Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda souhlasí s možností korespondenčního hlasování při volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu. Ministerstvo vnitra, které je autorem návrhu, reaguje zejména na opakované požadavky Senátu a českých občanů žijících v zahraničí. Nyní mohou čeští krajané volit poslance na velvyslanectví, kvůli senátním volbám ale musejí jezdit do České republiky. Korespondenčního hlasování budou moci využít voliči žijící v zahraničí i ti, kteří sice v Česku bydlí, ale v době voleb se zdržují mimo svůj domov. V případě dlouhodobého pobytu mimo místo trvalého pobytu ale bude dál existovat možnost zápisu do zvláštního seznamu voličů vedeného místními úřady.

Vzhledem k tomu, že s korespondenčním hlasováním nejsou v České republice žádné zkušenosti, vychází návrh ze zákonů zemí, kde se tato forma hlasování užívá. Mezi ně například patří Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie a nově i Slovensko. Ministerstvo předpokládá, že zavedení zákona do praxe by mohlo zvýšit volební účast. Přiznává zároveň, že novela si ještě vyžádá vyřešení některých technických problémů.

Vláda schválila strategii hospodářského růstu, podle které by česká ekonomika měla zrychlit svůj růst na šest procent a do roku 2013 dohnat průměr Evropské unie. Plán, který vypracoval vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, počítá s velkými investicemi do infrastruktury, vzdělání, vědy nebo výzkumu. Ekonomové strategii chválí, označují ji však za příliš ambiciózní. Jahn s týmem expertů navrhli přibližně 270 opatření, které by z České republiky měly vytvořit moderní ekonomiku typu Irska nebo Finska. Některé liberální návrhy však vzaly za své poté, co strategii projednal premiér Jiří Paroubek s odbory. Z dokumentu tak vypadly návrhy na okamžitou deregulací nájmů bez náhrady, zavedení školného nebo poplatků u lékaře.

V příštím roce bude ČR na úrovni necelých 73 procent průměru EU. Aby tento průměr dohnala při šestiprocentním růstu do roku 2013, musela by celá unijní pětadvacítka růst jen o 1,4 procenta ročně. České ekonomice by navíc v příštích osmi letech nesměly ublížit žádné vnější šoky, což je podle ekonomů nepravděpodobné. Přestože dnes táhne české hospodářství vzhůru především zahraniční obchod, Jahn do budoucna sází spíše na rostoucí spotřebu obyvatel.

Návrh zákona o střetu zájmů, který má zajistit větší kontrolu nad majetkem politiků a dalších veřejných funkcionářů, schválila vláda. Zákon se týká nejen členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů jako dosud, ale i soudců, členů Komise pro cenné papíry, bankovní rady České národní banky či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a také všech krajských a obecních zastupitelů, kteří za funkci berou plat. Návrh vypracoval úřad ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU). Největší diskuse se očekává kolem zařazení soudců. Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová před časem uvedla, že zveřejněním svých majetků by se soudci stali předmětem spekulací a vydírání nebo dokonce za určitých okolností i osobních útoků.

Lidé, na které se bude zákon o střetu zájmů vztahovat, budou muset zveřejnit údaje o svém majetku při nástupu do funkce i při odchodu z ní. V průběhu funkčního období by byli povinni nahlásit každou novou nemovitost či podíl ve firmě nad 50.000 korun korun, u movitého majetku je hranice stanovena vyšší - nad 250.000 korun. Do 30 dnů by museli nahlásit také půjčky či úvěry nad 300.000 korun. Zásadní změnou oproti současné právní úpravě je zavedení sankcí. Když funkcionář zapomene přiznání podat, zaplatí pokutu 30.000 korun. Pokud by se prokázalo, že uvedl lživé údaje, mohl by dostat až půlmilionovou sankci.

Vláda schválila 259 milionů korun na odškodnění obětí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. S jejich rozdělením se počítá v příštích dvou letech. Odškodnění se týká lidí, kteří byli od srpna 1968 do června 1991 zabiti, zraněni nebo znásilněni v souvislosti s pobytem okupačních vojsk Sovětského svazu, Německa, Polska, Maďarska a Bulharska v Československu. Zákon o odškodnění obětí okupace byl schválen již v květnu, o penězích se rozhodlo nyní.

Zákon dává dětem, manželům nebo manželkám či rodičům lidí, které okupační vojáci usmrtili, nárok na odškodnění ve výši 150.000 korun. Částku 70.000 korun mohou požadovat lidé, které okupační vojáci zranili a znásilnili a toto zranění či znásilnění zanechalo trvalé následky. Kdyby oběti zemřely, dostaly by odškodnění jejich děti, manželé a manželky, případně rodiče. V ostatních případech by oběti okupace měly nárok na 30.000 korun. O odškodnění musejí lidé požádat nejpozději do konce příštího roku. Nárok mohou prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, svědeckou výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem, který ale zákon neupřesňuje. Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zemřelo od 21. srpna do 3. září 1968 při demonstracích proti obsazení Československa 72 lidí. Těžké zranění utrpělo 267 lidí.

Ministři na dnešním zasedání vlády rozhodli o rozdělení povolenek na obchodování se skleníkovými plyny pro jednotlivé podniky. Ze tří předložených vláda schválila variantu, která je nejvíce vstřícná pro chemický a rafinérský průmysl. Více emisí než v minulém roce však budou moci vypustit všechna odvětví. ČTK o rozhodnutí vlády informoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. Celkem mezi podniky vláda rozdělila včetně rezervy povolenky na emise 97,6 milionu tun oxidu uhličitého. Největší podíl budou mít energetické podniky, které si rozdělí zhruba dvě třetiny povolenek.

Vláda schválila návrh ministerstev financí a průmyslu na zahájení prodeje výrobce letadel Aero Vodochody. Do materiálu však resorty musí ještě dopracovat podmínky zajištění zájmu státu ve zbrojním programu. ČTK to řekl vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. O novém majiteli podniku by mělo rozhodnout dvoukolové veřejné výběrové řízení. Nový vlastník by měl být znám na jaře příštího roku.

Životní minimum by se mohlo od července příštího roku změnit. Nezahrnovalo by již náklady na bydlení, ale jen na osobní potřeby a výživu. Na první dospělou osobu v rodině by tak místo nynějších 4300 korun připadlo 2870 korun. Částka na další členy v domácnosti by byla nižší. Počítá s tím nový zákon, který schválila vláda. Zákon připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Chce lidi motivovat k tomu, aby si aktivně hledali práci a upřednostnili i méně placené místo před pouhým pobíráním dávek. Životní minimum "snaživých" by mělo být vyšší. Oddělené náklady na bydlení má srovnat státní příspěvek nebo doplatek od obcí.

Proti návrhu protestovali již dříve představitelé některých romských organizací. Úprava podle nich zhorší situaci Romů a uvrhne je do bídy. Škromach již dříve upozornil na to, že dávky neklesnou. Změní se jen systém. Nová úprava by měla podle ministerstva posílit malé rodiny. Životním minimum u dalších osob v početnějších domácnostech snižuje, protože více lidí má menší náklady díky společnému využívání věcí. Souhrnná částka životního minima je tak nyní vyšší, než skutečně rodina spotřebuje, uvedli autoři normy. Podle nich tento fakt vede ke zneužívání dávek.

Stát bude od roku 2007 potřebovat každoročně dvě miliardy korun navíc na to, aby mohl sociálně slabým vyplatit příspěvek či doplatek na bydlení, uvedl ministr práce Zdeněk Škromach. Zvýšení státních sociálních podpor souvisí podle něj s plánovaným postupným uvolněním nájmů, které vláda schválila před týdnem i se změnou životního minima.

Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 76,4 miliardy korun, což je o sedm miliard méně než letos. Na deficitu státního rozpočtu se shodla vláda, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Výdaje státu by se měly podle návrhu ministra financí Bohuslava Sobotky vyšplhat na 906,6 miliardy Kč a příjmy mají činit 830,2 miliardy korun. O jejich definitivní výši však vláda zřejmě rozhodne až v září. Také část ministrů požaduje více peněz, než Sobotka jejich resortům navrhl. Například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach dnes ČTK řekl, že by potřeboval asi o šest miliard korun více. Například 1,5 miliardy korun mu zatím chybí na aktivní politiku zaměstnanosti. Loni požadovaly resorty navíc kolem 45 miliard korun. Letošní dodatečné požadavky Sobotka zatím nevyčíslil, hovořil jen "o miliardách korun".

Schodek rozpočtu je podle českých ekonomů příliš vysoký. Současný růst ekonomiky údajně umožňuje větší úspory a dává příležitost k strukturálním změnám v hospodaření státu, shodli se analytici, které oslovila ČTK. "Snížení plánovaného schodku jen o sedm miliard korun meziročně je málo, vezmeme-li v úvahu, jak rychle roste ekonomika (přes čtyři procenta ročně)," uvedla Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Petr Sklenář ze společnosti Atlantik FT upozorňuje na meziroční růst příjmů o 18,1 miliardy korun. Podle něj však vláda již slíbila valorizovat důchody, zvýšit platby do zdravotnictví a navýšit výdaje na vědu a výzkum, což je dohromady více než 19,5 miliardy korun. "To znamená, že aby bylo možné splnit výdajové limity a současně dostát jenom těmto třem závazkům, bude nutné ve zbytku rozpočtu provést škrty," řekl ČTK.

Obce možná brzy budou moci prostituci na svém území omezit či regulovat. Prostitutky a prostituti totiž od nich nejspíš budou muset mít k provozování sexuálních služeb oprávnění. Čekají na ně také pravidelné lékařské prohlídky, placení pojistného a daní. Počítá s tím návrh zákona o regulaci prostituce, který schválila vláda. Novinářům to řekl ministr vnitra František Bublan. Opozice varuje, že stát by se tak velmi lehce mohl stát legálním provozovatelem prostituce. Nejstarší řemeslo v ČR podle odhadů provozuje asi 25.000 žen a mužů. Cílem normy je omezení a stanovení pravidel prostituce.

Vláda schválila nový zákon, podle kterého budou smět čeští vědci pracovat jen s kmenovými embryonálními buňkami z nadbytečných nebo poškozených vajíček, zakázáno má být ale klonování lidí. Návrh stanovuje také postih pro vědce, kteří nedodrží etická pravidla při nakládání s embryi, budou dělat jiný výzkum, než měli povolený nebo se pokusí naklonovat člověka. Hrozí jim pokuta až dva miliony korun, zákaz činnosti nebo osm let vězení. Proti zákonu je Hnutí Pro život, které zahájilo petiční akci. "Petice má zabránit dalšímu porušování základních lidských práv v souvislosti se záměrem ministerstva školství legalizovat pokusy na lidských embryích a také povolení chemického potratového prostředku RU 486," sdělila viceprezidentka hnutí Zdeňka Rybová. Legalizace potratové pilulky není v Česku zatím aktuální. Zatím ji posuzují odborné komise. Pokud by byla povolena, pak by nebyla volně prodejná, uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Jana Kocová.

Odborníci považují zákon za potřebný, protože žádná norma upravující tuto oblast v Česku zatím neexistuje. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku nebo tkáň. Podle odborníků je možné jimi léčit závažné nemoci nebo napravit poškozené tkáně, protože dokážou nahradit poškozené buňky. Embryonální výzkum vyvolal po celém světě na veřejnosti i ve vědecké komunitě bouřlivé debaty.