Zprávy | Z archivu rubriky


Vzniku rakoviny děložního čípku u žen by v brzké době mohlo zabránit očkování. Dvě preventivní očkovací látky nyní testují i odborníci v Česku. Podle Vladimíra Vonky z Ústavu hematologie a krevní transfuze jsou vakcíny schopny ochránit ženy před nádorem děložního čípku téměř stoprocentně. Česko patří v Evropě k zemím s největším výskytem rakoviny děložního čípku. Ročně jí onemocní asi tisícovka žen. Výskyt choroby v ČR je tak asi čtyřikrát vyšší než ve Skandinávii. Stovky pacientek na tento nádor ročně zemřou. Do studií v Česku se zapojilo 1400 žen. Klinické zkoušky vakcín by mohly skončit v polovině příštího roku. Po jejich zvládnutí by se vakcíny mohly začít vyrábět a prodávat. Nádory děložního čípku způsobují viry. Ve světě se nyní testují dvě očkovací látky, které by měly před vznikem onemocnění ochránit. Vonka se přiklání k tomu, aby očkování podstoupily dívky ve věku 12 či 13 let. Mohlo by se to týkat asi 40.000 děvčat. Vyžádalo by si zhruba 400 milionů korun. Čeští vědci testují i několik dalších preparátů na léčbu rakoviny. Jeden z nejnadějnějších objevili pracovníci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd Blanka Říhová, kde se přípravek zkouší, uvedla, že testovaná látka dokáže stoprocentně vyléčit nádor u pokusných zvířat. Laboratorní verzi preparátu se nyní snaží do výrobní podoby převést česká farmaceutická společnost. Podle jejího zástupce by měla být schopna v prvním čtvrtletí příštího roku připravovat kilogramová množství látky. Poté by mohly začít klinické testy, které potrvají zhruba devět let. Pacienti by tak nový lék, pokud se potvrdí jeho účinnost, mohli začít užívat kolem roku 2013.

Prezident Václav Klaus znovu požádal vládu, aby mu vysvětlila "formu, zadání, organizaci a provedení" policejního zásahu na technoparty CzechTek 2005 na Tachovsku. Nic z toho nepovažuje za adekvátní. O vysvětlení žádal kabinet už minulé pondělí. "Uplynul týden, a já vysvětlení tohoto typu nadále postrádám," napsal Klaus v dopise adresovaném vládě, který na Pražském hradě předal ministru vnitra Františku Bublanovi. Bublan po setkání oznámil, že vláda se bude postupem policie proti vyznavačům technohudby zabývat příští týden, na svém prvním zasedání po dovolené. "Diskutovali jsme o otázkách ústavnosti a ochraně veřejného pořádku. Já mám na to zase možná trošku jiný názor, protože v tomto ohledu hájím postupy policie," popsal ministr vnitra asi půlhodinový rozhovor s Klausem. Prezident zdůraznil, že jeho úkolem není zabývat se detaily zásahu ani jednotlivými excesy. "Mně nepřísluší, abych studoval mapy a diskutoval, zda cesta vede přes ten či onen pozemek, zda ten či onen policista překročil svou pravomoc. Na to jsou jiné orgány, kdybych se do toho pletl, to by bylo špatné," prohlásil. Uvedl rovněž, že problém by se neměl zúžit ani na debatu o případné užitečnosti či neužitečnosti "subkultury technařů v naší cynické době". Narážel tak na vyjádření svého předchůdce Václava Havla, který policejní akci rovněž kritizoval a technařů se zastal. Zásadní problém vidí Klaus v tom, zda byl k tak tvrdému chování policie proti účastníkům technoparty důvod. "Neviděl jsem takový zásadní útok na celou naši zemi, na její ústavní pořádek, na její politický systém, její veřejný pořádek, aby vynucoval takový zásah," řekl prezident.

Soudkyně Vrchního soudu v Praze Jitka Horová je evidována jako spolupracovnice bývalé komunistické Státní bezpečnosti. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr spravedlnosti Pavel Němec. Horová však podle něj popírá, že s StB spolupracovala, a chystá se podat žalobu na ministerstvo vnitra, které jí pozitivní lustrační osvědčení vydalo. Němec uvedl, že soudkyni minulý týden dočasně zbavil výkonu funkce a předseda pražského vrchního soudu na ni podal kárnou žalobu. Kvůli pozitivní lustraci nařídil ministr kontrolu personálních spisů asi 60 dalších soudců. Zákon o soudcích stanovuje, že pro jmenování do funkce musí soudce, kromě dalších podkladů, předložit také potvrzení ministerstva, že není evidován v seznamech spolupracovníků bývalé StB ve vybraných kategoriích. Podle Němce má celý případ původ v roce 1992, kdy bylo do justice přijato asi 134 takzvaných arbitrážních čekatelů. K jejich jmenování za soudce tehdy stačilo pouhé čestné prohlášení, že splňují podmínky zákona. Po mnoha letech přišla na Vrchní soud v Praze stížnost, že soudkyně je pod jménem Kavalírová (jak se Horová jmenovala za svobodna) vedena jako spolupracovnice StB. Vedení soudu poté požádalo Horovou o předložení lustračního osvědčení, a tak vyšla věc najevo. Němec nechtěl komentovat, zda by informace o evidenci Horové v seznamech StB mohla vést ke zpochybnění rozsudků, které soudkyně již vynesla.