Zprávy | Z archivu rubriky


Dva lékaři z pražské nemocnice Bulovka nenesou vinu za trvalé poškození mozku malého chlapce při operaci břicha. Pravomocně o tom v odvolacím jednání rozhodl pražský městský soud. Podle verdiktu primář dětské chirurgie Vlastimil Chromčák a anesteziolog Ladislav Kovařík nejsou odpovědni za trvalé zdravotní postižení malého Martina, kterého jako tříletého v roce 2000 operovali. Dítě krátce po operaci utrpělo otok mozku. "Je mi to líto a všechno je to neštěstí, ale nestalo se mou vinou. Přesto musím říct, že to trvá pátý rok a denně si na to vzpomenu. Opravdu je to velmi nepříjemné," řekl chirurg Chromčák krátce po osvobozujícím rozsudku.

Tříletý Martin byl v roce 2000 na Bulovku přivezen z Brandýsa nad Labem kvůli střevní neprůchodnosti. Chromčák se rozhodl chlapce operovat laparoskopicky. Kovařík se staral o narkózu. Při zákroku došlo ke krátké zástavě srdce a lékaři museli chlapce resuscitovat. Po operaci byl přeložen na jednotku intenzivní péče, kde se jeho strav zhoršil a lékaři ho nechali převézt na specializované pracoviště do Krče. Nyní osmiletý chlapec má v důsledku otoku poškozený mozek a není schopen navázat kontakt s okolím, trpí takzvaným apalickým syndromem. Nemůže pohybovat končetinami, ani neudrží hlavu. Jediné, co zvládne, je žvýkání.

Podle obžaloby jeho stav zavinili Chromčák, který chlapce operoval bez předchozího vyšetření, a Kovařík, který ani po několikaminutové zástavě srdce nenaordinoval potřebné úkony. S tímto názorem však již v březnu nesouhlasil Obvodní soud pro Prahu 8, který se přiklonil na stranu lékařů. Stejný názor zastává i odvolací senát. Obvodní soud v březnu konstatoval, že událost se sice stala, ale není trestným činem. Podle jeho verdiktu se neprokázalo, že trvalé poškození zdraví způsobilo dítěti chování obžalovaných. Není totiž jasné, co vlastně bylo příčinou otoku mozku a následného trvalého poškození chlapcova zdraví. Jako nejpravděpodobnější se podle znalců i obou soudů jeví předčasné odpojení dítěte od dýchacích přístrojů, kterého se však ani jeden z obviněných lékařů nezúčastnil, ani je nenařídil. "Klíčové jsou závěry znalců z oboru anestezie. Podle nich nelze zjistit pochybení obžalovaných lékařů, které by bylo příčinou závažného stavu dítěte," uvedl předseda odvolacího senátu Alexander Sotolář. Podle něj tento případ svědčí o nedokonalém stavu českého zdravotnictví. "Dítě má viditelné potíže, přesto je posláno domů a později kvůli nedostatku místa odesláno do jiného zařízení. Je to, bohužel, smutná realita," podotkl soudce. Již loni jiný soud v civilním řízení rozhodl, že nemocnice na Bulovce má zaplatit chlapcově rodině deset milionů korun jako odškodné. Je to dosud nejvyšší odškodné, jaké český soud v takovém případě přiznal. Nemocnice se odvolala, odvolací senát čekal na konečné rozhodnutí v trestním řízení.

Europoslanec Jan Zahradil by byl ochoten vést pražskou kandidátku ODS ve sněmovních volbách příští rok. Zahradil řekl, že je to jedna z možností pro případ, že by se šéf strany Mirek Topolánek nakonec rozhodl kandidovat někde jinde než v metropoli. "Pokud to bude přání Prahy (pražské organizace ODS), tak jsem ochoten se tímto způsobem toho účastnit," uvedl europoslanec. Podle šéfa pražských občanských demokratů Jana Bürgermeistra debata o volebním lídrovi teprve začíná, skončí do 10. září. Bürgermeister řekl, že se Zahradilem na toto téma ještě nemluvil. Zahradil si stále myslí, že by bylo dobré, aby Topolánek vedl právě kandidátku v hlavním městě. "Mám pocit, že předseda ODS by měl kandidovat v Praze, což je logické, je to prostě taková naše bašta," řekl. Připomněl, že místopředseda ODS Pavel Bém se již rozhodl obhajovat křeslo pražského primátora a do sněmovny kandidovat nehodlá.

Kdyby byl Zahradil zvolen do českého parlamentu, musel by se vzdát místa v tom evropském. Stínový ministr zahraničí za ODS podotkl, že to by musel udělat i v případě, kdyby se po volbách stal členem vlády. "I toto je neslučitelné, funkce člena vlády s funkcí poslance Evropského parlamentu, takže v tom já žádný problém nevidím," dodal. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) bude podle dřívějších informací médií kandidovat zřejmě v Ústeckém kraji. Vedení pražské ČSSD už debatovalo o možnosti, že by kandidátku v metropoli vedl vicepremiér, nestraník Martin Jahn. Objevilo se i jméno ministryně školství Petry Buzkové, rozhodnuto není.

Policejní prezident Jiří Kolář, který má 15. srpna skončit ve své funkci, se zřejmě bude ucházet o místo policejního styčného důstojníka na českém zastupitelském úřadu na Slovensku. "Pan policejní prezident hodlá projevit zájem o tuto funkci," řekla Hana Švecová z tiskového odboru policejního prezidia. Zda se již přihlásil do výběrového řízení, zatím ale není jisté. V této funkci by ho rád viděl ministr vnitra František Bublan. Výběrové řízení již bylo vypsáno a konečný termín pro odevzdání přihlášek je 15. srpen. Předpokládaným datem nástupu do funkce je pak 1. leden příštího roku. Kolik lidí se do řízení přihlásilo, policejní prezidium zatím nechtělo sdělit. "Číslo upřesníme po 15. srpnu," uvedla Švecová.

Styční důstojníci pracují na zastupitelském úřadu České republiky a jsou členy diplomatického sboru. Protože však zůstávají zaměstnanci policie, je jim diplomatická hodnost pouze propůjčena. Česko má takové zastoupení zatím jen ve třech zemích, v Rusku, na Ukrajině a na Slovensku. Pracovní náplň policejního atašé je velmi obsáhlá. Hlavním úkolem je zajišťovat policejní spolupráci mezi oběma dotčenými zeměmi. Snaží se navázat kontakty především s útvary, které bojují s organizovaným zločinem, obchodem s drogami, závažnou hospodářskou trestnou činností, praním špinavých peněz, korupcí, a financováním terorismu. V případě společných policejních akcí koordinuje policejní útvary. Na starosti má také vydávání osob hledaných v ČR a zadržených na území Slovenska. Vedení české policie předává zprávy o bezpečnostní situaci a vývoji kriminality v zemi, kde pracuje. Policejním atašé na Slovensku je nyní Mikuláš Tomin, dřívější šéf Inspekce ministra vnitra. Z funkce odchází kvůli svému věku.

Agentura Factum Invenio se rozhodla nezveřejnit výsledky stranických preferencí, které ukazovaly rozložení voličské přízně na přelomu července a srpna. Důvodem je politizace policejního zákroku proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 na Tachovsku. Agentura oznámila, že případ vyvolal ve společnosti velmi nestandardní situaci, která není vhodná pro kvalifikovanou analýzu stranických preferencí a hlavně pro stanovení volební prognózy. Jiří Šebor ze společnosti Factum Invenio řekl, že k takovému kroku sáhla agentura vůbec poprvé. Další pravidelný výzkum stranických a voličských preferencí uskuteční společnost v září. Pokud se ukáže, že změny zaznamenané na přelomu prázdnin odrážejí reálné změny chování českých voličů, zveřejní Factum Invenio údaje za toto období společně se zářijovými výsledky.

Další agentury zjišťující postavení politických stran ve veřejnosti - STEM a Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) - zveřejní stranické preference v září, jak měly dlouhodobě v plánu. Žádné změny kvůli dopadům CzechTeku podle dnešních vyjádření neplánují. Analytici Factum Invenio uvedli, že názory respondentů získané z doby ovlivněné technoparty signalizují, že ve veřejném mínění mohly vzniknout krátkodobé odchylky od základních trendů. "Zveřejnění volební prognózy založené na datech získaných za takto nestandardních podmínek by mohlo uvést uživatele těchto informací v omyl. Z uvedených důvodů se firma Factum Invenio rozhodla nezveřejnit výsledky tohoto šetření," uvedla agentura.

Nedávné bleskové průzkumy ukázaly, že CzechTek zahýbal veřejným míněním a rozdělil společnost na odpůrce a kritiky policejního zásahu. Například z průzkumu společnosti SC&C pro Mladou frontu Dnes vyplývá, že premiér Jiří Paroubek kvůli svým názorům na CzechTek ztrácí popularitu. Premiérovi důvěřuje 30 procent lidí, kvůli policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty si pohoršil u třetiny dotázaných. Polovina lidí názor na Paroubka nezměnila, uvedl list. Podle bleskového průzkumu STEM, který ve středu zveřejnil deník Právo, rozdělily události kolem CzechTeku českou veřejnost na dva stejně velké tábory. Postup policie považuje za neodůvodněný 50,3 procenta Čechů, zbylých 49,7 procenta oslovených má názor opačný. Policejní zásah rozdělil i politickou scénu. Ke kritikům akce se přidal prezident Václav Klaus, jeho předchůdce Václav Havel, opoziční ODS, někteří vládní politici či obhájci lidských práv, zákrok hájí Paroubek a ministr vnitra František Bublan. Sedmadvacet starostů a místostarostů z Tachovska vyzvalo vládu ke změně příslušných zákonů. V petici vyjádřili přesvědčení, že nebylo možné nečinně přihlížet nezákonnému chování účastníků technoparty a že policie má povinnost pomoci samosprávě, pokud o to požádá.