Zprávy | Z archivu rubriky

Čeští muslimové odsoudili čtvrteční sérii teroristických útoků v centru Londýna, při níž zahynulo více než 50 lidí a 700 osob bylo zraněno. "My jako muslimové z České republiky ostře odsuzujeme tyto teroristické útoky a věříme, že jejich pachatelé budou vypátráni, souzeni a potrestáni," uvedli v prohlášení, které zaslali ČTK. Jménem Islámské nadace v Brně vyjádřili soucit a solidaritu s rodinami obětí.

Svým příbuzným v Česku se dosud z Londýna, který ve čtvrtek zasáhla série teroristických útoků, neozvali dva Češi, řekl Richard Krpač z tiskového odboru ministerstva zahraničí. Počet osob, s nimiž se dosud nepodařilo navázat spojení, tak od pátku klesl o čtyři. Ministerstvo nemá nadále žádné informace o tom, že by mezi oběťmi byl český občan. Při teroristických útocích v Londýně zahynulo podle předběžných údajů asi 50 lidí, 700 osob bylo zraněno.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec připravil návrh na odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Předseda vlády Jiří Paroubek zatím na její odvolání nemá názor. Zda Němec návrh předloží vládě, závisí na premiérovi a na tom, jak Benešová obhájí své kritické výroky vůči ministerstvu, řekl Němec. Žádost o vysvětlení několika výroků, v nichž nejvyšší žalobkyně napadala jeho práci, již odeslal a odpověď čeká v pondělí.

Napětí kolem Benešové tento týden vzrostlo, když Nova odvysílala její výrok, že zpravodaj Novy vzal údajně úplatek od mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna. Šéf Novy Benešovou vyzval, aby doložila svá tvrzení o úplatku a neetickém zpracování reportáže. Pokud to neudělá, měla by se oficiálně omluvit, tlumočila televize Nova slova svého ředitele. Také Němec po tomto nařčení z úplatku řekl, že Benešová by měla své tvrzení buď dokázat, nebo odejít. Benešová později uznala, že výrokem o uplácení reportéra televize Nova pochybila.

Středeční porucha letadla mířícího s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL) do Jižní Ameriky a její oprava vyvolaly roztržku mezi českou diplomacií a armádou. Svoboda míní, že ministerstvo obrany při řešení problému selhalo. Údajnými zmatky armády se proto hodlá po návratu do Česka energicky zabývat, uvedla Mladá fronta Dnes. Svoboda strávil kvůli poruše stroje 27 hodin v Mauritánii.

"Naše posádka byla skvělá, snažila se na místě vše řešit a opravit, ale ministerstvo obrany nebylo schopno hledat a najít alternativní řešení, což bych od členské armády NATO nečekal," prohlásil v MfD Svoboda. Jeho delegaci rozhořčila zejména skutečnost, že nebyl k dispozici žádný záložní letoun. A armáda to prý ani delegaci nedokázala říct. Rezervní stroj totiž z Prahy kvůli vysazení autopilota nemohl vzlétnout. Ministr proto musel z Afriky volat Českým aeroliniím a žádat je o pomoc, uvedl list. Kritizovaný šéf ministerstva obrany Karel Kühnl (US-DEU) MfD řekl, že kvůli komplikacím při Svobodově cestě do Ameriky vládě navrhne urychlení modernizace takzvané vládní letky. Na Svobodovy výtky týkající se organizačních zmatků však nereagoval.

Finanční policie obvinila manželku uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře z praní špinavých peněz a státní zastupitelství jí obstavilo luxusní vilu v Černošicích u Prahy. "Žena je podezřelá z toho, že umožnila manželovi zastřít původ části finančních prostředků, které pocházely z jím spáchané trestné činnosti," informovala mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Zastírání původu peněz podle ní spočívalo především v nákupu a následné přestavbě a rekonstrukci rozsáhlé nemovitosti v Černošicích. Státní zastupitelství vilu Krejčířové v hodnotě stamilionů korun obstavilo.

Advokát Kateřiny Krejčířové Tomáš Sokol, který obhajuje i jejího uprchlého manžela, už podal kvůli obvinění stížnost. "Poté, co si celý národ i s politiky odhlasoval, že je Krejčíř zločinec, je logické, že musí být zlikvidována i jeho manželka," komentoval nové stíhání. Podle něj policie viní Krejčířovou z toho, že výnosy z manželovy trestné činnosti legalizovala prostřednictvím investic do černošického domu a placením účtů už od roku 1998. Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti je však v zákoně až od 1. července 2002, poznamenal Sokol. Předtím v českém trestním zákoně neexistoval. Taková situace obecně znamená, že nelze stíhat za jednání, které v té době nebylo trestným činem. Sokol navíc poukázal na fakt, že Krejčířová byla obviněna z praní špinavých peněz v okamžiku, kdy neexistuje pravomocné soudní rozhodnutí o tom, že její manžel je skutečně zločinec, který nabyl finanční prostředky nelegálně.

Dvaapadesátiletý muž v pátek vykrvácel v Praze 5. Zemřel na následky bodného zranění, které mu způsobil zatím neznámý útočník. ČTK o tom informovala mluvčí pražské policie. Muž měl poraněnou stehenní tepnu a vykrvácel. Nedokázal mu už pomoci ani lékař záchranné služby. Útočník muže bodl do nohy po hádce před jedním z místních rodinných domů a poté utekl.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) vyslechl v USA svědka v kauze téměř padesát let starého bombového útoku na štrasburského prefekta Andrého Trémeauda a pokračuje ve vyšetřování případu. Při výslechu vyšetřovatelé získali nová jména lidí, kteří by o případu mohli něco vědět, píše Právo. Z atentátu, při němž v roce 1957 zemřela prefektova manželka, byli před lety obviněni dva bývalí důstojníci komunistické Státní bezpečnosti.

Vyšetřovatelé nyní pátrají po několika lidech, které při výslechu jmenoval bývalý důstojník StB Ladislav Bittman žijící od roku 1968 v USA. Bittman v roce 1972 ve své knize prozradil, že výbuch ve štrasburské prefektuře provedla československá rozvědka jako součást dezinformační kampaně připravené sovětskou tajnou službou. Cílem zpravodajské akce bylo vyvolat dojem, že se v západním Německu aktivizuje neonacismus. Smyslem bylo zhatit německo-francouzské usmiřování a vznik Evropského společenství. Na útoku prý pracovala čtyřčlenná skupina, dva muži jsou však již po smrti. Obvinění důstojníci StB údajně odeslali štrasburskému prefektovi Andrému Trémeaudovi 13. května 1957 z pařížské pošty krabici doutníků s výbušným systémem. Atentátníci předpokládali, že se balíček dostane do jeho rukou další den na recepci k zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, které se zúčastnilo i několik předních francouzských politiků. Balíček ale o tři dny později rozbalila prefektova manželka; výbuch ji zabil.

Ve věku čtyřiašedesáti let po dlouhé nemoci zemřel básník Petr Kabeš. ČTK to oznámil přítel rodiny a básník Miloslav Topinka. Kabeš byl autorem obrazné poezie, která s oblibou využívala nejrůznějších symbolů a pracovala s nevšedními jazykovými postupy a prostředky. Vydal řadu básnických sbírek, byl také signatářem Charty 77.

Petr Kabeš se narodil 21. června 1941. Vystudoval vysokou školu ekonomickou a pracoval v Institutu pro technické a ekonomické informace. Jeho literární dráha začala počátkem 60. let, kdy vydal svou první básnickou sbírku Čáry na dlani. Od roku 1966 řídil literární měsíčník Sešity, který byl roku 1969 úředně zastaven. Zveřejňoval překlady francouzské a německé poezie a psal verše pro děti. V roce 1970 byl za údajné uveřejnění pornografie trestně stíhán, stíhání však bylo zastaveno.

V období normalizace, kdy měl zákaz publikovat, pracoval Kabeš například jako plavčík, výčepní, noční hlídač, pozorovatel počasí, stavební dělník a studnař. Podepsal Chartu 77, podílel se na redigování samizdatových titulů a byl spoluautorem Slovníku českých spisovatelů (Toronto 1982). Za sbírku Pěší věc získal v roce 1995 Cenu Jaroslava Seiferta, kterou uděluje Nadace Charty 77. V roce 2003 byl oceněn Státní cenou za literaturu.

Velkou cenu, tedy Křišťálový globus a finanční částku 20.000 dolarů, si z jubilejního 40. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech odnesl polský snímek režiséra Krzysztofa Krauzeho Můj Nikifor. Odměnila tak originalitu i realizaci příběhu, který vznikl podle autentických údajů o životě Epifana Drowniaka, proslulého jako naivistický malíř Nikifor Krynický. Krauze, který je od roku 2001 členem Evropské filmové akademie, zabodoval ještě jednou, když převzal cenu za režii. Za ohromující přeměnu v muže a za vynikající výkon ve filmu převzala osobně cenu i osmdesátiletá herečka Krystyna Feldmanová, která v tomto snímku hrála titulní roli.

Ocenění byla v hotelu Thermal vyhlášena v sobotu večer, na koprodukční česko-slovenský film Martina Šulíka Sluneční stát cena nezbyla. Divácká cena deníku Právo patří kanadskému filmu Můj život s otcem, jehož režisérem byl Sébastien Rose. Zvláštní cenu dostal izraelský režisér Eyal Halfon za mozaikovitě strukturované drama Taková krásná země. Je nepředvídatelným pohledem na společenské poměry v oblasti ležící v blízkosti Mrtvého moře.

Ceny za nejlepší mužský herecký výkon získali Luca Zingaretti za nesentimentální portrét faráře v italském soutěžním snímku Za bílého dne (režie Roberto Faenza) a Uri Gavriel za neokázalé a zároveň impozantní ztvárnění ústřední role v izraelském snímku Taková krásná země. Zvláštní uznání za "nekompromisní pohled" porota přiznala japonskému příběhu Večeře u Noriko. Režisér Sion Sono ho natočil jako rodinný portrét ze současnosti o generační vzpouře jinak poslušných dcer.

Jubilejní 40. ročník festivalu nabídl 242 celovečerních filmů a další desítky snímků krátkých. Téměř 190 jich bylo v Česku uvedeno poprvé, z toho 16 ve světové a 34 v mezinárodní či evropské premiéře. Během devíti dnů se uskutečnilo se 517 představení pro 142.506 diváků.

Na Karlovarský festival zavítala i stále krásná Catherine Deneuve, první dáma francouzského filmu. Na svůj večírek v rámci této přehlídky ji přivezl týdeník Instinkt, který uspořádal mezi sloupy Mlýnské kolonády galavečeři pro 150 hostů včetně prezidenta Václava Klause. Pak následoval raut pro další zvané na terase kolonády.

Do Japonska, Polska, Číny, Dánska a Iránu směřují ceny, které udělily nestatutární poroty mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Dánsko-čínský snímek Číňan režiséra Henrika Rubena Genze odměnila porota Mezinárodní federace filmového tisku (FIPRESCI) především pro zábavný a břitký portrét, ukazující rozdíl mezi dvěma kulturami.

Letos poprvé působila v Karlových Varech porota mladých českých kritiků, která vybírala nejlepší z 19 režisérských debutů v sekci Jiný pohled. Jejích pět členů se nakonec shodlo odměnit íránský film nazvaný Motýli jsou jen krok za námi, který natočil Mohammad Ebrahim Moaiery. Vypráví o dívence, která se po ničivých povodních dostane do nové rodiny svého otce. Mladí kritici mu dali cenu kvůli stylové čistotě, zralému uchopení tématu a ucelené poetice, díky níž snímek přiblížil jedinečný svět svého hrdiny v jeho tichosti a subtilnosti.