Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus jmenuje v pátek Vlastu Formánkovou ústavní soudkyní. Její nominaci ve čtvrtek schválil Senát. "Prezident je přesvědčen, že Ústavní soud tak získá významnou posilu pro své fungování," sdělil mluvčí Hradu Petr Hájek. Klausově kandidátce dalo hlas 43 ze 76 senátorů. Kritici Formánkové mimo jiné vyčítají, že před 25 lety odsoudila vedoucího jedné z plzeňských restaurací za jeho protikomunistické vystoupení. Nynější soudkyně plzeňského krajského soudu Formánková uvedla, že rozsudek nad hostinským byla chyba. V patnáctičlenném Ústavním soudu jsou nyní dvě místa neobsazena. Klaus se svými kandidáty v horní komoře už několikrát narazil. Naposledy senátoři zamítli nominaci státní zástupkyně Jaroslavy Novotné kvůli jejímu dvanáctiletému členství v KSČ. "Prezident je samozřejmě rád, že Senát schválil jeho dalšího kandidáta. Jeho primárním cílem je naplnit Ústavní soud," řekl šéf legislativního odboru Hradu Jan Bárta.

Některé ze senátorů ale Formánková nepřesvědčila a nešlo jen o případ s vedoucím restaurace. Například Martin Mejstřík (za Cestu změny) jí vyčetl, že v roce 1996 podporovala senátního kandidáta ODS Bohumila Kulhánka. Byla to podpora osobní, nikoli politická, odpověděla Formánková. Dodala, že nikdy v žádné straně nebyla. Zastal se jí naopak například Karel Schwarzenberg (ODA), který uvedl, že i soudce má právo na politický názor. K odsouzení hostinského poznamenal, že každý mladý člověk se může mýlit. Důležité je pro něj to, jak se Formánková chovala ve zralejším věku, a to, jaké má odborné znalosti.

Při CzechTeku v roce 2002 ve Višňové na Frýdlantsku se starostka Marie Matušková domlouvala s fanoušky technohudby po dobrém. CzechTek jí sice vadil, chtěla však ochránit jeho účastníky a hlavně obyvatele vesnice. "I policisté byli na technaře vlídní a podařilo se nám omezit problémy s pořádkem i s hygienou," řekla Matušková. Zákrok zásahových jednotek proti CzechTeku 2005 v Mlýnci na Tachovsku považuje za zbytečný a brutální. Pořadatelé demonstrací proti rozehnání účastníků letošního CzechTeku Matuškovou pozvali na středu na pražskou Letnou, poněvadž si pamatují na vzájemně dobré vztahy z doby před třemi lety. "Nejela tam ale a odpověděla jsem, že bych se jich stejně nezastávala bezvýhradně. Chyby byly v Mlýnci totiž na obou stranách," prohlásila Matušková. Při CzechTeku 2002, kdy se do Višňové koncem července sjelo zhruba 10.000 lidí, starostka fanouškům techna pomohla k pitné vodě. "Otevřela jsem jim obecní vodovod, Kdybych to neudělala, vypili by vodu lidem ze studen v okolí," upozornila Matušková. Podle ní obrovská technoparty obtěžovala lidi hlukem nejen v domech vzdálených několik set metrů od zvukových aparatur, ale chvěla se i nemocnice ve více než sedm kilometrů vzdáleném Frýdlantu. "Lidem z Višňové jsem rozdávala špunty do uší, proti vibracím však nepomáhaly. Některé obyvatele neustálý hluk deprimoval a raději odjeli," připomněla Matušková. Když se ovšem sloužila trojjazyčná bohoslužba při višňovské pouti, technaři ztlumili svoje reprobedny, aby církevní slavnost nezmařili. Pořadatele CzechTeku 2002 Matušková nakonec přiměla i k úplnému úklidu odpadků. Sesbírali je do igelitových pytlů a po její výzvě se později vrátili a nanosili je do popelářských vozů. Na neděli, kdy technoparty končila, objednala Matušková u Českých drah posílené vlaky. Cestou do Višňové totiž vyznavači techna v přeplněných vozech dělali výtržnosti. Matušková považuje současné období za zlomové pro další osud technoparty v Česku. "Buď technaři svou kulturu obhájí, nebo je čekají velké problémy. Aby ale v očích veřejnosti uspěli, musí se očistit od lidí, jimž nejde o hudbu, ale o výtržnosti a o drogy," konstatovala Matušková. Ani kdyby technaři získali pro svá setkání jakkoliv rozlehlý pozemek, nemají podle Matuškové vyhráno. Nelze ho totiž obklopit zvukotěsnou bublinou. Na současné mediální kampani okolo zákroku proti technoparty v Mlýnci ji překvapilo, s jako komickou rychlostí se ze zločinců, nebezpečných pro své okolí, staly stíhané, bezbranné děti z happeningů. "Takoví tedy vyznavači techna v drtivé většině určitě nejsou," zdůraznila starostka. Hodně ji rovněž zarazilo, jak si mohl v době konání CzechTeku 2005 vzít dovolenou premiér Paroubek. "Bylo přece jasné, že technoparty vyvolá napjatou situaci v celé republice," řekla Matušková.

Vydání českého občana Františka Příplaty z Česka do rumunského vězení požadovali účastníci demonstrace, která se podle agentury AP konala ve městě Jasy na severovýchodě Rumunska. Několik stovek demonstrantů protestovalo proti tomu, že Příplata minulý týden uprchl do vlasti před nástupem do vězení v Rumunsku, kde byl odsouzen k osmi letům odnětí svobody za podněcování k vraždě odborového předáka firmy Tepro v Jasech. České úřady již na Příplatův případ reagovaly upozorněním, že český trestní řád zapovídá vydání českých občanů cizím státům. "Jsme znechuceni tím, co se stalo, a máme podezření, že Příplatovi při útěku pomáhali i pohraničníci," řekl agentuře AP nynější šéf odborů v Tepro Constatin Rotaru. Dodal, že Příplata "je zločinec, který vyprovokoval vraždu odborového předáka". Zaměstnanci Tepro proto požadují jeho vydání do Rumunska, aby si odpykal vyměřený trest. "Zahájili jsme vyšetřování, jak se mohl Příplata dostat do zahraničí. Prověřujeme všechny možnosti - to, že Rumunsko opustil přes zelenou hranici, i to, že odjel na falešné doklady," informoval tento týden mluvčí rumunské pohraniční služby Fabian Badila. "Pokud bychom zjistili porušení zákonů ze strany rumunských pohraničníků, musí počítat s tvrdým trestem," řekl mluvčí.

Soud v rumunském Satu Mare vydal v úterý rozhodnutí o předběžném zadržení Příplaty. České úřady ale oznámily, že podnikatel do zahraničí vydán nebude. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun uvedl, že Bukurešť nicméně může Prahu požádat o potrestání Příplaty v jeho vlasti. O potvrzení rumunského rozsudku by pak rozhodoval příslušný krajský soud. Rumunský soud poslal počátkem června Příplatu na osm let do vězení za to, že v roce 2000 podněcoval k vraždě odborového předáka Virgila Sahleana. Odborář usiloval o zrušení kupní smlouvy, podle níž získaly většinový podíl ve válcovnách trub Tepro v Jasech české Železárny Veselí v čele s podnikatelem Zdeňkem Zemkem; smlouvu však podepsal Příplata. Český podnikatel měl do vězení nastoupit ze zdravotních důvodů až v září; minulý týden ale z Rumunska utekl přes zelenou hranici do Maďarska a poté na svůj občanský průkaz přijel do České republiky. Příplata tvrdí, že je nevinný. Rumunské úřady prý hodlá žalovat u Evropského soudu ve Štrasburku za údajné porušování lidských práv, k němuž podle něj došlo během téměř pětiletého procesu. Zavraždění odborového předáka Sahleana již v roce 2000 vyvolalo v Rumunsko vlnu protičeských nálad. V Jasech se konalo několik protičeských demonstrací.

Policie zřídila zvláštní tým, který má vyšetřit postup policistů proti technoparty CzechTek. Žádá proto veřejnost o poskytnutí videozáznamů, které by pomohly usvědčit konkrétní policisty z případné brutality. Podle mluvčí policejního prezidia Blanky Kosinové zřídil zvláštní tým složený se specialistů policejních kontrolních útvarů náměstek policejního prezidenta Vladislav Husák. "Vedoucí tohoto týmu žádá veřejnost, ale i média o poskytnutí zejména průkazných dokumentů, videozáznamů, fotografií apod., které mohou přispět k objasnění celé situace," uvádí se v oficiálním prohlášení. "Zatím jsme žádné nahrávky neobdrželi, řekla ve čtvrtek Kosinová, která o ně veřejnost požádala už ve středu. Reagovala tak na záběry zveřejněné v televizním zpravodajství. Byli na nich policisté surově bijící a kopající účastníky technoparty, kteří nekladli žádný odpor. S žádostí o pomoc se policie podle Kosinové obrátila na vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska, senátory Jaromíra Štětinu a Martina Mejstříka a aktivistu Stanislava Pence. Senátor Jaromír Štětina a někteří účastníci party však záběry poskytnout nechtějí. "Nevěřím tomu, že je policie schopna tuto záležitost objektivně vyřešit," řekl Štětina. Mejstřík řekl, že si takovou spolupráci dovede jen velmi těžko představit. Penc popřel, že ho policie kontaktovala. "Nevěříme současnému vedení policie," řekl Penc. Inspekce má podle něj již nyní dost materiálů z veřejně dostupných zdrojů, aby mohla zahájit vyšetřování. Štětina by svědectví technařů a majitelů poničených pozemků poskytl jedině nezávislé vyšetřovací komisi, a to s jejich výslovným souhlasem. Kosinová na jeho vyjádření reagovala s tím, že pokud senátor nevěří policii, může svědectví předat státnímu zástupci. Daniela Matějková, která na CzechTeku natáčela dokument, řekla, že by pořízenou nahrávku ráda poskytla, ne však policistům. "Jsem ochotna záběry poskytnout, kloním se ale k tomu, aby je jako první měla v ruce nezávislá komise," řekla Matějková. Policie by podle ní mohla záběry použít na "překroucení" skutečnosti a na podporu svých argumentů. Podle Štětiny by měla být komise složena ze členů obou komor Parlamentu a měli by v ní zasednout také "veřejně známé a ctěné osobnosti a zástupci veřejnosti".

Sborovým zpěvem s rukama nad hlavou zahájili svůj kongres mladí členové Armády spásy z celé Evropy. Na pražské Výstaviště se jich sjelo celkem 850. Kongres, na kterém promluví i hlava světové Armády spásy John Larsson, vyvrcholí v sobotu večer veřejným koncertem. Na Výstavišti zazpívá velký gospelový sbor, ale budou zde hrát i hip-hopové a taneční kapely. Účastníci stráví dny v Praze diskusemi o biblických tématech, ale i otázkách týkajících se každodenních životů mladých křesťanů. "Počet mladých lidí, kteří mají o Armádu spásy zájem stále roste, a ti, co jsou zde, tvoří jen zlomek všech mladých členů v Evropě," řekl John Larsson. Podle něj mladé lidi na práci v Armádě spásy přitahuje zejména možnost sloužit své komunitě. Podobně odpovídali i dotazovaní mladí účastníci. Většina z nich pochází z rodin, kde Armádě spásy sloužili již generace jejich předků. Další pocházejí z křesťanských rodin a Armádu spásy si podle svých slov zvolili jako zábavnější variantu tradičních protestantských církví. Po pádu komunistických režimů se Armáda spásy začala šířit i v zemích východní Evropy. Z bývalých zemí sovětského svazu přijelo podle české tajemnice Armády spásy Petry Vopelákové celkem šedesát účastníků. Další přijeli z Rumunska či Maďarska. Z Česka se srazu vedle organizátorů účastní asi 30 mladých lidí. V České republice je Armáda spásy oficiálně zapsána jako občanské sdružení, ale jen pro to, že začátkem devadesátých let neměla dostatečný počet členů pro zapsání jako církev, informovala Vopeláková. Na jejím zapsání mezi církve se ale podle ní pracuje. Armáda spásy má v České republice 340 zaměstnanců a 150 členů. Spravuje celkem 28 zařízení v devíti městech, hlavně azylová zařízení pro lidi bez domova. Na světě má celkem asi 2,5 milionu členů.