Zprávy | Z archivu rubriky

Česká republika kvůli teroristickým útokům v Británii od čtvrtka posílí policejní hlídky. Větší počet policistů bude v metru, na důležitých dopravních uzlech, železnici, u obchodních domů, na letišti, u elektráren a u dalších strategických budov. Pod větší ochranou bude také Rádio Svobodná Evropa. Součástí policejních opatření jsou také přísnější pohraniční kontroly na všech hraničních přechodech. Úroveň bezpečnostních opatření bude taková, jakou Česko přijalo po teroristických útocích v Madridu v březnu 2004. Informoval o tom ministr vnitra František Bublan. Později ale dodal, že nemá informace o tom, že by útoky hrozily i Česku. V odpoledních hodinách zasedali šéfové českých zpravodajských služeb a police, aby vyhodnotili situaci a přijali nezbytná opatření. Podle mluvčí vlády Lucie Orgoníkové zřídilo ministerstvo zahraničních věcí krizovou linku, kde se čeští občané mohou dozvědět bližší informace o svých blízkých v Británii. Volat mohou na číslo: 224182308.

Předseda vlády Jiří Paroubek uvedl, že vláda ČR odsuzuje barbarský teroristický útok vůči civilnímu obyvatelstvu Londýna. Britům také kabinet vyjádřil soustrast. Podle prezidenta Václava Klause je "šokující, že se teroristické akce dostanou na evropský kontinent, že se dostanou do Velké Británie". Hrad vydává prohlášení, v němž vyslovuje solidaritu. "Píši dopis premiérovi Blairovi. Je to šokující událost," řekl prezident v reakci na teroristický útok. Předseda Senátu Přemysl Sobotka tragédii v Londýně označil za "naprosto děsivou". Znovu se podle něho ukazuje to, že úsilí o zničení teroristických organizací je správné a musí pokračovat. Ani předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek si nemyslí, že by Česko ustupovalo ze svého postoje. "Původci (teroristických) činů jsou naším společným nepřítelem a je to náš společný zápas," řekl Zaorálek.

Bezpečnostní informační služba nemá žádné signály o tom, že by České republice hrozilo bezprostřední nebezpečí teroristického útoku. V reakci na útoky v Londýně to řekl její mluvčí Jan Šubert. "Kdyby události v Londýně nějak zvyšovaly riziko i ČR, tak mohu s naprostou jistotou říci, že by nás britští partneři okamžitě informovali. To se ale nestalo," řekl Šubert. Podle něj je již současný režim, v jakém služba pracuje, nastaven na vysoký stupeň bezpečnosti. Přesto po událostech v Londýně vedení BIS zdůraznilo svým zaměstnancům, aby věnovali pozornost i nejmenším detailům, které spolu na první pohled zdánlivě nesouvisí, a aby nevznikaly prodlevy při předávání informací.

Teroristické útoky v Londýně sjednotily Iry a Brity, kteří jsou nyní v Praze. Ti na televizních obrazovkách pražských restaurací sledovali s napětím zpravodajství z ostrovní metropole, většina z nich dávala najevo své rozčarování a odsuzovala útoky. "To nevadí, že jsem Ir, takové útoky na bezbranné lidi nemohu schvalovat," řekl Terry z Dublinu. "Když je napadený Londýn, mohlo by jednou bohužel být napadeno i Irsko," dodal. "Je mi smutno, doufám, že jsou mí přátelé v pořádku, pocházím totiž z londýnského East Endu," řekl Angličan Tim, který přijel do Prahy navštívit své známé. "Metro v Londýně využívám skoro každý den, nikdy jsem v něm neměl strach," poukázal na bombové exploze v londýnském metru. "To, co se stalo dnes v Londýně, je tragédie, po New Yorku a Madridu byl na řadě Londýn," řekla anglická studentka Lucy. Připomněla tím předchozí ataky islámských teroristů na Světové obchodní centrum v roce 2001 a španělskou metropoli v roce 2004. "Pevně doufám, že v Praze nic takového nehrozí," dodala.

Návštěva českého ministra zahraničí Cyrila Svobody v Latinské Americe je ve skluzu. Ke zpoždění došlo kvůli poruše vládního letounu, který musel ve středu nouzově přistát v mauretánské metropoli Nuakšottu. Stroj Tu-154 měl závadu na jednom ze tří hydraulických systémů. Letadlo nyní čeká na náhradní díly z ČR. Na pomoc měl kolem čtvrtečního poledne odletět z Prahy náhradní letoun CL-601 Challenger s týmem techniků, musel ale před startem ještě čekat na vyřízení diplomatických povolení. Podle původního cestovního plánu měl být Svoboda tou dobou už ve městě Recife v Brazílii a chystat se na odlet do Kolumbie, kde jej čeká prezident Álvaro Uribe. Šlo také o zásadní část návštěvy pro českou podnikatelskou delegaci, která měla dojednávat potenciální zbrojní zakázky a společný podnik na těžbu uhlí, na něž je Kolumbie bohatá. České politiky při jejich cestách do zahraničí v poslední době provázejí problémy s letouny opakovaně. Na začátku června uvízl ministr Svoboda v černohorské Podgorici kvůli poruše stroje An-26 z české takzvané vládní letky. V dubnu musel hodinu po startu neplánově přistát v Mnichově armádní challenger s prezidentem Václavem Klausem, který letěl do Říma na pohřeb papeže. Dvakrát měl letos potíže s letadly také ministr obrany Karel Kühnl. V březnu se muselo kvůli technické závadě vrátit letadlo Tu-154, v němž cestoval do Izraele. V polovině června strávil Kühnl neplánovaně noc v afghánském Fajzábádu poté, co tureckému letadlu typu Herkules prasklo při přistávacím manévru na dráze z ocelových plátů kolo.

Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová uznala, že výrokem o uplácení reportéra televize Nova pochybila. "Uznávám, že to je moje chyba, že jsem měla být ostražitější," řekla. Svou chybu ale nepovažuje za tak zásadní, aby rezignovala. Benešová podle Novy tuto soukromou televizi obvinila, že její zpravodaj vzal od mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna úplatek za to, že ve svém vysílání uměle vyvolal spor mezi odstupujícím žalobcem Radkem Ondrušem a Nejvyšším státním zastupitelstvím. Ondruš Nově řekl, že kromě ovlivňování trestních řízení a kriminalizování určitých skupin lidí nabíralo Nejvyšší státní zastupitelství do řad státních zástupců nekompetentní lidi. Prý mezi nimi byli i ti, kteří se za minulého režimu podíleli na zavírání disidentů. Ministr spravedlnosti Pavel Němec po vyjádření Benešové řekl, že by měla své tvrzení buď dokázat, nebo odejít. Němec chce údajně již příští týden začít s prověrkou státních zástupců. V otevřený spor mezi ministerstvem spravedlnosti a nejvyšším státním zastupitelstvím vyústila kauza s katarským princem Hámidem bin Abdal Sáním, jenž byl v Česku odsouzen za sex s nezletilými ke dvěma a půl roku vězení. Němec nařídil začátkem dubna vydat člena katarské královské rodiny do jeho vlasti. Proti se postavila řada soudců i státních zástupců. Benešová dokonce dala pokyn policii, aby ministrův postup v případu prověřila.

Česká republika by se měla k evropské ústavě vyjádřit do konce roku 2007. Na podmínkách ratifikace se kabinet dohodl na svém čtvrtečním zasedání. Premiér Jiří Paroubek také oznámil, že přijal nabídku prezidenta Václava Klause uspořádat politickou debatu o EU. Do dvou týdnů mají ministři jednat o materiálu k informační kampani. Debatu s veřejností kabinet zahájí zřejmě těsně po letních prázdninách. Podle premiéra je cílem kampaně, aby se lidé dozvěděli co nejvíce o EU, o Schengenském procesu, o měnové unii a podobně. Oficiálně ještě nepadlo rozhodnutí, zda se v Česku bude o euroústavě hlasovat v referendu nebo v parlamentu. ČSSD již před několika dny prohlásila, že bude prosazovat referendum nejpozději v první polovině roku 2007. Socialisté přitom původně chtěli uspořádat plebiscit příští rok současně s volbami. Poté, co euroústavu odmítli Francouzi a Nizozemci, a po nedávném summitu EU se však situace změnila. ODS už nechce o ústavě hlasovat vůbec, považuje ji za mrtvý dokument. Zatímco ještě před odmítnutím euroústavy ve Francii a Nizozemí kabinet na kampaň vyčlenil pro letošní rok 80 milionů korun, nyní by údajně mohlo stačit 40 až 60 milionů korun.

Evropská komise už podruhé upozornila Českou republiku, že nemá průhledné finanční vztahy. Varovala ji, že pokud do dvou měsíců nevyhoví jejím požadavkům, předá stížnost Evropskému soudnímu dvoru. ČR měla směrnice převést do domácího práva v okamžiku vstupu do EU, tedy loni v květnu. Tyto směrnice nařizují, že ve finančních vztazích mezi veřejnými úřady a veřejnými podniky musí fungovat dvojí oddělené účetnictví pro obchodní činnost a činnost související s poskytováním veřejných služeb. Vztahuje se také na soukromé podniky, které na základě smluv poskytují služby obecného zájmu a zároveň provádějí běžné obchodní operace. Státy mají povinnost vést evidenci o těchto transakcích a na požádání ji předložit Evropské komisi. Komise adresovala podobná varování Rakousku a Švédsku, které už mají čtyřletý skluz.

Ministerstvo financí propustí do konce příštího roku 252 ze 1473 úředníků. Zároveň sníží počet odborů o devět na 40 útvarů. Asi 170 zaměstnanců odejde ještě v letošním roce. Zeštíhlení je důsledkem auditu, který si nechal od poradenské společnosti Deloitte vypracovat ministr Bohuslav Sobotka. Nová jednodušší struktura ministerstva bude nastavena od 1. října. Platy úředníků, kteří ministerstvo opustí, se z poloviny přerozdělí mezi zbývající zaměstnance. Resort plánuje především zvýšit podporu jejich vzdělávání a profesního rozvoje. Ke konci příštího roku by se měli s prací na ministerstvu rozloučit poslední přebyteční zaměstnanci a počet pracovníků by se měl snížit na finálních 1221. Ambicí Sobotky bylo původně připravit pilotní audit, který by poté následovaly audity na dalších ministerstvech a jiných státních úřadech. Proti auditům se však postavil nový premiér Jiří Paroubek. Ve státní sféře nyní pracuje asi 450 tisíc lidí, což je podle Miroslava Ševčíka z Liberálního institutu asi o 100.000 zaměstnanců více než před deseti lety. Podle vládního plánu měly loni všechny státní úřady snížit počet úředníků o dvě procenta. Nařízení nesplnila ministerstva vnitra a práce a sociálních věcí, Národní bezpečnostní úřad, Ústavní soud, Akademie věd a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Kabinet ve čtvrtek odsouhlasil moderní způsob předávání utajovaných informací mezi úřadem vlády a vládními institucemi. Ministři schválili analýzu pilotního projektu, který byl ale podle ministra vnitra Františka Bublana spuštěn už v dubnu. Celý projekt by měl být hotov do konce roku 2007. Cena vládního utajovaného spojení bude poloviční, než se původně předpokládalo. O projektu nového systému za zhruba 205 milionů jednala vláda loni v únoru. kabinetu ho předložil tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross. U současného projektu se podařilo snížit cenu proto, že se kabinet přiklonil k nejlevnější variantě. Ta spočívá v omezeném výběru institucí, které budou systém využívat. Podle ministra Bublana půjde o systémy dva: Vega T na stupeň tajné a Vega D na stupeň důvěrné. První bude mít omezený okruh uživatelů. Bude do něj patřit ministerstvo obrany, vnitra a zpravodajské služby. Druhý stupeň budou moci využívat všechna ministerstva a další úřady podle výběru. Nynější utajované spojení je už zastaralé a nesplňuje požadavky Evropské unie, Evropského policejního úřadu (Europolu) ani NATO. Zastaralost systému se projevila v roce 2003 při společném krizovém cvičení NATO. "Ta síť už byla natolik přetížená, že se stávalo to, že telefon vypadával, nebo se nepodařilo utajované spojení uskutečnit," uvedl ministr. Změna systému spočívá především v tom, že umožní digitální přenos dat.

Česká republika s Rakouskem podepíší v polovině července novou smlouvu o policejní spolupráci. Jejím cílem má být podle ministerstva vnitra především posílení společného boje se závažnou trestnou činností. Dokument ve čtvrtek projednala česká vláda. Nová smlouva umožní přímý kontakt mezi bezpečnostními složkami obou států. Vedle spolupráce na celostátní úrovni předpokládá i přímou spolupráci v příhraničních oblastech. Dohoda se netýká jen policie, ale i celních orgánů. Dokument obsahuje nové prvky jako pronásledování pachatelů i přes hranice obou států, pronásledování lidí vyhýbajících se hraniční nebo policejní a celní kontrole v blízkosti hranic a smíšené hlídky na hranicích. V současnosti spolupráci obou zemí v této oblasti upravuje podle ministerstva zastaralá a současným potřebám nevyhovující dohoda, kterou v roce 1988 podepsaly vlády Československé socialistické republiky a Rakouska.