění" v odděleních slavistiky. Na tiskové konferenci ke 3. kongresu světové literárněvědné bohemistiky to řekl ředitel Ústavu české a světové literatury Pavel Janoušek. Hlavním tématem kongresu je postavení české literatury a kultury mezi ostatními kulturami světa. Janoušek řekl, že na 170 bohemistů, kteří do Prahy přijedou, bude hovořit také o problémech bohemistických pracovišť. Vědecký tajemník kongresu Pavel Janáček řekl, že Česká republika se k zahraničním bohemistů nechová právě vlídně, přestože působí jako neformální vyslanci české kultury. Problémy jsou podle Janouška i s krátkodobými pobyty pro vzdálenější bohemisty, kteří si to na rozdíl od svých kolegů ze západní Evropy sami nemohou dovolit. Zahraniční bohemisté podle ředitele potřebují alespoň půlroční stáže v českém prostředí a není mnoho zdrojů, které by to umožňovaly.

Slovenská policie našla na kamerovém záznamu od jedné benzinové pumpy muže, který popisem odpovídá hledanému podnikateli Radovanu Krejčířovi. Tankoval benzin do vozu značky Lamborgini. "Nyní ověřujeme, zda je na záznamu Krejčíř," řekl ČTK Pavel Činčár z odboru mezinárodní policejní spolupráce. Muž měl tmavé sluneční brýle a kšiltovku. Česká policie nyní čeká, až kamerové záběry ze slovenské pumpy dorazí. "V každém případě by to pouze nastínilo směr, kterým jel," uvedl Činčár. Záběry jsou totiž podle něj asi dva dny staré. Slovenský směr Krejčířova útěku v úterý naznačil ministr vnitra František Bublan. Čimčár uvedl, že kamerové záznamy bývají velmi nekvalitní. Záběry jsou rozsekané, protože kamera pořizuje snímek každé dvě vteřiny.

Česká republika se úspěšně zapojila do mezinárodní pomoci a snaží se stále více pomáhat v zahraničí. Částky, které ročně vydává na projekty v chudších zemích, se postupně zvyšují. ČTK to řekl vedoucí Rozvojového střediska Ústavu mezinárodních vztahů Petr Halaxa. Česko poskytuje pomoc v cizině od roku 1996, od té doby se angažovalo ve 40 státech. V letošním roce do zdravotnických, vzdělávacích či zemědělských projektů v Evropě, Africe i Asii má podle Halaxy putovat zhruba 600 milionů korun. Příští rok by se částka měla zvýšit na 700 milionů. V následujících dvou letech by měla vždy růst o 50 milionů. "Prostředky ale bohužel nenarůstají tak rychle, jak bychom si představovali," řekl Halaxa. Dodal, že česká zahraniční pomoc se nyní soustředí na projekty v osmi zemích. Mezi ně patří Vietnam, Mongolsko, Jemen, Angola, Zambie, Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora. Podrobné strategie u jednotlivých států by měly zabránit tomu, aby české prostředky byly využity neúčinně, míní Halaxa. Programy rozvojové pomoci fungují stále ještě i v dalších zemích. Jako úspěšný projekt hodnotí odborníci ze střediska a ministerstva zdravotnictví například terénní ošetřovatelskou a rehabilitační péči nadace Sue Ryderové v Malawi. Tato africká země patří k nejchudším na světě. Česko loni poskytlo na financování léků a dobrovolníků, kteří se starají o pacienty na venkově, 1,75 milionu korun. Letos poputuje do projektu 1,85 milionu, v příštím roce pak 1,75 milionu korun. Tato částka představuje 40 procent rozpočtu projektu, zbytek hradí britská nadace Sue Ryder. Organizátoři projektu vytvořili na venkově, kde není žádná zdravotnická péče, síť dobrovolníků. Nyní je do projektu zapojeno již 450 místních, kteří zprostředkovávají sousedům pomoc. Starají se o to, aby se vesničané vždy dostavili na prohlídku, když zdravotníci s léky dorazí. Loni péči, rehabilitaci a léčiva díky projektu dostalo 6200 lidí. Velké procento venkovanů je totiž po prodělané a neléčené malárii postižených obrnou či epilepsií. Podle Halaxy by česká strana mohla projekt v příštích letech rozšířit. Podle představ by mohli do Malawi zhruba na rok vycestovat čeští zdravotničtí dobrovolníci. Důraz by měl být kladen i na prevenci. Patří mezi ni například používání moskytiér proti hmyzu, který malárii přenáší.

Ministr kultury Pavel Dostál byl hospitalizován v brněnském Masarykově onkologickém ústavu. Pobyt v nemocnici byl předem naplánován, v péči lékařů by měl zůstat do pátku, řekla ČTK mluvčí nemocnice Zuzana Joukalová. Dostál v Brně absolvuje chemoterapii a protinádorové ozařování. Kvůli svému dlouhodobému vážnému onemocnění zvažuje Dostál odchod z vysoké politiky. "Je docela reálné, že můj zdravotní stav bude natolik špatný, že budu muset odstoupit jak z funkce ministra, tak se vzdát poslaneckého mandátu. Tolik kritiky v sobě mám, abych tady nebyl jenom formálně," cituje Dostála vydání deníku Právo. Ministr se v úterý rozloučil i s poslanci. Ministr uvedl, že ho čeká třítýdenní úplná hospitalizace, při níž se podrobí silné chemoterapii. Několikatýdenní léčbu ale mluvčí nemocnice nepotvrdila. Podle ní bude zatím platit nedávno zavedený léčebný režim, kdy ministr stráví v Brně vždy tři dny v týdnu. Podobně se vyjádřila i mluvčí ministerstva Kateřina Besserová. Ministr má být v pondělí a úterý v úřadu, od středy do pátku pak v nemocnici, uvedla.

Ústavní soud ve středu s okamžitou platností zrušil spornou novelu zákona o střetu zájmů. Novela mimo jiné zakazovala zastupitelům současně vést organizace, které kraje či obce zřídily nebo majetkově ovládají. Na základě novely proto již před časem přišlo o své posty několik zastupitelů v regionech. Ústavní soud zákon zrušil kvůli nezákonnému procesu schvalování novely. Poslanci ji prosadili přes odmítnutí Senátu i prezidenta Václava Klause. Senátoři byli ale přesvědčeni o tom, že jejich veto novely mělo být konečné. Novela totiž mění i zákony o krajských a obecních volbách. Podle ústavy je přitom ke změnám volebního zákona nutný souhlas obou komor. Tomu dal Ústavní soud za pravdu. Sněmovna tvrdila, že o volební zákon nejde a souhlas Senátu proto nepotřebuje. Novelu napadly dvě skupiny senátorů, a to právě kvůli způsobu jejího schválení, ale i kvůli obsahu. Kvůli naléhavosti se ústavní soudci rozhodli věc projednat přednostně.

Italská firma Grandi Stazioni chce začít opravovat pražské Hlavní nádraží v polovině příštího roku. Stavbu bude provádět po etapách za plného provozu, modernizace tak bude trvat asi čtyři roky. Na tiskové konferenci to řekl generální ředitel Grandi Stazioni Enrico Aliotti. Do rekonstrukce bude firma investovat 658 milionů korun. Za to bude nádraží následujících 30 let provozovat. Ještě letos chce firma vypsat soutěž na dodavatele stavby. Grandi Stazioni vyhrála tendr Českých drah na revitalizaci Hlavního nádraží v Praze a dvou menších nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních již v roce 2002. Oprava karlovarského a mariánskolázeňského nádraží nebude tak zdlouhavá. Trvat by měla asi dva roky a stát má asi 100 milionů korun. Hlavní nádraží by mělo zcela změnit tvář. Stát by se z něho měl moderní multifunkční prostor s obchody a restauracemi. Sídlit by zde měla v budoucnu i banka, pošta a policie. O bezpečnost se bude starat také kamerový systém. Podle generálního ředitele Českých drah Josefa Bazaly se kromě rekonstrukce počítá s přesměrováním toku cestujících tak, aby se přirozeně dostávali do historické Fantovy budovy.