Zprávy | Z archivu rubriky

Sdružení obrany spotřebitelů ČR se nelíbí snaha vlády zrušit nově zavedenou povinnost vydávat ke každému nákupu či službám nad 50 korun účtenky. Podle SOS sice mohou paragony některým podnikatelům zkomplikovat práci, na druhou stranu však zlepšují ochranu práv spotřebitelů. SOS proto navrhlo upřesnit oblasti obchodu a služeb, na které by se tato povinnost vztahovala. Mluvčí SOS Ivana Picková připustila, že vydávání účtenek zkomplikovalo život například provozovatelům restaurací, občerstvení či trafik. Vydávání paragonů v těchto provozovnách podle Pickové mnohdy zdržuje i spotřebitele. "Za dané situace by proto bylo daleko jednodušší a z pohledu zájmů spotřebitelů prospěšnější omezit povinnost vydávání účtenek u produktů a služeb, kde je spotřebitelé běžně nepotřebují," uvedla Picková.

Premiér Jiří Paroubek chce zrušit povinnost vydávat účtenku ke každému nákupu nad 50 korun. Přestože změnu prosadili mimo jiné právě poslanci ČSSD, podle Paroubka to je pro podnikatele zbytečná administrativní zátěž.

Areál jindřichohradeckého zámku oživí od soboty akvária se sladkovodními rybami, v nichž lidé uvidí asi 15 druhů ryb žijících hlavně v jižních Čechách. Tvůrci zámeckého akvária chtějí ukázat ryby, které v okolí žijí, a přesto je lidé často neznají. "Nemá cenu tu vystavovat medúzy nebo žraloky, když většina návštěvníků zná tak tři druhy ryb, které jsou nám nejblíže. Podle mě jsou navíc hezčí než ty z moře," řekl ČTK jednatel společnosti Zámecká akvária Ivan Nacvalač. Lidé spatří i druhy, které už nejsou běžně k vidění, například parmu, mřenku mramorovou či střevli potoční. Naskytne se jim také unikátní pohled pod hladinu jihočeského rybníka. Tvůrci chtějí expozici dál rozšiřovat a nabídnout místním rybářům možnost se prezentovat.

Část lebky a vypadané zuby našel ve čtvrtek odpoledne muž při chůzi lesem ve Svijanském Újezdu na Liberecku. Lidské ostatky objevil pod hrabankou. ČTK to řekla mluvčí liberecké policie Vlasta Suchánková. Muž nalezl kosterní pozůstatky nedaleko místa, kde před osmi lety beze stopy zmizela čtrnáctiletá dívka. "Čtvrteční nález ale s tímto případem nesouvisí, ostatky patří podle vědecké expertizy muži ve věku 50 let. Zemřel však před dvěma staletími. Objevený kus lebky a zuby jsme proto předali Severočeskému muzeu v Liberci," uvedla Suchánková. Po zprávě od znalců policisté nebudou prohledávat celý les ve Svijanském Újezdu a zjišťovat, jestli se v něm neskrývají další části kostry.

Čtrnáctiletá dívka z Příšovic zmizela 13. července 1997. Kriminalisté se po marném pátrání po ní přikláněli ke dvěma vyšetřovacím verzím. Podle nich byla dívka buď zavražděna a vrah její mrtvolu dokonale ukryl, nebo ji unesli pasáci a udělali z ní prostitutku. Mohla se však stát také obětí dopravní nehody. Policisté požádali bezvýsledně o pomoc i Interpol. Případ neodložili, spoléhají na pomoc moderní vědy, především na nové vyšetřovací metody založené na zkoumání DNA.

Sociální demokracie bude od uchazečů o místa na volebních kandidátkách požadovat věrnost straně. Hodnotit se budou zkušenosti ve stranických funkcích a státní nebo veřejné správě, znalosti, veřejná známost a přihlížet se bude i k výsledkům ve volbách do zákonodárných sborů nebo samosprávy. Návrh nominačních kritérií pro volby do sněmovny a Senátu vypracoval předseda poslaneckého klubu Michal Kraus. Předsednictvo ČSSD by je mělo schválit koncem srpna.

Věrnost straně se hodnotí jedním až dvěma body od tří až čtyř let členství. Nejvíce, deseti body, se hodnotí členství delší než desetileté. Podobně stoupá hodnocení funkcionářské zkušenosti. Až deseti body se hodnotí členství v grémiu a předsednictvu ČSSD. K době, po kterou tuto funkci uchazeč vykonává, návrh nepřihlíží. Za zkušenosti ve státní správě a samosprávě lze získat až 20 bodů. Nejméně se hodnotí práce v obecních zastupitelstvech a nejvíce parlamentní funkce. Podobně se hodnotí volební výsledky. Stropu 20 bodů může dosáhnout ten, kdo uspěl při volbách do sněmovny a dostal více než pět procent preferenčních hlasů. Aby získal uchazeč vůbec nějaký bod za odbornost, musí mít maturitu a znát pasivně alespoň jeden světový jazyk. Profesní úspěchy mít ale nemusí. Na strop dvaceti bodů může dosáhnout jen univerzitní profesor, vrcholný manažer významné firmy nadnárodní úrovně nebo celosvětově uznávaný vědec, umělec nebo sportovec s olympijskou medailí nebo s medailí z mistrovství světa.

O potřebě řádu hovořili minulý víkend premiér Paroubek s expremiérem Milošem Zemanem. Dohodli se, že ho společně připraví a předloží sjezdu, který by se měl sejít zhruba v březnu 2007.

Rusky mluvící dělníci, kteří přijíždějí do Česka za sezonní prací, tvoří významnou skupinu drogových uživatelů z řad cizinců. Informuje o tom Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti ve svém posledním čísle časopisu Zaostřeno na drogy. Užívání převážně pervitinu jim totiž umožňuje zvládat těžké pracovní podmínky. Odborníci varují, že se mezi nimi může velmi snadno šířit žloutenka či jiné infekční choroby. "Tito lidé mají horší přístup k lékařské péči," řekl ČTK Jiří Dolák z brněnského sdružení Podané ruce. Často také bydlí ve špatných hygienických podmínkách.

Unikátní nástěnné malby zachycující postavu svatého Václava našli restaurátoři při opravě interiérů kostela svatého Mikuláše ve Znojmě. Sondy do omítky při obnově interiéru kostela objevily malbu ve velké elipse nad bočním oltářem, zhruba ve výšce 12 metrů, řekl v pátek ČTK děkan kostela Jindřich Bartoš. Podle něj nejde o fresku, ale malbu na sucho. Je podobná malbám v klášteře v Louce, řekl Bartoš. To, že se jedná o svatého Václava, historici usoudili podle "typické postavy s čepcem, korouhví a štítem s erbem s českým lvem a orlicí". Malba na stěně severní lodi kostela podle Bartoše zřejmě pochází ze 16. století. "Možná jsou obdobné malby i na jiných místech kostela. To ukáží další sondy," řekl. Malba zůstane i nadále odkryta. "Je sice za oltářem. Část bude vidět zřejmě z kůru," řekl Bartoš.

Prahou v pátek zněly sirény a projížděly automobily s tlampačem. Upozorňovaly na rozsáhlé protipovodňové cvičení. V tříhodinových intervalech od rána tlampače informovaly Pražany o omezeních, která je čekají od pátku do neděle, a žádaly je o pochopení. Hlášení se ozývalo i v angličtině. Pražané ani turisté ale málo zřetelným slovům moc dobře nerozuměli. Buď si výzvy nevšímali, nebo reagovali zmateně. "Slyšeli jsme sirény a že něco říkají, ale o co jde, jsme nepochopili," řekl ČTK britský turista. "Říkali jsme si, hlavně aby nešlo o teroristické útoky, ale příliš jsme si toho nevšímali," dodal.

Země takzvané visegrádské čtyřky, tvořené Českem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem, by mohly blíže spolupracovat s některými dalšími evropskými zeměmi. Naznačil to polský ministr zahraničí Adam Daniel Rotfeld, který se v polském Cieszyně sešel se svým českým protějškem Cyrilem Svobodou. Spolupráce by však rozhodně neměla znamenat trvalé rozšíření V4.

Polský ministr uvedl, že "po čtrnácti letech zkušeností jsme toho názoru, že se tato skupina osvědčila a je potřebná," podotkl Rotfeld. Stejný postoj k významu V4 má i Svoboda, který řekl, že do seskupení by rády přistoupily některé další země. "Visegrádské uskupení má svůj význam a bude ho mít v rámci Evropské unie," podotkl Svoboda.

Želivský klášterní pivovar se s belgickým řádem o pivo přít nebude. Podle informací ČTK si na premonstráty stěžují belgičtí pivovarní mniši. Podle nich Želivští své pivo na internetu vydávají za trapistické, ačkoliv takové označení přísluší jen moku z šesti trapistických klášterů v Belgii. Podle premonstrátů jejich propagační materiál označení používá pouze k vysvětlení původu tohoto druhu piva. "Nikdy jsme netvrdili, že vaříme trapistické pivo," řekl ČTK sládek Libor Pavelec. Podle něj je želivské pivo označováno pouze jako klášterní, proti čemuž nemohou Belgičané nic namítat. Jejich stížnost považuje za nedorozumění.

Želivští premonstráti obnovili výrobu piva před dvěma lety. Pivovar jako jediný v zemi zavedl způsob kvašení, který se používal u staročeských piv. Pivo obsahuje víc alkoholu a má výraznější chuť, podobně jako výrobky z Belgie nebo Irska. "Klášterní piva se vyznačují hutností, plností, jsou svrchně kvašená a jsou sladší," podotkl Pavelec. Pivovar ročně vaří 1200 hektolitrů piva. Převážně na domácí trh dodává asi 300.000 třetinkových lahví. V názvech piv se objevují jména slavných želivských opatů. Bez příchuti je patnáctistupňový Gottschalk, dva třináctistupňové druhy chutnají po medovině nebo po višních. Další dva druhy se chystají.

Podle sládka je ve světě jen málo klášterů, které by vlastnily pivovar. "Hodně pivovárků prodalo licence," konstatoval. Klášterní pivo je rarita, proto je o něj zájem i v zahraničí. Většímu zvýšení kapacity v Želivě podle něj zatím brání málo výkonné technologie. Počátky vaření piva v obci se podle sládka datují do 12. století. Nejstarší zmínka o želivském premonstrátském pivovaru je z první poloviny 17. století.

V budově Jihomoravského krajského úřadu na Žerotínově náměstí v Brně jsou od pátku k dispozici petiční archy s takzvanou Beslanskou výzvou. Dokument vyzývá k podpoře aktivit potírajících terorismus. Prvním, kdo deklaraci podepsal, byl jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Beslanskou výzvu přijali severoosetští poslanci začátkem letošního června. Zákonodárci se v ní obrací na parlamenty a národy světa s prosbou o podporu iniciativy, jejímž smyslem je ubránit všechny děti na světě před hrozbou terorismu. Akce vznikla v rámci blížícího se výročí teroristického útoku na beslanskou školu loni v září. Ozbrojenci tehdy tři dny zadržovali v budově na 1400 školáků, rodičů a učitelů, při střetu teroristů s bezpečnostními silami následně zahynulo 330 lidí. S prosbou o rozšíření petice se na jihomoravský krajský úřad obrátil nedávno generální konzulát Ruské federace v Brně. "Každý krok, který povede k uvědomění si nebezpečí terorismu, je dobrý a je třeba jej podporovat," řekl novinářům Juránek.