Zprávy | Z archivu rubriky

Katarský princ Hámid bin Abdal Sání, který byl nepravomocně odsouzen za sex s nezletilými dívkami na dva a půl roku do vězení, má šanci, že Nejvyšší soud v pondělí vyhoví jeho žádosti o předání případu do Kataru. Již druhý soudce Nejvyššího soudu veřejně podpořil stanovisko ministerstva spravedlnosti, že rozhodnutí ministra Pavla Němce (US-DEU) předat věc katarským úřadům bylo v souladu se zákonem. "Souhlasíme s právním názorem, podle něhož současný právní řád umožňuje ministru spravedlnosti...předat po podání obžaloby trestní věc do ciziny," napsali místopředseda Nejvyššího soudu pro trestní řízení Pavel Kučera s kolegou Milanem Richtrem v červnovém vydání odborného časopisu Trestní právo. Dodali však, že jde o jejich osobní názor a pokud se případem bude Nejvyšší soud v budoucnu zabývat, nebudou o věci rozhodovat. Již dříve podobný názor vyslovil další soudce Nejvyššího soudu a autor trestních zákonů Pavel Šámal: "Zákonem je ministerstvu dána pravomoc předat trestní řízení jinému státu. Tento úkon je možné učinit přímo na základě rozhodnutí ministra. K rozhodnutí ministr žádný návrh ani předběžný souhlas jiného orgánu nepotřebuje."

V krvavé bojiště závěru druhé světové války se v sobotu změnil prostor kolem pevnosti Cihelna u Králík na Ústeckoorlicku. Boj mezi jednotkami československé a sovětské armády a německým wehrmachtem sledovalo přes 11.000 nadšených diváků. Více než 300 dobově vystrojených členů klubů vojenské historie a české armády předvedlo, jak to zřejmě vypadalo při ostravské osvobozovací operaci na jaře 1945. Do bitvy pořádané v rámci akce Cihelna 2005 se zapojila i těžká vojenská technika. V akci byl legendární sovětský tank T- 34 i jeho německý protějšek Pzkpfw IV. Ze vzduchu boje jistil letoun sovětské výroby Jak-11. Velmi zdařilé byly zejména pyrotechnické výbuchy, které celé bojiště pokryly dýmem. "Jezdíme sem každý rok. Bojové ukázky jsou stále dokonalejší," řekl ČTK Michal Vrána, který do Králík přijel se dvěma syny z Hradce Králové.

Mimoparlamentní strana Národní sjednocení (NSJ) v sobotu vystoupila z takzvaného projektu Národní síly, tedy sdružení čtyř extrémně pravicových stran. Národnímu sjednocení vadilo, že zbylé tři nacionalistické strany údajně vytvořily neoficiální tichou alianci, která nebrala ohled právě na názory NSJ. Strany chtěly společně kandidovat v parlamentních volbách v roce 2006. ČTK o tom informoval předseda strany František Červenka.

Projekt Národní síly tvořilo původně pět stran, a to Národní strana, České hnutí za národní jednotu, Národní sjednocení, Dělnická strana a Republikáni Miroslava Sládka. Dělnická strana ale z projektu koncem května vystoupila. Vadilo jí, že se v projektu aktivně angažuje také bývalý předseda parlamentních republikánů Miroslav Sládek. Sládek je nyní předsedou Republikánů Miroslava Sládka. Podle Dělnické strany Sládkova účast v projektu dopředu devalvuje jakoukoli snahu o získání voličské podpory v řadách veřejnosti.

Českoslovenští letci, kteří za druhé světové války sloužili v britském královském letectvu (RAF), se v pátek sešli v Jindřichově Hradci. Zhruba dvě desítky pilotů s rodinami a vdovy po padlých letcích se zúčastnily 12. ročníku setkání, které připravil místní Klub historie letectví spolu s městem, muzeem a armádou. ČTK to řekl předseda Klubu historie letectví Vladislav Burian. Setkání připomnělo 61. výročí letecké bitvy nad Jindřichohradeckem z 24. srpna 1944. Bitva se strhla mezi silami USA a německou Luftwaffe při návratu 15. americké letecké armády z útoku na chemickou rafinerii v Pardubicích a Kolíně a letiště Luftwaffe v Pardubicích. Při napadení amerických letounů byly sestřeleny čtyři bombardéry a zahynulo 13 amerických letců. Při následném protiútoku bylo sestřeleno přibližně 15 německých stíhaček. "V této bitvě byl u Číměře sestřelen americký bombardér. Jeho osádku připomínají pamětní desky v Číměři a na hřbitově sv. Ondřeje u Strmilova," uvedla Blanka Vaňková z Muzea Jindřichohradecka.

Zhruba pětadvacet členů strany Národní sjednocení a Republikánů Miroslava Sládka v sobotu u sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze uctilo památku obětí okupace Československa v srpnu 1968. Pravicoví extremisté ve svých projevech vesměs ocenili odvahu lidí, kteří se při tehdejších srpnových událostech postavili okupačním vojskům na odpor. "Věříme, že tyto oběti nebyly marné. Velmi si jich vážíme," prohlásil předseda Národního sjednocení František Červenka. Člen strany a aktivní účastník srpnových událostí Ladislav Malý pak poznamenal, že okupantům se v roce 1968 podařilo zlomit vůli a touhu národa po svobodě.

Olomoucký kraj poskytne dotaci třem obcím na Olomoucku, které postihla na jaře komáří kalamita. Rozdělí mezi ně téměř 225.000 korun. Dotace pokryje náklady, které obce vynaložily na řešení mimořádné situace, řekl ČTK náměstek hetmana Pavel Horák. Komáří kalamita postihla koncem května město Litovel a obce Náklo a Střeň. Radnice si musely najmout firmy, které se zabývají likvidací hmyzu, což zatížilo jejich rozpočty, uvedl Horák. Nejvyšší dotaci obdrží podle něj Litovel, které kraj poskytne 194.000 korun. Obci Střeň kraj poukáže 25.000 korun, Náklo obdrží zhruba 5600 korun. Komáří kalamita propukla v oblastech lužních lesů na Olomoucku, ve kterých bylo po jarních záplavách hodně vody. Komáři proto měli vhodné podmínky pro rozmnožování.

Kosovo a Bosna a Hercegovina musí patřit mezi priority zahraniční politiky Evropské unie, shodli se v rakouském Bregenzu ministři obrany České republiky, Rakouska a Slovinska. Podle českého ministra Karla Kühnla je třeba se zaměřit nejen na vojenskou přítomnost v Kosovu, ale i na civilní rozvoj této provincie. Kosovo je nyní mezi stěžejními body evropské zahraniční politiky, řekl Kühnl podle agentury APA. Důležitý je podle něj i civilní rozvoj Kosova, protože pokud se životní situace tamních obyvatel nezlepší, nelze dosáhnout trvalé stability. Balkán za prioritu evropské politiky považuje i rakouský ministr Günter Platter a jeho slovinský kolega Karl Erjavec. Česká republika 31. července na jeden rok oficiálně převzala vojenské velení ve střední části Kosova. Kromě dosavadního monitorování situace podél hranice se Srbskem tak budou čeští vojáci v misi KFOR dohlížet také na práci půldruhého tisíce svých kolegů z dalších pěti evropských zemí. Kühnl v pátek rovněž opatrně kritizoval rychlost, s jakou se pracuje na vytvoření společné česko-rakousko-německé bojové skupiny pro síly rychlé reakce Evropské unie. Podle ministra je vybudování jednotky stále pouze v rovině plánů.

Sněmovna se opět postavila proti převádění krajských nemocnic na obchodní společnosti. Schválila novelu, která takové převody zakazuje do doby přijetí zákona o neziskových veřejných nemocnicích. Poslanci obdobně rozhodli již v květnu, Senát však v červnu novelu odmítl. Poslanci ale horní komoru přehlasovali. Předlohu nyní posoudí prezident. Zákaz převodů prosazují hlavně ČSSD a KSČM, které mají ve sněmovně společně většinu. Proti jsou zejména občanští demokraté, kteří zase dominují Senátu. Jde o spor, který se v parlamentu odehrává už poněkolikáté. Kraje se chtějí kvůli převodům nemocnic obrátit na Ústavní soud. Odmítají zásahy do svých pravomocí a v převodu nemocnic na obchodní společnosti budou pokračovat. "Dnešní rozhodnutí sněmovny naše záměry nemění, my transformovat nemocnice musíme, chceme-li se chovat zodpovědně," uvedl středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Dodal, že návrh zákona navíc zakazuje transformaci, kraj ale jednu organizaci ruší a druhou zřizuje. "Tudíž tomu zákon nijak nebrání, a my v tom určitě budeme pokračovat," řekl.

Levice tvrdí, že zisky nemocnic by mohly po jejich přeměně na obchodní společnosti plynout do jiných oblastí. Nemocnice se potom prý soustředí jen na zisk, tedy pouze na lukrativní obory, čímž bude ohrožena dostupnost péče. Argumenty pravice a krajů se opírají o zkušenosti nemocnic, které již mají změnu za sebou a ekonomicky se jim daří, aniž se péče o pacienty zhoršila. Na podzim má sněmovna schvalovat poslanecký návrh zákona, který by umožnil ministerstvu zdravotnictví vytvořit síť spádových neziskových nemocnic. Novela má do doby přijetí této normy převody pozastavit. Schválená předloha počítá také s tím, že na krajské nemocnice, které už obchodními společnostmi jsou, by do přijetí uvedeného zákona nemohl být prohlášen konkurz. Levicovým poslancům se podařilo podobný zákaz, poněkud jinak formulovaný, už jednou prosadit. Prezident Václav Klaus ale normu vetoval a dolní komora ho pak nedokázala přehlasovat.

Tuzemské banky by měly zlepšit služby na úkor svého zisku, řekl na tiskové konferenci ministr financí Bohuslav Sobotka. Není podle něj možné, aby finanční ústavy přenesly náklady možné regulace na své klienty. Ministerstvo se nenechá odradit odporem některých bank, dodal. "Některé banky se chovají, jako by existovaly jen jejich zájmy, zájem zisku a ne zájmy spotřebitelů," řekl Sobotka. Jako zcela nepřijatelné označil chování ČSOB a člena představenstva této banky Jana Lamsera. Ten uvedl, že regulace plánovaná resortem by znamenala miliardové náklady a v důsledku toho zdražení služeb pro klienty. "Tento výrok ukazuje, jaká je filozofie některých bank," řekl ministr. Sobotka připomněl, že vláda v posledních letech snižuje sazbu daně z příjmu z 31 na 24 procent. Banky by prý podle něj díky tomu měly do roku 2007 ušetřit asi 4,5 miliardy korun. "Banky snížením daní ušetří a já bych byl velmi rád, kdyby tyto prostředky investovaly do zlepšení svých služeb," řekl. Ministr rovněž připomněl miliardové zisky bank. Podle něj není možné, aby banky neustále zvyšovaly své zisky na úkor stále rostoucích poplatků. Ministerstvo ve středu rozeslalo bankám 88 otázek ohledně možné regulace poplatků a dalších změn, které by podle Sobotky měly zlepšit postavení klientů. Banky dostaly týden na odpověď. Podle náměstka Tomáše Prouzy je tato lhůta pouze technická na sepsání odpovědí, protože diskuse se již vede několik měsíců a banky již názor mají.

Zákonodárci budou zřejmě i nadále moci bezplatně využívat veřejnou hromadnou dopravu. Rozhodla o tom sněmovna, když neschválila doporučení Senátu. V novele zákona si již dříve poslanci odmítli zrušit také bezplatné vnitrostátní letenky a snížit diety při zahraničních cestách. Omezili jen cestovní náhrady některým funkcionářů. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Senátoři navrhovali, aby zákonodárci přišli o bezplatnou veřejnou hromadnou dopravu. Zároveň si však o 15 procent navrhli zvednout náhrady na dopravu. Proti senátní verzi se dnes ve sněmovně postavila většina poslanců. Ze 172 přítomných hlasovalo pro senátní verzi 42 poslanců ODS. Ostatní se hlasování zdrželi, případně hlasovali proti. Přijata tak byla pouze podoba zákona, která sněmovnu opustila 24. června. Původní návrh na omezení náhrad zákonodárců byl přitom mnohem širší. Již koncem loňského roku s ním přišel předseda lidovců Miroslav Kalousek. Navrhoval zrušit zákonodárcům bezplatné vnitrostátní letenky a snížit diety při zahraničních cestách. Sněmovna ale v novele nakonec schválila pouze omezení cestovních náhrad pro parlamentní funkcionáře, kteří využívají služební automobil s kartou na benzin a současně berou cestovní náhrady.