Zprávy | Z archivu rubriky


Jedním z členů Ústředního výkonného výboru ČSSD je i bývalý elitní komunistický rozvědčík. Podle zjištění Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu se Marian Kuš před rokem 1989 infiltroval do církevního prostředí v Česku a Polsku a rozvědka počítala dokonce i s jeho vysazením ve Vatikánu. Kuš již dříve Českému rozhlasu řekl, že nikdy s nedemokratickou tajnou policií nespolupracoval. Jeho tvrzení ale definitivně zpochybnily důkazy z archivu ministerstva vnitra v Pardubicích. Kuš prý začal s rozvědkou spolupracovat v březnu 1986. Jeho svazek podle Radiožurnálu čítá za dva roky práce přes 500 stran.

Kuš se infiltroval do církevního prostředí na severu Moravy a v Polsku a podařilo se mu mimo jiné navázat úzký kontakt s bývalým kardinálem a biskupem v Katowicích Herbertem Bednorzem. Rozvědka Kušovi uměle vytvářela obraz režimu nepřátelského studenta, který mu měl pomoci projít složitým sítem výběru studentů elitního katolického semináře v Římě. Ve spise je také uvedeno, že Kuš svým řídícím důstojníkům navrhoval, že by mohl být do Itálie vyslán ne jako pouhý spolupracovník, ale už jako kádrový důstojník ministerstva vnitra. Protože se však nástup do katolického semináře oddaloval a Kušova příprava na studium v Římě začala polevovat, v roce 1988 už řídící důstojníci do hlášení uvedli, že vyslání do Říma nevidí jako příliš reálné. Rozvědka s ním ukončila spolupráci v srpnu 1988.

Kušův problém vyšel najevo, když své straně předložil negativní lustrační osvědčení. Ministerstvo vnitra, které mu ale vydalo pozitivní osvědčení, na něho podalo trestní oznámení. Obvinění později zrušili, protože dospěli k závěru, že zfalšoval jen kopii osvědčení, a ne ověřenou listinu, uvedl Radiožurnál. Kuš byl také místostarostou Českého Těšína na Karvinsku, na funkci ale letos v květnu rezignoval.

Bývalý kostel svatého Michala poblíž Staroměstského náměstí v Praze 1 mění vlastníka. Národní knihovna prodala památkově chráněnou budovu nájemci, který tam dříve provozoval rozporný a komerčně neúspěšný pořad s historickou tematikou. Knihovna získá 46 milionů korun, které použije na opravy Klementina, uvedla knihovna na internetových stránkách.

Prodej kostela knihovna navrhla po rozboru několika možností, mezi které patřilo ukončení nájemní smlouvy a naopak její dodržení. Budovu získal nájemce v roce 1994. Smlouva měla skončit v roce 2029. Firma se v ní zavázala památku opravit. Pokud by knihovna od smlouvy odstoupila, stát by musel uhradit nájemci investici do oprav téměř 300 milionů korun, uvedl ředitel knihovny Vlastimil Ježek. Podle úředního odhadu přitom má bývalý kostel po rekonstrukci hodnotu zhruba 180 milionů korun, dodal. Vhodná se prý nejevila ani možnost ponechat nájemní smlouvu v platnosti. "Pro areál Klementina potřebujeme peníze hned a ne až za čtvrt století," podotkl Ježek. Ministerstvo kultury návrh na prodej památky minulý měsíc schválilo. Nájemce nabídl za budovu 42 milionů korun, po jednání byla cena o čtyři miliony zvýšena. "Když připočítáme to, co už zaplatil na nájemném, dojdeme k celkové částce 74 milionů korun," poznamenal Ježek. Výnos z prodeje budovy knihovna použije na dokončení oprav střech Klementina a na rekonstrukci jeho traktu do Karlovy ulice, který je kvůli havarijnímu stavu několik let uzavřen.

Ve smlouvě o prodeji bývalého kostela nejsou podle Ježka žádné podmínky, které by omezovaly jeho využití. Po stavební stránce chrání budovu zákony, řekl ČTK ředitel. Nedomnívá se, že by se firma vrátila k provozování podobného typu programu, který měl řadu kritiků. Podle Ježka se naposledy uvažovalo o galerii moderního umění. "Zda plány trvají, netuším," dodal Ježek.

Původně gotický kostel je poprvé zmiňován v roce 1311. Je památným místem husitského hnutí; kázali v něm Jan Hus i Jakoubek ze Stříbra. Kolem poloviny 18. století byl kostel přestavěn, císař Josef II. jej v roce 1786 zrušil. Kostel byl odsvěcen a dvě století sloužil jako sklad. Další budoucnost památky byla údajně jedním z důvodů, proč ministerstvo kultury loni odvolalo tehdejšího ředitele knihovny Vojtěcha Balíka. Ministerstvo ho pověřilo, aby připravil dražbu, Balík byl proti prodeji. Ministerstvo však možnou souvislost Balíkova odvolání s odlišnými názory na osud kostela tehdy popřelo. Ježek požádal ministerstvo o souhlas s prodejem kostela letos v dubnu. Knihovna budovu přednostně nabídla státním úřadům, žádný z nich neměl zájem.

V případu technoparty CzechTek 2005 nepadla další obvinění, zatím je stíháno osm lidí. Jedním z nich je i organizátor Václav Šroub, který čelí obvinění z poškozování cizí věci. Nic nového není ani ohledně případného porušení zákona ze strany policistů. Vyplývá to z informací, které poskytli ČTK státní zástupci a sám Šroub.

Tachovské státní zastupitelství vydalo celkem osm usnesení o zahájení stíhání, v dalších osmi případech vede ještě vyšetřování. Státní zástupce Milan Pozel v pondělí ČTK řekl, že zatím nemá oficiálně potvrzeno, že Šroub zahájení trestního stíhání převzal. Aby to mohl s určitostí říci, musí nejprve dostat od policie kopii doručenky. Tu dosud nemá. "Materiál je rozsáhlý, žádné předběžné závěry dělat nebudeme," řekla ČTK státní zástupkyně Antonie Zelená, která prošetřuje policejní zákrok. Podle ní bude vyšetřování trvat několik týdnů, možná i měsíců.

Šroub si od firmy Italinvest pronajal na Tachovsku na přelomu července a srpna pozemek, na němž se měla konat technoparty. Policie ji 30. července násilím ukončila. Zásah hájila tím, že účastníci poškodili i přilehlé pozemky. Policejní těžkooděnci technaře rozehnali za pomoci slzného plynu a vodních děl. Zásah si vyžádal desítky zraněných na obou stranách. Postup policie u obce Mlýnec na Tachovsku už odsoudil Senát jako nepřiměřeně tvrdý, ve středu se jím bude zabývat vláda.

Po zesnulém Pavlu Dostálovi povede ministerstvo kultury herec a ředitel filmového festivalu ve Zlíně Vítězslav Jandák. Premiér Jiří Paroubek se v pondělí rozhodl, že ho navrhne prezidentovi Václavu Klausovi ke jmenování. Novinářům řekl, že prezident by mohl Jandáka jmenovat ve středu odpoledne. Téhož dne večer by se už nový ministr kultury měl zúčastnit zasedání kabinetu. Od nového ministra premiér mimo jiné očekává, že naváže dialog s církvemi. Připomněl také, že sněmovna se zabývá zákonem o kinematografii. Na dotaz, co říká tomu, že Jandák byl pražským zastupitelem za ODS, premiér uvedl, že Jandáka znal velmi dobře v době, kdy byl zastupitelem za Republikánskou unii, možná byl podle něj chvíli i v ODS. "Já bych to nazval jako dětskou nemoc pravičáctví a myslím, že pro svůj názor jsem získal naprostou většinu členů předsednictva sociální demokracie," uvedl předseda vlády.

Jandák, který byl počátkem 90. let členem pražského zastupitelstva a později radním, uvedl v sobotním Právu, že by chtěl za necelý rok dotáhnout to, co Dostál zahájil. Zmínil se o zákonu o kinematografii či novém systému rozdělování grantů. Chtěl by hledat alternativní zdroje pro ochranu památek a začít dialog s církvemi, kde měl podle Jandáka Dostál "malinko blok". V tiskové zprávě, kterou zaslala ČTK mluvčí vlády Lucie Orgoníková, se uvádí, že Jandák "má řadu přátel v uměleckých kruzích po celém světě, patří mezi ně i slavný hollywoodský herec Michael York, který osobně navštívil letošní zlínský festival".

Projednávání zákonů, jež zamítl nebo s pozměňovacími návrhy vrátil Senát, a první čtení nových předloh má být náplní mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, která začne v úterý. Nelze vyloučit, že se bude věnovat i aktuálním tématům, hlavně červencovému policejnímu zásahu proti technoparty CzechTek 2005 na Tachovsku. Schůze by měla trvat dva až tři dny, možná potrvá až do pátku.

Poslanci kvůli schůzi přeruší po více než šesti týdnech parlamentní prázdniny. Schůzi ale plánovali dlouhodobě od začátku léta. S její myšlenkou přišel premiér Jiří Paroubek. Vláda do prázdnin nestihla předložit všechny zákony, které chtěla. Když je sněmovna začne posuzovat nyní, ne až po prázdninách, zvýší šance na to, že je parlament projedná a prezident podepíše do konce roku a začnou platit co nejdříve.

Schůze začne v úterý odpoledne. V jejím úvodu má složit slib nová poslankyně Jana Hamplová, která nahradí zesnulého poslance ČSSD a ministra kultury Pavla Dostála. I když měla v minulosti s ČSSD spory a stranu opustila, deklarovala, že vstoupí do klubu poslanců sociální demokracie a bude podporovat vládu. Po jejím slibu by sněmovna měla schválit program jednání. Hned při tom se dají předpokládat první spory. Někteří poslanci, hlavně z ODS, možná budou požadovat rozšíření pořadu jednání o debatu o zásahu policie proti CzechTek 2005. Zásah má být i předmětem čtvrtečních interpelací premiéra Jiřího Paroubka a ministrů, zejména ministra vnitra Františka Bublana. Zásah rozdělil politiky i veřejnost. Část politiků volá po vytvoření parlamentní vyšetřovací komise. Úterní schvalování programu schůze může naznačit, jakou mají tyto úvahy šanci.

Podle návrhu programu by se poslanci měli v úterý věnovat předlohám, které zamítl nebo vrátil Senát. Mezi prvními by na řadu mohly přijít protikuřácký zákon a předloha, která by vyšetřovatelům a soudcům umožnila v boji proti zločinu využívat korunní svědky. Nelze vyloučit, že předlohy zamítnuté a vrácené Senátem sice dolní komora začne projednávat, ale hlasování o nich odloží na září. To by se mohlo stát tehdy, kdyby kvůli prázdninám přišlo málo poslanců, hlavně zastánců schvalovaných předloh. Po projednání více než desítky zamítnutých a vrácených zákonů má přijít na řadu první čtení dvacítky nových vládních předloh. Budou mezi nimi například návrhy zákonů o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, o střetu zájmů a o životním a existenčním minimu. Na programu bude i návrh daňových úlev a zákon, který umožňuje vybírat mýtné na dálnicích.