Zprávy | Z archivu rubriky


Podnikatelé možná brzy nebudou muset vystavovat účtenky při každém nákupu nad 50 korun. Senátoři navrhli tuto povinnost zrušit. Horní komora chce také dát obcím a krajům možnost víc ovlivnit to, zda na jejich území vznikne úložiště vyhořelého paliva z jaderných reaktorů. Senátoři schůzi přerušili do středy. Příští týden mají mimo jiné hlasovat o zvýšení televizních poplatků, bodovém systému trestání řidičů a o tom, zda se Vlasta Formánková stane ústavní soudkyní. Kritici Formánkové vytýkají, že před 25 lety odsoudila vedoucího jedné z plzeňských restaurací za jeho protikomunistické vystoupení. Návrh zrušit povinnost vydávat účtenky při nákupech nad 50 korun senátoři zapracovali do zákona o úvěru na nákup vlaků, a právě to vyvolalo v horní komoře bouřlivou debatu. Senátoři někdy sněmovně vyčítají, že "lepí" různé změny do naprosto nesouvisejících norem. V pátek to udělala horní komora a zákon úvěru pro železnici vrátila i s touto změnou sněmovně. Většina senátorů se ale přiklonila k názoru, že je důležitější co nejrychleji zrušit uvedenou povinnost, která podnikatelům komplikuje život. Existuje tedy reálná šance, že do konce prázdnin budou podnikatelé této povinnosti zbaveni.

Senátoři schválili rovněž návrh novely atomového zákona. Měl by mimo jiné dát obcím a krajům výslovné právo účastnit se povolovacích řízení o tom, zda se bude na jejich území budovat úložiště radioaktivních odpadů. Jde o vlastní návrh horní komory. Znamená to, že ve sněmovně začne od začátku, tedy od prvního čtení, kdy poslanci rozhodnou, zda předlohu posoudí výbory. Po pátku je jasné, že sněmovna se bude opět zabývat novelou zákona o ochraně ovzduší. Senát jí předlohu vrátil a navrhl v ní udělat několik změn. Někteří senátoři se mimo jiné domnívají, že sněmovní znění by příliš narušovalo právo občanů na ochranu soukromí. Podle nich by starosta mohl vstupovat do soukromých objektů někoho, kdo například podle souseda neekologicky spaluje palivo, znečišťuje ovzduší, a obtěžuje tak své spoluobčany. Horní komora beze změn přijala vládní novelu zákona o geneticky modifikovaných organismech. Znamená to, že stejně jako poslanci ani senátoři nedali právo účastnit se schvalovacího řízení o geneticky upravených potravinách občanským sdružením, která se věnují ekologii či ochraně spotřebitelů. Senát ponechal právo být účastníky řízení krajům. Předlohu posoudí prezident.

U křižovatky Balabenka v Praze 8 v Sokolovské ulici se ze čtvrtka na pátek zřítila rohová část pětipodlažního domu. Dva lidé byli zraněni. Deset osob museli hasiči evakuovat, pěti z nich bylo v noci zajištěno náhradní ubytování. K pádu části budovy mohly podle městského statika Petra Macháně přispět stavební práce. Muži ve věku 18 a 19 let byli zraněni lehce. "Utrpěli pohmožděniny hlavy a nějaké oděrky na těle," řekla mluvčí pražské záchranné služby. Podle majitele nočního klubu, který v poškozeném domě sídlí, se ze strany do dvora zřítila asi třetina až polovina domu. Bylo tam deset až 12 lidí, řekl na místě majitel podniku Night Club 161 Petr Kouklík. Mezi obyvateli zborcené části byli údajně i cizinci, mimo jiné asi pět Vietnamců a jedna Ruska. Zeď se zřítila patrně vlivem špatného stavu a klimatických podmínek, uvedla policie. Macháň, který dům prohlédl, však vliv horkého počasí vyloučil. K pádu přispělo to, že štítová zeď byla zateplena přizdívkou. Začala se prý oddělovat od zdi a nájemníci měli strach, že spadne. Majitel domu ji nechal před časem odstranit, popsal. Dělníci při stavbě zateplení a jeho odstraňování sbíječkami štítovou zeď narušili. "Podle mě je to jeden z podstatných důvodů, proč to spadlo," uvedl statik, který nechal dům okamžitě uzavřít. "Je předpoklad, že zde zřejmě probíhaly nepovolené stavební úpravy," řekl vedoucí stavebního úřadu Prahy 8 Filip Koucký. Dům nestál v části Libně, která byla těžce zasažena katastrofálními povodněmi v roce 2002.

Premiér Jiří Paroubek nařídil ministrovi vnitra Františku Bublanovi, aby policie postupovala proti účastníkům technoparty CzechTek co nejrázněji. Premiér uvedl, že policie jedná podle jeho představ. Podle Paroubka je důležité ochránit majetek lidí, který chtěli účastníci obsadit. Kvůli účastníkům festivalu byla od rána zablokována část rozvadovské dálnice D5 poté, co jim policie znemožnila sjezd na místo technoparty. V koloně uvízly také lidé, kteří nemají s technoparty nic společného včetně zájezdových autobusů, kamionů či rodin s dětmi. Na dálnici nastoupily desítky policejních těžkooděnců včetně vodního děla a uvolnily komunikaci. Strana zelených spolu se senátorem Jaromírem Štětinou zásah policie kritizovala.

Postup policie, která neumožnila účastníkům technoparty CzechTek sjezd z dálnice D5, považuje za správný také ministr vnitra František Bublan. Policie podle něj chtěla zabránit, aby vyznavači technohudby projížděli přes pozemky majitelů, kteří s tím nesouhlasí. Ministr také uvedl, že člověk, na jehož pozemku se měla party uskutečnit a na který mířily desetitisíce lidí, pronajal louku na na oslavu narozenin pro 50 lidí. "Když se dozvěděl o co jde, tak už s tím nesouhlasí," řekl Bublan. Podle něj se policie snaží situaci, která na dálnici vznikla, vyřešit odklonem dopravy. K dalšímu možnému postupu policie řekl, že při obnovení veřejného pořádku může policie použít také násilí. Ministr dopravy Milan Šimonovský nechtěl postup policie hodnotit, situaci nicméně označil za problematickou. Způsobili ji podle něho spíš účastníci CzechTeku tím, že dálnici blokovali. Ministr ČTK a Českému rozhlasu řekl, že situaci konzultoval s ministrem vnitra Františkem Bublanem a nabídl mu spolupráci silničářů při vyznačování objížděk. Proti některým účastníkům CzechTeku u dálničního sjezdu v Mlýnci na Tachovsku zahájily postup desítky policejních těžkooděnců. Policisté postupovali v rojnici a nutili k odjezdu z prostotu dálničního sjezdu lidi, kteří zde stáli. Několik aut skutečně odjelo. Jediný možný směr odjezdu je na Rozvadov. Jedno z nákladních aut účastníků akce zranilo zasahujícího policistu.

Část cizinců, kteří do Česka přijeli na taneční technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku, se po policejním ukončení akce vrátila do zahraničí. Bylo jich ale jen nepatrné množství, naprostá většina lidí se s auty otočila na následujícím dálničním sjezdu a vracela se zpět směrem na Plzeň, řekla ČTK mluvčí cizinecké policie Helena Fertšaková. Na západočeské hranice přijel v pátek největší nápor zahraničních účastníků akce. Policisté jich podle mluvčí kontrolovali 132, polovinu jich ale do republiky nevpustili, nejčastěji kvůli nedostatkům v dokladech, špatnému technickému stavu aut a kvůli tomu, že nemají v pořádku doklady na své psy. Ve čtvrtek na hranice přijelo na 80 zahraničních účastníků CzechTeku, policie jich 30 vrátila. Ve středu se z 93 lidí muselo z hranic vrátit zpět do Německa 52 lidí. V úterý prověřovali policisté 94 osob, z nichž 27 do republiky nevpustili. Celkem od poloviny července přijely stovky účastníků akce, nejčastěji z Francie, Itálie, Belgie a Británie.

Pro jednotný postup při řešení bezpečnostních otázek v širším evropském prostoru se na setkání vedoucích představitelů resortů vnitra šesti středoevropských zemí a Rumunska v rakouském Štýrském Hradci vyslovil český ministr vnitra František Bublan. "Považujeme za důležité i výhodné navazovat dobré styky se sousedy, aby zejména státy s vnější hranicí Evropské unie s nimi měly co nejlepší vztahy," řekl Bublan po podpisu o přidružení Rumunska a Bulharska k zemím takzvané salcburské skupiny, kterou tvoří vedle Česka také Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Podle českého ministra vnitra nebudou muset oba nováčci prozatím plnit řadu norem jako ostatní země Fóra Salcburk, neboť zatím nejsou členy Evropské unie. Jejich přítomnost na zasedáních sdružení je ale podle Bublana přínosem a shromážděné informace mohou posloužit celé EU k přijímání opatření či norem. "Stále se mluví o azylu, migraci a o kontrolách, ale my ten problém musíme řešit už tam, kde vznikl, odkud ti lidé přicházejí. U nás už mnohdy bývá pozdě," vyložil. V této souvislosti se na schůzce států salcburské skupiny hovořilo především o Ukrajině, Moldavsku a Bělorusku. V otázkách vnitřní bezpečnostní politiky se středoevropské země potýkají s obdobnými problémy a hodlají tudíž nadále prohlubovat koordinaci policejní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu, terorismu a korupci. Cílem je umožnit efektivnější výměnu informací z databází, posílit kooperaci v oblasti přeshraničního pronásledování a nastavit podmínky ke společnému vstupu pětice zemí salcburské skupiny do schengenského prostoru v roce 2007. Tím dojde ke zrušení hraničních kontrol mezi starými a novými členy EU. Středoevropské země se chtějí společně zasadit rovněž o přijetí evropského azylového zákona. Podle rakouské ministryně vnitra Liese Prokopové, jejíž země bude v prvním pololetí příštího roku Evropské unii předsedat, je výhledovým horizontem rok 2010. Její slovenský kolega Vladimír Palko předložil návrh na vytvoření fondu EU, z něhož by státy poměrně k délce vnější hranice mohly čerpat finance k zajištění její ochrany. Jednání, která osobně podpořil také místopředseda Evropské komise Franco Frattini, provázela ve Štýrském Hradci rozsáhlá bezpečnostní opatření.