Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokracie bude od uchazečů o místa na volebních kandidátkách požadovat věrnost straně. Hodnotit se budou zkušenosti ve stranických funkcích a státní nebo veřejné správě, znalosti, veřejná známost a přihlížet se bude i k výsledkům ve volbách do zákonodárných sborů nebo samosprávy. Návrh nominačních kritérií pro volby do sněmovny a Senátu vypracoval předseda poslaneckého klubu Michal Kraus. Předsednictvo ČSSD by je mělo schválit koncem srpna.

Věrnost straně se hodnotí jedním až dvěma body od tří až čtyř let členství. Nejvíce, deseti body, se hodnotí členství delší než desetileté. Podobně stoupá hodnocení funkcionářské zkušenosti. Až deseti body se hodnotí členství v grémiu a předsednictvu ČSSD. K době, po kterou tuto funkci uchazeč vykonává, návrh nepřihlíží. Za zkušenosti ve státní správě a samosprávě lze získat až 20 bodů. Nejméně se hodnotí práce v obecních zastupitelstvech a nejvíce parlamentní funkce. Podobně se hodnotí volební výsledky. Stropu 20 bodů může dosáhnout ten, kdo uspěl při volbách do sněmovny a dostal více než pět procent preferenčních hlasů. Aby získal uchazeč vůbec nějaký bod za odbornost, musí mít maturitu a znát pasivně alespoň jeden světový jazyk. Profesní úspěchy mít ale nemusí. Na strop dvaceti bodů může dosáhnout jen univerzitní profesor, vrcholný manažer významné firmy nadnárodní úrovně nebo celosvětově uznávaný vědec, umělec nebo sportovec s olympijskou medailí nebo s medailí z mistrovství světa.

O potřebě řádu hovořili minulý víkend premiér Paroubek s expremiérem Milošem Zemanem. Dohodli se, že ho společně připraví a předloží sjezdu, který by se měl sejít zhruba v březnu 2007.

Želivský klášterní pivovar se s belgickým řádem o pivo přít nebude. Podle informací ČTK si na premonstráty stěžují belgičtí pivovarní mniši. Podle nich Želivští své pivo na internetu vydávají za trapistické, ačkoliv takové označení přísluší jen moku z šesti trapistických klášterů v Belgii. Podle premonstrátů jejich propagační materiál označení používá pouze k vysvětlení původu tohoto druhu piva. "Nikdy jsme netvrdili, že vaříme trapistické pivo," řekl ČTK sládek Libor Pavelec. Podle něj je želivské pivo označováno pouze jako klášterní, proti čemuž nemohou Belgičané nic namítat. Jejich stížnost považuje za nedorozumění.

Želivští premonstráti obnovili výrobu piva před dvěma lety. Pivovar jako jediný v zemi zavedl způsob kvašení, který se používal u staročeských piv. Pivo obsahuje víc alkoholu a má výraznější chuť, podobně jako výrobky z Belgie nebo Irska. "Klášterní piva se vyznačují hutností, plností, jsou svrchně kvašená a jsou sladší," podotkl Pavelec. Pivovar ročně vaří 1200 hektolitrů piva. Převážně na domácí trh dodává asi 300.000 třetinkových lahví. V názvech piv se objevují jména slavných želivských opatů. Bez příchuti je patnáctistupňový Gottschalk, dva třináctistupňové druhy chutnají po medovině nebo po višních. Další dva druhy se chystají.

Podle sládka je ve světě jen málo klášterů, které by vlastnily pivovar. "Hodně pivovárků prodalo licence," konstatoval. Klášterní pivo je rarita, proto je o něj zájem i v zahraničí. Většímu zvýšení kapacity v Želivě podle něj zatím brání málo výkonné technologie. Počátky vaření piva v obci se podle sládka datují do 12. století. Nejstarší zmínka o želivském premonstrátském pivovaru je z první poloviny 17. století.