Zprávy | Z archivu rubriky

Před 60 lety dohodli představitelé vítězných mocností mírové uspořádání poválečné Evropy, které trvá prakticky dodnes. Postupimská dohoda, kterou přijali 2. srpna 1945, upravovala zejména okupaci, odzbrojení a denacifikaci Německa, stanovila placení válečných reparací a hranice Německa se sousedními státy. Evropský komisař a bývalý český premiér Vladimír Špidla, který je vzděláním historik, je přesvědčen, že snahou a cílem vítězných mocností bylo umožnit mír v Evropě vítězům i poraženým. Čas podle něj ukázal, že se to povedlo.

Spojenci také rozhodli o vysídlení Němců z tehdejšího Československa, Polska a Maďarska. Podle Špidly to bylo proto, že považovali německé menšiny ve střední Evropě za příčinu nestability vedoucí k válce. Ještě jako premiér Špidla německému deníku Süddeutsche Zeitung řekl, že vysídlení sudetských Němců bylo správným, politicky velmi prozíravým rozhodnutím. Rozhodně odmítl, že by šlo o mstu.

Postupimské konference se zúčastnily tři mocnosti - USA, Sovětský svaz a Velká Británie. Spojenci se rovněž dohodli na společném postupu proti Japonsku, protože válka na Dálném východě ještě pokračovala. S dohodami v Postupimi vyslovila souhlas také Francie, jejíž představitelé se konference nezúčastnili.

Na dvacet režisérů, herců, spisovatelů a dalších představitelů české kultury v otevřeném dopise požádalo premiéra Jiřího Paroubka, aby nástupce za zesnulého ministra kultury Pavla Dostála vybíral pečlivě a promyšleně. Nabídli mu, že oni i další zástupci umělecké obce jsou připraveni mu při výběru nového člena vlády pomoci, a zaručit tak pokračování v díle započatém bývalým ministrem. ČTK to oznámil jeden ze signatářů dopisu, ředitel Letní filmové školy v Uherském Hradišti Jiří Králík. Vedle něj se na premiéra obrátili například Zdeněk a Jan Svěrákovi, Jan Hřebejk, Ladislav Smoljak, Olga Sommerová, Jiří Krejčík, Ludvík Vaculík, Zdeněk Mahler, Jiří Stránský, Jindřich Štreit, Jiří Macháček a další. Mezi jmény filmařů, divadelníků a publicistů figuruje i herečka a unionistická poslankyně Táňa Fischerová.

Jako o Dostálově nástupci se v médiích nejčastěji skloňuje jméno generálního komisaře české účasti na světové výstavě Expo 2005 v Japonsku Vladimíra Darjanina. V kuloárech padlo i jméno bývalého poslance ČSSD Miloslava Kučery. Premiér v pátek ČTK řekl, že ještě není definitivně rozhodnutý, chce se rozhodnout do poloviny srpna. Od soboty tráví dovolenou v rakouských Alpách.

"Rychlost, s jakou se v tisku objevila jména možných nástupců ministra kultury Pavla Dostála, nás zaráží. Pokud se vláda chce hlásit k jeho odkazu, stejně tak jako řada jiných politiků napříč politickým spektrem, očekávali bychom poněkud pečlivější a promyšlenější výběr jeho nástupce," uvedli umělci. V dopise Paroubkovi napsali, že chápou jeho nelehkou situaci při hledání vhodného kandidáta. "Nabízíme vám proto pomoc svou i pomoc zástupců uměleckých obcí, která by například prostřednictvím osobního setkání s vámi zaručila pokračování v díle započatém Pavlem Dostálem," končí otevřený dopis.

Někteří umělci již dříve vyjádřili obavy z možného působení Darjanina v čele ministerstva kultury. Hřebejk o něm v tisku napsal, že zatímco u Dostála se nikdy nesetkal s povýšenou arogancí nebo servilitou, u Darjanina jsou to jediné dva modely jednání, které u něj poznal.

Pavla Dostála, který minulou neděli podlehl rakovině, si vážili jeho straničtí kolegové i političtí oponenti, velkému respektu se těšil i v uměleckých kruzích.

Áriemi z děl klasiků přivítala v sobotu Univerzita Karlova (UK) zahraniční studenty z 37 zemí, kteří se přijeli zdokonalit ve znalosti češtiny a seznámit se s bohatstvím české historie a kultury. Zahájení již 49. ročníku běhu Letní školy slovanských studií se v Zrcadlové kapli pražského Klementina účastnilo zhruba 200 převážně mladých lidí mnoha národností. "Český jazyk doma studuji na univerzitě," řekla ČTK dvacetiletá japonská dívka. Zatím ale nemá jasno v tom, kde a jak bude v budoucnu češtinu v praxi používat. "Po studiu angličtiny jsem prostě chtěla studovat ještě nějaký slovanský jazyk," vysvětlila.

Letní školu slovanských studií pořádá každoročně Ústav bohemistických studií při Filozofické fakultě UK. Studenti se však po dobu čtyř týdnů nevěnují pouze výuce jazyka. Ve speciálních seminářích a na přednáškách se seznamují i s českou literaturou a historií. Velký ohlas mívají také prohlídky pražských muzeí, galerií a památek a výlety mimo hlavní město. Letošní ročník letní školy bude zakončen 25. srpna.

Ministr vnitra František Bublan řekl ČTK, že zásah policie proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku je podle něj na místě. "Nejsem na místě, takže nemůžu hodnotit, jestli je adekvátní, nebo ne," prohlásil s tím, že policie ale postupuje podle dohody se státním zástupcem, který je rovněž přítomen. Zákrok naopak ostře kritizoval stínový ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Podle něj policisté zasáhli na politický nátlak premiéra Jiřího Paroubka a nepoučili se z problémů, které přinesly předchozí ročníky technoparty.

Stejně jako v případě jiných policejních zásahů bude i ten sobotní po ukončení vyhodnocen. "Už nyní jsme přesvědčeni o tom, že by bylo potřeba trošku změnit zákon o shromažďování, protože tam jsou nejasná místa, která potom vedou k obcházení tohoto zákona," konstatoval Bublan.

Více než tisícovka policejních těžkooděnců proti účastníkům technoparty CzechTek zasáhla po výzvě k opuštění pozemku, který mají příznivci techna pronajatý. Na místě jsou zřejmě desítky zraněných.

Bublan zásah policie na CzechTeku podpořil, Langer kritizoval

Ministr vnitra František Bublan řekl ČTK, že zásah policie proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku je podle něj na místě. "Nejsem na místě, takže nemůžu hodnotit, jestli je adekvátní, nebo ne," prohlásil s tím, že policie ale postupuje podle dohody se státním zástupcem, který je rovněž přítomen. Zákrok naopak ostře kritizoval stínový ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Podle něj policisté zasáhli na politický nátlak premiéra Jiřího Paroubka a nepoučili se z problémů, které přinesly předchozí ročníky technoparty.

Stejně jako v případě jiných policejních zásahů bude i ten sobotní po ukončení vyhodnocen. "Už nyní jsme přesvědčeni o tom, že by bylo potřeba trošku změnit zákon o shromažďování, protože tam jsou nejasná místa, která potom vedou k obcházení tohoto zákona," konstatoval Bublan.

Více než tisícovka policejních těžkooděnců proti účastníkům technoparty CzechTek zasáhla po výzvě k opuštění pozemku, který mají příznivci techna pronajatý. Na místě jsou zřejmě desítky zraněných.

Organizátoři CzechTek 2005 si sice pronajali louku, ale majitelé okolních pozemků, tedy luk, po kterých technaři přijíždějí na pronajaté místo, na ně podali trestní oznámení. Poté situaci posoudil státní zástupce společně se soudním znalcem, kteří podle policie dospěli k názoru, že technaři spáchali trestný čin poškozování cizí věci.

Případ bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti (StB) Pavla Minaříka, který podle vyšetřovatelů v polovině 70. let připravoval atentát v sídle Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, zřejmě míří opět k soudu. Uzavření kauzy dosud bránil chybějící odhad škody, již mohl atentát způsobit. Škodu nakonec spočítal soudní znalec. Určil ji na více než osm milionů korun, píše sobotní Mladá fronta Dnes. "Podali jsme návrh na obžalobu. Všechny požadované úkony byly provedeny," uvedl náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret. Státní zástupkyně Milena Hojovcová, která má případ na starosti, listu řekla, že je na devadesát procent připravena obžalobu podat.

Za chystaný atentát byl Minařík již odsouzen v roce 1993 ke čtyřem rokům vězení. Případ se však vzápětí vrátil k došetření. Od té doby bylo Minaříkovo trestní stíhání už dvakrát zastaveno, rozhodnutí vždy ale zrušil Nejvyšší soud.

Minařík působil jako agent v americké rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Ve Svobodné Evropě v Mnichově skutečně nastražená výbušnina explodovala, bylo to však až v roce 1981. V té době Minařík studoval na univerzitě v Kyjevě.

Obsluha jaderné elektrárny Temelín podle plánu odpojila první blok od sítě. Začala tak plánovaná odstávka, při níž energetici vymění čtvrtinu palivových souborů v reaktoru, přeskládají je a zkontrolují technologická zařízení. Mimo provoz bude temelínský blok zhruba pět týdnů. ČTK to řekl mluvčí Temelína Václav Brom. Blok plánují technici opětovně připojit k síti v polovině září. Do té doby bude elektřinu dodávat jen druhý blok, který pracuje na snížený výkon. Nedávná kontrola turbíny totiž odhalila závady na vysokotlaké části rotoru. Na doporučení expertů snížila elektrárna výkon reaktoru o zhruba 15 procent. "Nyní se dělají analýzy, které rozhodnou o dalším řešení. Závěry z nich by měly být známy koncem srpna," dodal Brom.

Jaderná elektrárna Temelín je od loňského 11. října v plném režimu. Za celý loňský rok vyrobila 12,7 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny, meziročně zvýšila produkci o 4,8 procenta. Letos chce elektrárna vyrobit 13,77 milionu MWh elektřiny.

Rejem černošských tanečníků za rytmického doprovodu bubnů začal na nádvoří zámku v Telči na Jihlavsku 23. ročník festivalu Prázdniny v Telči. V afrických rytmech pokračoval vystoupením skupiny Tam-Tam Orchestra. V zámecké zahradě se pak návštěvníkům představil senegalský duet Bao&Sadio Cissokho a český klarinetový kvartet CCQ. Šestnáctidenní festivalový maraton nabídne návštěvníkům na hlavní scéně na zámeckém nádvoří i na vedlejších jevištích téměř stovku kapel. "Na Prázdniny se vždy těším, spousta lidí se pak vrací na zámek i později," řekl ČTK kastelán Bohumil Norek.

Tradiční součástí festivalu jsou tvůrčí dílny, výstavy i Běh Terryho Foxe. Jedním z vrcholů festivalu bude v úterý 2. srpna koncert irského hudebníka Glena Hansarda, lídra rockové skupiny The Frames. Kromě něj pak ze zahraničních hostů program nabízí třeba soubor Ialma ze španělské Galicie, složený z pěti děvčat zpívajících lidové písně.

Bušení kovadlin rozeznělo v sobotu areál rožnovského Valašského muzea v přírodě. Do Dřevěného městečka se sjelo přes 50 kovářů z celé České republiky. Své umění předvedli v areálu také na 150 dalších řemeslníků, mezi kterými nechybí hrnčíři, klempíř, kameníci, bednáři nebo provazníci. Návštěvníci zhlédli i staré parní nebo benzinové stroje. Kováři se po celý den střídali u šesti výhní. Jejich práci si přijel prohlédnout i jejich nestor kovářského řemesla, profesor Alfred Habermann, který umělecké kovářství vyučuje na školách v Česku, Itálii, Rakousku i v ostatních zemích světa, řekl ČTK režisér pořadu Milan Gesierich. Někteří kováři vyráběli umělecké předměty. Řada z nich však předvedla i různé techniky zpracování železa, například výrobu pantů, kování, klik nebo nářadí. Ve fojtství děti s nadšením přihlížely ukázkám kování koní.

Česnekové království připomínal v sobotu zámek Buchlovice na Uherskohradišťsku, v jehož areálu se konal Festival česneku. Akce se nesla v duchu hesla: "Kdo má zdravé osrdí, tomu česnek nesmrdí". Návštěvníkům nabídla soutěže, ochutnávku jídel, přednášky i recepty. Zájem o česnekové speciality byl podle organizátorů tak velký, že se po nich zaprášilo již v průběhu dopoledne. Na jídelním lístku byly různé česnekové speciality, například jako aperitiv se podávala česneková vodka, mezi hlavními jídly ochutnali lidé česnekové bramboráčky nebo langoše bohatě potírané česnekovou pastou. Česnek byl ukrytý i v mnoha elixírech zdraví nebo v různých dekoracích. Festivalový den začal zpěvem česnekové hymny, kterou si s folkloristy zazpívali všichni návštěvníci. K přípitku byl rozléván česnekový zákys. Na pořádek a klidný průběh mše za česnek i celé akce dohlíželi četníci v prvorepublikových uniformách.

Nevídaný zájem byl o účast v prvním ročníku soutěže o nejhmotnější česnek. Své výpěstky dodalo na tři desítky pěstitelů z celé České republiky. Nejtěžší česnekovou hlavu o průměru osm centimetrů vypěstovala Jitka Hrubešová z Chroustovic. Česnek odrůdy Vinar novošlechtěný vážil 161,2 gramu. "Letošní úroda je skvělá. Každý tady mohl vidět, jaké krásné kusy se dají vypěstovat, když se česnek pěstuje s láskou," řekl ČTK organizátor Miloslav Hrdý.

Tropické počasí posledních dnů vystřídaly v noci na sobotu bouřky, při nichž vítr na mnoha místech porážel stromy a trhal dráty elektrického vedení. V Litvínově na Mostecku si nepřízeň počasí vyžádala i lidský život. Bouře tu usmrtila čtyřiadvacetiletého mladíka, který se ukryl pod stromem, do něhož udeřil blesk. Jeho kamarádi, kteří vyvázli s lehkými zraněními, skončili v péči psychiatrů.

V Ústeckém kraji způsobila větrná smršť značné hmotné škody. Poničeno bylo několik automobilů, na něž spadly vyvrácené kmeny. Kvůli popadaným stromům nebo poničenému trakčnímu vedení přestaly na třech úsecích železničních tratí na Ústecku, Litoměřicku a Teplicku jezdit vlaky. Bouři provázelo na některých místech také krupobití a v části regionu způsobila i výpadek elektřiny.

Silná bouře se v noci přehnala také nad Plzeňským a Karlovarským krajem. Prudký vítr na mnoha místech polámal desítky stromů, popadané elektrické dráty způsobily požáry. Některá místa na Karlovarsku zůstala bez elektřiny až 15 hodin. Například v krušnohorském Nejdku byla obnovena dodávka proudu až hodinu před polednem. Do té doby byl kvůli popadaným stromům a větvím také zastaven provoz na regionální železnici z Karlových Varů do Potůčků. Doprava byla ze stejného důvodu přerušena i na železnici z Chebu do Mariánských Lázní u Lipové.

Noční řádění bouře předcházela tropická vedra, při nichž se lámaly teplotní rekordy. V pražském Klementinu naměřili v pátek 36,4 stupně Celsia, v Plzni vyšplhala rtuť teploměru dokonce na 38,3 stupně. Rekordní hodnoty meteorologové během pátku naměřili také v Pardubicích, v Olomouci, Bělotíně na Přerovsku a na několika místech na jižní Moravě, Vysočině a ve Zlínském kraji.