Zprávy | Z archivu rubriky


Sobotní technoparty CzechTek na Tachovsku byla protiprávní, a policie měla proto povinnost proti jejím účastníkům zasáhnout, uvedl premiér Jiří Paroubek. Intenzita zákroku přitom musela být podle něj natolik silná, aby překonala odpor mnohatisícového davu. "V jednotlivostech proto mohlo přirozeně dojít i k excesům," stojí v prohlášení, které premiér poskytl ČTK. Zdůraznil však, že tuto situaci zapříčinili organizátoři i účastníci CzechTeku. CzechTek podle Paroubka podléhal režimu zákona o shromažďování, a bylo proto povinností jeho organizátorů akci ohlásit. "Samotná existence nájemní smlouvy proto představuje pouze jednu z mnoha dalších podmínek a nesplnění ohlašovací povinnosti vytvořilo od počátku protiprávní stav s důsledky z toho vyplývajícími," míní premiér.

Podle podkladů, jež má k dispozici, je údajně zřejmé, že účastníci akce neoprávněně provozovali svou činnost i na pozemcích v rozsahu 90 hektarů, které nebyli oprávněni jakkoliv užívat. "Nezákonnost akce a protiprávní stav" podle Paroubka logicky vedl k tomu, že policie byla povinna zasáhnout. Kdyby policie nezasáhla, porušila by podle premiéra zákon, neboť by rezignovala na své úkoly při ochraně pořádku, majetku i práv občanů. Jak dodal, požaduje na jedné straně prošetření jednotlivých eventuálních excesů policie, zároveň ale konstatuje, že to nic nemění na jeho základním hodnocení, že v demokratické společnosti je nutno se postavit proti porušování práva se vší odpovědností. "Opačný postoj by ve svých důsledcích vedl k podkopávání základů právního státu," uzavřel.

Hned deset českých atletů se představí o tomto víkendu na helsinském stadionu, který od soboty bude hostit jubilejní desáté mistrovství světa. Devět Čechů nastoupí do kvalifikačních bojů, rovnou finále na 20 kilometrů čeká v neděli dopoledne chodkyni Barboru Dibelkovou. Magnetem víkendu bude finále mužské stovky, které je na programu v neděli ve 20:35 SELČ.

Největší pozornost českých fanoušků bude upřena na diskařku Věru Cechlovou-Pospíšilovou. Adeptka na jednu z medailí nastoupí do bojů o finále v neděli. Až v sobotu po poledni ale bude jasné, do které ze skupin bude nasazena. První začne házet v 10:30, druhá v 11:40. Do finále projde dvanáct nejlepších diskařek, postupovou jistotu znamená výkon 61 metrů.

Jako první zasáhnou do šampionátu koulař Petr Stehlík a trojskokanka Šárka Kašpárková, jejichž kvalifikace se hned na úvod sobotního programu rozběhnou v rozmezí pěti minut. Mistryně světa z roku 1997 se dušuje, že letošní sezona je její závěrečná a helsinský šampionát jejím posledním. "Já bych klidně skákala dál, ale dávám tomu víc, než dostávám zpět," řekla před odletem Kašpárková, čtvrtá žena z halového ME v Madridu. Kvalifikační limit je 14,35 metru. Stehlík potřebuje pro jistotu postupu do večerního finále předvést limit 20,35, pokoušet štěstí budou i kladivář Lukáš Melich (77,50), výškařka Iva Straková (193) a diskař Libor Malina (63,50), postoupit z rozběhu bude chtít i překážkář Jiří Mužík. Z rozběhů projdou do tří semifinále první dva a další dva běžci s nejlepším časem.

Spolu s Dibelkovou a Cechlovou nastoupí v neděli do kvalifikace i tyčkařka Pavla Hamáčková (445) a do rozběhu na 100 m překážek Lucie Martincová. V sobotu jsou připravena tři finále, v neděli pak o dva medailové boje více. Závěr víkendového programu obstarají v ostře sledovaném závodu sprinteři na 100 metrů. Pokud uspějí v kvalifikaci, mohou vedle Stehlíka o víkendu bojovat o medaile diskař Malina a trojskokanka Kašpárková, semifinále by čekalo na Olympijském stadionu pro 40 tisíc lidí v běhu na 400 metrů překážek Mužíka.

Poslanecká sněmovna by měla rozhodnout o tom, jakým způsobem budou cizinci žádat o víza pro pobyt v Česku. Poslanci v novele zákona o pobytu cizinců navrhli, aby úřady měly pravomoc rozhodnout, že cizinci budou muset žádat o víza na zastupitelském úřadu ve státě, jehož jsou občany nebo v němž mají trvalý či dlouhodobý pobyt. Podle vlády jde především o opatření ve vztahu k problematickým zemím. Senát tento návrh odmítl. Sněmovna bude mít novelu na programu zřejmě již na schůzi, která začne 16. srpna. O zpřísnění zákona o pobytu cizinců rozhodla sněmovna v červnu. Poslanci soudí, že takové opatření je v zájmu ochrany bezpečnosti České republiky. Zpřísnění zákona by mělo podle sněmovny omezit bezpečnostní rizika, mimo jiné v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu.

Senátoři však měli jiný názor. Podpořili proto návrh senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který požaduje toto opatření ze zákona vypustit. Senátor Jaromír Štětina poznamenal, že ne všichni lidé, kteří chtějí o vízum požádat, se mohou do země svého původu vrátit. Jako příklad uvedl obchodníka z Peru, pro něhož je nesmyslné letět přes oceán z ČR do Limy, aby si prodloužil vízum. Stejně problematické by podle něj mohlo být opatření pro disidenty z Běloruska, kteří by při cestě do Minsku mohli být uvězněni. Ministr vnitra František Bublan však poznamenal, že jde pouze o udělování víz, nikoli o jejich prodlužování. "Nebude to na libovůli rozhodnutí nějakého úředníka, aby to třeba zavdávalo důvod ke korupci. Bude to rozhodnutí ministerstva zahraničních věcí, které třeba ve spolupráci se zpravodajskými službami vymezí určité země, kde bychom skutečně měli dodržet pravidlo, že to musí být v domovské zemi. Jsou to bezpečnostní důvody. Dělají to i ostatní země," řekl ministr.

Novela by měla vstoupit v platnost zhruba měsíc poté, co bude vytištěna ve Sbírce zákonů. Platit by tudíž mohla koncem tohoto nebo počátkem příštího roku. Novinkou má být v zákoně také povinnost doložit zdravotní pojištění. Člověk, který někoho pozve do Česka, bude muset prokázat, že je zajištěna cizincova lékařská péče buď povinným pojištěním, nebo ekvivalentem v hodnotě 300.000 korun. Novela také zlepšuje podmínky cizinců, kteří jsou zajištěni nebo čekají na vyhoštění. "Odstranily se věci, které byly kritizovány, že vypadaly až příliš jako vězení," prohlásil ve sněmovně poslanec ODS Tomáš Kladívko. Cizinec by měl pobývat v normálním zařízení, jež spadá pod uprchlickou správu. Ostrahu by zajišťovala policie. Novela má podle ministra vnitra mimo jiné také chránit mladistvé ve věku 15 až 18 let před vydíráním a zneužíváním k práci. "Jde nám o to je soustředit do zvláštních zařízení pod větším dozorem," poznamenal Bublan. Nejde podle něj o jejich věznění, ale o jejich ochranu před organizovaným zločinem.

Senát konstatoval, že policejní zásah proti účastníkům CzechTeku byl nepřiměřený a neodpovídal situaci. Senátoři se na tom shodli po téměř pětihodinové debatě. Požadují jeho urychlené a důkladné vyšetření. Premiér a ministr vnitra by pak měli seznámit senátory se závěrečnou zprávou. Senátoři navrhli k hlasování celkem pět usnesení. Podporu ale nakonec získal jen návrh senátora ODS Jiřího Oberfalzera. Součástí usnesení je také doporučení senátním výborům uspořádat v Senátu veřejné slyšení o strategii při podobných akcích, jako je například technoparty. S přijatým usnesením byl spokojen senátor Martin Mejstřík zvolený za Cestu změny. "Hodně si slibuji od veřejného slyšení, kde zhodnotíme zprávu ministra Bublana a budeme řešit, jak se s touto subkulturou vyrovnat," řekl Mejstřík. Strategie zásahů proti podobným akcím by podle něj však měla zůstat v rámci stávajících zákonů. Za dobrý signál považuje usnesení předseda Senátu Přemysl Sobotka. "Ve veřejném slyšení bychom se měli samozřejmě dohodnout, jak zacházet z pozice represe, tedy policie," řekl Sobotka.

"Měly by být přijaty razantní kroky, které by tyto akce regulovaly," řekl senátor Josef Kalbač (KDU-ČSL). Festivaly typu CzechTek by podle něj měly být řádně nahlášeny, organizovány a měly by splňovat všechny hygienické normy. V senátní debatě o policejním zásahu vystoupilo 29 senátorů, a to s převážně kritickým názorem. Policejní zákrok hájil ministr vnitra František Bublan. Znovu také popřel, že za zásahem byla jeho nebo premiérova politická objednávka. Připustil individuální selhání jednotlivých policistů, chce je vyšetřit, případně z nich vyvodit důsledky.

Zásah policie proti účastníkům CzechTeku si vyžádal desítky zraněných na straně technařů i policistů a vyvolal vlnu protestů. Největší demonstrace se konaly před ministerstvem vnitra na pražské Letné. Případ rozdělil i politickou scénu, postup policistů kritizují zejména ODS, prezident Václav Klaus, ale i někteří koaliční politici.