Zprávy | Z archivu rubriky


Cena výstavby dálnice D47 na severu Moravy se kvůli loňské změně sazby DPH na stavební práce zvýší o 6,7 miliardy na 55,1 miliardy korun. O zvýšení rozpočtu projektu má jednat vláda. Sazba DPH na stavební práce se loni v květnu zvýšila z pěti na 19 procent. Navýšení finančních prostředků o vyšší daň podle mluvčí nebude mít vliv na saldo veřejných výdajů, protože se prostřednictvím dodavatelů staveb vrátí zpět do státního rozpočtu. Pokud by vláda navýšení rozpočtu neschválila, znamenalo by to pozastavení výstavby dálničních přivaděčů. Ty mají zajistit kvalitní připojení na stávající silniční síť, která má ve většině případů nevyhovující parametry a není schopna absorbovat zvýšený objem dopravy. Ministerstvo dopravy by mělo zvýšené prostředky čerpat v letech 2008 a 2009. Asi 80 kilometrů dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu na polské hranice do Bohumína se dělí na sedm úseků, z nichž jsou nyní ve výstavbě tři. Vláda v roce 2002 zadala zakázku na stavbu dálnice bez výběrového řízení izraelské společnosti Housing&Construction. Stavba i s následnou 30letou údržbou měla vyjít na 125 miliard korun a stát ji měl splácet po dokončení komunikace. Necelý rok poté se vláda rozhodla po pochybnostech o předražení zakázky dohodu vypovědět a dálnici postavit z vlastních zdrojů. Dálnice má být v provozu v roce 2008. Vláda by se měla také zabývat opatřeními na zlepšení situace na přetížené dálnici D1. Ministr dopravy Milan Šimonovský již minulý týden žádal o zvýšení přítomnosti policie na dálnici i navýšení prostředků na opravy, údržbu a technická opatření na asi jednu miliardu Kč, tedy dvojnásobek současného stavu.

Nezávislý konzultant Organizace spojených národů v oboru hydrologie Jaroslav Balek dospěl stejně jako další znalci k závěru, že zaplavení pražského metra při katastrofálních povodních v roce 2002 se nedalo zabránit vhodnější manipulací na vltavské kaskádě. ČTK to řekl státní zástupce. Balek již dokončil posudek, na který vyšetřovatel okolností zaplavení metra čeká.

Balek podle žalobce tvrdí, že pokud by se voda z vltavské kaskády začala vypouštět v dostatečném předstihu, snížil by se průtok hlavní vlny pouze o 17 procent, kulminace povodně by tak stejně přesahovala dvousetletou vodu. "Do podloží a podzemních částí města by i zredukované povodňové vlny stejně prosákly netěsnými opěrnými zdmi pobřežní regulace a zatopenou kanalizační sítí," uvádí v posudku Balek. Podle něj by se navíc radikálním vypouštěním vody z kaskády pro značnou část obyvatel Prahy doba trvání povodně prodloužila.

Podle Balka by navíc muselo být vypouštění vody z vltavských nádrží zahájeno včas, jinými slovy - muselo by se vycházet z přesné znalosti vývoje meteorologické a hydrologické situace s pětidenním až šestidenním předstihem. "Taková hydrologická a meteorologická předpověď není v současné době k dispozici ani u nás ani v okolních zemích," uvedl Balek. Snížit kulminaci vody na úroveň vody stoleté, kterou by Praha mohla zvládnout, bylo podle něj v srpnu 2002 nemožné.

Manipulaci na vltavské kaskádě bezprostředně před povodněmi zkoumaly již dva posudky - jeden si vyžádal pražský magistrát, druhý vláda. Oba se shodly, že systém vodních děl na Vltavě nemohl stav povodně v Praze nijak ovlivnit. Vzhledem k zadavateli však posudky nemusí být objektivní, žalobce proto hledal nezávislého experta.

Ministerstvo vnitra předloží vládě návrh zákona o regulaci prostituce, podle kterého by jednotlivé obce mohly prostituci na vybraných místech povolit. Provozovat by ji umožnilo oprávnění vydané obecním úřadem. Regulace podle vnitra umožní bojovat proti trestné činnosti, která je často s prostitucí spojená. Ukázalo se, že ani zákazy ani nejpřísnější tresty nedokázaly prostituci z našeho života vymýtit, uvedla k předloze mluvčí ministerstva Radka Kovářová. Prostituci teď žádný zákon nezakazuje ani neupravuje. Živnostenský zákon pouze stanoví, že tato činnost není živnost. Pokud by byl zákon přijat v navrhovaném znění, prostituce by se stala podnikáním. Prostitutkou nebo prostitutem by se mohla stát osoba straší 18 let, trestně bezúhonná, pojištěná a zdravotně způsobilá. Když by žadatel splnil veškeré podmínky, mohla by mu obec vystavit oprávnění umožňující nabízet sexuální služby. Bylo by možné nabízet je pouze ve vybraných prostorech. Prostituci na veřejných prostranstvích by musela povolit obec vyhláškou, v níž by mohla přesně vymezit, kde a kdy lze sex nabízet. Oprávnění by platilo jeden rok. Jeho držitel by se prokazoval speciálním průkazem. Velký důraz je v návrhu kladen na zdravotní péči. Od zavedení zákona do praxe si vnitro slibuje omezení některých negativních jevů, které s prostitucí souvisí, mimo jiné nucené prostituce, prostituce dětí a vykořisťování osob, které prostituci provozují.

Předseda vlády Jiří Paroubek si umí představit, že by o směřování EU a euroústavě diskutoval s prezidentem Václavem Klausem v televizních a rozhlasových pořadech. Debatovat na schůzkách politiků nebo si vyměňovat články v médiích podle něj nemá smysl. Paroubek to řekl v pořadu Press klub rozhlasové stanice Frekvence 1. Reagoval tak na výzvu Václava Klause z počátku července, aby nejvyšší ústavní činitelé a šéfové pěti parlamentních stran seriózně diskutovali o EU a jejím směřování. "Pane prezidente, pojďme diskutovat před lidmi o euroústavě. Uvidíme, jestli to vyhrajete vy, nebo lidé dají přednost mému názoru," vyzval Klause Paroubek. Myslí si, že je zapotřebí opustit debaty, kdy politici hovoří jazykem, kterému lidé nerozumějí. "Určitě by bylo dobré, abychom debatovali před očima celého národa," uvedl předseda vlády.

Podobně již v pátek reagoval předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. "Trvám na tom, že společný zájem České republiky v Evropské unii nelze formulovat ani v separátně vedených monolozích, ani v kuloárních debatách politických elit. Naopak musí být hledán v diskusi před zraky veřejnosti a za její účasti," napsal předseda sněmovny v dopise prezidentovi.

Prezident nejvyšším ústavním činitelům a šéfům parlamentních stran počátkem července napsal, že by uvítal, kdyby se jejich setkání konalo co nejdříve během léta. Klaus, který odmítl nálepku euroskeptika, s nimi chtěl najít místa, kde se shodnou, a výchozí pozici země pro celoevropskou diskusi. K výzvě vedla prezidenta situace, která vznikla po krachu referend o euroústavě ve Francii a Nizozemsku a neúspěšném jednání o budoucím rozpočtu EU. To podle Klause před Českou republiku postavilo řadu nových otázek.