Zprávy | Z archivu rubriky


Odbojáři z první a druhé světové války a pozůstalí po nich mají podle Senátu dostávat k důchodu minimálně 200 korun měsíčně. S touto úpravou Senát téměř jednomyslně sněmovně vrátil k novému projednání návrh zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa. Zákon má zavést příplatek k důchodu pro odbojáře ve výši 50 korun měsíčně za každý měsíc v odboji, což by například za dobu druhé světové války představovalo 3450 korun. Vdovy a vdovci po nich by měli dostávat příplatek v poloviční výši, sirotci pak příplatek ve výši dvou třetin uvedené sumy, což by bylo podle návrhu zákona 20 korun za každý měsíc alespoň jednoho z jejich rodičů v odboji. Podle senátorů by minimální slušná výše tohoto příspěvku měla představovat nejméně 200 korun.

Lidé by podle navrhovaného zákona měli mít nárok na příplatek za každý měsíc strávený v koncentračním či internačním táboře a za boj se zbraní v ruce za vznik Československa nebo proti nacistické diktatuře. Pokud by se do odboje během druhé světové války zapojili na dobu kratší než tři měsíce, dostali by jednorázově 30.000 korun. Nyní mají jednorázovou částku dostat jen lidé, kteří v druhém odboji působili déle než tři měsíce.

Zákon má také zavést zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 2500 korun měsíčně pro lidi, kteří byli pronásledováni komunistickým režimem a bojovali proti němu. Příspěvek má být kompenzací za to, že tito lidé ne vždy mohou využívat bezplatné telefonování, vnitrostátní veřejnou dopravu a další výhody. Nárok na částku v poloviční výši by měli i vdovy a vdovci. Příspěvek mají dostávat lidé, kteří byli vězněni za svůj odpor vůči komunistickému režimu nebo byli v táborech nucených prací. Nárok na něj budou mít i ti, kteří se účastnili povstání proti nacistickému režimu v květnu 1945.

Zákon si v případě přijetí příští rok vyžádá ze státního rozpočtu 1,7 miliardy korun, o rok později to má být 1,2 miliardy korun. V dalších letech se částka zřejmě bude prudce snižovat. Lidí, jichž se má zákon týkat, je zhruba 25.000 a je jim v průměru 80 let. Ještě před pěti lety jich byl dvojnásobek.

Senát zopakuje svůj loňský návrh, aby prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání šesti členům protikomunistické odbojové skupiny, kterou před 50 lety vedli bratři Ctirad a Josef Mašínové. Skupinu navrhl nominovat spolu s dalšími kandidáty organizační výbor horní komory, po zpochybněném hlasování senátoři nakonec kontroverzní návrh přijali. Kromě bratří Mašínových byli členy jejich odbojové skupiny ještě Milan Paumer, Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák. O nominaci posledního z nich, který byl popraven před padesáti lety, uvažovala i dolní komora, její organizační výbor ho však ve čtvrtek ze seznamu kandidátů vyškrtl. Konečné slovo mezi svými kandidáty bude mít sněmovna jako celek. Nakonec však bude rozhodnutí na prezidentovi, loni návrh nevyslyšel.

Snaha ocenit Mašíny je každoročně příčinou sporů, neboť na jejich protikomunistickou činnost nejsou shodné názory. Počátkem června bratry Mašíny a jejich čtyři spolubojovníky vyznamenalo České a slovenské sdružení v Kanadě Masarykovou cenou. Mašínové a Milan Paumer cenu převzali osobně. Janata, Švéda a Novák byli vyznamenáni in memoriam. Cenu dostali podle předsedy sdružení Miloše Šuchmy "za odvahu v době, která byla jedním z nejkrutějších období v komunistickém Československu". Senátoři při kongresu sdružení pozvali Mašíny, kteří dosud žijí ve Spojených státech, k návštěvě Česka.

Skupina Mašínů zabila před 50 lety při útěku na Západ šest lidí z ozbrojených složek státu. Někteří lidé jim ale dodnes vyčítají, že postřelili hasiče a zastřelili ozbrojeného muže, který převážel peníze, a chloroformem omámeného příslušníka tehdejší policie. Beletrizovaný příběh Mašínů přibližuje loňská Kniha roku s názvem Zatím dobrý. Právě z ní citovali odpůrci nominace, aby dokázali, že Mašínové nemají na vyznamenání právo.

Platforma pro renesanci ČSSD doporučuje svolání mimořádného sjezdu, který by se zabýval změnami ve vedení strany, volebním programem, předvolební kampaní a změnou stanov. "Další setrvání Stanislava Grosse ve funkci předsedy ČSSD snižuje výrazným způsobem její šance na důstojný výsledek ve volbách do Poslanecké sněmovny," uvádí se v prohlášení, které platforma rozdala na čtvrteční tiskové konferenci. Mluvčí Jaroslav Doležal uvedl, že platforma naopak podporuje premiéra Jiřího Paroubka, který dokázal zkvalitnit práci kabinetu a zvrátit klesající podporu voličů sociální demokracii. Přetrvávají prý ale nedostatky v řízení strany, "která je do značné míry paralyzována nedostatečnou aktivitou jejího vedení, především předsedy strany Stanislava Grosse". Také Gross chce, aby byl lídrem sociální demokracie v parlamentních volbách i kandidátem na příštího předsedu vlády právě Paroubek. O kandidátkách pro příští volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006 bude ČSSD rozhodovat v září či v říjnu.

Krajští lídři výzvu ke svolání mimořádného sjezdu odmítli. Od březnového sjezdu se podle nich situace nijak dramaticky nezměnila, aby to bylo nutné. Předseda ČSSD Ústeckého kraje Petr Benda ke zpochybnění Grosse v čele strany řekl: "Jsou to trapné personální útoky." Moravskoslezský lídr a místopředseda ČSSD Petr Vícha má platformu za nevýznamnou a nepovažuje za nutné se jejími výzvami zabývat. Šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus výzvu k mimořádnému sjezdu odmítl, prý nemá smysl se jí zabývat. "Tato skupinka", neboli platforma, má podle něj pocit, že v ČSSD je třeba neustále vytvářet rozruch. "Aby se o nich mohlo mluvit," dodal.