Zprávy | Z archivu rubriky

Zákon o bodovém systému trestání dopravních přestupků řidičů senátoři chtějí zpřesnit. Změny se mají týkat například bodového hodnocení za řízení pod vlivem alkoholu nebo odstranění nerovnosti mezi běžnými a profesionálními řidiči, jimž za některá pochybení hrozí doživotní ztráta licence. Řekli to šéf senátorů ODS Tomáš Julínek a předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. "Nemáme na to, abychom komplexně opravili celý bodový systém," uvedl Julínek. Zvažují proto odložení účinnosti zákona tak, aby ministerstvo dopravy mohlo dát systém do pořádku. Navrhovaný systém otevírá prostor pro korupci kvůli nejednoznačnosti sankcí, podotkl Julínek. Chybná jsou podle něj i některá převedení pravomocí na obce. Lidovečtí senátoři podle svého místopředsedy Jiřího Stodůlky mají zájem naopak na prosazení předlohy, kterou vypracovalo ministerstvo dopravy v čele s Milanem Šimonovským. Zákon počítá s tím, že každý řidič bude moci získat až 12 trestných bodů. Poté přijde na rok o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly. Pokud řidič po dobu jednoho roku neučiní žádný přestupek, tak se mu odečtou z registru čtyři body. Bodový systém by měl začít platit od poloviny příštího roku, a to současně s povinností celoročního svícení, používání autosedaček pro děti a přileb pro cyklisty mladší 18 let. Předloha reaguje na hrozivý stav na českých silnicích, kde každý rok přijde o život na 1300 lidí. Vláda chce počet těchto úmrtí snížit do roku 2010 na polovinu.

Národní rada zdravotně postižených protestuje proti zneužívání zdravotně handicapovaných lidí k žebrání. Své členské organizace vyzvala, aby sledovaly, zda ve svém okolí podobné aktivity neuvidí, a současně vyzvala policii, aby se na problém zaměřila. Podle rady může mít znaky trestného činu omezování osobní svobody či vydírání. Předseda rady Václav Krása to sdělil ČTK v reakci na reportáž České televize o tom, že se organizované žebrání rozmohlo v Hradci Králové. Místní policie zjistila, že organizátoři odvážejí do centra města invalidní lidi. Ti mají za úkol vzbudit u lidí lítost a dostat z nich co nejvíc peněz. "Je podezření, že vlastně peníze vyžebrané od těchto lidí někdo prostě od nich vybírá," uvedl strážník Martin Šlajs. Národní rada zdravotně postižených zásadně protestuje proti podobnému zneužívání občanů se zdravotním postižením. "Protože narušuje pozitivní vztah většinové společnosti vůči občanům se zdravotním postižením," uvedl Krása. Podle něj bude rada sama svými prostředky usilovat o vymýcení tohoto jevu.

Městský soud v Praze opět potrestal mosteckého podnikatele Jiřího Zmeškala dvouletým vězením s podmíněným odkladem na pět let za vyhrožování českému státu. Hrozil teroristickými útoky na vlaky a požadoval od státu 20 milionů korun za to, že je neprovede. Stejnou podmínku mu soud vyměřil již v únoru, odvolací senát však rozsudek v dubnu zrušil a vrátil případ k novému projednání. Vrchní soud v Praze se bude muset případem zabývat znovu, protože se státní zástupkyně opět na místě odvolala. Zmeškal vyhrožoval státu prostřednictvím policejního prezidia, kterému zaslal dva dopisy. Případné útoky chtěl podle policie zaměřit na železnici. První z nich měl být varovný proti nákladnímu vlaku, druhý pak přímý a hodlal jej provést na jakýkoli vlak bez omezení, uvádí obžaloba. Zmeškal u soudu přiznal, že dopisy psal. "Ale to bylo jediné, co jsem chtěl učinit. Vedlo mě k tomu určité duševní rozpoložení, které si nedokážu vysvětlit. Byl to vnitřní útěk od reality kvůli krizi v mém podnikání," hájil se. Uvedl, že po povodních v roce 1997 se jeho firma dostala do finančních problémů. Vinil za to nejen sebe, ale i státní České dráhy, které mu prý dlužily peníze a s nimiž se soudí.

České aerolinie se stanou sponzorem pražského fotbalového klubu Slavia Praha. Záměr představenstva ČSA podpořila dozorčí rada společnosti. ČSA nahradí francouzský obchodní řetězec Carrefour, který čtyřletou spolupráci se Slavií ukončil. "Po seznámení se skutečným rozsahem spolupráce a výhodnosti nabídky pro ČSA vzala dozorčí rada informaci představenstva jednomyslně na vědomí," uvedla firma. "Nabídka FC Slavia Praha je mimořádně výhodná," řekl předseda představenstva a prezident ČSA Jaroslav Tvrdík. Celkové peněžní i nepeněžní plnění pro Slavii se podle něj nepohybuje ani v desítkách milionů korun. Dodal, že jde pouze o roční kontrakt. Podle nedávné informace Mladé fronty Dnes budou ČSA generálním partnerem, což znamená, že budou Slavii posílat i nejvíce peněz. Ani jedna ze stran však nechtěla sdělit, o jakou konkrétní částku jde. Ze složení rozpočtu Slavie nicméně podle MfD vyplývá, že může jít maximálně o 20 až 30 milionů Kč za rok.

Větší šanci vyhrát duel o budoucí vedení Úřadu pro ochranu osobních údajů má v Senátu pražský radní Igor Němec (ODS) než dosavadní šéf této instituce Karel Neuwirt. Vyplývá to z vyjádření zástupců senátorských frakcí. Senátoři budou šéfa úřadu vybírat v tajné volbě na nadcházející schůzi a doporučí ho ke jmenování prezidentovi. Občanští demokraté, kteří navrhli Němce, mají v Senátu dominantní postavení. K většině jim chybí několik hlasů, které asi získají mezi nestraníky, odhaduje místopředseda senátorů KDU- ČSL Jiří Stodůlka. "Tady má více šancí každý, koho podporuje ODS, to je zcela evidentní," řekl. Lidovci opětovně navrhli Neuwirta, který úřad vede od jeho vzniku v roce 2000. Šéfka Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová řekla, že Němec by byl jako zkušený politik zřejmě razantnější než Neuwirt. Při setkání se členy klubu navrhoval užší spolupráci se Senátem na ochraně osobních údajů, uvedla. Neuwirt získal úřadu mezinárodní renomé a považuje za potřebné i lidem v Česku zdůraznit důležitost ochrany soukromí, dodala. Místopředseda Senátu Edvard Outrata ještě není rozhodnut, kterému z kandidátů dá přednost. Jasněji má předseda horní komory Přemysl Sobotka. "Budu preferovat nejen zkušenosti, ale i schopnosti jednotlivých kandidátů," uvedl. Úřad na ochranu osobních údajů má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Za porušení zákona jim smí udělit pokutu až deset milionů korun a nařídit zničení shromážděných údajů.

Jindřichohradecká bavlnářská a tkalcovská firma Jitka propustí do tří měsíců 220 zaměstnanců. Výpověď dostane zhruba 170 dělnických zaměstnanců a 50 lidí z administrativy. Jde o první restrukturalizační krok nového majoritního akcionáře podniku, brněnské společnosti Pletora, která za 185,5 milionu koupila balík 74 procent akcií, informovala mediální agentura zastupující vlastníka továrny. Textilka je jedním z klíčových zaměstnavatelů regionu. Pracuje pro ni přes 700 lidí, převážně žen.

Dva čeští vojáci pomohou chránit vzdušný prostor Pobaltí. Armáda by se chtěla příští rok podílet na ochraně vzdušného prostoru tří pobaltských republik. Estonsko, Lotyšsko a Litva nemají vlastní stíhačky a jejich území proto pomáhají chránit "staré" státy NATO. Pokud plán schválí vláda a Parlament, pošle Česká republika do Litvy na čtyři měsíce dva experty řízení letového provozu, řekl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek. "Působili by na pozemním stanovišti v Litvě v mnohonárodním týmu," uvedl mluvčí. Jejich úkolem má být řízení letů stíhaček, kontrola letového provozu a navádění letounů na vzdušné cíle. Severoatlantická aliance se stará o obranu vzdušného prostoru pobaltských zemí od jejich loňského vstupu do NATO. Ve vedení mise NATINEADS se již vystřídalo například Nizozemsko, Belgie či Dánsko. Všechny tři státy vlastní moderní stíhačky typu F-16. Česká republika podle Čírtka s nasazením svých nových strojů Jas- 39 Gripen do mise zatím nepočítá.

Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním Mamma Help rozšiřuje svou síť denních informačních a poradenských středisek. Po Praze a Brně vznikla další v Hradci Králové a v Přerově. Sdružení také provozuje webové stránky www.mammahelp.cz s virtuální lékařskou poradnou. Pražské centrum provozuje bezplatnou Linku pomoci. Na její číslo 800 180 880 denně volá 40 až 50 klientek. Ročně je v České republice zjištěna rakovina prsu u více než 5000 žen. V centrech působí ženy, které samy rakovinu prsu prodělaly a mohou vycházet z osobní zkušenosti. Pro příchozí jsou mimo jiné důkazem toho, že nemoc lze vyléčit, nebo se s ní dá žít. Pacientky a jejich rodiny nejvíce oceňují psychickou podporu v průběhu dlouhodobé náročné péče. Pomoc klientkám v tíživé situaci je v činnosti sdružení prioritou. Nejčastěji přicházejí nebo volají ženy v době, kdy se dozvěděly o svém onemocnění nebo o jeho recidivě. Vedle duševní podpory a informací o nemoci se mohou ženy poradit o speciálním prádle nebo mohou získat rady o léčebné kosmetice pro ženy, které prošly ozařováním. Pražské a hradecké centrum mají tělocvičnu s nabídkou rehabilitačního a relaxačního cvičení. Mamma Help pořádá také rekondiční pobyty, které pomáhají získat zpět ztracené sebevědomí, psychickou pohodu i fyzickou kondici.

Rozhlasové a televizní poplatky se možná nezvýší, řada senátorů s podporou tohoto zákona váhá. Pokud horní komora příslušnou novelu vrátí sněmovně, může se stát, že poslanci ji už znovu neschválí. Klíčový senátní výbor pro kulturu se nedokázal na postoji k předloze shodnout. Ke schválení ale chyběl jen hlas, bez šancí tedy zvýšení poplatků není. Rozhodnout by o tom měla schůze Senátu, která začíná ve čtvrtek. Poplatky ale přijdou na program zřejmě až příští týden. Sněmovna v červnu schválila novelu ve znění, které počítá s tím, že televizní poplatky vzrostou ze 75 korun měsíčně nejprve na 100 korun, v roce 2007 na 120 korun a o rok později na 135 korun. Za rozhlas by lidé měli místo nynějších 37 korun platit 45 korun. Poplatky nerostly od roku 1997. Předloha ale také předpokládá, že Česká televize postupně omezí reklamu. V roce 2008 by pak měla na veřejnoprávní obrazovce zbýt jen reklama svázaná se sportovními či kulturními akcemi. Právě omezení reklamy je jedním z nejspornějších bodů. Odpůrci tohoto kroku tvrdí, že asi miliardu korun uvolněnou útlumem reklamy v ČT převezmou Nova a Prima, což by podle kritiků deformovalo reklamní trh. Zastánci zrušení reklamy v ČT ale míní, že tento krok pomůže rozjet digitální vysílání novým televizím. Právě ony by se mohly částečně dostat k reklamě uvolněné z ČT. Oponenti ale tvrdí, že digitalizace je v ČR zatím v nedohlednu, takže rušit reklamu v ČT bez toho, aby bylo jasné, kdy se začne vysílat digitálně, je krátkozraké. Ostře proti odebírání reklamy z ČT byl například zesnulý ministr kultury Pavel Dostál. Novela má také ČT a Českému rozhlasu dát účinnější nástroj pro boj s neplatiči. Za poplatníka pokládá každou domácnost, která odebírá elektřinu. Povinnosti platit by se však člověk mohl zbavit čestným prohlášením o tom, že nemá rozhlasový ani televizní přijímač.

Turisté, kteří chtějí navštívit Punkevní jeskyně v Moravském krasu, by si měli předem zamluvit vstupenky. Zájem o prohlídku této nejnavštěvovanější jeskyně v Česku je tak velký, že většina vstupů do podzemí bývá několik dní dopředu obsazena. Denně jeskyněmi projde přibližně 1400 lidí. "Návštěvníci krasu by si předem měli zamluvit vstupenky na naší informační službě, a to telefonicky, nebo elektronickou poštou. Předejdou tak zbytečným problémům," řekl vedoucí správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka. Početnější skupiny turistů se bez toho, že si předem zamluví vstupenku, v těchto dnech do podzemí nedostanou. Zájem o Punkevní jeskyně je nyní tak velký, že problémy mohou mít i jednotlivci. Na každý den se sice správa jeskyní snaží schovat alespoň několik vstupenek pro předem neohlášené turisty, lístky jsou ale vždy rychle pryč. Punkevní jeskyně ročně navštíví zhruba 200.000 osob, třetinu tvoří cizinci. Letošní návštěvnost bude asi vyšší. Punkevní jeskyně jsou pověstné nejen svojí bohatou krápníkovou výzdobou, ale i podzemní plavbou. Turisté se v nich plaví v člunech po podzemní říčce Punkvě. Jeskyně jsou navíc propojeny se dnem 187,7 metru hluboké propasti Macochy.