Zprávy | Z archivu rubriky

Senátní výbor pro lidská práva by se měl ve středu zabývat okolnostmi policejního zásahu proti účastníkům CzechTeku. Případ se možná dostane i na program schůze Senátu, která pokračuje ve středu a má trvat zřejmě do pátku. Předseda horní komory Přemysl Sobotka dopisem požádal premiéra Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana, aby ho o okolnostech zásahu informovali. Na jednání výboru senátoři podle Josefa Pavlaty pozvali Václava Šrouba, který si na víkendovou technoparty pronajal pozemek v Mlýnci na Tachovsku. Zasedání by se měl zúčastnit i David Čermák, jeden z organizátorů nynějších demonstrací proti zásahu policie, dodal Pavlata. ODS žádá, aby byl na jednání přizván i Bublan. Senátoři ODS také navrhli, aby kauzu CzechTek projednal i Senát jako celek. S tím souhlasí i předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. Řekla, že Bublan by měl být v Senátu stejně přítomen už kvůli tomu, aby tam obhajoval zákony. Víkendový zásah proti technoparty CzechTek na louce v Mlýnci na Tachovsku si vyžádal desítky zraněných na straně technařů i policistů. Postup policistů vyvolal kritiku zejména opoziční ODS, prezidenta Václava Klause, ale i některých koaličních politiků. Bublan i Paroubek zákrok policie hájí. "Požadujeme po vládě jasné a srozumitelné přihlášení se k politické odpovědnosti za chyby," uvedla jménem Klubu otevřené demokracie Paukrtová. Občanští demokraté žádají, aby o CzechTeku jednal i senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jeho předseda Josef Jařab ale ČTK řekl, že ve středu to výbor zvládne těžko. Bublana má podle něj výbor stejně pozvaného například kvůli policejnímu zásahu při prvomájovém mítinku KSČM na pražské Letné, takže by to bylo možné spojit. Jařab míní, že těmito případy se lze zabývat v "dlouhodobějším, perspektivním" pohledu, a není nutné to dělat hned. Je ale podle něj možné, že senátoři ODS tento bod navrhnou již na středeční jednání. Klub ODS chce, aby byl na jednání výborů pozván i Bublan. Předseda senátního klubu KDU-ČSL Adolf Jílek si není jist, zda by bylo vhodné dělat z CzechTeku samostatný bod schůze celého Senátu. Se Šroubem a Čermákem se v úterý sešel předseda horní parlamentní komory Sobotka. Šroub mu ukázal nájemní smlouvu na pozemek, kde se měla technoparty uskutečnit. Předseda Senátu pak uvedl, že podle jeho názoru organizátoři CzechTeku smlouvu neporušili. Policejní zásah Sobotka označil za neadekvátní. Proti způsobu, jakým policie zasáhla, se už konalo několik demonstrací a další se plánují. Případ ovládl českou politickou scénu. Podle politologů někteří politici kauzu CzechTek vzali jako záminku, jak na jejím pozadí začít volební kampaň.

Občanští demokraté se stejně jako prezident Václav Klaus domnívají, že policejní zásah proti účastníkům technoparty v Mlýnci na Tachovsku byl hrubou chybou a ohrožuje principy fungování demokracie v zemi. O řešení chce nejsilnější opoziční strana jednat s prezidentem i s předsedy všech tří vládních stran, shodlo se grémium ODS. ODS se hodlá podle předsedy strany Mirka Topolánka s vládními lídry domluvit na "parlamentním řešení vzniklé krize". Dalším tématem rozhovorů má být možné zřízení vyšetřovací komise, která by posoudila přiměřenost policejního zásahu a zjistila míru politické odpovědnosti premiéra Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana, uvádí se v prohlášení ODS. Topolánek rovněž vyzval pražského primátora a místopředsedu ODS Pavla Béma, aby společně s ředitelem policie v hlavním městě přijal taková opatření, která zajistí zákonný a bezproblémový průběh demonstrací odpůrců policejního postupu na CzechTeku.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec není spokojen se zprávou o zásahu policie proti účastníkům technoparty CzechTek, kterou mu poskytl ministr vnitra František Bublan. Z informací podle Němce není především jasné, kdo zablokoval dálnici D5 a co opravňovalo policii k tak masivnímu zásahu. "Velmi pochybný je také znalecký posudek, kterým policie podložila svůj zásah," soudí Němec. Požádal proto Bublana, aby zprávu doplnil.

Také v úterý zůstala řada převážně zahraničních účastníků technoparty CzechTek, která se uskutečnila o uplynulém víkendu na loukách u Mlýnce na Tachovsku, na prostranství před vysokoškolskými kolejemi na pražském Strahově. Stály zde desítky jejich dodávek a karavanů a z několika sound systémů - aut s hudební aparaturou - zněly již dopoledne rytmy techno hudby. Převážně mladí lidé polehávali ve stanech, v autech i přímo na trávnících. Další tančili, jiní žonglovali nebo si hráli se svými psy. Policisté situaci pozorovali z povzdálí. Naopak téměř prázdná zůstala Letenská pláň, na níž se v pondělí uskutečnila demonstrace proti policejnímu zásahu proti účastníkům CzechTeku. Den poté, co zde demonstrovalo pět tisícovek lidí, zde zůstaly jen odpadky a necelá desítka příznivců techna. "Lidé ze zahraničí s námi sympatizují," řekl Ivo Trmal, jeden z technařů, kteří na Letné vydrželi od neděle a hodlají se zde zúčastnit ve středu další demonstrace. "Tohle totiž přesáhlo všechny hranice," zhodnotil víkendový policejní zákrok pravidelný účastník CzechTeku Trmal. Mladý muž s deseticentimetrovým copánkem spleteným z vousů si letos z Mlýnce jako "suvenýry" přivezl zbytky dělobuchů a petard, které po něm a jeho společnících házeli policisté. Trmal policejní zákroky přirovnal k demonstracím z roku 1989. "Tehdy mi bylo 19 let, teď to bylo úplně stejné," prohlásil. Techno je nyní podle něj stejným symbolem svobodného života, jako byl v době vlády komunistů underground.

Při policejním zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 bylo celkově zraněno 89 policistů. Oznámila to mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. K původně 47 zraněným tak přibylo dalších 42. Policisté podle Kosinové utrpěli mimo jiné zlomeniny, otřes mozku a zhmoždění páteře. "Zranění byla způsobena především předměty, které účastníci házeli po zasahujících policistech. Jednalo se o lahve, i rozbité, kameny, tyče a kopí. Na místě byla také nalezena sekera," uvedla mluvčí. V sobotu bylo podle Kosinové ošetřeno 35 účastníků technoparty, z toho 20 na místě a 15 jich bylo převezeno do nemocnice.

Premiér Jiří Paroubek za sto dnů svého působení v čele české vlády neudělal příliš mnoho pro rozvoj podnikatelského prostředí, shodli se zástupci podnikatelů v anketě ČTK. Vedle některých neobratných výroků kritizovali podnikatelé zejména vládní návrh zákoníku práce a zmatky kolem povinného vydávání účtenek.

"Sto dní Paroubkovy vlády nemohu hodnotit nijak pozitivně. Už jeho samotné výroky, v nichž zisky firem nazývá 'zhovadilou potřebou' a podnikatele 'kapitalisty, kteří potřebují zvýšit svůj firemní profit', svědčí o jeho přístupu k podnikatelům obecně," řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. To se podle něj nakonec projevilo i v kauze povinných účtenek. Vláda se nedokázala dohodnout mezi sebou a věc nechala dospět tak daleko, že je zákon přijat, aby se za pár týdnů opět měnil, řekl Drábek. "Totéž platí o zvyšování výdajových paušálů. Zákon, který prošel všemi řádnými procedurami, je najednou změněn, výše paušálů jedním výrokem premiéra upravována," dodal.

Premiér se programově zaměřil na nízkopříjmové skupiny a problematice domácích středních podnikatelů jako hlavních uživatelů podnikatelského prostředí se spíše vyhýbá, uvedl prezident Středního podnikatelského stavu Zdeněk Somr. "Takže těžko hodnotit výsledky, když jich mnoho není," podotkl.

"Premiér Paroubek je velmi populární, má dobré vyjadřovací schopnosti, ale nemá čas ani politický prostor pro zásadní změny ekonomiky," míní prezident Svazu podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. Do konce roku se toho podle jeho slov už moc nestihne. Uznání chyby s účtenkami potěšilo, snaha hodit na podnikatele selhání státu při kontrole nemocnosti nepotěšilo, upozornil Somr. Snaha vyhnout se těžkým tématům, jako je důchodová reforma, může být podle Somra pochopitelná, ale pak se těžko chápe zarputilá snaha přijmout kontroverzní znění zákoníku práce. Paroubek veřejně a výrazně podporuje nově připravený zákoník práce, zatímco podnikatelé považují návrh nového kodexu za naprosto nepřijatelný, doplnil Drábek, který nynější vládu označil za chaotickou a nekoncepční. "Podnikatelé zažívají za Paroubkovy vlády poměry jako v Kocourkově," uzavřel prezident komory.

Téměř 22 milionů korun v peněžních darech krajanským spolkům a společnostem přátel Česka v zahraničí. Vyplývá to z plánu ministerstva zahraničí a usnesení vlády z konce července. Ministerstvo zahraničí si nárokuje ze státního rozpočtu na tento typ pomoci v letošním roce. Finanční pomoc je rozdělena na dvě části. První z nich je podpora konkrétních projektů krajanských spolků a společností přátel ČR zaměřených na uchování české kulturní svébytnosti v zahraničí na podporu krajanského tisku a na propagaci Česka v celkem 46 zemích, jako jsou přednášky, výstavy a koncerty. Na tyto aktivity byla vyčleněna částka 11,795.000 korun. Zbylých deset milionů korun připadne na podporu konkrétních projektů spolků zaměřených na opravy a údržbu krajanských škol a kulturních zařízení ve vlastnictví nebo dlouhodobém pronájmu spolků. Tato pomoc je určena příjemcům v Argentině, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku, Rusku a na Ukrajině.

Ministerstvo zahraničí počítá také s pomoci krajanům prostřednictvím udělování stipendií ke studijním pobytům v délce jednoho až dvou semestrů v Česku. Je poskytováno 15 takových stipendií pro řádné i postgraduální studenty s přednostním zaměřením na obory učitelství českého jazyka a literatury, historie, etnologie, dějiny umění a eventuálně teologie. Studentům je po dobu studia vypláceno stipendium v současné výši 5500 korun pro studenta a 6.000 korun pro postgraduanta. U krajanských komunit kromě toho působí 12 učitelů češtiny placených Českem. V současnosti působí tři lektoři u krajanských komunit v Rumunsku, po dvou na Ukrajině, v Argentině a Chorvatsku a po jednom v Německu, Rusku a Srbsku a Černé Hoře a na podzim se chystá obsazení místa učitele u krajanů v oblasti Sao Paula v Brazílii. Ve světě působí kolem 400 krajanských spolků, například jen v USA je 35 poboček Sokola. Spolky vydávají na 130 krajanských tiskovin, velká část z nich vychází opět v USA. Jejich seznam je na internetových stránkách www.krajane.net. Nejpočetnější jsou české krajanské komunity v USA, na Slovensku, v Kanadě, Chorvatsku a Austrálii.

Nedávný útok na český vůz, který se vracel z bagdádského letiště, neměl žádnou přímou souvislost s podobným incidentem, který se v Iráku odehrál v září roku 2004. V pořadu Interview BBC to řekl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák. Dodal, že šetření prvního incidentu skončilo. Pachatele se přitom identifikovat nepodařilo. Ani ve druhém případě ale jeho úřad nemá žádnou stopu. "Já si myslím, že nyní je možné vyloučit, že by existovala jakákoli souvislost mezi těmito dvěma útoky," řekl Randák. Doplnil, že pro jeho úřad vyšetřování prvního incidentu skončilo. "Tam jsme skončili na určitém mrtvém bodě, přes který dál nejsme schopni se dostat," řekl. Žádný záchytný bod nemá úřad ani v případě druhého útoku. "Je jasné, že bylo útočeno z vozidla BMW tmavé barvy, které stálo v ulici příčné k letištní magistrále. Žádné další podrobnosti zatím nejsou známy," řekl.

Podle ministra vnitra Františka Bublana nejsou útoky na zahraniční opancéřované vozy v Bagdádu nic neobvyklého, ozbrojenci se na tento typ aut zaměřují, řekl již 22. července. Podobný názor má i náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. "Podle všech příznaků nešlo o útok na českého velvyslance nebo na český zastupitelský úřad. Šlo o útok na kolonu vozidel, která povstalci znají a která zpravidla užívají příslušníci ochranných sil," potvrdil. Ve voze podle něj byli pouze příslušníci policejních sil.

Českou misi v Bagdádu chrání 11 elitních policistů ze speciální jednotky. "Já si myslím, že momentálně není třeba zpřísňovat jakákoli opatření, protože jsou nastavena na odpovídající úrovni. Pokud bude zvýšen počet personálu ambasády, nevyhnutelně se musí zvýšit počet ochranného personálu," řekl Randák s tím, že by rozhodně nedoporučoval zvyšovat počet osob na české misi.

Plzeňský Prazdroj po 48 letech obnovil výrobu dřevěných ležáckých sudů. Ještě v 80. letech používal 5500 těchto nádob na zrání piva, dnes jich má pouze 50, z nichž čepuje pivo už jen v turistickém skanzenu. "Nový sud s objemem 38 hektolitrů bude vyrábět pět bednářů dva až tři týdny," řekl šéf party posledních deseti bednářů ve střední Evropě Ladislav Bešťák. Tuto profesi vykonává přesně půl století a v roce 1957 byl v partě, která vyrobila poslední sud. "Používané sudy jsou sto let staré, proto potřebujeme park obnovit. Každý rok vyrobíme tři sudy," dodal. Cenu jednoho sudu odhadl na nejméně 200.000 korun. Pouze dva krychlové metry dřeva na jeho výrobu stojí zhruba 50.000 korun. Dva metry vysoký sud je vyráběn z českého dubu. Je složen ze 70 obvodových prken - dužin, o tloušťce devět centimetrů, uprostřed kolem pěti centimetrů.

Posledních 50 sudů firma dvakrát ročně smolí - na Velikonoce a na Václava. Smolu, jejíž složení je tajemstvím, vyrábí z čínské a americké pryskyřice, parafínu a medicinálního oleje. "Neděláme to kvůli těsnosti, ale pivo si ze smoly bere živiny," uvedl šéf bednářů. Smolí se pouze pivní sudy, nikoli kvasné nádoby na alkohol. Smola se vaří šest hodin. Do každého sudu se jí nalije 50 litrů o teplotě 200 až 220 stupňů Celsia. Jeden sud trvá i s válením vysmolit 20 až 25 minut. Podle Bešťáka není mezi pivem z dřevěných sudů a nerezových tanků žádný rozdíl. Firma je jediný český pivovar, který sudy stále používá jako atrakci pro turisty. Od roku 1991 používá k výrobě piva výhradně cylindro-kónické tanky, kterých má 150 a dalších deset staví.

"Ach, bože, jen kdybych se mohl aspoň trochu kloudné polévky najíst," stýskal si prý manžel Magdalény Dobromily Rettigové. Těžko uvěřit, když tato žena platila svého času za vzor hospodyně a její jméno je dodnes symbolem výtečné kuchyně, v níž ale ráda experimentovala. Kuchařkou a sladkými románky přivedla nadšená vlastenka a jedna z prvních českých spisovatelek, od jejíž smrti uplyne v pátek 160 let, ke čtení a českému jazyku stovky žen, z nichž mnohé do té doby četly jen knížku modlitební.

Nejznámější knihou Magdalény Rettigové, která si dle obyčeje ve vlasteneckých kruzích zvolila jméno Dobromila, je Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské, která poprvé vyšla v roce 1826 a již za života autorky se dočkala tří reedic. Zatímco ještě začátkem minulého století se podle tohoto osobitého díla kuchařského i literárního běžně vařilo, dnes už se toho odváží jen málokdo. A je to škoda, protože takový ježek ze štiky, rakový buding, ťopan s nádivkou či mandlové pochroutky by byly jistě delikatesou. Dnešní kuchařku či kuchaře asi odrazuje na první pohled pracná příprava, i když právě Rettigová byla ve své době průkopnicí rychlého a praktického vaření.