Zprávy | Z archivu rubriky

V noci na pátek doslouží v české armádě sovětské stíhačky MiG-21. V pátek ráno je nahradí nové švédské stíhačky Jas-39 Gripen. Vojsko jich má k hlídání vzdušného prostoru k dispozici zatím šest, dalších osm obdrží v druhé polovině roku. Bude to první střídání generací stíhaček od dob MiG-29 z 80. let. "Vše je v pořádku, ráno nastoupí do pohotovosti gripeny," potvrdil ČTK velitel vzdušných sil Ladislav Minařík. Nové stroje, za které stát zaplatí skoro 20 miliard korun, se podle něj budou na čáslavské letecké základně střídat v pohotovosti po dvou ve čtyřiadvacetihodinových cyklech. Další dvě stíhačky zůstanou v záloze. Do akce letouny mohou vystartovat pouze v případě, že dostanou pokyn z řídicího stanoviště systému severoatlantické aliance NATINEADS, které je v Německu. Poplach může spustit nejen podezřelý objekt na obloze, ale i civilní letoun, který má problémy s navigací.

Česká letadla budou částečně hlídat i vzdušný prostor sousedního Německa, stejně jako německé stroje mají pomáhat nad územím Česka. "Připravujeme jednání také s Polskem. S Rakušany to bude složitější, jsou neutrální země," vysvětlil Minařík. S Bratislavou Praha nadále udržuje projekt "společné nebe".

Armáda slavila ve čtvrtek Den ozbrojených sil, při kterém si připomíná přísahu legionářů na sklonku první světové války, že budou bojovat za nezávislost Československa. Ministr obrany Karel Kühnl při té příležitosti na pražském Vítkově vyznamenal tři desítky důstojníků záslužnými kříži a čestnými odznaky krále Přemysla Otakara. "Domnívám se, že nemáme lepších tradic než jsou tradice prvního a druhého odboje," řekl po ceremonii ministr. Vojáky prý vyznamenal podle jejich zásluh, výsledků v práci a podle toho, jak se zasloužili o průběh transformace armády.

V městečku Darney se v červnu 1918 shromáždily oba pluky československé střelecké brigády ve Francii, dohromady asi 6000 vojáků. Jejich členy byli dobrovolníci z Ruska, Rumunska, USA a Itálie, z francouzské cizinecké legie a zajatci ze Srbska. Na přehlídku tehdy přijela řada oficiálních hostů - budoucí ministr zahraničí Edvard Beneš, představitelé Československé národní rady a francouzský prezident Raymond Poincaré. Následoval odchod brigády na frontu v severovýchodní Francii.

Česká republika je pro investory sedmou nejatraktivnější zemí na světě. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ernst&Young, který má ČTK k dispozici. Na prvním místě se umístila Čína následovaná USA a Indií, čtvrté je Polsko a první desítku uzavírá Maďarsko. Slovensko se do první desítky nedostalo. V počtu vytvořených pracovních míst investory v loňském roce ČR obsadila šesté místo v Evropě, sousední Slovensko bylo čtvrté. V objemu investic byli Češi osmí a Slováci dvanáctí.

Společnosti podle průzkumu nejraději umísťují své investice do západní Evropy, která tak v oblíbenosti stále udržuje svůj náskok před střední a východní Evropou, Čínou a USA. Do Evropy míří především investice do automobilového průmyslu a do špičkových technologií. Středoevropské země a Čína však investory lákají na nízké pracovní náklady a popularita přeregulovaných a drahých států "staré" Evropské unie tak mírně klesá. Čína navíc boduje díky obrovskému hospodářskému růstu. Společnosti jsou proto skeptické a jen třetina z nich si myslí, že atraktivita Evropy v příštích letech poroste.

Pokud chce Česká republika přijmout euro v letech 2009 až 2010, bude se muset na jednotnou měnu začít intenzivněji připravovat. Centrální banka kvůli tomu bude muset začít jednat s ministerstvem financí a vládou, řekl na čtvrteční tiskové konferenci po jednání bankovní rady České národní banky guvernér Zdeněk Tůma. Česká ekonomika podle Tůmy zatím stále není dostatečně pružná a konkurenceschopná, jak by si společná unijní měna žádala. Některé plánované reformní kroky zatím podle něj vlády neučinily. "Přijetí eura není triviální projekt a vyžaduje velmi dobrou přípravu," uvedl s tím, že příprava bude trvat přibližně tři roky. Banky by proto podle něj měly přikročit k debatám, tvorbě analýz a úpravám strategie, ve které by se společně dohodly na přijetí eura v letech 2009 až 2010.

Struktura růstu české ekonomiky se podle Zdeňka Tůmy za poslední jeden až dva roky výrazně změnila. Výrazně zpomalilo tempo růstu spotřeby domácností a novým tahounem ekonomiky se stal export. Mírně zvolnil i stále slušný růst investic. Právě struktura růstu ekonomiky a její udržitelnost byla podle Tůmy tématem, o kterém centrální bankéři ve čtvrtek hodně diskutovali při jednání o nastavení úrokových sazeb. Bankovní rada ČNB podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni 1,75 procenta, na které je již od dubna. Sazby v ČR jsou nyní po Švédsku druhé nejnižší v Evropské unii.

Růst zahraničního dluhu České republiky se v prvním čtvrtletí zpomalil. Proti konci loňského roku se zadluženost ČR v zahraničí zvýšila o 13,5 miliardy korun na 1,026 bilionu korun. V předchozím čtvrtletí stoupl dluh o 57 miliard Kč. Zahraniční investice do ČR byly stejně jako v závěru loňského roku téměř o 825 miliard korun vyšší než tuzemské investice v zahraničí. Dluh v cizině v 1. čtvrtletí odpovídal přibližně 37 procentům HDP. S podílem 64 procent přitom převažují závazky se splatnostmi nad jeden rok. Uvedla to Česká národní banka.

Podle ekonomky Heleny Horské není růst zadluženosti vůči okolním státům důvodem k obavám, protože je pomalejší než růst českého hospodářství. "Znamená to, že česká ekonomika se stává méně závislou na zahraničních finančních zdrojích a větší roli ve financování hrají domácí podniky," řekla ČTK. Kvůli čilým obchodním vztahům se světem však podle ní budou finanční prostředky ze zahraničí důležité vždy.

Zadlužování českých domácností pokračovalo i v květnu. Jejich dluh se oproti předchozímu měsíci zvýšil o 8,8 miliardy korun na 344,4 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky. Ještě v květnu loňského roku domácnosti dlužily o 84,5 miliardy korun méně. Experti odhadují, že zadlužování však neskončilo a ke konci roku by mohlo dosáhnout asi 380 miliard korun. Zvyšovaly se však úspory. Objem peněz na jednodenních vkladech vzrostl o sedm miliard korun, na vkladech s dohodnutou splatností ale ubylo 3,3 miliardy korun. Objem vkladů s výpovědní lhůtou klesl o 732 milionů korun.

Zadlužovaly se i podniky, které na konci května dlužily téměř 606,3 miliardy korun, což je zhruba o šest miliard víc než v dubnu. Jednodenní vklady podniků však vzrostly o 32,3 miliardy na 315,3 miliardy korun, objem vkladů se splatností klesl o 8,6 miliardy a firmy na nich měly uloženo 234,7 miliardy korun.

Sociální demokracie prožívá renesanci voličské přízně, roste zejména na úkor komunistů. Podle červnové volební prognózy si polepšila oproti květnu o 5,7 procenta a získala by 22,6 procenta hlasů. Komunisté naopak o 6,7 procenta přišli, jsou třetí se ziskem 19,3 procenta. Nejsilnější stranou zůstává ODS - od května posílila o tři procenta a před ČSSD má náskok 11 procent. Prognózu zveřejnila společnost Factum Invenio.

Do sněmovny by se dostali ještě lidovci se ziskem necelých 12 procent. Případná pravostředová koalice by v Poslanecké sněmovně měla o něco pohodlnější většinu, než vyplývalo z výsledků v květnu. ODS by pravděpodobně získala 77 mandátů a po spojení s KDU-ČSL, která by obsadila 27 křesel, by poměr pravice k levici činil 104 ku 96. Za ČSSD by do sněmovny usedlo 52 poslanců, komunisté by měli 44 mandátů. Factum Invenio upozorňuje, že odhad se může u kterékoliv ze stran kvůli statistické chybě odchylovat o dva mandáty.

Češi příliš nevěří tomu, že ČSSD usiluje ve vládě o splnění svých předvolebních slibů. Ani stínová vláda ODS je však nepřesvědčila o tom, že má připraveny takové kroky, které by řešily problémy českého hospodářství. Červnový průzkum agentury STEM ukázal, že jen 38 procent občanů si myslí, že ČSSD v kabinetu prosazuje to, co slibovala voličům. O jedno procento více lidí věří v připravenost občanských demokratů.

Z dřívějších šetření vyplývá, že zřetelně větší pochybnosti o snaze ČSSD plnit volební sliby měli lidé na podzim roku 2003, kdy úsilí vládních činitelů strany věřilo asi 25 procent oslovených. Loni v říjnu pak byl výsledek zhruba stejný jako nyní. Důvěra ve schopnosti stínové vlády ODS vzrostla od října 2004 o pět procent. "Uvážíme-li, že ČSSD by v době konání výzkumu na počátku června volilo 15 procent a ODS 32 procent občanů, pak se ukazuje, že mínění o schopnostech obou stran je lepší, než odpovídá jejich současnému volebnímu potenciálu," uvádí autoři šetření.

Japonský výrobce lisovaných součástek pro plazmové televizory společnost Muramoto Industry vybuduje v průmyslové zóně v Žebráku na Berounsku závod za téměř 350 milionů korun. V první fázi v něm najde práci nejméně 70 lidí. Výroba bude zahájena v dubnu roku 2006. ČTK to oznámila agentura CzechInvest. "Díky tomuto projektu by náš podíl na evropském trhu lisovaných dílů pro plazmové televize mohl dosáhnout přibližně 20 procent," uvedl prezident firmy Kohei Muramoto. Plné kapacity by měla firma dosáhnout během pěti let. Jedním z největších zákazníků nové továrny Muramoto bude plzeňský závod japonského výrobce televizí Panasonic. Japonsko je v oblasti investic do výroby, výzkumu a vývoje po Německu druhým nejvýznamnějším investorem v České republice.

Společnost Diag Human, která marně usilovala o obchodování s krevní plazmou v Česku, podá v nejbližších dnech žalobu na stát, Poslaneckou sněmovnu a dánskou společnost Novo Nordisk. Sdělil to právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda. "Poslanecká komise vědomě poškodila dobré jméno společnosti a spolupracovala proti ní se státem i společností Novo Nordisk," vysvětlil. Sněmovna podle něj schválila tendenční zprávu své komise, a nese tak plnou právní zodpovědnost. "Jestliže si stát neustále stěžuje, že před soudy by dosáhl lepšího výsledku než v rozhodčím řízení, chceme mu dát možnost to dokázat," dodal.

Stát zatím vyplatil Diagu téměř 327 milionů korun. Rozhodčí řízení řeší, jaká vznikla společnosti škoda, když jí počátkem 90. let nevyšel obchod s krevní plazmou. Hovoří se o pěti až deseti miliardách korun.