Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna ve středu rozhodla o zavedení bodového systému trestání dopravních přestupků řidičů. Vládní návrh počítá s tím, že každý řidič bude moci získat až 12 trestných bodů. Po jejich vyčerpání přijde na rok o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly. Předloha reaguje na hrozivý stav na českých silnicích, kde každý rok přijde o život na 1300 lidí. Vláda chce počet těchto úmrtí snížit do roku 2010 na polovinu. Bodový systém by měl začít platit od poloviny příštího roku. Poslanci současně přijali i řadu dalších změn, které se dotknou účastníků silničního provozu. Jde například o povinnost celoročního svícení, povinné používání autosedaček pro děti a povinné přilby pro cyklisty mladší 18 let. Více pravomocí bude mít i policie. Dozor nad silničním provozem bude rozšířen i o městskou policii, která bude moci zastavovat vozidla a měřit rychlost. Dopravní policie také dostala zpět právo odejmout řidiči řidičský průkaz. Novinkou je i to, že vlastník auta bude muset oznámit, kdo řídil jeho vůz v případě, že jím byl spáchán dopravní přestupek. Po dálnici bude také povolen jen pohyb motorových vozidel, jejichž konstrukční rychlost není nižší než 80 kilometrů za hodinu a řidiči v kolonách na dálnicích a silnicích první třídy budou muset ponechat mezi sebou jeden jízdní pruh široký nejméně tři metry pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy. Na dálnici, rozhodli poslanci, bude platit také zákaz předjíždění pro nákladní automobily. Motoristé mají být v rámci bodového systému také více motivováni k dodržování pravidel a ohleduplné jízdě. Pokud řidič po dobu jednoho roku neučiní žádný přestupek, tak se mu odečtou z registru dva body, pokud to vydrží dva roky, tak se mu odečtou čtyři body. Když bude bezúhonný tři roky, odečtou se mu všechny body zaznamenané v registru. To je podle ministra dopravy Milana Šimonovského jasná odpověď na obavy, že kvůli systému za chvíli nebude v zemi skoro žádný držitel řidičského průkazu.

Japonské firmy jsou v České republice spokojené a už připravují další investice, řekl novinářům český premiér Jiří Paroubek, který v Tokiu jednal se svým japonským protějškem Džuničiró Koizumim. Nové investice však podle něho zřejmě nebudou tak velké jako nově otevřený závod automobilek Toyota a Peugeot Citroen TPCA v Kolíně a měly by hlavně směřovat do různých špičkových technologií. Paroubek dodal, že v Česku je v současnosti 153 japonských investorů, kteří do země přinesli na dvě miliardy USD a vytvořili desítky tisíc nových pracovních míst. "Pan ministerský předseda řekl, že jsou v ČR spokojeni s určitou flexibilitou, nápaditostí a pracovitostí českých lidí," uvedl Paroubek. Dodal, že díky závodu TPCA by poprvé po 13 letech mohl český zahraniční obchod skončit vyrovnanou bilancí nebo se dokonce dostat do přebytku. Investice TPCA v Česku dosáhla 1,3 miliardy eur (asi 40 miliard korun), z toho zhruba polovinu představoval vývoj nového vozu. Firma zaměstná 3000 lidí, dalších 7000 míst vznikne u jejích dodavatelů. Nová továrna zahájila komerční výrobu na konci letošního února a do konce května vyrobila přes 11.000 vozů. Letos by z jejích linek mělo sjet přes 100.400 aut. Po najetí na plnou kapacitu bude ročně vyrábět 300.000 vozidel. Český premiér, který se rovněž setkal se zástupci japonské obchodní elity, uvedl, že příliv japonských firem může ještě růst. Třeba tím, že se zlepší podmínky pro život Japonců a jejich dětí, kdyby chtěli investovat na Moravě, což by Paroubek uvítal. "Japonským podnikatelům jsem řekl, že pokud budou problémy s japonskou školou, školkou, jsme připraveni toto řešit. Už jsme o tom s ministryní školství jednali," řekl Paroubek. Mohla by vzniknout například v Brně nebo v Olomouci. S Koizumim premiér hovořil o podnikatelských příležitostech, ale například také o zájmu Japonska spojit Českou republiku a Japonsko přímou leteckou linkou. Podle Paroubka to je příležitost pro oba národní dopravce, letadla by mohla létat mezi Prahou a Ósakou. Loni Česko navštívilo na 150.000 japonských turistů. Koizumi si s Paroubkem zřejmě rozuměl. Původně měla jejich schůzka trvat půl hodiny, nakonec se protáhla o 20 minut navzdory tomu, že Koizumi je momentálně velmi zaneprázdněn v parlamentu.

Stát zřejmě bude do budoucna poskytovat dotace bytovým družstvům na výstavbu domů. Počítá s tím vládní návrh, který ve třetím čtení přes odpor opoziční ODS schválila Poslanecká sněmovna. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Vláda chce zákonem zvýšit dostupnost nových nájemních bytů lidem s průměrnými příjmy. Na rozdíl od komerčních staveb by prý dotované družstevní byty mohly být až o 20 procent levnější. Dotace bude poskytovat Státní fond rozvoje bydlení, jejich výše bude záležet na nařízení vlády. Bytová družstva by si podle zákona mohla vzít na stavbu úvěry od peněžních ústavů a také úvěr od fondu s tříprocentní úrokovou sazbou. Poslanci odmítli návrh vlády, aby maximální výše úvěru od fondu byla omezena 60 procenty stavebních nákladů. Zákon také předpokládá, že zájemci o nový družstevní byt budou muset zaplatit nejméně 20 procent jeho ceny. Za stavbu domu se šesti byty v pořizovací hodnotě devět milionů korun by podle modelového příkladu vlády měly vklady členů družstva představovat zhruba 1,8 milionu korun. Zbytek by družstevníci spláceli v nájemném. Splátky úvěrů by pro družstvo měsíčně představovaly částku 42.500 korun po dobu 20 let. Sněmovna do zákona vložila ustanovení, podle něhož státní podpora musí být v souladu s nařízením Evropské komise z roku 2001, které upravuje podporu malého rozsahu. Právě na případný nesoulad zákona s evropskými předpisy upozorňovala ODS. Norma otevírá cestu k masivním státním subvencím určité skupině stavebníků a vlastníků družstevního bytového fondu, tvrdí občanští demokraté. Podle Zdeňky Horníkové zákon neobsahuje pravidla kontroly nakládání s poskytnutými prostředky. Návrh na zamítnutí novely ale neuspěl. Ministr financí Bohuslav Sobotka ke kritice ODS uvedl, že dosud nezaznamenal ze strany EU výhrady, podle nichž by zákon představoval nepovolenou veřejnou podporu. Podotkl také, že fond bydlení má peníze na poskytování podpory na několik let dopředu. Zákon podpořil také komunista František Beneš, podle něhož norma tvoří jeden z pilířů podpory bytové výstavby. Stavba družstevních bytů s podporou státu se má orientovat na lidi se středními příjmy. Jde především o lidi, jejichž výdělky dosahují maximálně 18.000 až 19.000 korun čistého měsíčně. Podle Českého statistického úřadu se přitom průměrná hrubá měsíční mzda pohybuje kolem 18.000 korun hrubého. V České republice se družstevní výstavba výrazně snížila po roce 1989, kdy stát přestal tento druh staveb podporovat a zaměřil se na podporu vlastnického bydlení. Ze zhruba 3,83 milionu trvale obydlených bytů je družstevních více než 650.000. To je asi 17 procent bytového fondu. Od příštího roku by se podle představ ministerstva pro místní rozvoj mělo ročně stavět přes 5000 družstevních bytů. Předloni firmy dokončily celkem zhruba 27.000 bytů.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se obává, že česko-vatikánská smlouva nebude ani v budoucnu z vnitropolitických důvodů ratifikována. Na konferenci o vztahu církve a státu v české právní úpravě řekl, že přitom neexistuje jediný racionální důvod, proč by nemohla být uzavřena. Zablokování je podle něj jen snahou odpovědět na poptávku ve společnosti, či spíše na falešnou představu, že církev chce privilegia.

"Ratifikace česko-vatikánské smlouvy je v zájmu státu i společnosti," prohlásil Svoboda. Smlouva podle něj nikoho neohrožuje a není v rozporu s ústavou. Cyril Svoboda řekl, že v české politice se vztah církví a státu zformuloval během krátké doby mezi listopadem 1989 a volbami na jaře 1990. Základní směr byl, že církve mají právo vystupovat autonomně. "Od té doby jsme svědky opačného trendu," konstatoval dnes a zmínil se o posilování role státu i o jeho snaze více vstupovat do života církví. "Vůbec ale nerozumím tomu, čeho se tím má dosáhnout, co z toho má společnost mít," poznamenal Svoboda. Vyslovil domněnku, že nejde o racionální věc, ale pouze o odpověď na společenskou poptávku.

Připomněl, že česko-vatikánská smlouva byla vyjednána v době sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana za úzké součinnosti ODS. Když měla být smlouva ratifikována, sami její autoři se proti ní postavili. Svoboda proto v tomto světle vidí předchozí přípravu smlouvy ne jako vytváření většího prostoru pro církve, ale jen jako snahu získat si tehdy podporu části voličů.

Upozornil také, že kořeny sociální demokracie jsou v odporu vůči katolicismu a že prezident Václav Klaus, někdejší předseda ODS, se nechal slyšet, že česko-vatikánskou smlouvu v této podobě nikdy nepodepíše.

Ve věku nedožitých 83 let zemřel v úterý významný pražský varhaník Jiří Ropek. Více než čtyři desetiletí působil v katolickém kostele sv. Jakuba v Praze na Starém Městě, vyučoval na konzervatoři a i poté, co již veřejně nevystupoval, pokračoval v komponování. O termínu posledního rozloučení má rodina informovat později.

U sv. Jakuba nastoupil Ropek po svém učiteli, pedagogovi a skladateli Bedřichu Antonínu Wiedermannovi v roce 1950. Kostel se tehdy pyšnil obnoveným nástrojem podle Wiedermannova návrhu. Tradice tamních varhanních koncertů, ať už za vstupné, nebo v neděli dopoledne v sousedství bohoslužby, trvá nadále.

Na Ropkovy varhanní hodinky chodily do kostela v době komunismu stovky lidí. Komunističtí strážci ideologie ho tolerovali, ale hlídali. Ropek vzpomínal, že pro režim například bylo nepřijatelné, aby zahrál kolem svátku sv. Václava Kličkovu fantazii na Svatováclavský chorál. Vyznělo by to zřejmě příliš manifestačně. Musel proto na poslední chvíli změnit program.

K jeho žákům patřil kdysi mimo jiné Michael Kocáb, který se však posléze jako rocker vydal v hudbě jiným směrem. Na Ropka vzpomíná jako někdejší žák také jazzman Milan Svoboda.

Jiří Ropek byl například prvním varhaníkem, který koncertoval v londýnské síni Royal Festival Hall. Roku 1968 zahajoval kulturní část olympiády v Mexiku. V roce 1995 obdržel jako první umělec z Východu diplom čestného člena britské Královské varhanické koleje - Royal College of Organists.