Zprávy | Z archivu rubriky


Víkendová dohoda předsedy vlády a místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka s expremiérem a bývalým šéfem ČSSD Zemanem na spolupráci má v ČSSD příznivý ohlas. U některých sociálních demokratů vzbudila naději, že by si mohla ČSSD nejen udržet významnou pozici na politické scéně, ale dokonce potřetí zvítězit v příštích parlamentních volbách. Příprava kariérního řádu ale vyvolává pochybnosti.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka ČTK řekl, že Miloš Zeman je podle něj ve svých postojích konzistentní. "Myslím si, že to neobyčejně posílilo pozici premiéra Paroubka. Určité zklidnění uvnitř ČSSD to přinést taky může a současně v očích veřejnosti to posílí jak premiéra Paroubka, tak i sociální demokracii," řekl.

"Kdyby se to jen zčásti podařilo, tak je to první krok ke třetímu vítězství sociální demokracie a také cesta ke smíření ve straně," komentoval víkendovou dohodu obou politiků na spolupráci předseda děčínské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna. Paroubek byl totiž v roce 1993, kdy byl Zeman poprvé zvolen šéfem ČSSD, jeho rivalem a od té doby byly vztahy mezi nimi chladné. "Smířit se dá s těmi, kdo se smířit chtějí," dodal Foldyna.

"Sociální demokracie bez Miloše Zemana těžko může fungovat," soudí vicepremiér Zdeněk Škromach. Expředseda podle něj znamená pro ČSSD přínos preferencí. Snahou každé strany je volby vyhrát, a nyní se ukazuje, že nic není nemožné, řekl Škromach. Připomněl, že i před minulými volbami sociální demokracie zaostávala za ODS. "Rozhodne poslední půlrok. A víra ve vítězství je motorem, který žene kampaň," uzavřel.

Zatímco problémy při spolupráci ve volební kampani vidí jen málokdo, pochybnosti panují o kariérním řádu, který by měl dávat příležitost schopným lidem. "Potíž je v tom, že neschopní a všehoschopní jsou právě velmi akční," uvedl Foldyna. Podobné obavy má i exministr zdravotnictví Ivan David. Kariérní řád se dá podle něj vypracovat právě takovým způsobem, aby podporoval klientelismus, proti kterému Zeman brojí. "Přesně tak by ho připravili lidé, kteří nyní stranu ovládají," dodal.

Vedení občanských demokratů si myslí, že ODS plní svoji opoziční roli dobře. Nesouhlasí tak s názorem prezidenta republiky Václava Klause, že ODS je málo aktivní, neplní dobře svoji opoziční roli a měla by být zřetelnější. Klausovi vadí pasivita ODS mimo jiné v souvislosti s návrhem premiéra Jiřího Paroubka učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Klaus ODS kritizoval za to, že nechává Paroubka rozehrávat mediální souboje s prezidentem. Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že se sám s Paroubkem nemůže pouštět do boje, protože ctí zájmy České republiky a jako prezident takové věci dělat nemůže.

Postoj ODS ale hájí místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Uvedla, že již před časem v médiích prohlásila, že česko- německá deklarace z roku 1997, kterou tehdy podepsal jako předseda vlády Václav Klaus, je přesně tou tečkou, která by za vztahy mezi ČR a Německem měla být udělána. "Řekla jsem také, že žádné další kroky si nepředstavuji. Bylo to dlouhodobé stanovisko ODS. Toto naše stanovisko je velmi zřetelné a oficiální. Myslím si, že v tom naše opoziční role neselhala," řekla ČTK. K opoziční roli ODS obecně Němcová podotkla, že ji strana plní "někdy lépe a někdy hůře". "V rámci možností si myslím, že někdy by to mohlo být i lepší, ale nějakou dramatickou chybu z naší strany nevidím," řekla ČTK.

Také předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý si myslí, že ODS plní svoji opoziční roli poměrně dobře. "ODS je z jedné strany kritizována za to, že je moc tvrdá a z druhé strany za to, že je příliš měkká. Z toho se dá odhadnout, že je to tak akorát. Za sebe mohu říci, že dělám co můžu," řekl ČTK Tlustý. Podobně reagoval také místopředseda ODS a Poslanecké sněmovny Ivan Langer. "Myslím si, že tu opoziční roli plníme dobře. "A to i přes to, že vláda má obrovský mediální bonus. Přesto si myslím, a tomu také odpovídají naše preference, že tu opoziční roli zvládáme dobře," řekl ČTK.

Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že nemůže vytáhnout do boje s předsedou vlády, protože by to bylo interpretováno jako fatální spor prezidenta a vlády. Spor obou ústavních činitelů rozvířil Paroubkův návrh učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Klaus na Paroubkovu adresu prohlásil, že asi zcela přišel o rozum. Paroubek kontroval mimo jiné výrokem, že český prezident není absolutistický monarcha, aby mohl premiéra peskovat a vytýkat mu "mimořádnou drzost". Do otevřených rozepří se oba politikové dostali už před nedávnem kvůli rozdílným postojům k evropské ústavě.

Česká léková politika je podle ministryně zdravotnictví Milady Emmerové příliš liberální, řekla to v pondělí novinářům na tiskové konferenci k nové lékové vyhlášce. Pomoci by mohly zdravotnické knížky, které umožní lépe sledovat, jaké léky lékaři předepisují. Velký prostor pro dohodu farmaceutických firem vytváří také ministerstvo financí, které stanovilo příliš vysoké maximální ceny léků. "Ve Slovinsku mají registrovaných téměř 3000 léků, u nás přes 6000, neboli ta kuchařka pro lékaře je u nás velmi široká, nepřehledná, a nepřehledné je i všechno ostatní," řekla novinářům Emmerová. Tato situace vyhovuje podle ní právě farmaceutickým firmám. Podle ředitelky odboru farmacie ministerstva zdravotnictví Gabriely Bartíkové stanovilo ministerstvo financí zbytečně vysoké maximální ceny léků. Farmaceutickým firmám se tak otevřel zbytečně velký prostor pro tvorbu cen.

Úroveň maximálních stanovených cen kritizoval i Josef Mrázek ze Svazu pacientů. "Maximální ceny jsou stanovovány velmi libovolně, takže jsou v řadě případů někde vysoko nad průměrnými evropskými cenami," řekl novinářům. Kdyby se zavedlo pravidlo, že maximální ceny bude ministerstvo financí stanovovat podle nejnižších cen v Evropě, byl by podle Mrázka, prostor pro dohodnuté ceny mnohem užší.

V České republice se v případě léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění používá několik druhů cen. Nejvyšší možnou cenu, za kterou může být lék prodáván, stanoví ministerstvo financí. Často se ale výrobce, aby učinil svá léčiva prodejnějšími, zaváže k nižší ceně, takzvané nejnižší dohodnuté ceně. V takto nastaveném systému podle Mrázka stanovení cen příliš záleží na trhu a dohodě firem. Upozornil, že zbytečně vysoká úroveň maximálních cen, také komplikuje a prodlužuje vyjednávání o dohodnutých cenách.

Právě za zpoždění kritizovala letošní lékovou vyhlášku česká lékárnická komora. Lékárny totiž neměly dost času své ceny přizpůsobit. Letošní vyhláška byla v posledních měsících podrobena kritice, kritizovali ji vedle lékárníků i lékaři, pojišťovny a farmaceutické firmy. Podle Emmerové by se ale neměla pacientů nijak negativně dotknout. Vyhláška by měla znamenat snížení tempu růstu výdajů na léčiva o 1,7 miliard korun ročně. Lékaři by podle ministerstva měli věnovat zvýšenou pozornost, zda nemají pacientovi předepisovat jiný lék než dosud, ale plně hrazený.

Víkendová dohoda předsedy vlády a místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka s expremiérem a bývalým šéfem ČSSD Zemanem na spolupráci má v ČSSD příznivý ohlas. U některých sociálních demokratů vzbudila naději, že by si mohla ČSSD nejen udržet významnou pozici na politické scéně, ale dokonce potřetí zvítězit v příštích parlamentních volbách. Příprava kariérního řádu ale vyvolává pochybnosti.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka ČTK řekl, že Miloš Zeman je podle něj ve svých postojích konzistentní. "Myslím si, že to neobyčejně posílilo pozici premiéra Paroubka. Určité zklidnění uvnitř ČSSD to přinést taky může a současně v očích veřejnosti to posílí jak premiéra Paroubka, tak i sociální demokracii," řekl.

"Kdyby se to jen zčásti podařilo, tak je to první krok ke třetímu vítězství sociální demokracie a také cesta ke smíření ve straně," komentoval víkendovou dohodu obou politiků na spolupráci předseda děčínské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna. Paroubek byl totiž v roce 1993, kdy byl Zeman poprvé zvolen šéfem ČSSD, jeho rivalem a od té doby byly vztahy mezi nimi chladné. "Smířit se dá s těmi, kdo se smířit chtějí," dodal Foldyna.

"Sociální demokracie bez Miloše Zemana těžko může fungovat," soudí vicepremiér Zdeněk Škromach. Expředseda podle něj znamená pro ČSSD přínos preferencí. Snahou každé strany je volby vyhrát, a nyní se ukazuje, že nic není nemožné, řekl Škromach. Připomněl, že i před minulými volbami sociální demokracie zaostávala za ODS. "Rozhodne poslední půlrok. A víra ve vítězství je motorem, který žene kampaň," uzavřel.

Zatímco problémy při spolupráci ve volební kampani vidí jen málokdo, pochybnosti panují o kariérním řádu, který by měl dávat příležitost schopným lidem. "Potíž je v tom, že neschopní a všehoschopní jsou právě velmi akční," uvedl Foldyna. Podobné obavy má i exministr zdravotnictví Ivan David. Kariérní řád se dá podle něj vypracovat právě takovým způsobem, aby podporoval klientelismus, proti kterému Zeman brojí. "Přesně tak by ho připravili lidé, kteří nyní stranu ovládají," dodal.

Zrušení národního telekomunikačního operátora pro krizové situace, kterým byl do června Český Telecom, neznamená pro stát bezpečnostní riziko. Vyplývá to ze zprávy ministerstva informatiky, jíž se má v úterý zabývat Bezpečnostní rada státu. Podle mluvčí ministerstva Kláry Volné mohou nyní v případě ohrožení své služby poskytovat i jiní operátoři, například provozovatelé mobilních sítí. "Kvalita poskytování služeb pro potřeby krizové komunikace po zrušení národního operátora je dostatečně zajištěna," uvádí se v předkládaném materiálu. Na jeho vypracování s ministerstvem informatiky spolupracovaly ministerstva obrany, vnitra, Národní bezpečnostní úřad a Český telekomunikační úřad.

Provozovatelé telekomunikačních sítí mají povinnost přednostně poskytnout svá zařízení státu v případě krize, k níž patří nouzový stav, stav ohrožení státu či válka. Vláda jmenovala Telecom národním operátorem pro účely krizového plánování a spolupráci s ostatními státy Severoatlantické aliance v roce 2002. Její usnesení se ale dostalo do rozporu s novým zákonem o elektronických komunikacích a pravidly EU. Podle dřívějšího vyjádření Volné popírá mimo jiné princip liberalizace a významu konkurenčního prostředí a narušuje volný přístup všech podnikatelů. Letos v červnu Český Telecom ovládla španělská společnost Telefónica.

Po nedávných teroristických útocích na Londýn vlády mnoha evropských zemí včetně české uvažují o vytvoření pravomoci, která by jim umožnila přikázat vypnutí mobilních sítí. Právě pomocí mobilních telefonů totiž teroristé zřejmě odpálili nálože v londýnském metru a městském autobusu. Telekomunikační firmy však zajímá, zda by jim někdo uhradil ušlé příjmy, či zda by opatření nešlo zneužít v konkurenčním boji.