Zprávy | Z archivu rubriky


Na ústeckém mostě Edvarda Beneše odhalili představitelé města pamětní desku obětem masakru německých obyvatel z 31. července 1945. Pietní akt, jenž se uskutečnil v 16:30, tedy přesně v hodinu 60. výročí neblahé události, sledovalo na 300 lidí včetně zástupců česko-německých organizací, významných historiků z univerzit obou zemí a českého ministerstva zahraničí. Iniciativu města přivítal šestaosmdesátiletý syn jedné z obětí incidentu. "Žili jsme v Ústí a já musel po válce na nucené práce. Utekl jsem proto do Německa za svobodou, ale moji rodiče nemohli. Smrt otce byla pro mě nesmírným duševním otřesem a trpím stále," řekl muž při projevu před odhalenou pamětní deskou.

Nesouhlas s pietním aktem naopak vyjádřila jednaosmdesátiletá ústecká rodačka Věra Kvízová. "Jsem přímá účastnice událostí na mostě. Národní bezpečnost nechtěla střílet. Ale byl tam muž, který křičel, že mu v koncentračním táboře zahynulo 12 příbuzných a teď že teda zemřou zase Němci. Jsme v Evropě, měli bychom se slušně chovat a ne odhalovat desky a opravovat německé hřbitovy. Nehledě na to, že to stojí peníze," uvedla.

Proti umístění desky na mostě nazvaném po druhém československém prezidentovi protestují i komunisté. Benešovy dekrety se podle nich staly základem poválečného uspořádání v obnovené Československé republice.

Obyvatelé Ústí podle ústeckého primátora Petra Gandaloviče přijímají umístění pamětní desky jako hrdí občané dynamicky se rozvíjejícího se města uprostřed Evropy, jež už od začátku 90. let otevřeně diskutuje o své historii. Odhalení pamětní desky nemá být podle něj soudem nad vypjatou dobou po skončení 2. světové války, ale uctěním nevinných obětí, jež navíc zemřely už v míru.

Někteří ochránci lidských práv zatím nechtějí zásah policie proti účastníkům technoparty CzechTek obšírněji hodnotit. Uvádějí vesměs, že mají pouze zprostředkované informace. Eva Dobrovolná z Amnesty International uvedla, že tato organizace se událostí zabývá. "Amnesty International kritizovala českou policii již dříve za nepřiměřené použití policejní síly. Tento případ zatím vyšetřujeme. Samozřejmě že je dost možné, že bude později uveden v naší zprávě s tím, že bude kritizován," řekla ČTK Dobrovolná.

Advokátu Václavu Vlkovi, jenž často zastupuje ve sporech lidi poškozené zásahem policie, vadí údajná politická objednávka. Poukázal na slova premiéra Jiřího Paroubka, který požadoval co nejráznější postup. "Policie by neměla podléhat tomuto typu politických objednávek," řekl ČTK Vlk. Odpovědní vládní politici jakákoli politická zadání odmítají.

Rozsah zásahu zarazil Petra Kutílka, jenž pracuje pro organizaci Olympic Watch. Osobně soudí, že nebyl ve srovnání s případnými škodami, které mohli účastníci technoparty na loukách spáchat, přiměřený.

Na nedostatek informací poukázal také veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Policejní scénář však pokládá za "rozfázovaný a připravený". Zásah si chce nechat od premiéra a ministra vnitra vysvětlit předseda Senátu Přemysl Sobotka. Charakter akce ho znepokojil a připomíná mu předlistopadovou dobu, uvedl ve zprávě, kterou obdržela ČTK. "Pokud nedostanu dostatečně kvalitní vysvětlení, budu vyžadovat vyvození osobní zodpovědnosti jak ministra vnitra pana Bublana, tak i předsedy vlády pana Paroubka," sdělil Sobotka.

Prezident Václav Klaus považuje zásah policie proti účastníkům technoparty v Mlýnci na Tachovsku za velmi sporný. Akce, při níž byly zraněny desítky osob na obou stranách, je podle Klause stěží obhajitelná zvláště v zemi, kde zásah těžkooděnců vůči mladým lidem vyvolává velmi nedobré reminiscence. Událost svědčí o tom, že něco není v pořádku, řekl ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek. Až se prezident po návratu z dovolené detailně seznámí s průběhem celé "politováníhodné" akce, rozhodne se, zda bude žádat o vysvětlení premiéra Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana, dodal Hájek. "Jednou věcí je oprávněná ochrana soukromého majetku, ale to měla policie patrně učinit preventivně a tisíce lidí na pozemky vůbec nepustit," míní prezident. Následný zásah za použití slzného plynu či vodních děl je podle Klause těžko omluvitelný. "Zvláště v naší zemi, kde zásah policejních těžkooděnců proti mladým lidem automaticky vyvolává velmi nedobré reminiscence z minulosti, je taková událost zlá a svědčí o tom, že u nás něco není v pořádku," tlumočil Hájek názor hlavy státu. Klaus byl na dovolené v Alpách, do úřadu se vrátí v pondělí. Pak se rozhodne, zda si pozve premiéra nebo ministra vnitra, aby mu osobně vysvětlili postup represivních složek státu.

Ke kritikům policejního zásahu na CzechTeku se přidal i člen vlády, vicepremiér ministr spravedlnosti Pavel Němec, zatímco předseda ČSSD, bývalý premiér a ministr vnitra Stanislav Gross její postup hájí. Němec už oznámil, že bude chtít od ministra Bublana vysvětlení policejního postupu. "Považuji zásah policie proti účastníkům CzechTeku za velmi sporný," uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti. Hodlá požádat Bublana, aby ho přesně a konkrétně informoval o průběhu akce. "Zároveň si vyžádám stanovisko příslušného státního zástupce, který měl celému zásahu 'asistovat'," dodal Němec.

Naopak Gross stejně jako Paroubek a Bublan práci policie obhajuje a odmítl politizaci její práce. "Bylo by velmi nešťastné a proti zájmům české veřejnosti, aby se jakákoliv práce policie politizovala, jak se to u nás bohužel dlouhodobě děje. Informace, které mám k dispozici, mě opravňují v názoru, že policie postupovala v souladu se zákonem," řekl Gross ČTK. Policie podle něj nemůže nečinně přihlížet, pokud se porušují zákony, a navíc jednala na pokyn státního zástupce, dodal expremiér.

Česká republika na jeden rok oficiálně převzala vojenské velení ve střední části Kosova. Kromě dosavadního monitorování situace podél hranice se Srbskem tak budou čeští vojáci v misi KFOR dohlížet také na práci půldruhého tisíce svých kolegů z dalších pěti evropských zemí. "Je to důkaz důvěry našich spojenců v připravenost a schopnosti české armády," prohlásil ministr obrany Karel Kühnl při slavnostním ceremoniálu v hlavním stanu Mnohonárodní brigády Střed na základně Camp Ville. Předání úkolů od finské armády, kterou Češi střídají, přihlížela také řada poslanců, senátorů a představitelů armád několika států.

Česko je první z "nových" členských zemí NATO, jíž bylo na Balkáně svěřeno velení nad kontingenty jiných zemí. Nyní má Praha v jihosrbské provincii kolem 500 vojáků, zdaleka nejvíce ze svých zahraničních misí. Dalším třem zónám velí Francouzi, Němci a Američané. Většina českých vojáků je rozmístěna na základně Šajkovac v severovýchodní části provincie, další pracují na velitelství KFOR v Prištině. Základ sedmého kontingentu tvoří brigáda rychlého nasazení z Chrudimi, která na Balkáně zůstane následující půlrok.

Tisíce zahraničních vojáků z členských států NATO i mimo něj působí v Kosovu od roku 1999. Severoatlantická aliance tehdy zasáhla proti vyhánění místních etnických Albánců srbskými oddíly. Po skončení vojenské operace převzala správu nad provincií OSN, vojenský mandát má na starosti NATO. Česká republika se mírové mise účastní od jejího zahájení. Nejprve do Kosova poslala průzkumnou rotu, svůj kontingent pak postupně rozšiřovala. Od roku 2002 v misi úzce spolupracuje se Slovenskem.