Zprávy | Z archivu rubriky


Vedení občanských demokratů si myslí, že ODS plní svoji opoziční roli dobře. Nesouhlasí tak s názorem prezidenta republiky Václava Klause, že ODS je málo aktivní, neplní dobře svoji opoziční roli a měla by být zřetelnější. Klausovi vadí pasivita ODS mimo jiné v souvislosti s návrhem premiéra Jiřího Paroubka učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Klaus ODS kritizoval za to, že nechává Paroubka rozehrávat mediální souboje s prezidentem. Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že se sám s Paroubkem nemůže pouštět do boje, protože ctí zájmy České republiky a jako prezident takové věci dělat nemůže.

Postoj ODS ale hájí místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Uvedla, že již před časem v médiích prohlásila, že česko- německá deklarace z roku 1997, kterou tehdy podepsal jako předseda vlády Václav Klaus, je přesně tou tečkou, která by za vztahy mezi ČR a Německem měla být udělána. "Řekla jsem také, že žádné další kroky si nepředstavuji. Bylo to dlouhodobé stanovisko ODS. Toto naše stanovisko je velmi zřetelné a oficiální. Myslím si, že v tom naše opoziční role neselhala," řekla ČTK. K opoziční roli ODS obecně Němcová podotkla, že ji strana plní "někdy lépe a někdy hůře". "V rámci možností si myslím, že někdy by to mohlo být i lepší, ale nějakou dramatickou chybu z naší strany nevidím," řekla ČTK.

Také předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý si myslí, že ODS plní svoji opoziční roli poměrně dobře. "ODS je z jedné strany kritizována za to, že je moc tvrdá a z druhé strany za to, že je příliš měkká. Z toho se dá odhadnout, že je to tak akorát. Za sebe mohu říci, že dělám co můžu," řekl ČTK Tlustý. Podobně reagoval také místopředseda ODS a Poslanecké sněmovny Ivan Langer. "Myslím si, že tu opoziční roli plníme dobře. "A to i přes to, že vláda má obrovský mediální bonus. Přesto si myslím, a tomu také odpovídají naše preference, že tu opoziční roli zvládáme dobře," řekl ČTK.

Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že nemůže vytáhnout do boje s předsedou vlády, protože by to bylo interpretováno jako fatální spor prezidenta a vlády. Spor obou ústavních činitelů rozvířil Paroubkův návrh učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Klaus na Paroubkovu adresu prohlásil, že asi zcela přišel o rozum. Paroubek kontroval mimo jiné výrokem, že český prezident není absolutistický monarcha, aby mohl premiéra peskovat a vytýkat mu "mimořádnou drzost". Do otevřených rozepří se oba politikové dostali už před nedávnem kvůli rozdílným postojům k evropské ústavě.

Víkendová dohoda předsedy vlády a místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka s expremiérem a bývalým šéfem ČSSD Zemanem na spolupráci má v ČSSD příznivý ohlas. U některých sociálních demokratů vzbudila naději, že by si mohla ČSSD nejen udržet významnou pozici na politické scéně, ale dokonce potřetí zvítězit v příštích parlamentních volbách. Příprava kariérního řádu ale vyvolává pochybnosti.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka ČTK řekl, že Miloš Zeman je podle něj ve svých postojích konzistentní. "Myslím si, že to neobyčejně posílilo pozici premiéra Paroubka. Určité zklidnění uvnitř ČSSD to přinést taky může a současně v očích veřejnosti to posílí jak premiéra Paroubka, tak i sociální demokracii," řekl.

"Kdyby se to jen zčásti podařilo, tak je to první krok ke třetímu vítězství sociální demokracie a také cesta ke smíření ve straně," komentoval víkendovou dohodu obou politiků na spolupráci předseda děčínské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna. Paroubek byl totiž v roce 1993, kdy byl Zeman poprvé zvolen šéfem ČSSD, jeho rivalem a od té doby byly vztahy mezi nimi chladné. "Smířit se dá s těmi, kdo se smířit chtějí," dodal Foldyna.

"Sociální demokracie bez Miloše Zemana těžko může fungovat," soudí vicepremiér Zdeněk Škromach. Expředseda podle něj znamená pro ČSSD přínos preferencí. Snahou každé strany je volby vyhrát, a nyní se ukazuje, že nic není nemožné, řekl Škromach. Připomněl, že i před minulými volbami sociální demokracie zaostávala za ODS. "Rozhodne poslední půlrok. A víra ve vítězství je motorem, který žene kampaň," uzavřel.

Zatímco problémy při spolupráci ve volební kampani vidí jen málokdo, pochybnosti panují o kariérním řádu, který by měl dávat příležitost schopným lidem. "Potíž je v tom, že neschopní a všehoschopní jsou právě velmi akční," uvedl Foldyna. Podobné obavy má i exministr zdravotnictví Ivan David. Kariérní řád se dá podle něj vypracovat právě takovým způsobem, aby podporoval klientelismus, proti kterému Zeman brojí. "Přesně tak by ho připravili lidé, kteří nyní stranu ovládají," dodal.

Především na bezpečnost provozu na dálnicích a rychlostních komunikacích se zaměřila dopravně-bezpečnostní akce Kryštof plus, která začala v pátek. Zvýšený počet policejních hlídek dohlížel hlavně na dodržování rychlosti a zákazu předjíždění pro kamiony. Pokut rozdali policisté méně než při předchozích Kryštofech, protože akce měla spíše preventivní charakter, řekla ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Dopravní hlídky podle ní měly svou přítomností přimět řidiče, aby přizpůsobili jízdu v místech, kde je nařízena snížená rychlost. Dalším sledovaným přestupkem bylo předjíždění kamionů. "Chtěli jsme, aby řidiči viděli přítomnost policie," řekla mluvčí.

Policisté ale také pokutovali. Například severočeští zkontrolovali na dálnici D8 od pátku do neděle 987 vozidel a zjistili 196 dopravních přestupků. Řidičům vyměřili blokové pokuty v celkové výši 120.000 korun. "Nejčastějším přestupkem bylo nedodržení nejvyšší povolené rychlosti a chybějící platná dálniční známka. Rychlost překročilo 100 řidičů, známku nemělo 71 vozidel," uvedla mluvčí krajské policejní správy.

Celkové výsledky dopravně-bezpečnostní akce policie zatím nezveřejnila. Kombinací preventivních a represivních opatření chce zvýšit bezpečnost a průjezdnost českých dálnic, které zůstávají v posledních letech stále stejně nebezpečné. Letos se na dálnicích stalo více než 2300 nehod, což je podobný počet jako v první polovině loňského a předloňského roku. Dálniční nehody si letos vyžádaly 14 lidských životů, 63 lidí při nich utrpělo těžká zranění.

Ladislav Žerovnický, kterému švédský soud vyměřil deset let za pašování téměř 17 kilogramů heroinu, si zřejmě trest odsedí v České republice. Městský soud v Praze v pondělí rozhodl, že uzná švédský verdikt z roku 2002, a Žerovnického odsoudil ke stejnému trestu. Učinil tak první krok k jeho vydání do Čech. Třicetiletý muž ale s postupem nesouhlasí a chce zůstat ve švédském vězení.

Švédská policie zadržela Žerovnického v červenci 2001 zároveň se ženou s českým pasem, když připluli trajektem do západošvédského Göteborgu. Švédští celníci tehdy pojali vůči Čechům podezření, a proto prohledali jejich automobil. V úkrytu za zadním sedadlem našli 16,9 kilogramu heroinu. Podle tehdejších vyjádření šlo o třetí největší zásilku heroinu, kterou švédští celníci od roku 1998 odhalili. Podle švédských médií se neoficiální cena zabaveného heroinu pohybovala kolem 17 milionů švédských korun, což před čtyřmi lety v přepočtu představovalo téměř 60 milionů korun. Švédské ministerstvo spravedlnosti nedávno na základě mezinárodních smluv požádalo českou stranu, aby si Žerovnický odpykal trest Česku.

Předseda senátu Kamil Kydalka konstatoval, že stejně jako ve Švédsku je i v Česku pašování drog trestné a v obou zemích za něj lze uložit stejně vysoký trest. Uvedl, že tak rozsudkem pouze "přetransformoval" švédský rozsudek na český. To, že Žerovnický s postupem nesouhlasí a chce zůstat ve Švédsku, podle něj není důležité. "Švédská strana již má své postupy, jak toto vyřešit," řekl Kydalka. Obhájkyně odsouzeného tvrdí, že Žerovnický ve švédském vězení studuje angličtinu a informatiku a chce školu dokončit. Má mu pomoci snáze si najít zaměstnání. Také nechce platit asi 50.000 korun, které by ho stála cesta do českého vězení.

Výdajové paušály pro živnostníky by se měly od příštího roku zvýšit z dnešních 25 procent na 30 až 80 procent v závislosti na typu podnikání. Nejvyšší paušály budou mít zemědělci, naopak nízké se budou týkat pronájmů, služeb nebo autorských honorářů. ČTK to řekl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Paušály by měly především u drobných živnostníků nahradit složité účetnictví a ulehčit tak podnikatelům život.

Dnes činí výdajové paušály u všech živnostníků 25 procent a podnikatelé je téměř nevyužívají. Vláda to chce jejich zvýšením napravit. Podnikatelé by již nemuseli vést podrobné účetnictví, ale pouze informace o celkových příjmech a výdajích. Odečetli by si určité procento výdajů a ze zbylé části vypočetli daň. Strop by neměl existovat, takže by paušály mohli využít i velcí podnikatelé.

Ministr financí Bohuslav Sobotka původně navrhoval zvýšení paušálů na 50 procent. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn prosazoval 70 procent a pro zemědělské prvovýrobce 80 procent. Štědřejší podporu zemědělcům navrhoval i šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek, který chtěl paušál 80 procent u rolníků prosadit i formou pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně.

Návrh paušálů je součástí chystané novely daně z příjmu. Ta by měla od příštího roku snížit daně všem zaměstnancům s nízkými a středními příjmy. Velká většina Čechů by tak ušetřila asi tři až čtyři tisíce korun ročně. Vláda tak chce před volbami konkurovat návrhu opoziční ODS na rovnou daň. Poslanci by mohli novelu zákona o dani z příjmu projednat možná již na mimořádné schůzi, která bude zahájena 16. srpna.

Vedení občanských demokratů si myslí, že ODS plní svoji opoziční roli dobře. Nesouhlasí tak s názorem prezidenta republiky Václava Klause, že ODS je málo aktivní, neplní dobře svoji opoziční roli a měla by být zřetelnější. Klausovi vadí pasivita ODS mimo jiné v souvislosti s návrhem premiéra Jiřího Paroubka učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Klaus ODS kritizoval za to, že nechává Paroubka rozehrávat mediální souboje s prezidentem. Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že se sám s Paroubkem nemůže pouštět do boje, protože ctí zájmy České republiky a jako prezident takové věci dělat nemůže.

Postoj ODS ale hájí místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Uvedla, že již před časem v médiích prohlásila, že česko- německá deklarace z roku 1997, kterou tehdy podepsal jako předseda vlády Václav Klaus, je přesně tou tečkou, která by za vztahy mezi ČR a Německem měla být udělána. "Řekla jsem také, že žádné další kroky si nepředstavuji. Bylo to dlouhodobé stanovisko ODS. Toto naše stanovisko je velmi zřetelné a oficiální. Myslím si, že v tom naše opoziční role neselhala," řekla ČTK. K opoziční roli ODS obecně Němcová podotkla, že ji strana plní "někdy lépe a někdy hůře". "V rámci možností si myslím, že někdy by to mohlo být i lepší, ale nějakou dramatickou chybu z naší strany nevidím," řekla ČTK.

Také předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý si myslí, že ODS plní svoji opoziční roli poměrně dobře. "ODS je z jedné strany kritizována za to, že je moc tvrdá a z druhé strany za to, že je příliš měkká. Z toho se dá odhadnout, že je to tak akorát. Za sebe mohu říci, že dělám co můžu," řekl ČTK Tlustý. Podobně reagoval také místopředseda ODS a Poslanecké sněmovny Ivan Langer. "Myslím si, že tu opoziční roli plníme dobře. "A to i přes to, že vláda má obrovský mediální bonus. Přesto si myslím, a tomu také odpovídají naše preference, že tu opoziční roli zvládáme dobře," řekl ČTK.

Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že nemůže vytáhnout do boje s předsedou vlády, protože by to bylo interpretováno jako fatální spor prezidenta a vlády. Spor obou ústavních činitelů rozvířil Paroubkův návrh učinit vstřícné gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům. Klaus na Paroubkovu adresu prohlásil, že asi zcela přišel o rozum. Paroubek kontroval mimo jiné výrokem, že český prezident není absolutistický monarcha, aby mohl premiéra peskovat a vytýkat mu "mimořádnou drzost". Do otevřených rozepří se oba politikové dostali už před nedávnem kvůli rozdílným postojům k evropské ústavě.

Vláda na středečním zasedání zřejmě rozhodne o budoucnosti zbrojovky Aero Vodochody. Ministři by měli posoudit materiál ministerstev průmyslu a obchodu a financí o vyhlášení dvoukolového výběrového řízení na prodej téměř stoprocentního státního podílu. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Podle něj nyní materiál putuje na Úřad vlády a bude záležet na premiérovi, zda jej na program středečního zasedání zařadí. Ve dvoukolovém výběrovém řízení by měl nejprve rozhodovat podnikatelský plán a ve druhé fázi cena. Podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana stát eviduje mezi pěti až deseti zájemci.

Vláda se nyní snaží podruhé najít pro vodochodskou firmu majitele. Od roku 1998 Aero vlastnila americká společnost Boeing, s tou však stát loni na podzim partnerství ukončil a převzal firmu zpět. Za Aero zaplatil stát symbolické dvě koruny, převzal však zároveň dluhy podniku přes devět miliard korun. Stát minulý týden provedl ve vedení firmy změnu, kdy dosavadního prezidenta Antonína Jakubšeho nahradil předseda představenstva Petr Klimeš. Oficiální důvod odvolání Jakubšeho nikdo nechtěl komentovat.

Aero Vodochody zaměstnává zhruba 1600 lidí, ke konci roku 2002 jich měla firma o 700 více. Loni Aero zakončilo rok se ziskem 295 milionů korun. Za poslední čtyři roky firma vydělala 2,1 miliardy, celková výše ztrát z minulých období však ke konci minulého roku činila 8,1 miliardy. Za pět měsíců letošního roku firma vykázala provozní zisk 72 milionů korun. Firma provádí generální opravy letadel L-39 a L-59, poskytuje služby armádě na programu letounů L-159 a spolupracuje například na dodávkách vrtulníků Sikorsky. Letos však končí zakázka Aera na dodávky letounů armádě, a předpokládá se tak propad tržeb. Obchodní příležitosti firma očekává od civilního programu, kde čeká na certifikaci letounu Ae270.