Zprávy | Z archivu rubriky


Rozhlasové a televizní poplatky se možná nezvýší, řada senátorů s podporou tohoto zákona váhá. Pokud horní komora příslušnou novelu vrátí sněmovně, může se stát, že poslanci ji už znovu neschválí. Klíčový senátní výbor pro kulturu se nedokázal na postoji k předloze shodnout. Ke schválení ale chyběl jen hlas, bez šancí tedy zvýšení poplatků není. Rozhodnout by o tom měla schůze Senátu, která začíná ve čtvrtek. Poplatky ale přijdou na program zřejmě až příští týden. Sněmovna v červnu schválila novelu ve znění, které počítá s tím, že televizní poplatky vzrostou ze 75 korun měsíčně nejprve na 100 korun, v roce 2007 na 120 korun a o rok později na 135 korun. Za rozhlas by lidé měli místo nynějších 37 korun platit 45 korun. Poplatky nerostly od roku 1997. Předloha ale také předpokládá, že Česká televize postupně omezí reklamu. V roce 2008 by pak měla na veřejnoprávní obrazovce zbýt jen reklama svázaná se sportovními či kulturními akcemi. Právě omezení reklamy je jedním z nejspornějších bodů. Odpůrci tohoto kroku tvrdí, že asi miliardu korun uvolněnou útlumem reklamy v ČT převezmou Nova a Prima, což by podle kritiků deformovalo reklamní trh. Zastánci zrušení reklamy v ČT ale míní, že tento krok pomůže rozjet digitální vysílání novým televizím. Právě ony by se mohly částečně dostat k reklamě uvolněné z ČT. Oponenti ale tvrdí, že digitalizace je v ČR zatím v nedohlednu, takže rušit reklamu v ČT bez toho, aby bylo jasné, kdy se začne vysílat digitálně, je krátkozraké. Ostře proti odebírání reklamy z ČT byl například zesnulý ministr kultury Pavel Dostál. Novela má také ČT a Českému rozhlasu dát účinnější nástroj pro boj s neplatiči. Za poplatníka pokládá každou domácnost, která odebírá elektřinu. Povinnosti platit by se však člověk mohl zbavit čestným prohlášením o tom, že nemá rozhlasový ani televizní přijímač.

Technicky nejjednodušším způsobem usměrnění rušného provozu na dálnici D 1 a snížení nehodovosti je podle Jaroslava Heinricha z brněnského Centra dopravního výzkumu výstavba portálů, na nichž lze podle potřeby měnit dopravní značky. Podle něj by se dal tento takzvaný telematický provoz mezi Prahou a Brnem zavést rychleji, než rozšíření dálnice o další pruhy. S portály s proměnným dopravním značením se lze setkat na německých dálnicích, silničním průtahu ve Vídni nebo na nových dálničních úsecích v Chorvatsku. Portály jsou ovládány z řídících center. V době snížené viditelnosti, tedy za mlhy nebo deště může obsluha snížit v kritických úsecích rychlost projíždějících aut tím, že na portále upraví maximální povolenou rychlost, stanoví zákaz předjíždění v následujícím úseku a podobně. "Lze tak předejít mnoha nehodám. Řidiče je možné o problémech na dálnici varovat ještě před tím, než do mlhy nebo sněžení vjedou," uvedl Heinrich, který se s kolegy v Centru dopravního výzkumu zabývá příčinami nehod. Podle něj by bylo ideální, kdyby byly portály umístěny co nejdříve na některém z kritických úseků; například Praha - Mirošovice nebo Kývalka - Holubice. Pouze světelné tabule ale dopravní komplikace na dálnici nevyřeší. Podle Heinricha je třeba důkladně prozkoumat všechny připojovací a odpojovací pruhy. Ty totiž vznikly v době, kdy byla na dálnicích povolena nejvyšší rychlost 110 kilometrů v hodině. Nyní ale platí rychlost 130 kilometrů v hodině a délka pruhů by proto měla být opět posouzena. Odborníci poukazují i na to, že je nutné více zkoumat, ve kterých úsecích dochází nejčastěji k dopravním nehodám. Problémy mohou být hlavně v české části dálnice. V 60. letech totiž vznikala v místech, kde existovala řada rozestavěných úseků z období konce první republiky. Z hlediska současné dopravy mohou být za mokra tyto klikatící se úseky při rychlé jízdě nebezpečné. Zbytečné jsou stížnosti na to, že se D 1 neustále opravuje, uvedl Heinrich. Podle některých informací nebyla dálnice za dobu nikdy v obou směrech mezi Prahou a Brnem zcela průjezdná, protože na ní bylo vždy alespoň nějaké omezení. "Je to logické. Normální životnost silniční stavby je 20 let," uvedl odborník. Vysvětlil, že v době, kdy se otevírala poslední část dálnice u Brna, se již první otevřený úsek pohyboval na hranici životnosti. Situaci by v současné době nevyřešilo ani to, kdyby začalo ve velkém rozšiřování dálnice na celkem šest jízdních pruhů. Projekt by byl velmi nákladný. Podle Heinricha by zastavil budování další dálniční sítě v ČR a přinesl by ještě větší dopravní komplikace. V souvislosti s projektem by bylo nutné na nejrušnější dopravní tepně v zemi udělat mnohakilometrové uzavírky. Některé dálniční úseky by byly uzavřeny až pět let. "Je nutné hledat levnější řešení. Prvním krokem ke zlepšení situace je opatrnější jízda řidičů," uzavřel odborník.

Okresní soud pro Prahu - západ se musí opět zabývat obžalobou, která viní uprchlého miliardáře Radovana Krejčíře z třímilionového podvodu. Soud ho loni v srpnu obžaloby zprostil, Krajský soud však verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. "Hlavní líčení jsem nařídil na 15. srpna," řekl soudce Pavel Vosmanský. Státní zástupce Krejčíře viní z toho, že oklamal majitele soukromých pozemků v Letech u Prahy. Jeho stavební firma DKR INVEST od nich koupila stavební parcely. Krejčíř jim podle obžaloby slíbil, že zřídí konto, kam převede tři miliony korun. K majitelům pozemků měly peníze putovat ve chvíli, kdy parcely převedou na Krejčířovu firmu. Aby mu uvěřili, ukázal jim prý výpis z účtu, že peníze na konto již splatil. Vlastníci nechali pozemky převést, peníze údajně ale nikdy nedostali. Co vedlo okresní soud ke zprošťujícímu rozsudku, Vosmanský nespecifikoval. Krejčíř policii utekl letos v červnu při domovní prohlídce v jeho luxusní vile v Černošicích u Prahy. Je stíhán jako uprchlý za přípravu podvodu a přípravu vraždy celníka. Již dříve byl obviněn za půlmiliardový celní únik a za vytunelování firmy Technology Leasing. U ostravského soudu je obžalován za to, že podvodným způsobem vylákal od představitelů společnosti Frymis 55.000 akcií otrokovické teplárny v hodnotě 75 milionů korun. Policie v den Krejčířova zatčení a následného útěku našla v pražské kanceláři dvou Krejčířových firem - DKR INVEST PRAHA a CORIMEX - hromadu bankovek. Nyní zjišťuje, zda byly pravé. Podle dřívějších informací ČTK byly peníze v krabicích v zatavených pytlích. Vždy na povrchu a vespod byly pravděpodobně pravé peníze, uprostřed však byly evidentní padělky. Po Krejčířovi policie dosud marně pátrá.