Zprávy | Z archivu rubriky


Vízový režim se Spojenými státy se bude kvůli bezpečnostní situaci ve světě spíš přitvrzovat, řekl ve Washingtonu po jednání na americkém ministerstvu zahraničí předseda ODS Mirek Topolánek. Uvítal by alespoň určitý symbolický pokrok, jako například vracení poplatků v případě neudělení víza. Američané cestují do Evropy, včetně České republiky, bez víz. Topolánek, který se ve Washingtonu zúčastnil jednání šéfů pravicových stran sdružených v Mezinárodní demokratické unii (IDU), se pozdravil s americkým prezidentem Georgem Bushem. Při snídani, kterou uspořádal Bílý dům pro účastníky schůzky, hovořil Bush podle Topolánka o boji proti terorismu, o individuálních svobodách a o odpovědnosti konzervativních stran za vývoj ve světě. Své setkání s Bushem označil za formální.

Americký model soužití příslušníků různých kultur, kdy menšiny dostávají stejnou šanci začlenit se do společnosti, pokud plní její striktně daná základní pravidla, je podle předsedy ODS Mirka Topolánka "daleko zdravější než segregační multikulturální přístup praktikovaný Evropskou unií". "To neznamená, že bychom byli schopni do budoucna zabránit příchodu nových emigrantů," řekl Topolánek českým novinářům během své návštěvy Washingtonu. "Ale měli bychom usilovat o to, aby respektovali pravidla, která jsou obvyklá na území, kam přicházejí. Myslím, že americký příklad je v tomto velmi pozitivní," uvedl Topolánek. V pohledu na tuto problematiku se shoduje s prezidentem Václavem Klausem, který multikulturalismus označil za tragický omyl současné západní civilizace a za prapříčinu terorismu.

Představitelé vládní ČSSD Klausovo stanovisko nesdílejí. Premiér Jiří Paroubek odmítl, že by byl multikulturalismus prapříčinou terorismu. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach soudí, že uzavřenost v globalizaci současného světa je nemožná a že dnešní model EU naopak vytváří ochranu zvláště malých zemí proti celosvětovému globalismu. Předseda zahraničního výboru sněmovny, sociální demokrat Vladimír Laštůvka s prezidentem souhlasí, že je třeba od imigrantů žádat respektování zákonů, ale současně je potřeba respektovat jejich zvyklosti a návyky.

Návrh zákona o střetu zájmů, který má zajistit větší kontrolu nad majetkem politiků a dalších veřejných funkcionářů, schválila vláda. Zákon se týká nejen členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů jako dosud, ale i soudců, členů Komise pro cenné papíry, bankovní rady České národní banky či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a také všech krajských a obecních zastupitelů, kteří za funkci berou plat. Návrh vypracoval úřad ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU). Největší diskuse se očekává kolem zařazení soudců. Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová před časem uvedla, že zveřejněním svých majetků by se soudci stali předmětem spekulací a vydírání nebo dokonce za určitých okolností i osobních útoků.

Lidé, na které se bude zákon o střetu zájmů vztahovat, budou muset zveřejnit údaje o svém majetku při nástupu do funkce i při odchodu z ní. V průběhu funkčního období by byli povinni nahlásit každou novou nemovitost či podíl ve firmě nad 50.000 korun korun, u movitého majetku je hranice stanovena vyšší - nad 250.000 korun. Do 30 dnů by museli nahlásit také půjčky či úvěry nad 300.000 korun. Zásadní změnou oproti současné právní úpravě je zavedení sankcí. Když funkcionář zapomene přiznání podat, zaplatí pokutu 30.000 korun. Pokud by se prokázalo, že uvedl lživé údaje, mohl by dostat až půlmilionovou sankci.

Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 76,4 miliardy korun, což je o sedm miliard méně než letos. Na deficitu státního rozpočtu se shodla vláda, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Výdaje státu by se měly podle návrhu ministra financí Bohuslava Sobotky vyšplhat na 906,6 miliardy Kč a příjmy mají činit 830,2 miliardy korun. O jejich definitivní výši však vláda zřejmě rozhodne až v září. Také část ministrů požaduje více peněz, než Sobotka jejich resortům navrhl. Například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach dnes ČTK řekl, že by potřeboval asi o šest miliard korun více. Například 1,5 miliardy korun mu zatím chybí na aktivní politiku zaměstnanosti. Loni požadovaly resorty navíc kolem 45 miliard korun. Letošní dodatečné požadavky Sobotka zatím nevyčíslil, hovořil jen "o miliardách korun".

Schodek rozpočtu je podle českých ekonomů příliš vysoký. Současný růst ekonomiky údajně umožňuje větší úspory a dává příležitost k strukturálním změnám v hospodaření státu, shodli se analytici, které oslovila ČTK. "Snížení plánovaného schodku jen o sedm miliard korun meziročně je málo, vezmeme-li v úvahu, jak rychle roste ekonomika (přes čtyři procenta ročně)," uvedla Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Petr Sklenář ze společnosti Atlantik FT upozorňuje na meziroční růst příjmů o 18,1 miliardy korun. Podle něj však vláda již slíbila valorizovat důchody, zvýšit platby do zdravotnictví a navýšit výdaje na vědu a výzkum, což je dohromady více než 19,5 miliardy korun. "To znamená, že aby bylo možné splnit výdajové limity a současně dostát jenom těmto třem závazkům, bude nutné ve zbytku rozpočtu provést škrty," řekl ČTK.