Zprávy | Z archivu rubriky

Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová uznala, že výrokem o uplácení reportéra televize Nova pochybila. "Uznávám, že to je moje chyba, že jsem měla být ostražitější," řekla. Svou chybu ale nepovažuje za tak zásadní, aby rezignovala. Benešová podle Novy tuto soukromou televizi obvinila, že její zpravodaj vzal od mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna úplatek za to, že ve svém vysílání uměle vyvolal spor mezi odstupujícím žalobcem Radkem Ondrušem a Nejvyšším státním zastupitelstvím. Ondruš Nově řekl, že kromě ovlivňování trestních řízení a kriminalizování určitých skupin lidí nabíralo Nejvyšší státní zastupitelství do řad státních zástupců nekompetentní lidi. Prý mezi nimi byli i ti, kteří se za minulého režimu podíleli na zavírání disidentů. Ministr spravedlnosti Pavel Němec po vyjádření Benešové řekl, že by měla své tvrzení buď dokázat, nebo odejít. Němec chce údajně již příští týden začít s prověrkou státních zástupců. V otevřený spor mezi ministerstvem spravedlnosti a nejvyšším státním zastupitelstvím vyústila kauza s katarským princem Hámidem bin Abdal Sáním, jenž byl v Česku odsouzen za sex s nezletilými ke dvěma a půl roku vězení. Němec nařídil začátkem dubna vydat člena katarské královské rodiny do jeho vlasti. Proti se postavila řada soudců i státních zástupců. Benešová dokonce dala pokyn policii, aby ministrův postup v případu prověřila.

Rozvoj jaderné energetiky v České republice podporuje 54 procent občanů. Vyplynulo to z letošního jarního průzkumu společnosti STEM. Přestože mají zastánci využití jaderné energie v populaci stále nadpoloviční převahu, v porovnání s rokem 2000, kdy byl spuštěn Temelín, jich výrazně ubylo. Tehdy souhlasilo s rozvojem jaderné energetiky v České republice 63 procent lidí. Na jihu Čech, tedy v okolí temelínské elektrárny, je pro rozvoj jaderné energetiky dlouhodobě téměř polovina obyvatel, letos 48 procent. Temelínská elektrárna je přitom podle více než dvou třetin české veřejnosti srovnatelná s moderními jadernými elektrárnami ve světě. O tom je přesvědčeno i 69 procent obyvatel jižních Čech, kde Temelín stojí. Toto přesvědčení se dlouhodobě příliš nemění. O bezpečnosti Temelína je přesvědčeno 58 procent obyvatel z okolí elektrárny. Důvěra v její bezpečnost se přitom od jejího spuštění na konci roku 2000 mírně zvyšuje. Tehdy bylo o bezpečnosti Temelína přesvědčeno 54 procent lidí z jeho okolí.

Bezpečnostní informační služba nemá žádné signály o tom, že by České republice hrozilo bezprostřední nebezpečí teroristického útoku. V reakci na útoky v Londýně to řekl její mluvčí Jan Šubert. "Kdyby události v Londýně nějak zvyšovaly riziko i ČR, tak mohu s naprostou jistotou říci, že by nás britští partneři okamžitě informovali. To se ale nestalo," řekl Šubert. Podle něj je již současný režim, v jakém služba pracuje, nastaven na vysoký stupeň bezpečnosti. Přesto po událostech v Londýně vedení BIS zdůraznilo svým zaměstnancům, aby věnovali pozornost i nejmenším detailům, které spolu na první pohled zdánlivě nesouvisí, a aby nevznikaly prodlevy při předávání informací.

Česká republika s Rakouskem podepíší v polovině července novou smlouvu o policejní spolupráci. Jejím cílem má být podle ministerstva vnitra především posílení společného boje se závažnou trestnou činností. Dokument ve čtvrtek projednala česká vláda. Nová smlouva umožní přímý kontakt mezi bezpečnostními složkami obou států. Vedle spolupráce na celostátní úrovni předpokládá i přímou spolupráci v příhraničních oblastech. Dohoda se netýká jen policie, ale i celních orgánů. Dokument obsahuje nové prvky jako pronásledování pachatelů i přes hranice obou států, pronásledování lidí vyhýbajících se hraniční nebo policejní a celní kontrole v blízkosti hranic a smíšené hlídky na hranicích. V současnosti spolupráci obou zemí v této oblasti upravuje podle ministerstva zastaralá a současným potřebám nevyhovující dohoda, kterou v roce 1988 podepsaly vlády Československé socialistické republiky a Rakouska.

České basketbalistky porazily na mistrovství Evropy hráček do dvaceti let v Brně Turecko 71:53. Zajistily si tak účast v bojích o deváté až dvanácté místo. Po prohře s Ruskem musely české basketbalistky porazit Turecko minimálně desetibodovým rozdílem, aby se vyhnuly sobotnímu utkání o záchranu v A skupině. Desetibodový náskok sice získal český tým už po první čtvrtině, houževnaté turecké basketbalistky ale definitivně zlomil až výborný výkon v závěrečných pěti minutách. Nejlepší střelkyní českého týmu byla Johnová s 26 body.

Evropská komise už podruhé upozornila Českou republiku, že nemá průhledné finanční vztahy. Varovala ji, že pokud do dvou měsíců nevyhoví jejím požadavkům, předá stížnost Evropskému soudnímu dvoru. ČR měla směrnice převést do domácího práva v okamžiku vstupu do EU, tedy loni v květnu. Tyto směrnice nařizují, že ve finančních vztazích mezi veřejnými úřady a veřejnými podniky musí fungovat dvojí oddělené účetnictví pro obchodní činnost a činnost související s poskytováním veřejných služeb. Vztahuje se také na soukromé podniky, které na základě smluv poskytují služby obecného zájmu a zároveň provádějí běžné obchodní operace. Státy mají povinnost vést evidenci o těchto transakcích a na požádání ji předložit Evropské komisi. Komise adresovala podobná varování Rakousku a Švédsku, které už mají čtyřletý skluz.

České ministerstvo zahraničí varuje občany, kteří míří na dovolenou do Chorvatska, že v pátek budou na chorvatských hranicích pravděpodobně vznikat dlouhé kolony aut a dopravní zácpy. Formou tzv. bílé stávky totiž chtějí protestovat chorvatští celníci. Stávka podle sdělení odborů celní správy Chorvatské republiky potrvá od 08:00 do 22:00 SELČ. Při bílé stávce pracují její účastníci horlivěji než obvykle. Pracovníci chorvatské celní správy na chorvatských hraničních přechodech nepřeruší svou činnost a budou každé vozidlo detailně kontrolovat.

Návštěva českého ministra zahraničí Cyrila Svobody v Latinské Americe je ve skluzu. Ke zpoždění došlo kvůli poruše vládního letounu, který musel ve středu nouzově přistát v mauretánské metropoli Nuakšottu. Stroj Tu-154 měl závadu na jednom ze tří hydraulických systémů. Letadlo nyní čeká na náhradní díly z ČR. Na pomoc měl kolem čtvrtečního poledne odletět z Prahy náhradní letoun CL-601 Challenger s týmem techniků, musel ale před startem ještě čekat na vyřízení diplomatických povolení. Podle původního cestovního plánu měl být Svoboda tou dobou už ve městě Recife v Brazílii a chystat se na odlet do Kolumbie, kde jej čeká prezident Álvaro Uribe. Šlo také o zásadní část návštěvy pro českou podnikatelskou delegaci, která měla dojednávat potenciální zbrojní zakázky a společný podnik na těžbu uhlí, na něž je Kolumbie bohatá. České politiky při jejich cestách do zahraničí v poslední době provázejí problémy s letouny opakovaně. Na začátku června uvízl ministr Svoboda v černohorské Podgorici kvůli poruše stroje An-26 z české takzvané vládní letky. V dubnu musel hodinu po startu neplánově přistát v Mnichově armádní challenger s prezidentem Václavem Klausem, který letěl do Říma na pohřeb papeže. Dvakrát měl letos potíže s letadly také ministr obrany Karel Kühnl. V březnu se muselo kvůli technické závadě vrátit letadlo Tu-154, v němž cestoval do Izraele. V polovině června strávil Kühnl neplánovaně noc v afghánském Fajzábádu poté, co tureckému letadlu typu Herkules prasklo při přistávacím manévru na dráze z ocelových plátů kolo.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu by mělo vzniknout v Brně. Počítá s ním Národní inovační politika do roku 2010, kterou podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna vláda schválila tento čtvrtek. "Je to velmi unikátní projekt, který má v podstatě evropský charakter," řekl vicepremiér po zasedání kabinetu ke klinickému centru. Nejde přitom o zahraniční investici, centrum vybuduje na své náklady Česká republika. Centrum bude spolupracovat s evropskými i americkými partnery a zahraničními farmaceutickými firmami. Národní inovační politika je soubor opatření, který má zajistit přenášení výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Součástí dokumentu je podle Jahna rovněž růst veřejných výdajů na výzkum a vývoj do doku 2010 na jedno procento hrubého domácího produktu, zjednodušení systému poskytování těchto dotací, ale také větší podpora studiu technických a matematických oborů na vysokých školách a mobilitě mladých vědců. Tato politika by měla podpořit růst HDP v České republice.

Česká republika kvůli teroristickým útokům v Británii od čtvrtka posílí policejní hlídky. Větší počet policistů bude v metru, na důležitých dopravních uzlech, železnici, u obchodních domů, na letišti, u elektráren a u dalších strategických budov. Pod větší ochranou bude také Rádio Svobodná Evropa. Součástí policejních opatření jsou také přísnější pohraniční kontroly na všech hraničních přechodech. Úroveň bezpečnostních opatření bude taková, jakou Česko přijalo po teroristických útocích v Madridu v březnu 2004. Informoval o tom ministr vnitra František Bublan. Později ale dodal, že nemá informace o tom, že by útoky hrozily i Česku. V odpoledních hodinách zasedali šéfové českých zpravodajských služeb a police, aby vyhodnotili situaci a přijali nezbytná opatření. Podle mluvčí vlády Lucie Orgoníkové zřídilo ministerstvo zahraničních věcí krizovou linku, kde se čeští občané mohou dozvědět bližší informace o svých blízkých v Británii. Volat mohou na číslo: 224182308.

Předseda vlády Jiří Paroubek uvedl, že vláda ČR odsuzuje barbarský teroristický útok vůči civilnímu obyvatelstvu Londýna. Britům také kabinet vyjádřil soustrast. Podle prezidenta Václava Klause je "šokující, že se teroristické akce dostanou na evropský kontinent, že se dostanou do Velké Británie". Hrad vydává prohlášení, v němž vyslovuje solidaritu. "Píši dopis premiérovi Blairovi. Je to šokující událost," řekl prezident v reakci na teroristický útok. Předseda Senátu Přemysl Sobotka tragédii v Londýně označil za "naprosto děsivou". Znovu se podle něho ukazuje to, že úsilí o zničení teroristických organizací je správné a musí pokračovat. Ani předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek si nemyslí, že by Česko ustupovalo ze svého postoje. "Původci (teroristických) činů jsou naším společným nepřítelem a je to náš společný zápas," řekl Zaorálek.