Zprávy | Z archivu rubriky

Za vážnou nehodu při automobilové Rallye Bohemia, při níž v 2. července v Liberci - Radčicích utrpěli zranění čtyři lidé, mohou pořadatelé. Podle libereckého policejního ředitele Miroslava Dvořáka totiž špatně vytýčili prostor pro diváky. "Jak vyplývá z vyšetřování, pořadatelé natáhli bezpečnostní pásky jinak, než měli. Diváci se pak kvůli tomu dostali na nebezpečná místa," uvedl Dvořák. Policisté však ještě nikoho neobvinili, poněvadž stále shromažďují důkazy. Ředitel rallye Zdeněk Běla však jakoukoliv vinu pořadatelů za neštěstí odmítá a přenáší ji na diváky. Ti podle něj pronikli do prostoru, označeného jako úniková zóna, kde by se závodníci po případné havárii ocitli se svými vozy. Norský závodník Anders Kjear v Radčicích v sedmé rychlostní zkoušce nezvládl ostrou zatáčku a vletěl s autem do diváků. Dvě dívky ve věku 12 a 16 let vůz zranil vážně a dva muže ve věku 28 a 29 let lehce. V nemocnici stále zůstává dvanáctiletá dívka. Ve středu prodělala další operaci, její stav je stabilizovaný, čeká ji však ještě několikaměsíční léčení. Při havárii utrpěla četné zlomeniny, měla vážně poraněná játra a hlavu.

Česko je jedinou zemí ve střední Evropě, která ještě penzijní reformu prakticky nezahájila. Uvedl to hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Ostatní země v regionu podle něj buď provedly podstatné změny penzijního systému, nebo do něj alespoň zavedly povinné spoření do fondů. Reformy v bývalých postkomunistických zemích jsou dost podobné, jde většinou o modifikovaný vzor připravený v první polovině 90. let Světovou bankou. První byla reforma v Kazachstánu, v roce 1998 ji zahájilo Maďarsko, následované o rok později Polskem. Poté přišly na řadu Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Bulharsko a nyní i Slovensko, připravuje se Rumunsko. Ve většině zemí se při reformě podařilo zvládnout "nábor" ekonomicky aktivní části populace do nového systému. V Polsku, Maďarsku i na Slovensku toto číslo výrazně překročilo 50 procent. V západní Evropě se uskutečnila významná změna systému penzí v Británii a Švédsku. Největší problémy s reformou naopak mají v tradičně sociálních státech, tedy v Německu, Francii, Rakousku či Itálii. Podle analytiků však bude možné úspěšnost penzijních reforem zhodnotit až za několik desetiletí.

Zákaz koupání v Plumlovské přehradě na Prostějovsku vydali v těchto dnech hygienici. Kvůli vysokému množství sinic ve vodě lidem hrozí poškození zdraví. Vyšší množství sinic je také ve vodní ploše v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku. Lidé se tam sice koupat mohou, ale pozor by si měli dát zejména citliví jedinci. Podle hygieniků může jít mimo podráždění pokožky a dalších kožních projevů i o alergické reakce očí, spojivek a sliznice. Mohou nastat střevní a žaludeční potíže, bolesti hlavy a nelze vyloučit vážnější jaterní problémy. Hygienici budou stav vody i nadále sledovat, další odběry vody provedou už příští týden.

Třídenní jazzový festival začne v pátek v Bechyni na Táborsku. Vystoupí na něm 85 účinkujících, mezi nimi světoznámý basista amerického původu Marcus Miller a polský altsaxofonista Henryk Miskiewicz. Představí se i česká špička tohoto žánru. Organizátoři očekávají asi 2000 návštěvníků. Součástí úvodního koncertu, který bude uvádět zpěvačka Jana Koubková, bude vernisáž obrazů a soch výtvarníka Václava Bláhy v zámecké jízdárně. Pořadatelé návštěvníkům nabídnou žánrové rozpětí od blues přes latinu až k popu. Z českých interpretů se představí bluesman Jan Spálený se skupinou A.S.P.M., Jana Koubková, Monkey Business Romana Holého, Quartet Františka Kopa s pianistou Petrem Maláskem, pražská kapela Cuban Summer hrající latinský jazz, dvě jihočeské kapely Acoustic Impact a Tarapaca Jazz a další. Novinkou letošního ročníku je nedělní program nazvaný Jazz Brunch v parku, který dává šanci začínajícím kapelám hrajícím jazz a funky, aby si zahrály na pódiu, kde před nimi stály světové a tuzemské hudební hvězdy.

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku /SLÖ/ odmítlo debaty kolem smířlivého gesta vůči českoněmeckým antifašistům, jak je navrhl premiér Jiří Paroubek. Ocenilo přitom prezidenta Václava Klause, že "jediný rozeznal nebezpečí" takových debat. Klaus se odvolává na česko-německou deklaraci z roku 1997 a míní, že politických a morálních gest vůči sudetským Němcům již byla řada. Antifašisté z řad českých Němců, kterých se vysídlování netýkalo, odešli po válce do Německa dobrovolně. Snaha po dalších gestech představuje podle prezidenta otevírání pověstné "Pandořiny skřínky" s těžko vypočitatelnými důsledky. Také rakouský landsmanšaft vidí v Paroubkově navrhovaném gestu jen "salámovou taktiku relativizace zcela nemorální teze o kolektivní vině, obsažené v Benešových dekretech". Dekrety by tím byly "zabetonovány". Gesto by představovalo "první krok k uznání vysídlovacího práva, jak je prosadila poválečná česká (československá) vláda, a už proto je třeba (toto gesto) odmítnout," uvádí se v prohlášení SLÖ. Již dříve landsmanšaft gesto odmítl jako snahu o rozdělení "masy sudetských Němců na dobré a zlé, což je zcela pravdě se příčící oddělování".

Za závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek udělil antimonopolní úřad Ředitelství silnic a dálnic pokutu 630.000 korun. Je to nejvyšší sankce, kterou dosud úřad při posuzování veřejných zakázek ve své historii uložil. "Důvodem je netransparentní rozhodování ŘSD v případě zadávání zakázky na stavbu hraničního mostu dálnice Praha-Ústí nad Labem," řekl předseda úřadu Josef Bednář. Verdikt Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je pravomocný a zvrátit jej může jen soud. Sporné výběrové řízení provádělo ŘSD na jaře loňského roku. O zakázku ve výši zhruba 630 milionů korun mělo zájem devět uchazečů. ŘSD však nakonec upřednostnilo jinou firmu, než kterou doporučila výběrová komise. Později se případem začal z vlastní iniciativy zabývat antimonopolní úřad. Vadí mu, že ŘSD nehodnotilo nabídky podle kritérií, ke kterým se samo zavázalo. "Navíc nebyl zdůvodněn (konečný) výběr vítězné nabídky, i když výběrová komise předtím došla k jinému závěru," uvedl Bednář. Zadavatel zakázky se sice podle ÚOHS nemusí doporučením komise vždy vázat, takové rozhodnutí pak ale musí jasně a nezpochybnitelně odůvodnit. Uložená pokuta je podle Bednáře dostatečně vysoká a odpovídá závažnosti porušení zákona i faktu, že smlouvu se zhotovitelem hraničního mostu na dálnici D8 už ŘSD podepsalo. ŘSD se proti rozhodnutí úřadu ohradilo. Obrátí se na správní soud s návrhem na jeho zrušení, řekl mluvčí firmy Jan Hoření.

U komunit českých krajanů v zahraničí v současnosti působí 12 učitelů češtiny, které platí Česká republika. V současnosti působí tři lektoři v Rumunsku, po dvou na Ukrajině, v Argentině a Chorvatsku a po jednom v Německu, Rusku a Srbsku a Černé Hoře. Nyní ministerstva zahraničí a školství vypsala výběrové řízení na místo učitele u krajanů v oblasti Sao Paula v Brazílii. Stát navíc vynakládá miliony korun na opravy a údržbu krajanských škol a kulturních zařízení, především takzvaných Českých besed. Na jednotlivé opravy ČR obvykle přispívá částkou od jednoho do tří až čtyř milionů korun. Spolu s dalšími projekty zaměřenými na uchování české kultury a jazyka, na publikační činnost a prezentaci ČR se celková pomoc krajanským komunitám pohybuje v rozsahu 20 až 30 milionů korun ročně. Priority takovéto pomoci nejsou dlouhodobě specifikovány, potřeby krajanských komunit se každoročně znovu vyhodnocují. "V případě oprav a údržby krajanských škol a kulturních zařízení je však tato pomoc orientována především na komunity v hospodářsky slabších zemích, konkrétně země balkánského regionu a Ukrajinu," uvedlo ministerstvo zahraničí. Ve světě působí kolem 400 krajanských spolků, například jen v USA je 35 poboček Sokola. Nejpočetnější jsou české krajanské komunity v USA, na Slovensku, v Kanadě, Chorvatsku a Austrálii. Spolky vydávají na 130 krajanských tiskovin, velká část z nich vychází opět v USA. Jejich seznam je na internetových stránkách www.krajane.net.

Česká republika ve čtvrtek slavnostně převzala velení strážní jednotky na základně Tuzla v severní části Bosny a Hercegoviny. Společně s Čechy v ní slouží i rakouští vojáci, kteří jí dosud veleli. Zároveň se po půl roce vystřídal celý český kontingent. Misi EUFOR přijel navštívit ministr obrany Karel Kühnl se svým rakouským kolegou Güntherem Platterem. Oba ministři se shodli, že česko-rakouská spolupráce na Balkáně je na výborné úrovni. Kromě situace v Bosně jednali také o vytvoření společného praporu s účastí Německa v rámci evropských vojenských jednotek "battlegroups". Jeho vznik předpokládají kolem roku 2010. Česká republika má svůj kontingent v Bosně a Hercegovině od konce války z let 1992 až 1995. Po misích NATO převzala loni v prosinci odpovědnost za stabilitu v zemi Evropská unie novou operací Althea. Praha poté rozšířila původně několikačlenný tým na téměř stovku vojáků. Kromě strážní jednotky má totiž Česko v Bosně od dubna také dvě desítky vojáků obsluhujících dva vrtulníky Mi-17. Ti se budou střídat samostatně po čtyřech měsících. Jejich úkolem je monitorování území na hranicí Bosny a Srbska a získávání informací, například o pašování zboží či ilegální těžbě dřeva.

Před rokem se měl Dominik Hašek s velkou slávou vrátit do NHL. Jeden z nejlepších hokejových brankářů všech dob podepsal smlouvu s Ottawou a těšil se, jak si opět zachytá v zámořské soutěži. Výluka ale jeho plány zkřížila. Poté co vedení NHL a zástupci hráčské asociace našli společnou řeč, se Hašek těší, že se návratu přece jen dočká. Zatím ale teprve čeká na informace, co se přesně v nové kolektivní smlouvě píše. Pro čtyřicetiletého šestinásobného vítěze Vezina Trophy, ceny pro nejlepšího brankáře NHL, znamená středeční rozhodnutí, že bude moct přece jen pokračovat v aktivní kariéře. Nyní může začít plnit svůj tréninkový plán. "Od 1. srpna začnu dvakrát denně trénovat," prohlásil. Představit by se mohl na exhibičních akcích společnosti Eurohockey Services agenta Jaromíra Henyše v Mladé Boleslavi či v Liberci. Na konci prázdnin se chystá odletět do Kanady. Hašek absolvoval kompletní ročník NHL naposledy v sezoně 2001/2002. Poté, co vyhrál Stanley Cup, ohlásil konec kariéry. Po roce se sice vrátil, ale kvůli problémům s třísly zasáhl jen do čtrnácti zápasů. Jeho angažmá v Ottawě by ale podle něj nemělo být ohroženo.

Japonský koncern Daikin Industries, který ovládá třetinu světového trhu klimatizací, ve čtvrtek slavnostně otevřel svůj plzeňský závod v průmyslové zóně Borská pole. Firma už investovala v Plzni dvě miliardy korun a nyní má zastavěny dvě třetiny z 12 koupených hektarů. V současné době podnik zaměstnává 600 lidí. "Do konce roku jich budeme mít zhruba 1000, v listopadu nebo prosinci zahájíme výrobu ve druhé směně," řekl personální a správní ředitel Daikinu Bohuslav Borovanský. Firma nyní vyrábí na čtyřech linkách zhruba 2000 klimatizačních jednotek denně, všechny jdou na export po celé Evropě i do zemí severní Afriky.