Zprávy | Z archivu rubriky

Katarský princ Hámid bin Abdal Sání, který byl nepravomocně odsouzen za sex s nezletilými dívkami na dva a půl roku do vězení, má šanci, že Nejvyšší soud v pondělí vyhoví jeho žádosti o předání případu do Kataru. Již druhý soudce Nejvyššího soudu veřejně podpořil stanovisko ministerstva spravedlnosti, že rozhodnutí ministra Pavla Němce (US-DEU) předat věc katarským úřadům bylo v souladu se zákonem. "Souhlasíme s právním názorem, podle něhož současný právní řád umožňuje ministru spravedlnosti...předat po podání obžaloby trestní věc do ciziny," napsali místopředseda Nejvyššího soudu pro trestní řízení Pavel Kučera s kolegou Milanem Richtrem v červnovém vydání odborného časopisu Trestní právo. Dodali však, že jde o jejich osobní názor a pokud se případem bude Nejvyšší soud v budoucnu zabývat, nebudou o věci rozhodovat. Již dříve podobný názor vyslovil další soudce Nejvyššího soudu a autor trestních zákonů Pavel Šámal: "Zákonem je ministerstvu dána pravomoc předat trestní řízení jinému státu. Tento úkon je možné učinit přímo na základě rozhodnutí ministra. K rozhodnutí ministr žádný návrh ani předběžný souhlas jiného orgánu nepotřebuje."

Zhruba pětadvacet členů strany Národní sjednocení a Republikánů Miroslava Sládka v sobotu u sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze uctilo památku obětí okupace Československa v srpnu 1968. Pravicoví extremisté ve svých projevech vesměs ocenili odvahu lidí, kteří se při tehdejších srpnových událostech postavili okupačním vojskům na odpor. "Věříme, že tyto oběti nebyly marné. Velmi si jich vážíme," prohlásil předseda Národního sjednocení František Červenka. Člen strany a aktivní účastník srpnových událostí Ladislav Malý pak poznamenal, že okupantům se v roce 1968 podařilo zlomit vůli a touhu národa po svobodě.

Mimoparlamentní strana Národní sjednocení (NSJ) v sobotu vystoupila z takzvaného projektu Národní síly, tedy sdružení čtyř extrémně pravicových stran. Národnímu sjednocení vadilo, že zbylé tři nacionalistické strany údajně vytvořily neoficiální tichou alianci, která nebrala ohled právě na názory NSJ. Strany chtěly společně kandidovat v parlamentních volbách v roce 2006. ČTK o tom informoval předseda strany František Červenka.

Projekt Národní síly tvořilo původně pět stran, a to Národní strana, České hnutí za národní jednotu, Národní sjednocení, Dělnická strana a Republikáni Miroslava Sládka. Dělnická strana ale z projektu koncem května vystoupila. Vadilo jí, že se v projektu aktivně angažuje také bývalý předseda parlamentních republikánů Miroslav Sládek. Sládek je nyní předsedou Republikánů Miroslava Sládka. Podle Dělnické strany Sládkova účast v projektu dopředu devalvuje jakoukoli snahu o získání voličské podpory v řadách veřejnosti.

Kosovo a Bosna a Hercegovina musí patřit mezi priority zahraniční politiky Evropské unie, shodli se v rakouském Bregenzu ministři obrany České republiky, Rakouska a Slovinska. Podle českého ministra Karla Kühnla je třeba se zaměřit nejen na vojenskou přítomnost v Kosovu, ale i na civilní rozvoj této provincie. Kosovo je nyní mezi stěžejními body evropské zahraniční politiky, řekl Kühnl podle agentury APA. Důležitý je podle něj i civilní rozvoj Kosova, protože pokud se životní situace tamních obyvatel nezlepší, nelze dosáhnout trvalé stability. Balkán za prioritu evropské politiky považuje i rakouský ministr Günter Platter a jeho slovinský kolega Karl Erjavec. Česká republika 31. července na jeden rok oficiálně převzala vojenské velení ve střední části Kosova. Kromě dosavadního monitorování situace podél hranice se Srbskem tak budou čeští vojáci v misi KFOR dohlížet také na práci půldruhého tisíce svých kolegů z dalších pěti evropských zemí. Kühnl v pátek rovněž opatrně kritizoval rychlost, s jakou se pracuje na vytvoření společné česko-rakousko-německé bojové skupiny pro síly rychlé reakce Evropské unie. Podle ministra je vybudování jednotky stále pouze v rovině plánů.

Českoslovenští letci, kteří za druhé světové války sloužili v britském královském letectvu (RAF), se v pátek sešli v Jindřichově Hradci. Zhruba dvě desítky pilotů s rodinami a vdovy po padlých letcích se zúčastnily 12. ročníku setkání, které připravil místní Klub historie letectví spolu s městem, muzeem a armádou. ČTK to řekl předseda Klubu historie letectví Vladislav Burian. Setkání připomnělo 61. výročí letecké bitvy nad Jindřichohradeckem z 24. srpna 1944. Bitva se strhla mezi silami USA a německou Luftwaffe při návratu 15. americké letecké armády z útoku na chemickou rafinerii v Pardubicích a Kolíně a letiště Luftwaffe v Pardubicích. Při napadení amerických letounů byly sestřeleny čtyři bombardéry a zahynulo 13 amerických letců. Při následném protiútoku bylo sestřeleno přibližně 15 německých stíhaček. "V této bitvě byl u Číměře sestřelen americký bombardér. Jeho osádku připomínají pamětní desky v Číměři a na hřbitově sv. Ondřeje u Strmilova," uvedla Blanka Vaňková z Muzea Jindřichohradecka.

V krvavé bojiště závěru druhé světové války se v sobotu změnil prostor kolem pevnosti Cihelna u Králík na Ústeckoorlicku. Boj mezi jednotkami československé a sovětské armády a německým wehrmachtem sledovalo přes 11.000 nadšených diváků. Více než 300 dobově vystrojených členů klubů vojenské historie a české armády předvedlo, jak to zřejmě vypadalo při ostravské osvobozovací operaci na jaře 1945. Do bitvy pořádané v rámci akce Cihelna 2005 se zapojila i těžká vojenská technika. V akci byl legendární sovětský tank T- 34 i jeho německý protějšek Pzkpfw IV. Ze vzduchu boje jistil letoun sovětské výroby Jak-11. Velmi zdařilé byly zejména pyrotechnické výbuchy, které celé bojiště pokryly dýmem. "Jezdíme sem každý rok. Bojové ukázky jsou stále dokonalejší," řekl ČTK Michal Vrána, který do Králík přijel se dvěma syny z Hradce Králové.

Olomoucký kraj poskytne dotaci třem obcím na Olomoucku, které postihla na jaře komáří kalamita. Rozdělí mezi ně téměř 225.000 korun. Dotace pokryje náklady, které obce vynaložily na řešení mimořádné situace, řekl ČTK náměstek hetmana Pavel Horák. Komáří kalamita postihla koncem května město Litovel a obce Náklo a Střeň. Radnice si musely najmout firmy, které se zabývají likvidací hmyzu, což zatížilo jejich rozpočty, uvedl Horák. Nejvyšší dotaci obdrží podle něj Litovel, které kraj poskytne 194.000 korun. Obci Střeň kraj poukáže 25.000 korun, Náklo obdrží zhruba 5600 korun. Komáří kalamita propukla v oblastech lužních lesů na Olomoucku, ve kterých bylo po jarních záplavách hodně vody. Komáři proto měli vhodné podmínky pro rozmnožování.

Odbojáři z první a druhé světové války a pozůstalí by v budoucnu mohli dostávat k důchodu minimálně 200 korun měsíčně. Má to umožnit návrh zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa, který přijala Poslanecká sněmovna. Platit začne, až ho podepíše i prezident Václav Klaus. Sněmovna se při schvalování předlohy ztotožnila s pozměňovacími návrhy Senátu. "O zákon jsme čtyři roky intenzivně bojovali a jeho schválení považujeme za velký úspěch. Vzhledem k tomu, že nám každý rok umírá 2500 členů, je to alespoň pro ten zbytek příjemné ocenění," řekla tisková mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu Šárka Helmichová. Dodala, že nejvíc si svaz cení toho, že norma pamatuje i na vdovy. "Není to omezeno rokem 1945 ani rokem 1951. Většina bojovníků, kteří byli často velmi nemocní, se totiž ženila až po válce. Je to výpomoc jejich ženám a to opravdu oceňujeme," vysvětlila Helmichová.

Zákon má zavést příplatek k důchodu pro odbojáře ve výši 50 korun měsíčně za každý měsíc v odboji, což by například za dobu druhé světové války představovalo 3450 korun. Vdovy a vdovci po nich by měli dostávat příplatek v poloviční výši, sirotci pak příplatek ve výši dvou třetin uvedené sumy, což by bylo podle návrhu zákona 20 korun za každý měsíc alespoň jednoho z jejich rodičů v odboji. Podle senátorů by minimální slušná výše tohoto příspěvku měla představovat nejméně 200 korun. Lidé by měli mít nárok na příplatek za každý měsíc strávený v koncentračním či internačním táboře a za boj se zbraní v ruce za vznik Československa nebo proti nacistické diktatuře. Pokud by se do odboje během druhé světové války zapojili na dobu kratší než tři měsíce, dostali by jednorázově 30.000 korun. Nyní mají jednorázovou částku dostat jen lidé, kteří v druhém odboji působili déle než tři měsíce. Zákon má také zavést zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 2500 korun měsíčně pro lidi, kteří byli pronásledováni komunistickým režimem a bojovali proti němu. Příspěvek má být kompenzací za to, že tito lidé ne vždy mohou využívat bezplatné telefonování, vnitrostátní veřejnou dopravu a další výhody. Nárok na částku v poloviční výši by měli i vdovy a vdovci. Příspěvek mají dostávat lidé, kteří byli vězněni za svůj odpor vůči komunistickému režimu nebo byli v táborech nucených prací. Nárok na něj budou mít i ti, kteří se účastnili povstání proti nacistickému režimu v květnu 1945.

Zákonodárci budou zřejmě i nadále moci bezplatně využívat veřejnou hromadnou dopravu. Rozhodla o tom sněmovna, když neschválila doporučení Senátu. V novele zákona si již dříve poslanci odmítli zrušit také bezplatné vnitrostátní letenky a snížit diety při zahraničních cestách. Omezili jen cestovní náhrady některým funkcionářů. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Senátoři navrhovali, aby zákonodárci přišli o bezplatnou veřejnou hromadnou dopravu. Zároveň si však o 15 procent navrhli zvednout náhrady na dopravu. Proti senátní verzi se dnes ve sněmovně postavila většina poslanců. Ze 172 přítomných hlasovalo pro senátní verzi 42 poslanců ODS. Ostatní se hlasování zdrželi, případně hlasovali proti. Přijata tak byla pouze podoba zákona, která sněmovnu opustila 24. června. Původní návrh na omezení náhrad zákonodárců byl přitom mnohem širší. Již koncem loňského roku s ním přišel předseda lidovců Miroslav Kalousek. Navrhoval zrušit zákonodárcům bezplatné vnitrostátní letenky a snížit diety při zahraničních cestách. Sněmovna ale v novele nakonec schválila pouze omezení cestovních náhrad pro parlamentní funkcionáře, kteří využívají služební automobil s kartou na benzin a současně berou cestovní náhrady.

Sněmovna přehlasovala Senát a znovu schválila takzvaný protikuřácký zákon. Kritici ale soudí, že norma toho mnoho neřeší a v některých oblastech dnešní omezení naopak spíš zmírňuje. Kouření v restauracích návrh zákona nezakazuje a povoluje například prodej desetistupňového piva při sportovních akcích. Předlohu nyní posoudí ještě prezident. "Tento zákon situaci nezlepšuje, ale zhoršuje," řekl ve sněmovně místopředseda zdravotního výboru dolní komory Josef Janeček (KDU-ČSL). Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) se ale za normu přimluvila. Jde podle ní o kompromis a těžko lze očekávat, že bude vyhovovat všem. Pro zákon zvedlo ruku 102 ze 183 přítomných poslanců, k přehlasování senátního veta je přitom nutných aspoň 101 hlasů. Ve sněmovně norma uspěla hlavně díky hlasům ČSSD a KSČM, přidali se i jednotlivci z jiných stran.

Senát dospěl v červenci k závěru, že v zákonu je řada legislativních chyb, které nelze v horní komoře odstranit. Zákon by měl mimo jiné zakázat kouření ve školách, v kinech a divadlech, sportovních halách, v budovách státních úřadů, na nástupištích a dalších veřejně přístupných místech. Třeba v kinech a divadlech by si však lidé mohli zapálit ve vyhrazených a řádně odvětraných prostorech. Na většině uvedených míst podle kritiků normy platí podobná omezení již dnes. Podle Janečka navíc návrh zákona na rozdíl od dnešního stavu umožňuje, aby se v restauracích kouřilo i v době podávání hlavních jídel. Norma počítá i s tím, že lidé, kteří jsou "zjevně" pod vlivem alkoholu nebo jiných drog a ohrožují sebe či okolí, nesmějí nejen do tramvaje či autobusu, ale ani na zastávku. Například podnikateli, který prodá tabák či alkohol člověku mladšímu 18 let, má hrozit až 50.000 pokuty, pokud se prohřešku dopustí firma, může zaplatit až půl milionu. Zákon počítá se zákazem prodeje menšího balení cigaret než po dvaceti kusech. Z pultů by tedy měly zmizet krabičky s deseti cigaretami.

Z pohledu tabákových firem nový zákon významné změny neznamená, řekl Richard Vavřík ze společnosti Imperial Tobacco. Podstatnější je jen zákaz menších balení cigaret. Pokud platí tvrzení, že krabičky s deseti cigaretami si často kupují děti, pak by měl prodej minimálním způsobem klesnout. Podle průzkumů ale nemalá část kuřáků kouří do deseti cigaret denně a menší balení pro ně fungují jako autoregulace. Nyní budou kupovat balení větší a prodej cigaret může naopak vzrůst, uvedl Vavřík. Zákon také ukládá krajům, aby zřizovaly protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, případně jejich provozování zajistily smluvně. Záchytky by měly být umístěny tak, aby se do nich v daném regionu dalo dojet do 45 minut. Zřizování záchytek krajům ukládá i zákon z roku 1989, který má nová norma nahradit. Pokud prezident normu podepíše, nabude zákon účinnosti v několika fázích počínaje 1. lednem 2006, další části nabudou účinnosti v červenci příštího roku a jedna až v lednu 2007.