Zprávy | Z archivu rubriky


Zákon o bodovém systému trestání dopravních přestupků řidičů senátoři chtějí zpřesnit. Změny se mají týkat například bodového hodnocení za řízení pod vlivem alkoholu nebo odstranění nerovnosti mezi běžnými a profesionálními řidiči, jimž za některá pochybení hrozí doživotní ztráta licence. Řekli to šéf senátorů ODS Tomáš Julínek a předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. "Nemáme na to, abychom komplexně opravili celý bodový systém," uvedl Julínek. Zvažují proto odložení účinnosti zákona tak, aby ministerstvo dopravy mohlo dát systém do pořádku. Navrhovaný systém otevírá prostor pro korupci kvůli nejednoznačnosti sankcí, podotkl Julínek. Chybná jsou podle něj i některá převedení pravomocí na obce. Lidovečtí senátoři podle svého místopředsedy Jiřího Stodůlky mají zájem naopak na prosazení předlohy, kterou vypracovalo ministerstvo dopravy v čele s Milanem Šimonovským. Zákon počítá s tím, že každý řidič bude moci získat až 12 trestných bodů. Poté přijde na rok o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly. Pokud řidič po dobu jednoho roku neučiní žádný přestupek, tak se mu odečtou z registru čtyři body. Bodový systém by měl začít platit od poloviny příštího roku, a to současně s povinností celoročního svícení, používání autosedaček pro děti a přileb pro cyklisty mladší 18 let. Předloha reaguje na hrozivý stav na českých silnicích, kde každý rok přijde o život na 1300 lidí. Vláda chce počet těchto úmrtí snížit do roku 2010 na polovinu.

Větší šanci vyhrát duel o budoucí vedení Úřadu pro ochranu osobních údajů má v Senátu pražský radní Igor Němec (ODS) než dosavadní šéf této instituce Karel Neuwirt. Vyplývá to z vyjádření zástupců senátorských frakcí. Senátoři budou šéfa úřadu vybírat v tajné volbě na nadcházející schůzi a doporučí ho ke jmenování prezidentovi. Občanští demokraté, kteří navrhli Němce, mají v Senátu dominantní postavení. K většině jim chybí několik hlasů, které asi získají mezi nestraníky, odhaduje místopředseda senátorů KDU- ČSL Jiří Stodůlka. "Tady má více šancí každý, koho podporuje ODS, to je zcela evidentní," řekl. Lidovci opětovně navrhli Neuwirta, který úřad vede od jeho vzniku v roce 2000. Šéfka Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová řekla, že Němec by byl jako zkušený politik zřejmě razantnější než Neuwirt. Při setkání se členy klubu navrhoval užší spolupráci se Senátem na ochraně osobních údajů, uvedla. Neuwirt získal úřadu mezinárodní renomé a považuje za potřebné i lidem v Česku zdůraznit důležitost ochrany soukromí, dodala. Místopředseda Senátu Edvard Outrata ještě není rozhodnut, kterému z kandidátů dá přednost. Jasněji má předseda horní komory Přemysl Sobotka. "Budu preferovat nejen zkušenosti, ale i schopnosti jednotlivých kandidátů," uvedl. Úřad na ochranu osobních údajů má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Za porušení zákona jim smí udělit pokutu až deset milionů korun a nařídit zničení shromážděných údajů.

Rozhlasové a televizní poplatky se možná nezvýší, řada senátorů s podporou tohoto zákona váhá. Pokud horní komora příslušnou novelu vrátí sněmovně, může se stát, že poslanci ji už znovu neschválí. Klíčový senátní výbor pro kulturu se nedokázal na postoji k předloze shodnout. Ke schválení ale chyběl jen hlas, bez šancí tedy zvýšení poplatků není. Rozhodnout by o tom měla schůze Senátu, která začíná ve čtvrtek. Poplatky ale přijdou na program zřejmě až příští týden. Sněmovna v červnu schválila novelu ve znění, které počítá s tím, že televizní poplatky vzrostou ze 75 korun měsíčně nejprve na 100 korun, v roce 2007 na 120 korun a o rok později na 135 korun. Za rozhlas by lidé měli místo nynějších 37 korun platit 45 korun. Poplatky nerostly od roku 1997. Předloha ale také předpokládá, že Česká televize postupně omezí reklamu. V roce 2008 by pak měla na veřejnoprávní obrazovce zbýt jen reklama svázaná se sportovními či kulturními akcemi. Právě omezení reklamy je jedním z nejspornějších bodů. Odpůrci tohoto kroku tvrdí, že asi miliardu korun uvolněnou útlumem reklamy v ČT převezmou Nova a Prima, což by podle kritiků deformovalo reklamní trh. Zastánci zrušení reklamy v ČT ale míní, že tento krok pomůže rozjet digitální vysílání novým televizím. Právě ony by se mohly částečně dostat k reklamě uvolněné z ČT. Oponenti ale tvrdí, že digitalizace je v ČR zatím v nedohlednu, takže rušit reklamu v ČT bez toho, aby bylo jasné, kdy se začne vysílat digitálně, je krátkozraké. Ostře proti odebírání reklamy z ČT byl například zesnulý ministr kultury Pavel Dostál. Novela má také ČT a Českému rozhlasu dát účinnější nástroj pro boj s neplatiči. Za poplatníka pokládá každou domácnost, která odebírá elektřinu. Povinnosti platit by se však člověk mohl zbavit čestným prohlášením o tom, že nemá rozhlasový ani televizní přijímač.