Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda schválila strategii hospodářského růstu, podle které by česká ekonomika měla zrychlit svůj růst na šest procent a do roku 2013 dohnat průměr Evropské unie. Plán, který vypracoval vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, počítá s velkými investicemi do infrastruktury, vzdělání, vědy nebo výzkumu. Ekonomové strategii chválí, označují ji však za příliš ambiciózní. Jahn s týmem expertů navrhli přibližně 270 opatření, které by z České republiky měly vytvořit moderní ekonomiku typu Irska nebo Finska. Některé liberální návrhy však vzaly za své poté, co strategii projednal premiér Jiří Paroubek s odbory. Z dokumentu tak vypadly návrhy na okamžitou deregulací nájmů bez náhrady, zavedení školného nebo poplatků u lékaře.

V příštím roce bude ČR na úrovni necelých 73 procent průměru EU. Aby tento průměr dohnala při šestiprocentním růstu do roku 2013, musela by celá unijní pětadvacítka růst jen o 1,4 procenta ročně. České ekonomice by navíc v příštích osmi letech nesměly ublížit žádné vnější šoky, což je podle ekonomů nepravděpodobné. Přestože dnes táhne české hospodářství vzhůru především zahraniční obchod, Jahn do budoucna sází spíše na rostoucí spotřebu obyvatel.

Vláda schválila nový zákon, podle kterého budou smět čeští vědci pracovat jen s kmenovými embryonálními buňkami z nadbytečných nebo poškozených vajíček, zakázáno má být ale klonování lidí. Návrh stanovuje také postih pro vědce, kteří nedodrží etická pravidla při nakládání s embryi, budou dělat jiný výzkum, než měli povolený nebo se pokusí naklonovat člověka. Hrozí jim pokuta až dva miliony korun, zákaz činnosti nebo osm let vězení. Proti zákonu je Hnutí Pro život, které zahájilo petiční akci. "Petice má zabránit dalšímu porušování základních lidských práv v souvislosti se záměrem ministerstva školství legalizovat pokusy na lidských embryích a také povolení chemického potratového prostředku RU 486," sdělila viceprezidentka hnutí Zdeňka Rybová. Legalizace potratové pilulky není v Česku zatím aktuální. Zatím ji posuzují odborné komise. Pokud by byla povolena, pak by nebyla volně prodejná, uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Jana Kocová.

Odborníci považují zákon za potřebný, protože žádná norma upravující tuto oblast v Česku zatím neexistuje. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku nebo tkáň. Podle odborníků je možné jimi léčit závažné nemoci nebo napravit poškozené tkáně, protože dokážou nahradit poškozené buňky. Embryonální výzkum vyvolal po celém světě na veřejnosti i ve vědecké komunitě bouřlivé debaty.

Armáda má trenažér Koloseum, který lze využívat k výcviku výsadkářů, specialistů z řad policie, hasičů a záchranářů. Zařízení za bezmála 24 milionů korun tvoří kabina vrtulníku Mi-17 zavěsená na rameni pojízdného stavebního jeřábu. Trenažér nácviku slaňování specialistů z vrtulníku a s tím spojených operací předvedli vojáci novinářům. Na trenažéru mohou například výsadkáři nacvičovat boj proti teroristům. O využívání zařízení již projevila zájem policie. Zkušenosti z práce na Koloseu se záchranářům mohou hodit v době povodní nebo při pomoci lidem, kteří se zraní na horách.

"Trenažér je v podstatě chytře zpracovaný jednoduchý nápad. Náklady vložené do nákupu tohoto zařízení se nám vrátí do roka," řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Zatímco hodinový výcvik specialistů v letícím vrtulníku stojí až 70.000 korun, hodinový provoz trenažéru přijde armádu jen na 200 korun. Koloseum vytvořili dva bývalí čeští vojáci z povolání, kteří jednoduchou formou zkombinovali několik známých strojů. "O zařízení již projevila zájem slovenská armáda a také Malajsie," řekl ČTK jeden z jeho tvůrců Vladimír Jaroš.

Nehoda kamionu a osobního auta zastavila na pět hodin v obou směrech provoz na brněnské dálnici D1 u Střechova na Benešovsku. Kamion naložený uhlím se převrátil na osobní vůz. Jeho řidič utrpěl těžké zranění, z vozu ho museli vyprostit hasiči. Podle středočeské policejní mluvčí Soni Budské řidič nákladního auta pravděpodobně usnul. Havaroval v místě, kde je provoz kvůli opravě mostu omezen a přejíždí se do protisměru. Řidič kamionu utrpěl šok a byl převezen do nemocnice k ošetření.

Životní minimum by se mohlo od července příštího roku změnit. Nezahrnovalo by již náklady na bydlení, ale jen na osobní potřeby a výživu. Na první dospělou osobu v rodině by tak místo nynějších 4300 korun připadlo 2870 korun. Částka na další členy v domácnosti by byla nižší. Počítá s tím nový zákon, který schválila vláda. Zákon připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Chce lidi motivovat k tomu, aby si aktivně hledali práci a upřednostnili i méně placené místo před pouhým pobíráním dávek. Životní minimum "snaživých" by mělo být vyšší. Oddělené náklady na bydlení má srovnat státní příspěvek nebo doplatek od obcí.

Proti návrhu protestovali již dříve představitelé některých romských organizací. Úprava podle nich zhorší situaci Romů a uvrhne je do bídy. Škromach již dříve upozornil na to, že dávky neklesnou. Změní se jen systém. Nová úprava by měla podle ministerstva posílit malé rodiny. Životním minimum u dalších osob v početnějších domácnostech snižuje, protože více lidí má menší náklady díky společnému využívání věcí. Souhrnná částka životního minima je tak nyní vyšší, než skutečně rodina spotřebuje, uvedli autoři normy. Podle nich tento fakt vede ke zneužívání dávek.

Stát bude od roku 2007 potřebovat každoročně dvě miliardy korun navíc na to, aby mohl sociálně slabým vyplatit příspěvek či doplatek na bydlení, uvedl ministr práce Zdeněk Škromach. Zvýšení státních sociálních podpor souvisí podle něj s plánovaným postupným uvolněním nájmů, které vláda schválila před týdnem i se změnou životního minima.

Česká republika je sice v přejímání směrnic jednotného vnitřního trhu EK k 1. červnu na 22. místě z 25 členských zemí, má však spolu s Maltou nejrychlejší trend zlepšování, uvedlo Stálé zastoupení ČR při EU v reakci na pondělní zprávu Evropské komise. Na pozitivní trend poukazuje i odbor kompatibility při Úřadu vlády ČR. Zatímco před rokem činil český deficit 23,6 procenta směrnic EU, letos je to 3,6 procenta, což znamená "pozoruhodnou redukci o dvacet procent, po Maltě největší ze všech. Představuje to převedení 303 směrnic," uvedl mluvčí mise Jan Vytopil.

Velvyslance Jana Kohouta popudilo, že komise v tiskovém prohlášení vypíchla s vykřičníkem český výkon jako nejhorší z deseti nových členů. "Přitom si dobře uvědomují, že jsme vyšli loni z velmi špatné situace a podstatně jsme ji vylepšili. Trend je jasný, blížíme se k cíli mílovými kroky," řekl ČTK. Připomněl vlastní přesvědčovací úsilí vůči řadě českých ministerstev, které také přineslo ovoce. Ze statistiky uzavřené k 1. červnu vyplývá, že ČR nepřevedla včas do národního práva 3,6 procenta směrnic EU v oblasti vnitřního trhu, tedy 57 zákonů. Průměr unie přitom činí 1,9 procenta. Větší deficity než ČR mají Řecko, Lucembursko a Itálie.

Z krušnohorských Vejprt na Chomutovsku by se podle Deníků Bohemia mohlo stát univerzitní město. S tímto návrhem oslovil místní radnici ruský podnikatel, který má ve městě zájem o zakoupení čtyř velkých nemovitostí. Starostku Jitku Gavdunovou návrh zaskočil, podnikatelé z horských oblastí podle ní spíše utíkají, uvedl list. Svou vizi podnikatel představil radním. "Uvedl, že je předvojem ruských investorů, kteří chtějí ve Vejprtech vybudovat univerzitu. Jednu prý už mají v Moskvě, druhou ve Finsku. Následovat by měla další právě u nás," uvedla Gavdunová. Třítisícové město Rusy zaujalo svou polohou na hranicích s Německem, doplnila. Radní podle Gavdunové návrh vítají, požadují ale záruky, například ověřené doporučení.

Při terénních úpravách kolem zahradního bazénu nalezli majitelé rodinného domku v Lovosicích na Litoměřicku kosterní pozůstatky. Zavolali policii, jejíž technici zjistili, že kostra ležela v zemi stovky let. Místo nálezu proto začali zkoumat archeologové. Domkáři s největší pravděpodobností narazili na hrob mladého vojáka, účastníka bitvy z 18. století, píšou v Deníky Bohemia. Voják podle archeologů nejspíš zahynul v roce 1756 v bitvě u Lovosic, jež byla součástí sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem. Čelní kostí nalezené lebky prošel čistý průstřel zbraně velké ráže.

Vláda schválila 259 milionů korun na odškodnění obětí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. S jejich rozdělením se počítá v příštích dvou letech. Odškodnění se týká lidí, kteří byli od srpna 1968 do června 1991 zabiti, zraněni nebo znásilněni v souvislosti s pobytem okupačních vojsk Sovětského svazu, Německa, Polska, Maďarska a Bulharska v Československu. Zákon o odškodnění obětí okupace byl schválen již v květnu, o penězích se rozhodlo nyní.

Zákon dává dětem, manželům nebo manželkám či rodičům lidí, které okupační vojáci usmrtili, nárok na odškodnění ve výši 150.000 korun. Částku 70.000 korun mohou požadovat lidé, které okupační vojáci zranili a znásilnili a toto zranění či znásilnění zanechalo trvalé následky. Kdyby oběti zemřely, dostaly by odškodnění jejich děti, manželé a manželky, případně rodiče. V ostatních případech by oběti okupace měly nárok na 30.000 korun. O odškodnění musejí lidé požádat nejpozději do konce příštího roku. Nárok mohou prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, svědeckou výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem, který ale zákon neupřesňuje. Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zemřelo od 21. srpna do 3. září 1968 při demonstracích proti obsazení Československa 72 lidí. Těžké zranění utrpělo 267 lidí.

Vláda schválila zákon o veřejné podpoře kultury. Několikrát odložená předloha počítá například se zavedením státní záruky za zápůjčky uměleckých děl a dalších kulturně hodnotných předmětů na výstavy. Podle ministerstva kultury je to ve světě běžná praxe. Pokud návrh projde celým schvalovacím řízením, pořadatelé výstav by po zavedení státní záruky nemuseli platit často velmi vysoké náklady na komerční pojištění. Z těchto důvodů se podle ministerstva některé zajímavé výstavy do Česka nedostaly.