Zprávy | Z archivu rubriky

Předseda vlády Jiří Paroubek požádal v pátek ministra vnitra Františka Bublana, aby připravil cvičení simulující likvidaci následků teroristického útoku. Premiér tak reaguje na sérii pumových atentátů v Londýně. Ministerstvo zatím cvičení, kterého se mají zúčastnit všechny složky integrovaného záchranného systému, neplánuje dříve než na září. Zapojit se má i pražský magistrát, ministryně zdravotnictví, ministr obrany a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová ČTK řekla, že úřad má již připraveno několik scénářů cvičení. Vzhledem k londýnským událostem je však chce upravit tak, aby co nejvíce odpovídaly současné bezpečnostní situaci.

Paroubek novinářům řekl, že cvičení bude preventivní: "Po té druhé vlně útoků v Londýně je zřejmé, že se může něco stát, a my na to musíme být připraveni." Politici podle něho nemohou odpovědně říci, že nemůže krizová situace nastat. "Jednou to třeba může dopadnout na Českou republiku," uvedl. Případný útok by podle něho nebyl žádným "hraním si na vojáčky". Cvičení má veřejnosti ukázat, že záchranářské složky i celá státní správa jsou připraveny k záchraně životů a zdraví, uvedla vládní mluvčí Lucie Orgoníková.

Prahou v pátek zněly sirény a projížděly automobily s tlampačem. Upozorňovaly na rozsáhlé protipovodňové cvičení. V tříhodinových intervalech od rána tlampače informovaly Pražany o omezeních, která je čekají od pátku do neděle, a žádaly je o pochopení. Hlášení se ozývalo i v angličtině. Pražané ani turisté ale málo zřetelným slovům moc dobře nerozuměli. Buď si výzvy nevšímali, nebo reagovali zmateně. "Slyšeli jsme sirény a že něco říkají, ale o co jde, jsme nepochopili," řekl ČTK britský turista. "Říkali jsme si, hlavně aby nešlo o teroristické útoky, ale příliš jsme si toho nevšímali," dodal.

Předsednictvo ČSSD během pátečního jednání podpořilo snahu premiéra Jiřího Paroubka učinit usmiřovací gesto vůči německým antifašistům pocházejícím z předválečného Československa. "Považujeme to za spravedlivé dořešení některých věcí, před kterými jsme v minulosti tak trochu strkali hlavu do písku," řekl novinářům předseda sociální demokracie Stanislav Gross.

Paroubek chce ve vládním usnesení vyjádřit lítost nad křivdami, jež byly spáchány na německých občanech, kteří do posledních dnů zůstali věrni předválečnému Československu. S premiérovým záměrem ale na české straně nesouhlasí prezident Václav Klaus a ODS.

Teorie o správné výživě a dopadu těžké práce na zdraví staví na hlavu Václav Stejskal ze Cvrčovic na Kladensku. Muž, který po celý život jedl vše, na co přišel, a od 17 let pracoval jako havíř, se v pátek dožil 101 let. Na oslavu mu do Domova důchodců v Unhošti na Kladensku přišly pogratuloval desítky lidí, nechyběli zástupci obce ani delegace v hornických krojích.

Bývalý horník a pozdější technik na tehdejším dole Zápotocký ve Vrapicích u Kladna přežil své dvě manželky. Má dvě dospělé vnučky a desetiletou pravnučku. V domově důchodců je od roku 2002, do penze šel v roce 1959. Ke stým narozeninám dostal od ministerstva sociálních věcí blahopřejný dopis a zvýšili mu o 1000 korun důchod.

"S panem Stejskalem nemáme žádné potíže. Sám chodí do schodů a zapojuje se do všech programů v domově," uvedl ředitel Domova důchodců Unhošť Václav Kohlík.

Sociální demokracie bude od uchazečů o místa na volebních kandidátkách požadovat věrnost straně. Hodnotit se budou zkušenosti ve stranických funkcích a státní nebo veřejné správě, znalosti, veřejná známost a přihlížet se bude i k výsledkům ve volbách do zákonodárných sborů nebo samosprávy. Návrh nominačních kritérií pro volby do sněmovny a Senátu vypracoval předseda poslaneckého klubu Michal Kraus. Předsednictvo ČSSD by je mělo schválit koncem srpna.

Věrnost straně se hodnotí jedním až dvěma body od tří až čtyř let členství. Nejvíce, deseti body, se hodnotí členství delší než desetileté. Podobně stoupá hodnocení funkcionářské zkušenosti. Až deseti body se hodnotí členství v grémiu a předsednictvu ČSSD. K době, po kterou tuto funkci uchazeč vykonává, návrh nepřihlíží. Za zkušenosti ve státní správě a samosprávě lze získat až 20 bodů. Nejméně se hodnotí práce v obecních zastupitelstvech a nejvíce parlamentní funkce. Podobně se hodnotí volební výsledky. Stropu 20 bodů může dosáhnout ten, kdo uspěl při volbách do sněmovny a dostal více než pět procent preferenčních hlasů. Aby získal uchazeč vůbec nějaký bod za odbornost, musí mít maturitu a znát pasivně alespoň jeden světový jazyk. Profesní úspěchy mít ale nemusí. Na strop dvaceti bodů může dosáhnout jen univerzitní profesor, vrcholný manažer významné firmy nadnárodní úrovně nebo celosvětově uznávaný vědec, umělec nebo sportovec s olympijskou medailí nebo s medailí z mistrovství světa.

O potřebě řádu hovořili minulý víkend premiér Paroubek s expremiérem Milošem Zemanem. Dohodli se, že ho společně připraví a předloží sjezdu, který by se měl sejít zhruba v březnu 2007.

Ministr vnitra František Bublan bude v příštích parlamentních volbách kandidovat za ČSSD v regionu Vysočina jen v případě, že zůstane nestraníkem a získá souhlas tamního volebního regionu. "Pokud bude vidět, že mě tam rádi přivítají a že mohu přinést něco pozitivního, tak do toho půjdu," řekl Bublan ČTK. "Byl jsem vyzván současným vedením ČSSD, zda bych nebyl ochoten kandidovat do voleb. Souhlasil jsem, ale za splnění dvou podmínek - chci zůstat nestraník a musím mít souhlas volebního regionu," uvedl ministr.

Místopředseda krajského výboru sociálních demokratů na Vysočině a náměstek ministra dopravy Petr Pospíchal si nemyslí, že by 14 kandidátek v krajích měli obsadit ministři a členové ústředních orgánů v Praze. "Přednost by měli dostat lidé z komunální politiky, úspěšní starostové, hejtmani. Koloběh několika desítek nebo set lidí, kteří obíhají na ústředních orgánech a v čele kandidátek, se mi moc nelíbí," řekl Pospíchal ČTK.

Proti Bublanově kandidatuře se podle pátečního Práva postavil bývalý premiér a šéf ČSSD Miloš Zeman, který na Vysočině žije. "Nebudu preferovat ty, kteří se neosvědčili. Pana Bublana neznám. A nemyslím si, že v současné situaci, kdy buď není členem ČSSD, nebo chce vstoupit do sociální demokracie teprve krátce před volbami, by byl dobrý kandidát," uvedl expremiér.

V budově Jihomoravského krajského úřadu na Žerotínově náměstí v Brně jsou od pátku k dispozici petiční archy s takzvanou Beslanskou výzvou. Dokument vyzývá k podpoře aktivit potírajících terorismus. Prvním, kdo deklaraci podepsal, byl jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Beslanskou výzvu přijali severoosetští poslanci začátkem letošního června. Zákonodárci se v ní obrací na parlamenty a národy světa s prosbou o podporu iniciativy, jejímž smyslem je ubránit všechny děti na světě před hrozbou terorismu. Akce vznikla v rámci blížícího se výročí teroristického útoku na beslanskou školu loni v září. Ozbrojenci tehdy tři dny zadržovali v budově na 1400 školáků, rodičů a učitelů, při střetu teroristů s bezpečnostními silami následně zahynulo 330 lidí. S prosbou o rozšíření petice se na jihomoravský krajský úřad obrátil nedávno generální konzulát Ruské federace v Brně. "Každý krok, který povede k uvědomění si nebezpečí terorismu, je dobrý a je třeba jej podporovat," řekl novinářům Juránek.

Sdružení obrany spotřebitelů ČR se nelíbí snaha vlády zrušit nově zavedenou povinnost vydávat ke každému nákupu či službám nad 50 korun účtenky. Podle SOS sice mohou paragony některým podnikatelům zkomplikovat práci, na druhou stranu však zlepšují ochranu práv spotřebitelů. SOS proto navrhlo upřesnit oblasti obchodu a služeb, na které by se tato povinnost vztahovala. Mluvčí SOS Ivana Picková připustila, že vydávání účtenek zkomplikovalo život například provozovatelům restaurací, občerstvení či trafik. Vydávání paragonů v těchto provozovnách podle Pickové mnohdy zdržuje i spotřebitele. "Za dané situace by proto bylo daleko jednodušší a z pohledu zájmů spotřebitelů prospěšnější omezit povinnost vydávání účtenek u produktů a služeb, kde je spotřebitelé běžně nepotřebují," uvedla Picková.

Premiér Jiří Paroubek chce zrušit povinnost vydávat účtenku ke každému nákupu nad 50 korun. Přestože změnu prosadili mimo jiné právě poslanci ČSSD, podle Paroubka to je pro podnikatele zbytečná administrativní zátěž.

Výcvik do kosovské mise byl hrubě nedostatečný a vojáky vůbec nepřipravil na místní realitu, tvrdí dva z nich, kteří se v pátek z Balkánu vrátili se zbytkem 6. kontingentu. Pod podmínkou anonymity ČTK řekli, že někteří důstojníci naprosto nezvládli přípravu doma a kompetentně se nechovali ani v Kosovu. Ministerstvo obrany se k tomu zatím nevyjádřilo. Česká republika přitom od srpna přebírá na rok roli vedoucí země ve střední části provincie, jejímu veliteli Aleši Vodehnalovi bude podléhat kolem 1600 vojáků z několika zemí.

Podle oslovených mužů v prvé řadě chyběly jasné instrukce. "Spoustu věcí jsme si museli sami postupně dohledávat, například jakým způsobem je ošetřeno, jestli místní obyvatelé mohou nosit zbraně," popsal zkušenost jeden z nich. Jako další příklad uvedl nejasné vymezení jednotlivých funkcí. Mluvčí skončeného 6. kontingentu Sabina Introvičová ČTK řekla, že několikaměsíční výcvik v České republice, který je zakončen dvoutýdenním pobytem ve vojenském újezdu v Boleticích, nemůže vojáky připravit na všechny situace v Kosovu. "My tam přijedeme s českými postupy a teprve tam se dovídáme, jak to bude vypadat v praxi," uvedla.

Podle vojáků by však měla být příprava před odletem do mise zaměřena mnohem účelněji. "Potlačování demonstrací nám ukázali na videu, po praktické stránce to ale byla tragédie," prohlásil další z nich. Tvrzení armády, že vojáci jsou na možné mezietnické potyčky na Balkáně dobře připraveni, je podle něj zavádějící.

Země takzvané visegrádské čtyřky, tvořené Českem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem, by mohly blíže spolupracovat s některými dalšími evropskými zeměmi. Naznačil to polský ministr zahraničí Adam Daniel Rotfeld, který se v polském Cieszyně sešel se svým českým protějškem Cyrilem Svobodou. Spolupráce by však rozhodně neměla znamenat trvalé rozšíření V4.

Polský ministr uvedl, že "po čtrnácti letech zkušeností jsme toho názoru, že se tato skupina osvědčila a je potřebná," podotkl Rotfeld. Stejný postoj k významu V4 má i Svoboda, který řekl, že do seskupení by rády přistoupily některé další země. "Visegrádské uskupení má svůj význam a bude ho mít v rámci Evropské unie," podotkl Svoboda.