Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ostře nesouhlasí s prohlášením premiéra Jiřího Paroubka, že Česko zatím nepotřebuje změny v penzijním systému. Kalousek řekl, že stanovisko premiéra nevidí dál než do konce volebního období. Také podle vicepremiéra Jahna bude reforma důchodů v příštím volebním období nezbytná. Paroubek si myslí, že současný penzijní systém nezačne zatěžovat rozpočet ještě dvacet let a zvyšující se porodnost udrží systém několik desetiletí. Kalousek ale dodal, že odkládání změn je nezodpovědné vůči dnešním generacím třicátníků a čtyřicátníků. "Jsme pravděpodobně jediná země v EU, jejíž třicátníci netuší, jaký budou brát důchod a v jakém systému," řekl předseda lidovců. Připomněl, že na páteční schůzce předsedů parlamentních stran u premiéra Paroubka se politici shodli na tom, že systém změnu potřebuje. "Já samozřejmě s tím stanoviskem nesouhlasím. Současný systém je možné ještě několik let provozovat s tím, že čas se bude krátit a každý rok, kdy tu změnu neuděláme, se chováme méně a méně odpovědně vůči generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků," řekl Kalousek. Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna je reforma penzí nutná a čím dříve se provede, tím menší bude mít dopad na občany. Předseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý řekl, že Paroubek se zřejmě chce učinit stejně slavným jako komunisté, "když předstírá, že problém neexistuje". "Zastíráním existence problému se problém neodstraní, byť si umím představit, že on si myslí, že pro příští volby alespoň ano," řekl Tlustý. Podle expertního týmu, který propočítával představy pěti hlavních politických stran o podobě penzijní soustavy, je však reforma potřebná, a to i přesto, že důchodový systém zůstane ještě asi dvacet let vyrovnaný. Společnost stárne a důchodců bude přibývat. Současně ubude lidí, kteří budou pracovat a na penze přispívat. Beze změn důchodové soustavy by její dluhy za sto let nesrovnaly ani dva roční hrubé domácí produkty. K důchodové reformě přistoupily kromě Česka všechny země bývalého východního bloku ve středoevropském regionu.

Na jednání vlády míří plán, jak zrychlit růst české ekonomiky na šest procent a do roku 2013 dohnat průměr Evropské unie. Tzv. strategie hospodářského růstu, kterou nechal vypracovat vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, počítá s velkými investicemi do infrastruktury, vzdělání, vědy a výzkumu. K růstu hospodářství by měly přispět i stovky miliard z fondů EU. Zatímco v příštím roce bude česká ekonomika ještě na úrovni necelých 73 procent průměru EU, o sedm let později by již měla dosáhnout průměru unijní pětadvacítky. Podle propočtů Jahnových expertů by k tomu měl stačit roční růst HDP o šest procent, který je v případě splnění strategie v silách ČR. Celá unie by však nesměla růst rychleji než o dvě procenta a tuzemskou ekonomiku by nesměl postihnout žádný vnější šok. Přestože dnes táhne české hospodářství vzhůru především zahraniční obchod, Jahn do budoucna sází spíše na rostoucí spotřebu obyvatel. O několik procentních bodů by mohly růst HDP urychlit i prostředky z fondů EU. Přestože se unie na rozpočtu po roce 2007 ještě neshodla, do ČR by podle odhadů mohlo proudit až 160 miliard korun ročně. Strategie by tak měla určit priority pro čerpání peněz. Podle původních plánů měl kabinet o strategii jednat až někdy v říjnu. O rychlé přijetí dokumentu však stojí premiér Jiří Paroubek. Výrazně kvůli tomu zkrátil i vypořádání připomínkového řízení, ve kterém se k dokumentu sešlo kolem 700 návrhů na změny. Řadě ministerstev, odborům, ale i premiérovi původně vadil původní hodně liberální duch strategie. První verze počítala mimo jiné s okamžitou deregulací nájmů, zavedením školného nebo poplatků u lékaře. Jahnovi experti prosazovali také snížení vysokých vedlejších nákladů práce a navrhovali konkrétní řešení důchodové reformy. Text, který míří na jednání vlády, již tyto návrhy neobsahuje. Strategie by měla také určit priority pro čerpání peněz z unijních fondů v dalším rozpočtovém období 2007 až 2013. Toto čerpání bude upraveno v Národním rozvojovém plánu. Na základě strategie vznikne i Národní program reforem na léta 2005 až 2008.

Česko poslalo do povodněmi postiženého Rumunska šest nákladních aut s humanitární pomocí v hodnotě asi pět milionů korun. Vozidla vypravil hasiči ze skladu Státních hmotných rezerv, který je v Pohořelicích na Břeclavsku. V autech putuje do Rumunska šest elektrocentrál a také 4500 balíčků s potravinami a hygienickými potřebami. "Předpokládáme, že konvoj dorazí do Bukurešti ve čtvrtek. Která konkrétní postižená oblast naši zásilku dostane, to zatím není jasné. Rozhodne si o tom rumunská strana," řekl ČTK mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Petr Kopáček. Hodnotu české humanitární pomoci lze podle něj odhadnout na asi pět milionů korun. Elektrocentrály budou využity v oblastech, v nichž voda přerušila dodávku elektrického proudu. V balíčcích jsou především konzervy, trvanlivé potraviny a mýdlo.

Povodeň v Rumunsku připravila o život 20 lidí. Nejhůře jsou postiženy čtyři východorumunské župy (Bacau, Braila, Galatsi a Vrancea), kde bylo evakuováno asi 13.000 osob. Na 600 domů voda strhla, 10.000 dalších poničila. Tisíce lidí zůstaly bez střechy nad hlavou a jsou závislé na armádních dodávkách potravin. Na záplavy reagovaly i některé české humanitární organizace. Společnost ADRA a Česká katolická charita vyhlásily sbírky na pomoc zaplaveným oblastem. Česká katolická charita navíc odeslala své partnerské organizaci v Rumunsku 3000 dolarů (asi 73.000 korun).

Cena výstavby dálnice D47 na severu Moravy se kvůli loňské změně sazby DPH na stavební práce zvýší o 6,7 miliardy na 55,1 miliardy korun. O zvýšení rozpočtu projektu má jednat vláda. Sazba DPH na stavební práce se loni v květnu zvýšila z pěti na 19 procent. Navýšení finančních prostředků o vyšší daň podle mluvčí nebude mít vliv na saldo veřejných výdajů, protože se prostřednictvím dodavatelů staveb vrátí zpět do státního rozpočtu. Pokud by vláda navýšení rozpočtu neschválila, znamenalo by to pozastavení výstavby dálničních přivaděčů. Ty mají zajistit kvalitní připojení na stávající silniční síť, která má ve většině případů nevyhovující parametry a není schopna absorbovat zvýšený objem dopravy. Ministerstvo dopravy by mělo zvýšené prostředky čerpat v letech 2008 a 2009. Asi 80 kilometrů dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu na polské hranice do Bohumína se dělí na sedm úseků, z nichž jsou nyní ve výstavbě tři. Vláda v roce 2002 zadala zakázku na stavbu dálnice bez výběrového řízení izraelské společnosti Housing&Construction. Stavba i s následnou 30letou údržbou měla vyjít na 125 miliard korun a stát ji měl splácet po dokončení komunikace. Necelý rok poté se vláda rozhodla po pochybnostech o předražení zakázky dohodu vypovědět a dálnici postavit z vlastních zdrojů. Dálnice má být v provozu v roce 2008. Vláda by se měla také zabývat opatřeními na zlepšení situace na přetížené dálnici D1. Ministr dopravy Milan Šimonovský již minulý týden žádal o zvýšení přítomnosti policie na dálnici i navýšení prostředků na opravy, údržbu a technická opatření na asi jednu miliardu Kč, tedy dvojnásobek současného stavu.

Nezávislý konzultant Organizace spojených národů v oboru hydrologie Jaroslav Balek dospěl stejně jako další znalci k závěru, že zaplavení pražského metra při katastrofálních povodních v roce 2002 se nedalo zabránit vhodnější manipulací na vltavské kaskádě. ČTK to řekl státní zástupce. Balek již dokončil posudek, na který vyšetřovatel okolností zaplavení metra čeká.

Balek podle žalobce tvrdí, že pokud by se voda z vltavské kaskády začala vypouštět v dostatečném předstihu, snížil by se průtok hlavní vlny pouze o 17 procent, kulminace povodně by tak stejně přesahovala dvousetletou vodu. "Do podloží a podzemních částí města by i zredukované povodňové vlny stejně prosákly netěsnými opěrnými zdmi pobřežní regulace a zatopenou kanalizační sítí," uvádí v posudku Balek. Podle něj by se navíc radikálním vypouštěním vody z kaskády pro značnou část obyvatel Prahy doba trvání povodně prodloužila.

Podle Balka by navíc muselo být vypouštění vody z vltavských nádrží zahájeno včas, jinými slovy - muselo by se vycházet z přesné znalosti vývoje meteorologické a hydrologické situace s pětidenním až šestidenním předstihem. "Taková hydrologická a meteorologická předpověď není v současné době k dispozici ani u nás ani v okolních zemích," uvedl Balek. Snížit kulminaci vody na úroveň vody stoleté, kterou by Praha mohla zvládnout, bylo podle něj v srpnu 2002 nemožné.

Manipulaci na vltavské kaskádě bezprostředně před povodněmi zkoumaly již dva posudky - jeden si vyžádal pražský magistrát, druhý vláda. Oba se shodly, že systém vodních děl na Vltavě nemohl stav povodně v Praze nijak ovlivnit. Vzhledem k zadavateli však posudky nemusí být objektivní, žalobce proto hledal nezávislého experta.