Zprávy | Z archivu rubriky

Česká republika ve čtvrtek slavnostně převzala velení strážní jednotky na základně Tuzla v severní části Bosny a Hercegoviny. Společně s Čechy v ní slouží i rakouští vojáci, kteří jí dosud veleli. Zároveň se po půl roce vystřídal celý český kontingent. Misi EUFOR přijel navštívit ministr obrany Karel Kühnl se svým rakouským kolegou Güntherem Platterem. Oba ministři se shodli, že česko-rakouská spolupráce na Balkáně je na výborné úrovni. Kromě situace v Bosně jednali také o vytvoření společného praporu s účastí Německa v rámci evropských vojenských jednotek "battlegroups". Jeho vznik předpokládají kolem roku 2010. Česká republika má svůj kontingent v Bosně a Hercegovině od konce války z let 1992 až 1995. Po misích NATO převzala loni v prosinci odpovědnost za stabilitu v zemi Evropská unie novou operací Althea. Praha poté rozšířila původně několikačlenný tým na téměř stovku vojáků. Kromě strážní jednotky má totiž Česko v Bosně od dubna také dvě desítky vojáků obsluhujících dva vrtulníky Mi-17. Ti se budou střídat samostatně po čtyřech měsících. Jejich úkolem je monitorování území na hranicí Bosny a Srbska a získávání informací, například o pašování zboží či ilegální těžbě dřeva.

U komunit českých krajanů v zahraničí v současnosti působí 12 učitelů češtiny, které platí Česká republika. V současnosti působí tři lektoři v Rumunsku, po dvou na Ukrajině, v Argentině a Chorvatsku a po jednom v Německu, Rusku a Srbsku a Černé Hoře. Nyní ministerstva zahraničí a školství vypsala výběrové řízení na místo učitele u krajanů v oblasti Sao Paula v Brazílii. Stát navíc vynakládá miliony korun na opravy a údržbu krajanských škol a kulturních zařízení, především takzvaných Českých besed. Na jednotlivé opravy ČR obvykle přispívá částkou od jednoho do tří až čtyř milionů korun. Spolu s dalšími projekty zaměřenými na uchování české kultury a jazyka, na publikační činnost a prezentaci ČR se celková pomoc krajanským komunitám pohybuje v rozsahu 20 až 30 milionů korun ročně. Priority takovéto pomoci nejsou dlouhodobě specifikovány, potřeby krajanských komunit se každoročně znovu vyhodnocují. "V případě oprav a údržby krajanských škol a kulturních zařízení je však tato pomoc orientována především na komunity v hospodářsky slabších zemích, konkrétně země balkánského regionu a Ukrajinu," uvedlo ministerstvo zahraničí. Ve světě působí kolem 400 krajanských spolků, například jen v USA je 35 poboček Sokola. Nejpočetnější jsou české krajanské komunity v USA, na Slovensku, v Kanadě, Chorvatsku a Austrálii. Spolky vydávají na 130 krajanských tiskovin, velká část z nich vychází opět v USA. Jejich seznam je na internetových stránkách www.krajane.net.

Před rokem se měl Dominik Hašek s velkou slávou vrátit do NHL. Jeden z nejlepších hokejových brankářů všech dob podepsal smlouvu s Ottawou a těšil se, jak si opět zachytá v zámořské soutěži. Výluka ale jeho plány zkřížila. Poté co vedení NHL a zástupci hráčské asociace našli společnou řeč, se Hašek těší, že se návratu přece jen dočká. Zatím ale teprve čeká na informace, co se přesně v nové kolektivní smlouvě píše. Pro čtyřicetiletého šestinásobného vítěze Vezina Trophy, ceny pro nejlepšího brankáře NHL, znamená středeční rozhodnutí, že bude moct přece jen pokračovat v aktivní kariéře. Nyní může začít plnit svůj tréninkový plán. "Od 1. srpna začnu dvakrát denně trénovat," prohlásil. Představit by se mohl na exhibičních akcích společnosti Eurohockey Services agenta Jaromíra Henyše v Mladé Boleslavi či v Liberci. Na konci prázdnin se chystá odletět do Kanady. Hašek absolvoval kompletní ročník NHL naposledy v sezoně 2001/2002. Poté, co vyhrál Stanley Cup, ohlásil konec kariéry. Po roce se sice vrátil, ale kvůli problémům s třísly zasáhl jen do čtrnácti zápasů. Jeho angažmá v Ottawě by ale podle něj nemělo být ohroženo.

Dvěma minutami ticha si ve čtvrtek ve 13:00 Češi společně s řadou dalších evropských zemí připomněli oběti teroristického útoku v Londýně. V některých českých městech se hodinu po poledni, tedy v pravé poledne londýnského času, rozezněly zvony. Na několik vteřin se odmlčela také některá rádia a televize. Prezident Václav Klaus držel dvě minuty ticha na památku londýnských obětí jako host slavnostní recepce na francouzské ambasádě v Praze u příležitosti státního svátku Francie. S veřejným projevem ale nevystoupil. Český rozhlas se ve 13:00 symbolicky odmlčel na pět vteřin. Česká televize ve vysílání pokračovala bez přerušení. Rádio Blaník po pětivteřinové odmlce zahrálo píseň Johna Lennona Imagine. Po dobu 15 vteřin bylo ticho i na hudební televizi Óčko. Ostravský magistrát ve 13:00 na dvě minuty zcela ztichnul. V Olomouci se rozezněly zvony v kostelech. V centru Ústí nad Labem pietu za oběti útoků v Londýně připomínala pouze vlajka Ústeckého kraje spuštěná na půl žerdi. Čtvrteční teroristický útok na městskou dopravu v Londýně si vyžádal nejméně 52 obětí, dalších asi 700 lidí utrpělo různě vážná zranění.

Japonský koncern Daikin Industries, který ovládá třetinu světového trhu klimatizací, ve čtvrtek slavnostně otevřel svůj plzeňský závod v průmyslové zóně Borská pole. Firma už investovala v Plzni dvě miliardy korun a nyní má zastavěny dvě třetiny z 12 koupených hektarů. V současné době podnik zaměstnává 600 lidí. "Do konce roku jich budeme mít zhruba 1000, v listopadu nebo prosinci zahájíme výrobu ve druhé směně," řekl personální a správní ředitel Daikinu Bohuslav Borovanský. Firma nyní vyrábí na čtyřech linkách zhruba 2000 klimatizačních jednotek denně, všechny jdou na export po celé Evropě i do zemí severní Afriky.

Třebíč pokračuje v postupné obnově židovského hřbitova. Odborníci opravují obřadní síň z počátku minulého století. Budova získala novou střešní krytinu a nyní se pracuje na fasádě. Opravy se provádějí několik let. Na rozsáhlé ploše hřbitova se nachází kolem 11.000 hrobů a přibližně 3000 náhrobků. Nejstarší z nich pocházejí z 20. let 17. století. S jejich zajištěním pomáhají i mladí dobrovolníci, kteří do Třebíče přijíždějí pravidelně každé léto. Poslední pohřeb se na hřbitově konal před 13 lety. Podle správce se požadavky objevují i dnes, třeba od Židů ze zahraničí, kteří měli ve městě předky. Památka je běžně přístupná. Podle odhadu si ji ročně prohlédne až 35.000 turistů. Třebíčský židovský hřbitov je se svými renesančními, barokními a klasicistními náhrobky jednou z nejvýznamnějších památek svého druhu ve střední Evropě. Před třemi lety byl prohlášen národní kulturní památkou. Na seznam památek UNESCO byl spolu s židovskou čtvrtí a bazilikou svatého Prokopa zapsán v roce 2003.

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel ve čtvrtek ve Vídni ocenil gesto, které vůči sudetoněmeckým antifašistům plánuje český premiér Jiří Paroubek. Podle kancléře je důležité, že se poprvé vůči německé menšině neuplatňuje princip kolektivní viny. Paroubek po schůzce zopakoval, že navrhované usmiřovací gesto je určeno pouze těm německým občanům, kteří do posledních dnů zůstali věrni předválečnému Československu a kteří aktivně vystupovali proti nacistickému režimu. Premiér zatím tají, co je v připraveném návrhu pro českou vládu. Ve svém článku pro Právo z 8. června ovšem napsal, že by měl být veřejně uznán sudetoněmecký odboj a skuteční němečtí antifašisté by měli být alespoň symbolicky odškodněni. Proti gestu se ale postavila česká opoziční ODS i prezident Václav Klaus, čehož Paroubek lituje. Premiér připustil, že s Klausem v této věci bude shodu hledat asi jen těžko. Jeho plán ale narazil i u slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy. Naopak české vládní koaliční strany a KSČM návrh podporují.

Ústavní soud rozhodl, že stavbu jezů na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem. Na návrh skupiny senátorů proto zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě, která rozvoj a modernizaci vodní cesty po řece Labi od Pardubic po hranici s Německem a řeky Vltavy od Třebenic po soutok s Labem za veřejný zájem označila. To mělo zjednodušit vybudování jezů. Podle ústavních soudců ale rozhodovat o tom, co je ve veřejném zájmu, přísluší pouze správním orgánům, a ne zákonodárcům. Takové rozhodnutí totiž musí být zpětně přezkoumatelné soudem. Pokud by bylo ukotveno v zákonu, soud by nemohl o otázce vůbec rozhodovat - je totiž zákonem vázán, upozornil Ústavní soud. Přijetí zákona již dříve kritizovali ekologové. Upozornili na to, že ustanovení v zákoně je v rozporu s Úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. V případě plánovaných labských jezů ekologové upozorňují na nutnost ochrany druhů, jako je vydra říční, ledňáček říční, orel mořský, kulík říční, bobr evropský, modrásek bahenní, kuňka obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan zelený či ještěrka obecná. Za ekology a senátory se postavil ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), zákona se naopak ve svém vyjádření Ústavnímu soudu zastal ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU- ČSL).

Otevření dvou výstav a koncert balkánských písní ve čtvrtek v Boskovicích zahájily 13. ročník tradičního kulturního festivalu, který propaguje tamní židovskou čtvrť. Na několika místech po celém městě nabídne až do neděle koncerty, autorská čtení, divadelní vystoupení, výstavy či filmové projekce. Boskovický hrad nabídne divadelní představení, prostor před hradem vystoupení dýdžejů, zámecký skleník jazzové koncerty. Při pochodu z centra města na boskovický hrad uvede pohyblivé představení soubor Kvelb. Rocková scéna je za muzeem, do amfiteátru letního kina se mohou zájemci vydat na "velké" koncerty zejména folkových interpretů. Kromě Jiřího Schmitzera vystoupí maďarská zpěvačka Erzi Kiss Music nebo vokální trio Charming Hostess z USA či domácí Tata Bojs a projekt muzikanta Jana P. Muchowa Umakart. Muzeum Boskovicka představuje fotografie Dany Kyndrové a Michaely Thelenové. Zajímavostí bude přednáška o brněnské vile Tugendhat, která je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. S podrobným programem akcí na jednotlivé dny se lze seznámit na internetové adrese www.unijazz.cz. "Loni přišlo na 5000 platících diváků, nejméně obdobný zájem očekáváme i letos," řekl Čestmír Huňát z pořádajícího sdružení Unijazz..

Postižení, senioři a další potřební se budou moci sami rozhodovat, jaké sociální služby si vyberou a nakoupí. Od ledna 2007 by totiž měl začít platit zákon o sociálních službách, podle něhož budou dostávat přímo příspěvek na péči. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Do systému by podle něj také mělo plynout o tři miliardy korun víc, což je asi čtvrtina nynějších peněz. Zákon zavede čtyři stupně příspěvků podle stavu klienta. Budou se pohybovat v rozmezí od 1500 do 11.000 korun měsíčně. Tyto peníze nahradí dvě nynější dávky - příspěvek při péči o osobu blízkou a důchod pro bezmocnost. Podle rady postižených dostávají lidé nyní asi 20.000 korun ročně, v ústavu pak ale až 120.000 korun. Nová norma také zavede asi dvacet druhů služeb. Mezi ně by měly patřit osobní asistence či stacionáře. Sociální služby v ČR využívá 500.000 lidí, z nich 100.000 by bez nich bylo ohroženo na zdraví či dokonce na životě. V sociálních službách pak pracuje 70.000 osob.