Zprávy | Z archivu rubriky

Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová poslala generálnímu řediteli televize Nova Petru Dvořákovi písemnou omluvu za výrok o údajném úplatku jejich redaktora ministerstvem spravedlnosti. ČTK to řekla mluvčí zastupitelství Kateřina Kalačová s tím, že další podrobnosti nebude zastupitelství sdělovat. K omluvě vyzval nejvyšší státní zástupkyni předseda vlády Jiří Paroubek. V úterý se za ní postavil v jejím sporu s ministrem spravedlnosti a šéfem nejmenší vládní strany Pavlem Němcem. Její výrok vůči Nově však neschválil.

Benešová soukromou televizi obvinila, že její zpravodaj vzal od mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna úplatek, aby uměle vyvolal spor mezi odstupujícím žalobcem Radkem Ondrušem a Nejvyšším státním zastupitelstvím. Šéf Novy Benešovou vyzval, aby doložila svá tvrzení o úplatku a o neetickém zpracování reportáže. Také ministr spravedlnosti Petr Němec řekl, že státní zástupkyně by měla své tvrzení buď dokázat, nebo odejít. Benešová uvedla, že sama rezignovat nehodlá. Uznala však, že výrokem o uplácení reportéra televize Nova pochybila. Zatímco podle Paroubka by Benešová měla zůstat ve funkci až do konce volebního období, tedy ještě rok, Němec je jiného názoru. Výměna Benešové je pro něj otázkou několika týdnů. S její prací totiž není spokojen.

Němečtí vyhnanci rezervovaně uvítali možnost smířlivého gesta vůči sudetoněmeckým antifašistům, které v pondělí naznačil český premiér Jiří Paroubek. Sudetští Němci žijící v Rakousku je pak v podstatě jednoznačně odmítli. "Pozitivní gesta vítáme a budeme je velmi podporovat. Těšilo by nás ale, kdyby se to netýkalo výlučně antifašistů, ale také dalších obětí, které žijí v Česku," dodal Walter Stratmann z německého Svazu vyhnanců. "Určitě vítáme, budou-li odškodněny oběti," řekl, nabádal ale k opatrnosti: "Takové návrhy už tu byly vícekrát a potom se nic nestalo," připomněl.

Odmítavě se vyjádřilo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ). V prohlášení, které poskytlo ČTK, organizace uvádí, že návrh považuje za krok k rozdělení sudetoněmeckých Němců. Na české politické scéně se úmysl učinit vůči německým antifašistům vstřícný krok objevil již dříve. Naposled v roce 2003 uvažoval bývalý vicepremiér Petr Mareš o odškodnění nevysídlených Němců. Symbolického ocenění se zatím českoslovenští Němci, kteří za války bojovali proti nacismu, dočkali od nevládní organizace. Nadace Charty 77 jim letos v květnu věnovala cenu Františka Kriegela udělovanou každý rok za občanskou statečnost.

V České republice v posledních letech ubývá vazebně stíhaných lidí. Vyplývá to ze zprávy o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství, kterou instituce každoročně předkládá prostřednictvím ministra spravedlnosti vládě. Jak uvedl vedoucí analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství Miroslav Růžička, ve srovnání s rokem 2003 se zhruba o tisíc případů snížil počet lidí ve vazbě, které nejvyšší státní zastupitelství eviduje v kategorii vyřízených za sledované období. Zatímco v roce 2003 to bylo téměř 6000 případů, loni už jen 4995.

Příliš časté využívání možnosti umístit obviněné do vazby kritizovali čeští politici v souvislosti s případem sbormistra Bambini di Praga Bohumila Kulínského. Umělec stíhaný za sexuální zneužívání nezletilých sboristek strávil ve vazbě 219 dní. V případě Kulínského šlo o takzvanou koluzní vazbu. Ta se uvaluje v případě, že by podezřelý mohl ovlivňovat svědky. Míru jejího využití však zpráva nehodnotí.

Na letiště v Náměšti nad Oslavou se vrátilo pět letounů L-39ZA. Stroje byly po dobu jeden a půl roku trvající rekonstrukce letiště umístěny v Pardubicích. Zbývajících pět letadel do Náměště přiletí v nejbližších dnech. "Několik dní bude třeba na seznámení letců s novými plochami a proškolení personálu. Pravidelný provoz na letišti začne 26. července," řekl novinářům jeho velitel Jindřich Staněk. Letadla budou podle něj létat tři dny v týdnu, a to v úterý, ve středu a ve čtvrtek v denních hodinách. "Noční létání plánujeme jednou měsíčně," doplnil Staněk.

Návrat letadel z 221. taktické letky umožnilo ukončení první části rekonstrukce náměšťské základny. Kompletní výměna inženýrských sítí, oprava letištní plochy, světelné techniky a instalace záchytných zařízení trvala 16 měsíců a vyžádala si náklady téměř půl miliardy korun. Kromě státu se na akci přibližně ze 60 procent investičně podílelo také NATO.

Naposledy ve své historii se po nebi nad Českou republikou symbolicky prolétly české stíhačky MiG-21. Po dosedu na zem na přerovské vrtulníkové základně se ze strojů, které více než čtyři desítky let střežily vzdušné prostory České republiky, staly rázem muzejní kousky. Roli strážce po nich převzaly nové stroje Jas-39 Gripen, které je do Přerova doprovodily z Čáslavi. Mnozí piloti své stroje symbolicky "poplácali" a připili si na jejich počest šampaňským. Podle zástupce velitele přerovské vrtulníkové základny Jiřího Sikory bylo poslední přistání těchto stíhaček určitou tečkou v letecké éře českého stíhacího letectva. "Byl to legendární stroj nejen v ČR, ale i v tehdejším socialistickém bloku," připomněl Sikora, který na těchto stíhačkách nalétal 1500 hodin.

Situace na trhu práce se v Česku rychle zlepšuje, registrovaných nezaměstnaných osob bylo v červnu nejméně za poslední tři roky, uvedli analytici v reakci na červnový mírný pokles počtu lidí hledajících práci. Důvodem pozitivního vývoje je podle nich rychlý růst hospodářství. Míra nezaměstnanosti zůstala na květnových 8,6 procenta. Na začátku letošního roku byla 9,8 procenta.

"Situace na trhu práce se poměrně prudce zlepšuje. Měsíc od měsíce můžeme pozorovat, že pro nezaměstnané je stále snazší najít si novou práci," řekla ČTK analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Na jedno volné pracovní místo v červnu připadalo 8,6 uchazeče, což je nejlepší výsledek od listopadu 2001. Například na počátku roku 2004 se o jedno místo ucházelo v průměru 13,7 osob. Zvyšování produktivity práce v podnicích podle Šichtařové prozatím narazilo na mantinely. "Restrukturalizace skončila. Aby nyní podniky mohly vyrábět více, musí již opět najímat nové zaměstnance. Nová pracovní místa vznikají hlavně v průmyslu a stavebnictví," podotkla.

Relativně příznivé je pro ČR i mezinárodní srovnání, uvedla ekonomka Komerční banky Eva Zamrazilová. Podle metodiky statistického úřadu Eurostat je v ČR míra nezaměstnanosti pod osmi procenty, zatímco průměr EU je o procentní bod výše. Sousední Německo hlásí téměř desetiprocentní nezaměstnanost, Slovensko přes 15 procent a Polsko téměř 18 procent.

V červnu se snížil počet lidí bez práce v 55 ze 77 okresů České republiky. Největší pokles zaznamenaly úřady práce v okrese Jeseník, kde ubylo 5,7 procenta nezaměstnaných. Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 30 okresů České republiky. Nejvyšší byla v okrese Most, kde je bez zaměstnání 21,9 procenta práce schopného obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti v Praze stagnuje, v červnu zůstala na květnových 3,3 procenta.

Přijmout nebo propustit zaměstnance je pro firmy v České republice poměrně složité. Přísné pracovní právo způsobuje i vyšší nezaměstnanost, protože společnosti raději některé zaměstnance vůbec nepřijmou, než aby se pak potýkaly s problémy při jejich propouštění. Uvedli to experti oslovení ČTK. Regulace práce je v ČR lepší, než ve většině zemí západní Evropy, ale horší než v USA nebo Velké Británii. "Pružnost pracovního trhu je hlavním důvodem, proč je míra nezaměstnanosti v anglosaských zemích pět procent a v kontinentální Evropě dvojnásobná," řekl ČTK hlavní ekonom Patria Online David Marek.

Růst cen v červnu meziročně výrazně zrychlil na 1,8 procenta z květnových 1,3 procenta. Důvodem bylo především zdražení telefonování v důsledku nových tarifů Českého Telecomu, oznámil Český statistický úřad. V samotném červnu rostly ceny o 0,6 procenta, zatímco analytici očekávali jen poloviční růst. Inflace v ČR se tak začíná blížit průměru Evropské unie, který v červnu podle odhadu statistického úřadu Eurostat činil 2,1 procenta. Na sousedním Slovensku činil růst cen 2,5 procenta.

V posledních měsících zdražuje řada zboží a služeb a další růst cen se očekává. Inflace by tak měla do konce roku zrychlit až na 2,5 procenta, odhadli ekonomové oslovení ČTK. Dražší bude plyn, cigarety, pohonné hmoty, dovolené nebo některé potraviny.

Komunističtí poslanci předložili sněmovně návrh na plošná majetková přiznání. Navrhují, aby přiznání k majetku musel podávat každý, jehož majetek přesáhne hodnotu deseti milionů korun. Přiznání by se mělo podávat finančnímu úřadu, přičemž tato povinnost by měla začít platit již od příštího roku. Nelze vyloučit, že předlohou se bude sněmovna zabývat v prvém čtení na schůzi, která začne 16.srpna. Pro majetková přiznání by spolu s komunisty mohli hlasovat i sociální demokraté.

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou odročil projednávání sporu mezi Kristinou Colloredo-Mansfeld a Národním památkovým ústavem o vlastnictví renesančního zámku v Opočně na Rychnovsku. Soud dal stranám šanci seznámit se s novými listinnými důkazy a připravit si závěrečné návrhy, řekl samosoudce Ondřej Rott. Hlavní líčení nařídil na 13. září, kdy by mohl padnout rozsudek. V případu, který soudy projednávají od roku 1995, se čtyřiašedesátiletá Kristina Colloredo-Mansfeld domáhá vydání zámku. O navrácení objektu již dříve rozhodl rychnovský soud i Krajský soud v Hradci Králové. Ústavní soud však letos v lednu rozsudky obou soudů zrušil a jednání se vrátilo opět na začátek.

Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadl dekrety prezidenta Beneše do majetku státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska. Renesanční zámek v Opočně je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Královéhradeckém kraji, nabízí například unikátní obrazárnu a sbírku zbraní.