Zprávy | Z archivu rubriky

Dva přechody pro zvěř by podle ochránců přírody měly vzniknout na dálnici D1 mezi Jihlavou a Humpolcem na Pelhřimovsku. Zatížená dopravní tepna tam přetíná migrační cestu, po níž od Jeseníků do jižních Čech putují třeba losi, jeleni nebo rys. Vzácná zvířata hynou pod koly aut, mohutní jedinci mohou způsobit závažné dopravní nehody. V lesnatém úseku dálnice by jim měly pomoci mosty porostlé zelení, řekl Václav Hlaváč, vedoucí havlíčkobrodské Agentury ochrany přírody. V Česku byl dosud postaven jeden most pro zvířata.

Vláda schválila návrh ministerstev financí a průmyslu na zahájení prodeje výrobce letadel Aero Vodochody. Do materiálu však resorty musí ještě dopracovat podmínky zajištění zájmu státu ve zbrojním programu. ČTK to řekl vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. O novém majiteli podniku by mělo rozhodnout dvoukolové veřejné výběrové řízení. Nový vlastník by měl být znám na jaře příštího roku.

Vízový režim se Spojenými státy se bude kvůli bezpečnostní situaci ve světě spíš přitvrzovat, řekl ve Washingtonu po jednání na americkém ministerstvu zahraničí předseda ODS Mirek Topolánek. Uvítal by alespoň určitý symbolický pokrok, jako například vracení poplatků v případě neudělení víza. Američané cestují do Evropy, včetně České republiky, bez víz. Topolánek, který se ve Washingtonu zúčastnil jednání šéfů pravicových stran sdružených v Mezinárodní demokratické unii (IDU), se pozdravil s americkým prezidentem Georgem Bushem. Při snídani, kterou uspořádal Bílý dům pro účastníky schůzky, hovořil Bush podle Topolánka o boji proti terorismu, o individuálních svobodách a o odpovědnosti konzervativních stran za vývoj ve světě. Své setkání s Bushem označil za formální.

Americký model soužití příslušníků různých kultur, kdy menšiny dostávají stejnou šanci začlenit se do společnosti, pokud plní její striktně daná základní pravidla, je podle předsedy ODS Mirka Topolánka "daleko zdravější než segregační multikulturální přístup praktikovaný Evropskou unií". "To neznamená, že bychom byli schopni do budoucna zabránit příchodu nových emigrantů," řekl Topolánek českým novinářům během své návštěvy Washingtonu. "Ale měli bychom usilovat o to, aby respektovali pravidla, která jsou obvyklá na území, kam přicházejí. Myslím, že americký příklad je v tomto velmi pozitivní," uvedl Topolánek. V pohledu na tuto problematiku se shoduje s prezidentem Václavem Klausem, který multikulturalismus označil za tragický omyl současné západní civilizace a za prapříčinu terorismu.

Představitelé vládní ČSSD Klausovo stanovisko nesdílejí. Premiér Jiří Paroubek odmítl, že by byl multikulturalismus prapříčinou terorismu. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach soudí, že uzavřenost v globalizaci současného světa je nemožná a že dnešní model EU naopak vytváří ochranu zvláště malých zemí proti celosvětovému globalismu. Předseda zahraničního výboru sněmovny, sociální demokrat Vladimír Laštůvka s prezidentem souhlasí, že je třeba od imigrantů žádat respektování zákonů, ale současně je potřeba respektovat jejich zvyklosti a návyky.

V červnu požádalo v České republice o azyl 69 slovenských občanů, ve stejný měsíc loni jen dva. Ukrajinských žadatelů, kteří obvykle tvoří výraznou většinu, bylo jen o pět více. Rekordní počet žadatelů o azyl ze Slovenska způsobilo uzavření ubytovny v Košicích, vysvětlila ČTK tisková mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová. Někteří odborníci jej však přisuzují obecně špatné bytové situaci východoslovenských Romů. "Odcházejí, protože nemají práci. Na sídlišti je bez práce téměř 99 procent z víc než pěti tisíc zdejších lidí. V hutích U.S.Steel Košice si jich našlo zaměstnání jen několik desítek," řekl ČTK starosta košické městské části Luník IX. Ladislav Šaňa.

Návrh zákona o střetu zájmů, který má zajistit větší kontrolu nad majetkem politiků a dalších veřejných funkcionářů, schválila vláda. Zákon se týká nejen členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů jako dosud, ale i soudců, členů Komise pro cenné papíry, bankovní rady České národní banky či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a také všech krajských a obecních zastupitelů, kteří za funkci berou plat. Návrh vypracoval úřad ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU). Největší diskuse se očekává kolem zařazení soudců. Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová před časem uvedla, že zveřejněním svých majetků by se soudci stali předmětem spekulací a vydírání nebo dokonce za určitých okolností i osobních útoků.

Lidé, na které se bude zákon o střetu zájmů vztahovat, budou muset zveřejnit údaje o svém majetku při nástupu do funkce i při odchodu z ní. V průběhu funkčního období by byli povinni nahlásit každou novou nemovitost či podíl ve firmě nad 50.000 korun korun, u movitého majetku je hranice stanovena vyšší - nad 250.000 korun. Do 30 dnů by museli nahlásit také půjčky či úvěry nad 300.000 korun. Zásadní změnou oproti současné právní úpravě je zavedení sankcí. Když funkcionář zapomene přiznání podat, zaplatí pokutu 30.000 korun. Pokud by se prokázalo, že uvedl lživé údaje, mohl by dostat až půlmilionovou sankci.

Vláda nepodpořila návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která omezuje možnosti občanských sdružení ovlivnit rozhodování úřadů v oblasti životního prostředí. Novelu předložila skupina poslanců ČSSD, ODS a KSČM; navrhují vypustit účast veřejnosti ve stavebním řízení, aby ochránili investory před procesními obstrukcemi zájmových skupin. "Jsem potěšen, že vláda nesouhlasí s omezením občanských práv v oblasti životního prostředí. Pokud by byl poslanecký návrh přijat, lidé by neměli možnost ovlivnit, jestli za jejich domy někdo vybuduje skládku odpadů, novou továrnu nebo velkolom," sdělil ČTK prostřednictvím své mluvčí ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).

Autoři předlohy v důvodové zprávě uvádějí, že smyslem novely je dát investorům jistotu, že jejich investice nebude zmařena kvůli samoúčelným procesním záležitostem. Podle nich je problém v tom, že současné znění zákona často zneužívají úzké zájmové skupiny či jednotlivci v neprospěch veřejnosti.

Povinnost podnikatelů vydávat účtenky ke každému nákupu nad 50 korun by mohla být zrušena ke konci srpna. Navrhl to senátní hospodářský výbor. Senátoři chtějí vyjít vstříc vládě, která tuto povinnost prosadila a nyní ji chce a po dvou týdnech platnosti zrušit. Povinnost vydat tištěnou nebo ručně psanou stvrzenku mají všichni podnikatelé od července a v případě opakovaného porušení jim hrozí pokuta až dva miliony korun.

Nová povinnost se v tichosti dostala do novely zákona o živnostenském podnikání a podle živnostníků tím od července výrazně zkomplikovala jejich podnikání. Problém vznikl třeba u automatů na cigarety, které jsou dražší než 50 Kč, neboť automaty nedokážou stvrzenku vydat. Odstranit povinnost vydávat účtenky se již pokusili počátkem července poslanci ODS. Ve sněmovně ale nezískali pro svůj záměr patřičnou podporu. Podnikatelé povinné vydávání účtů nad 50 korun kritizují. "Je to strašné, nechápu, kdo to navrhl. To opatření nic neřeší a je to jen šikana drobných živnostníků," řekl již dříve předseda Svazu podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda, který premiérův krok uvítal.

Na 12 let do vězení brněnský krajský soud poslal šestapadesátiletého Františka Dolejského za to, že koncem letošního března zavraždil jednadvacetiletého ošetřovatele Domova pokojného stáří v Myslibořicích na Třebíčsku. Odsouzený byl jedním z klientů tohoto zařízení. Ošetřovatele zabil, protože mu mladík nechtěl vrátit tři lahve piva, které staršímu muži zabavil kvůli jeho opilosti. Rozsudek není pravomocný, Dolejský se proti trestu odvolal.

Zřejmě němečtí turisté vyrabovali led, který se přes celý rok drží v průrvě v cínovém dole u Horní Blatné na Karlovarsku. Výjimečný úkaz byl zničen poprvé za více než dvacet let, řekl Miloš Hák z Českého svazu ochránců přírody. Jak informovala Mladá fronta Dnes, led v průrvě rozkopali a odvezli minulý týden. Podle svědků přijela skupina asi 35 Němců s několika vozy a s pomocí lopat většinu ledu naložili do aut. Ochránci přírody, kteří dohlížejí na naučnou stezku Vlčí jáma, která tudy vede, chtěli drancování ledu zabránit. Až teprve, když začali auta a jejich poznávací značky fotit, skupina Němců rychle odjela.

Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 76,4 miliardy korun, což je o sedm miliard méně než letos. Na deficitu státního rozpočtu se shodla vláda, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Výdaje státu by se měly podle návrhu ministra financí Bohuslava Sobotky vyšplhat na 906,6 miliardy Kč a příjmy mají činit 830,2 miliardy korun. O jejich definitivní výši však vláda zřejmě rozhodne až v září. Také část ministrů požaduje více peněz, než Sobotka jejich resortům navrhl. Například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach dnes ČTK řekl, že by potřeboval asi o šest miliard korun více. Například 1,5 miliardy korun mu zatím chybí na aktivní politiku zaměstnanosti. Loni požadovaly resorty navíc kolem 45 miliard korun. Letošní dodatečné požadavky Sobotka zatím nevyčíslil, hovořil jen "o miliardách korun".

Schodek rozpočtu je podle českých ekonomů příliš vysoký. Současný růst ekonomiky údajně umožňuje větší úspory a dává příležitost k strukturálním změnám v hospodaření státu, shodli se analytici, které oslovila ČTK. "Snížení plánovaného schodku jen o sedm miliard korun meziročně je málo, vezmeme-li v úvahu, jak rychle roste ekonomika (přes čtyři procenta ročně)," uvedla Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Petr Sklenář ze společnosti Atlantik FT upozorňuje na meziroční růst příjmů o 18,1 miliardy korun. Podle něj však vláda již slíbila valorizovat důchody, zvýšit platby do zdravotnictví a navýšit výdaje na vědu a výzkum, což je dohromady více než 19,5 miliardy korun. "To znamená, že aby bylo možné splnit výdajové limity a současně dostát jenom těmto třem závazkům, bude nutné ve zbytku rozpočtu provést škrty," řekl ČTK.