Zprávy | Z archivu rubriky

Dva čeští vojáci pomohou chránit vzdušný prostor Pobaltí. Armáda by se chtěla příští rok podílet na ochraně vzdušného prostoru tří pobaltských republik. Estonsko, Lotyšsko a Litva nemají vlastní stíhačky a jejich území proto pomáhají chránit "staré" státy NATO. Pokud plán schválí vláda a Parlament, pošle Česká republika do Litvy na čtyři měsíce dva experty řízení letového provozu, řekl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek. "Působili by na pozemním stanovišti v Litvě v mnohonárodním týmu," uvedl mluvčí. Jejich úkolem má být řízení letů stíhaček, kontrola letového provozu a navádění letounů na vzdušné cíle. Severoatlantická aliance se stará o obranu vzdušného prostoru pobaltských zemí od jejich loňského vstupu do NATO. Ve vedení mise NATINEADS se již vystřídalo například Nizozemsko, Belgie či Dánsko. Všechny tři státy vlastní moderní stíhačky typu F-16. Česká republika podle Čírtka s nasazením svých nových strojů Jas- 39 Gripen do mise zatím nepočítá.

Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním Mamma Help rozšiřuje svou síť denních informačních a poradenských středisek. Po Praze a Brně vznikla další v Hradci Králové a v Přerově. Sdružení také provozuje webové stránky www.mammahelp.cz s virtuální lékařskou poradnou. Pražské centrum provozuje bezplatnou Linku pomoci. Na její číslo 800 180 880 denně volá 40 až 50 klientek. Ročně je v České republice zjištěna rakovina prsu u více než 5000 žen. V centrech působí ženy, které samy rakovinu prsu prodělaly a mohou vycházet z osobní zkušenosti. Pro příchozí jsou mimo jiné důkazem toho, že nemoc lze vyléčit, nebo se s ní dá žít. Pacientky a jejich rodiny nejvíce oceňují psychickou podporu v průběhu dlouhodobé náročné péče. Pomoc klientkám v tíživé situaci je v činnosti sdružení prioritou. Nejčastěji přicházejí nebo volají ženy v době, kdy se dozvěděly o svém onemocnění nebo o jeho recidivě. Vedle duševní podpory a informací o nemoci se mohou ženy poradit o speciálním prádle nebo mohou získat rady o léčebné kosmetice pro ženy, které prošly ozařováním. Pražské a hradecké centrum mají tělocvičnu s nabídkou rehabilitačního a relaxačního cvičení. Mamma Help pořádá také rekondiční pobyty, které pomáhají získat zpět ztracené sebevědomí, psychickou pohodu i fyzickou kondici.

Rozhlasové a televizní poplatky se možná nezvýší, řada senátorů s podporou tohoto zákona váhá. Pokud horní komora příslušnou novelu vrátí sněmovně, může se stát, že poslanci ji už znovu neschválí. Klíčový senátní výbor pro kulturu se nedokázal na postoji k předloze shodnout. Ke schválení ale chyběl jen hlas, bez šancí tedy zvýšení poplatků není. Rozhodnout by o tom měla schůze Senátu, která začíná ve čtvrtek. Poplatky ale přijdou na program zřejmě až příští týden. Sněmovna v červnu schválila novelu ve znění, které počítá s tím, že televizní poplatky vzrostou ze 75 korun měsíčně nejprve na 100 korun, v roce 2007 na 120 korun a o rok později na 135 korun. Za rozhlas by lidé měli místo nynějších 37 korun platit 45 korun. Poplatky nerostly od roku 1997. Předloha ale také předpokládá, že Česká televize postupně omezí reklamu. V roce 2008 by pak měla na veřejnoprávní obrazovce zbýt jen reklama svázaná se sportovními či kulturními akcemi. Právě omezení reklamy je jedním z nejspornějších bodů. Odpůrci tohoto kroku tvrdí, že asi miliardu korun uvolněnou útlumem reklamy v ČT převezmou Nova a Prima, což by podle kritiků deformovalo reklamní trh. Zastánci zrušení reklamy v ČT ale míní, že tento krok pomůže rozjet digitální vysílání novým televizím. Právě ony by se mohly částečně dostat k reklamě uvolněné z ČT. Oponenti ale tvrdí, že digitalizace je v ČR zatím v nedohlednu, takže rušit reklamu v ČT bez toho, aby bylo jasné, kdy se začne vysílat digitálně, je krátkozraké. Ostře proti odebírání reklamy z ČT byl například zesnulý ministr kultury Pavel Dostál. Novela má také ČT a Českému rozhlasu dát účinnější nástroj pro boj s neplatiči. Za poplatníka pokládá každou domácnost, která odebírá elektřinu. Povinnosti platit by se však člověk mohl zbavit čestným prohlášením o tom, že nemá rozhlasový ani televizní přijímač.

Turisté, kteří chtějí navštívit Punkevní jeskyně v Moravském krasu, by si měli předem zamluvit vstupenky. Zájem o prohlídku této nejnavštěvovanější jeskyně v Česku je tak velký, že většina vstupů do podzemí bývá několik dní dopředu obsazena. Denně jeskyněmi projde přibližně 1400 lidí. "Návštěvníci krasu by si předem měli zamluvit vstupenky na naší informační službě, a to telefonicky, nebo elektronickou poštou. Předejdou tak zbytečným problémům," řekl vedoucí správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka. Početnější skupiny turistů se bez toho, že si předem zamluví vstupenku, v těchto dnech do podzemí nedostanou. Zájem o Punkevní jeskyně je nyní tak velký, že problémy mohou mít i jednotlivci. Na každý den se sice správa jeskyní snaží schovat alespoň několik vstupenek pro předem neohlášené turisty, lístky jsou ale vždy rychle pryč. Punkevní jeskyně ročně navštíví zhruba 200.000 osob, třetinu tvoří cizinci. Letošní návštěvnost bude asi vyšší. Punkevní jeskyně jsou pověstné nejen svojí bohatou krápníkovou výzdobou, ale i podzemní plavbou. Turisté se v nich plaví v člunech po podzemní říčce Punkvě. Jeskyně jsou navíc propojeny se dnem 187,7 metru hluboké propasti Macochy.

Technicky nejjednodušším způsobem usměrnění rušného provozu na dálnici D 1 a snížení nehodovosti je podle Jaroslava Heinricha z brněnského Centra dopravního výzkumu výstavba portálů, na nichž lze podle potřeby měnit dopravní značky. Podle něj by se dal tento takzvaný telematický provoz mezi Prahou a Brnem zavést rychleji, než rozšíření dálnice o další pruhy. S portály s proměnným dopravním značením se lze setkat na německých dálnicích, silničním průtahu ve Vídni nebo na nových dálničních úsecích v Chorvatsku. Portály jsou ovládány z řídících center. V době snížené viditelnosti, tedy za mlhy nebo deště může obsluha snížit v kritických úsecích rychlost projíždějících aut tím, že na portále upraví maximální povolenou rychlost, stanoví zákaz předjíždění v následujícím úseku a podobně. "Lze tak předejít mnoha nehodám. Řidiče je možné o problémech na dálnici varovat ještě před tím, než do mlhy nebo sněžení vjedou," uvedl Heinrich, který se s kolegy v Centru dopravního výzkumu zabývá příčinami nehod. Podle něj by bylo ideální, kdyby byly portály umístěny co nejdříve na některém z kritických úseků; například Praha - Mirošovice nebo Kývalka - Holubice. Pouze světelné tabule ale dopravní komplikace na dálnici nevyřeší. Podle Heinricha je třeba důkladně prozkoumat všechny připojovací a odpojovací pruhy. Ty totiž vznikly v době, kdy byla na dálnicích povolena nejvyšší rychlost 110 kilometrů v hodině. Nyní ale platí rychlost 130 kilometrů v hodině a délka pruhů by proto měla být opět posouzena. Odborníci poukazují i na to, že je nutné více zkoumat, ve kterých úsecích dochází nejčastěji k dopravním nehodám. Problémy mohou být hlavně v české části dálnice. V 60. letech totiž vznikala v místech, kde existovala řada rozestavěných úseků z období konce první republiky. Z hlediska současné dopravy mohou být za mokra tyto klikatící se úseky při rychlé jízdě nebezpečné. Zbytečné jsou stížnosti na to, že se D 1 neustále opravuje, uvedl Heinrich. Podle některých informací nebyla dálnice za dobu nikdy v obou směrech mezi Prahou a Brnem zcela průjezdná, protože na ní bylo vždy alespoň nějaké omezení. "Je to logické. Normální životnost silniční stavby je 20 let," uvedl odborník. Vysvětlil, že v době, kdy se otevírala poslední část dálnice u Brna, se již první otevřený úsek pohyboval na hranici životnosti. Situaci by v současné době nevyřešilo ani to, kdyby začalo ve velkém rozšiřování dálnice na celkem šest jízdních pruhů. Projekt by byl velmi nákladný. Podle Heinricha by zastavil budování další dálniční sítě v ČR a přinesl by ještě větší dopravní komplikace. V souvislosti s projektem by bylo nutné na nejrušnější dopravní tepně v zemi udělat mnohakilometrové uzavírky. Některé dálniční úseky by byly uzavřeny až pět let. "Je nutné hledat levnější řešení. Prvním krokem ke zlepšení situace je opatrnější jízda řidičů," uzavřel odborník.

Neznámá látka unikla brzy ráno do Jizery u Líšného na Jablonecku. Hasiči ji zachytili na norné stěně, kterou přehradili koryto. V řece neuhynuly žádné ryby. Řekla to vedoucí České inspekce životního prostředí v Liberci Hana Kolářová. "Hladinu pokryl vícebarevný olejový film, žádné větší škody ale v Jizeře a na březích kolem ní nenapáchal," uvedla Kolářová. Inspekce přesto začala pátrat po viníkovi ekologické havárie. Profesionální hasiči z Jablonce a Velkých Hamrů vyjeli na místo úniku neznámé látky před 05:45. Zásah ukončili v 08:30. Pomáhaly jim i dobrovolné sbory z Líšného a Malé Skály. K Jizeře dorazili rovněž odborníci z Povodí Labe a odebrali tam vzorky znečištěné vody.

Okresní soud pro Prahu - západ se musí opět zabývat obžalobou, která viní uprchlého miliardáře Radovana Krejčíře z třímilionového podvodu. Soud ho loni v srpnu obžaloby zprostil, Krajský soud však verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. "Hlavní líčení jsem nařídil na 15. srpna," řekl soudce Pavel Vosmanský. Státní zástupce Krejčíře viní z toho, že oklamal majitele soukromých pozemků v Letech u Prahy. Jeho stavební firma DKR INVEST od nich koupila stavební parcely. Krejčíř jim podle obžaloby slíbil, že zřídí konto, kam převede tři miliony korun. K majitelům pozemků měly peníze putovat ve chvíli, kdy parcely převedou na Krejčířovu firmu. Aby mu uvěřili, ukázal jim prý výpis z účtu, že peníze na konto již splatil. Vlastníci nechali pozemky převést, peníze údajně ale nikdy nedostali. Co vedlo okresní soud ke zprošťujícímu rozsudku, Vosmanský nespecifikoval. Krejčíř policii utekl letos v červnu při domovní prohlídce v jeho luxusní vile v Černošicích u Prahy. Je stíhán jako uprchlý za přípravu podvodu a přípravu vraždy celníka. Již dříve byl obviněn za půlmiliardový celní únik a za vytunelování firmy Technology Leasing. U ostravského soudu je obžalován za to, že podvodným způsobem vylákal od představitelů společnosti Frymis 55.000 akcií otrokovické teplárny v hodnotě 75 milionů korun. Policie v den Krejčířova zatčení a následného útěku našla v pražské kanceláři dvou Krejčířových firem - DKR INVEST PRAHA a CORIMEX - hromadu bankovek. Nyní zjišťuje, zda byly pravé. Podle dřívějších informací ČTK byly peníze v krabicích v zatavených pytlích. Vždy na povrchu a vespod byly pravděpodobně pravé peníze, uprostřed však byly evidentní padělky. Po Krejčířovi policie dosud marně pátrá.

Ani Ilona Hlaváčková se na plaveckém mistrovství světa v Montrealu neprobojovala z rozplaveb. Obhájkyně stříbrné medaile z předloňského šampionátu v Barceloně skončila na 50 metrů znak pětadvacátá v čase 29,97 sekundy. Petra Klosová byla třicátá a čeští reprezentanti tak na první dílčí úspěch stále čekají. Nejlepší česká plavkyně posledních let Hlaváčková drží na nejkratší znakařské trati národní rekord výkonem 28,50 sekundy, letos na mítinku v Monaku zaplavala 29,22. Osmadvacetiletá mistryně Evropy však v letošní sezoně dala přednost škole a z tréninkového objemu ubrala asi polovinu.

Vláda bude posuzovat návrh na učinění symbolického gesta vůči německým antifašistům z předválečného Československa patrně v září. Návrh připravuje ministerstvo zahraničí. Premiér Jiří Paroubek uvedl, že smírčí gesto je navrženo v podobě ocenění a vyjádření lítosti a nebude spjato s odškodněním. Navrhované gesto smíření vůči bývalým sudetoněmeckým antifašistům by se týkalo odhadem zhruba 200 lidí. Podle předsedy vlády je zapotřebí smířlivé gesto učinit, protože v Česku existuje potřeba "vyrovnat jisté dluhy republiky" vůči bývalým občanům německé národnosti, kteří Československu zůstali věrni. Paroubek by si přál konsenzus politických stran o tomto gestu, avšak stoprocentní shoda není bezpodmínečně nutná. Návrh vyvolal nejrůznější reakce od vstřícných až po zamítavé. Zatímco vládní koaliční strany proti němu nemají výhrad, prezidenta Václava Klause iniciativa rozzlobila. O Paroubkovi prezident v souvislosti s touto iniciativou řekl, že snad ztratil rozum. Předseda vlády dal věci širší rozměr a hovoří o návrhu se svými zahraničními partnery. Gesto vítají rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, pochopení pro něj má i polský premiér Marek Belka a také německé velvyslanectví dalo najevo, že by se mu takový krok zamlouval. Předseda slovenské vlády Mikuláš Dzurinda reagoval spíš negativně.

Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách zpřístupnilo všechny zákony vydané od května 1945. Zájemci mohou nyní na internetové adrese www.mvcr.cz/2003/rady/sbirka_rady.html najít nejen stejnopisy Sbírky zákonů, ale i všech vydaných mezinárodních smluv. Podle mluvčí ministerstva Radky Kovářové trvala práce na projektu tři roky. Povinnost umožnit dálkový přístup jak ke sbírce zákonů, tak k mezinárodním smlouvám nařizoval vnitru zákon z roku 1999. Ministerstvo vnitra používá pro zobrazování textu formát PDF (Portable Document Format), takže dokumenty lze tisknout v originální podobě.