Zprávy | Z archivu rubriky


Víkendová dohoda předsedy vlády a místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka s expremiérem a bývalým šéfem ČSSD Zemanem na spolupráci má v ČSSD příznivý ohlas. U některých sociálních demokratů vzbudila naději, že by si mohla ČSSD nejen udržet významnou pozici na politické scéně, ale dokonce potřetí zvítězit v příštích parlamentních volbách. Příprava kariérního řádu ale vyvolává pochybnosti.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka ČTK řekl, že Miloš Zeman je podle něj ve svých postojích konzistentní. "Myslím si, že to neobyčejně posílilo pozici premiéra Paroubka. Určité zklidnění uvnitř ČSSD to přinést taky může a současně v očích veřejnosti to posílí jak premiéra Paroubka, tak i sociální demokracii," řekl.

"Kdyby se to jen zčásti podařilo, tak je to první krok ke třetímu vítězství sociální demokracie a také cesta ke smíření ve straně," komentoval víkendovou dohodu obou politiků na spolupráci předseda děčínské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna. Paroubek byl totiž v roce 1993, kdy byl Zeman poprvé zvolen šéfem ČSSD, jeho rivalem a od té doby byly vztahy mezi nimi chladné. "Smířit se dá s těmi, kdo se smířit chtějí," dodal Foldyna.

"Sociální demokracie bez Miloše Zemana těžko může fungovat," soudí vicepremiér Zdeněk Škromach. Expředseda podle něj znamená pro ČSSD přínos preferencí. Snahou každé strany je volby vyhrát, a nyní se ukazuje, že nic není nemožné, řekl Škromach. Připomněl, že i před minulými volbami sociální demokracie zaostávala za ODS. "Rozhodne poslední půlrok. A víra ve vítězství je motorem, který žene kampaň," uzavřel.

Zatímco problémy při spolupráci ve volební kampani vidí jen málokdo, pochybnosti panují o kariérním řádu, který by měl dávat příležitost schopným lidem. "Potíž je v tom, že neschopní a všehoschopní jsou právě velmi akční," uvedl Foldyna. Podobné obavy má i exministr zdravotnictví Ivan David. Kariérní řád se dá podle něj vypracovat právě takovým způsobem, aby podporoval klientelismus, proti kterému Zeman brojí. "Přesně tak by ho připravili lidé, kteří nyní stranu ovládají," dodal.

Vedení občanských demokratů si myslí, že ODS plní svoji opoziční roli dobře. Nesouhlasí tak s názorem prezidenta republiky Václava Klause, že ODS je málo aktivní, neplní dobře svoji opoziční roli a měla by být zřetelnější. Klausovi vadí pasivita ODS mimo jiné v souvislosti s návrhem premiéra Jiřího Paroubka učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Klaus ODS kritizoval za to, že nechává Paroubka rozehrávat mediální souboje s prezidentem. Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že se sám s Paroubkem nemůže pouštět do boje, protože ctí zájmy České republiky a jako prezident takové věci dělat nemůže.

Postoj ODS ale hájí místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Uvedla, že již před časem v médiích prohlásila, že česko- německá deklarace z roku 1997, kterou tehdy podepsal jako předseda vlády Václav Klaus, je přesně tou tečkou, která by za vztahy mezi ČR a Německem měla být udělána. "Řekla jsem také, že žádné další kroky si nepředstavuji. Bylo to dlouhodobé stanovisko ODS. Toto naše stanovisko je velmi zřetelné a oficiální. Myslím si, že v tom naše opoziční role neselhala," řekla ČTK. K opoziční roli ODS obecně Němcová podotkla, že ji strana plní "někdy lépe a někdy hůře". "V rámci možností si myslím, že někdy by to mohlo být i lepší, ale nějakou dramatickou chybu z naší strany nevidím," řekla ČTK.

Také předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý si myslí, že ODS plní svoji opoziční roli poměrně dobře. "ODS je z jedné strany kritizována za to, že je moc tvrdá a z druhé strany za to, že je příliš měkká. Z toho se dá odhadnout, že je to tak akorát. Za sebe mohu říci, že dělám co můžu," řekl ČTK Tlustý. Podobně reagoval také místopředseda ODS a Poslanecké sněmovny Ivan Langer. "Myslím si, že tu opoziční roli plníme dobře. "A to i přes to, že vláda má obrovský mediální bonus. Přesto si myslím, a tomu také odpovídají naše preference, že tu opoziční roli zvládáme dobře," řekl ČTK.

Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že nemůže vytáhnout do boje s předsedou vlády, protože by to bylo interpretováno jako fatální spor prezidenta a vlády. Spor obou ústavních činitelů rozvířil Paroubkův návrh učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Klaus na Paroubkovu adresu prohlásil, že asi zcela přišel o rozum. Paroubek kontroval mimo jiné výrokem, že český prezident není absolutistický monarcha, aby mohl premiéra peskovat a vytýkat mu "mimořádnou drzost". Do otevřených rozepří se oba politikové dostali už před nedávnem kvůli rozdílným postojům k evropské ústavě.

Víkendová dohoda předsedy vlády a místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka s expremiérem a bývalým šéfem ČSSD Zemanem na spolupráci má v ČSSD příznivý ohlas. U některých sociálních demokratů vzbudila naději, že by si mohla ČSSD nejen udržet významnou pozici na politické scéně, ale dokonce potřetí zvítězit v příštích parlamentních volbách. Příprava kariérního řádu ale vyvolává pochybnosti.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka ČTK řekl, že Miloš Zeman je podle něj ve svých postojích konzistentní. "Myslím si, že to neobyčejně posílilo pozici premiéra Paroubka. Určité zklidnění uvnitř ČSSD to přinést taky může a současně v očích veřejnosti to posílí jak premiéra Paroubka, tak i sociální demokracii," řekl.

"Kdyby se to jen zčásti podařilo, tak je to první krok ke třetímu vítězství sociální demokracie a také cesta ke smíření ve straně," komentoval víkendovou dohodu obou politiků na spolupráci předseda děčínské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna. Paroubek byl totiž v roce 1993, kdy byl Zeman poprvé zvolen šéfem ČSSD, jeho rivalem a od té doby byly vztahy mezi nimi chladné. "Smířit se dá s těmi, kdo se smířit chtějí," dodal Foldyna.

"Sociální demokracie bez Miloše Zemana těžko může fungovat," soudí vicepremiér Zdeněk Škromach. Expředseda podle něj znamená pro ČSSD přínos preferencí. Snahou každé strany je volby vyhrát, a nyní se ukazuje, že nic není nemožné, řekl Škromach. Připomněl, že i před minulými volbami sociální demokracie zaostávala za ODS. "Rozhodne poslední půlrok. A víra ve vítězství je motorem, který žene kampaň," uzavřel.

Zatímco problémy při spolupráci ve volební kampani vidí jen málokdo, pochybnosti panují o kariérním řádu, který by měl dávat příležitost schopným lidem. "Potíž je v tom, že neschopní a všehoschopní jsou právě velmi akční," uvedl Foldyna. Podobné obavy má i exministr zdravotnictví Ivan David. Kariérní řád se dá podle něj vypracovat právě takovým způsobem, aby podporoval klientelismus, proti kterému Zeman brojí. "Přesně tak by ho připravili lidé, kteří nyní stranu ovládají," dodal.

Zrušení národního telekomunikačního operátora pro krizové situace, kterým byl do června Český Telecom, neznamená pro stát bezpečnostní riziko. Vyplývá to ze zprávy ministerstva informatiky, jíž se má v úterý zabývat Bezpečnostní rada státu. Podle mluvčí ministerstva Kláry Volné mohou nyní v případě ohrožení své služby poskytovat i jiní operátoři, například provozovatelé mobilních sítí. "Kvalita poskytování služeb pro potřeby krizové komunikace po zrušení národního operátora je dostatečně zajištěna," uvádí se v předkládaném materiálu. Na jeho vypracování s ministerstvem informatiky spolupracovaly ministerstva obrany, vnitra, Národní bezpečnostní úřad a Český telekomunikační úřad.

Provozovatelé telekomunikačních sítí mají povinnost přednostně poskytnout svá zařízení státu v případě krize, k níž patří nouzový stav, stav ohrožení státu či válka. Vláda jmenovala Telecom národním operátorem pro účely krizového plánování a spolupráci s ostatními státy Severoatlantické aliance v roce 2002. Její usnesení se ale dostalo do rozporu s novým zákonem o elektronických komunikacích a pravidly EU. Podle dřívějšího vyjádření Volné popírá mimo jiné princip liberalizace a významu konkurenčního prostředí a narušuje volný přístup všech podnikatelů. Letos v červnu Český Telecom ovládla španělská společnost Telefónica.

Po nedávných teroristických útocích na Londýn vlády mnoha evropských zemí včetně české uvažují o vytvoření pravomoci, která by jim umožnila přikázat vypnutí mobilních sítí. Právě pomocí mobilních telefonů totiž teroristé zřejmě odpálili nálože v londýnském metru a městském autobusu. Telekomunikační firmy však zajímá, zda by jim někdo uhradil ušlé příjmy, či zda by opatření nešlo zneužít v konkurenčním boji.

Především na bezpečnost provozu na dálnicích a rychlostních komunikacích se zaměřila dopravně-bezpečnostní akce Kryštof plus, která začala v pátek. Zvýšený počet policejních hlídek dohlížel hlavně na dodržování rychlosti a zákazu předjíždění pro kamiony. Pokut rozdali policisté méně než při předchozích Kryštofech, protože akce měla spíše preventivní charakter, řekla ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Dopravní hlídky podle ní měly svou přítomností přimět řidiče, aby přizpůsobili jízdu v místech, kde je nařízena snížená rychlost. Dalším sledovaným přestupkem bylo předjíždění kamionů. "Chtěli jsme, aby řidiči viděli přítomnost policie," řekla mluvčí.

Policisté ale také pokutovali. Například severočeští zkontrolovali na dálnici D8 od pátku do neděle 987 vozidel a zjistili 196 dopravních přestupků. Řidičům vyměřili blokové pokuty v celkové výši 120.000 korun. "Nejčastějším přestupkem bylo nedodržení nejvyšší povolené rychlosti a chybějící platná dálniční známka. Rychlost překročilo 100 řidičů, známku nemělo 71 vozidel," uvedla mluvčí krajské policejní správy.

Celkové výsledky dopravně-bezpečnostní akce policie zatím nezveřejnila. Kombinací preventivních a represivních opatření chce zvýšit bezpečnost a průjezdnost českých dálnic, které zůstávají v posledních letech stále stejně nebezpečné. Letos se na dálnicích stalo více než 2300 nehod, což je podobný počet jako v první polovině loňského a předloňského roku. Dálniční nehody si letos vyžádaly 14 lidských životů, 63 lidí při nich utrpělo těžká zranění.

Ladislav Žerovnický, kterému švédský soud vyměřil deset let za pašování téměř 17 kilogramů heroinu, si zřejmě trest odsedí v České republice. Městský soud v Praze v pondělí rozhodl, že uzná švédský verdikt z roku 2002, a Žerovnického odsoudil ke stejnému trestu. Učinil tak první krok k jeho vydání do Čech. Třicetiletý muž ale s postupem nesouhlasí a chce zůstat ve švédském vězení.

Švédská policie zadržela Žerovnického v červenci 2001 zároveň se ženou s českým pasem, když připluli trajektem do západošvédského Göteborgu. Švédští celníci tehdy pojali vůči Čechům podezření, a proto prohledali jejich automobil. V úkrytu za zadním sedadlem našli 16,9 kilogramu heroinu. Podle tehdejších vyjádření šlo o třetí největší zásilku heroinu, kterou švédští celníci od roku 1998 odhalili. Podle švédských médií se neoficiální cena zabaveného heroinu pohybovala kolem 17 milionů švédských korun, což před čtyřmi lety v přepočtu představovalo téměř 60 milionů korun. Švédské ministerstvo spravedlnosti nedávno na základě mezinárodních smluv požádalo českou stranu, aby si Žerovnický odpykal trest Česku.

Předseda senátu Kamil Kydalka konstatoval, že stejně jako ve Švédsku je i v Česku pašování drog trestné a v obou zemích za něj lze uložit stejně vysoký trest. Uvedl, že tak rozsudkem pouze "přetransformoval" švédský rozsudek na český. To, že Žerovnický s postupem nesouhlasí a chce zůstat ve Švédsku, podle něj není důležité. "Švédská strana již má své postupy, jak toto vyřešit," řekl Kydalka. Obhájkyně odsouzeného tvrdí, že Žerovnický ve švédském vězení studuje angličtinu a informatiku a chce školu dokončit. Má mu pomoci snáze si najít zaměstnání. Také nechce platit asi 50.000 korun, které by ho stála cesta do českého vězení.