Zprávy | Z archivu rubriky


Českou a slovenskou kinematografii zastupuje v soutěži MFF v Karlových Varech snímek režiséra Martina Šulíka Sluneční stát, který na plzeňském Finále dostal Zlatého ledňáčka. Před deseti lety tu jeho Záhrada získala Zvláštní cenu poroty, cenu Mezinárodní federace filmového tisku (FIPRESCI), Mezinárodní federace filmových klubů (FICC) a ocenění ekumenické poroty.

"Záměrně jsme filmu dali název podle Campanellova utopického díla, zdálo se nám, že tak dostane ironický podtón," řekl režisér na setkání s novináři. Stejně tak záměrně zvolili podtitul Hrdinové dělnické třídy. "Slovo dělník zmizelo z našich slovníků, mluví se o manažerech a podnikatelích. Všichni mě od toho zrazovali, tvrdili, že to vyžene lidi z kina. V podstatě měli pravdu," dodal režisér, který na scénáři pracoval s Markem Leščákem. Nejprve se měl příběh odehrávat na Slovensku, až prý producent Čestmír Kopecký měl nápad, aby dějištěm příběhu bylo Ostravsko. "Odráží totiž významné změny v sociální a kulturní oblasti se vším dobrým i zlým, co přinesla doba," dodal režisér.

Sluneční stát je na plakátech uváděn jako "československý" film, tedy bez pomlčky. "Myslím, že to je správné, bylo poloviční zastoupení financí i profesí," vysvětlil Šulík. Vítá, že rozvoj kinematografie je jednou z priorit slovenského ministerstva kultury, které výrazně podporuje některé projekty. Podle něj to však není systémové řešení - chybějí jiné zdroje a slovenská televize nevstupuje do koprodukcí.

Několik stovek věřících si ve středu při bohoslužbě v pražské Betlémské kapli připomnělo památku reformátora Jana Husa, od jehož upálení uplynulo 590 let. "Jeho osvobodivá cesta za pravdou nás i dnes může oslovit," řekl shromážděným mimo jiné biskup Církve československé husitské Štěpán Klásek. Myslí si ale, že Hus by ani dnes neměl mnoho důvodů chválit. V České republice ho sice připomíná řada pomníků, "ale neschováváme někdy za jejich nadživotní velikost svou vlastní lidskou malost?" dotázal se řečnicky biskup.

Mezi hosty byli i premiér a člen CČSH Jiří Paroubek a také místopředseda Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal. Paroubek v krátkém projevu ocenil například to, že Hus dokázal oslovovat kromě tehdejších učenců i široké vrstvy obyvatelstva. Hnutí, na jehož počátku stál, bylo podle předsedy vlády nejen náboženské, ale i národní a sociální. V závěru shromáždění zazněl v Betlémské kapli i husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci.

Současní protestanti vyzdvihují na Husově odkazu jako živé momenty stálý zřetel k autoritě Písma, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost. Hus kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což na něj byla uvalena klatba. Odmítl ale své učení odvolat. Rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici byl v roce 1415 upálen.

Nedávno zesnulý papež Jan Pavel II. vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Neznamená to však jeho úplnou rehabilitaci. Katolíci stále některé reformátorovy myšlenky považují za mylné.

Husa si ve středu lidé připomněli také bohoslužbou v Husinci na Prachaticku, kde se reformátor narodil. Program tam vyvrcholil Husineckou výzvou, v níž církevní historici prosí papeže, aby se Hus stal pramenem smíření pro všechny vyznavače Krista. Akce v Husinci se zúčastnil i prezident Václav Klaus, který se k CČSH rovněž hlásí.

Tuto církev momentálně sužují vnitřní rozepře, které v červnu vyvrcholily odstoupením Jana Schwarze z funkce církevního patriarchy. Schwarz odstoupil kvůli několikaměsíčnímu sporu plnému osobních invektiv a obviňování z nečistých záměrů při nakládání s penězi a církevním majetkem. Vedením CČSH byl prozatím pověřen biskup Klásek.