Zprávy | Z archivu rubriky

Třicáté sedmé výročí vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa si v neděli na několika místech země připomněli občané a politici. K okupaci se také prostřednictvím telemostu z Varšavy vyjádřil bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Za vstup polských vojsk do Československa se omluvil. Politici se ve svých projevech shodli na tom, že na srpnové události by se nemělo zapomínat. "Bolí mě to a trápí mě to. Vnímám to s obrovskou lítostí, ale tenkrát jsem nemohl jednat jinak. Byl to politicky hloupý akt," řekl v neděli v ČT dvaaosmdesátiletý Jaruzelski. Připomněl, že v roce 1968 byl ministrem obrany a musel plnit politická rozhodnutí. Až později podle svých slov dospěl k závěru, že toto rozhodnutí bylo špatné a chybné. "A protože jeho realizace jsem se zúčastnil, tak proto se nyní omlouvám. Chci to říci ještě jednou, zdůraznit to a podtrhnout to," řekl. K srpnovým událostem se vyjádřil také prezident Václav Klaus. Při zahájení výstavy historických fotografií a dokumentů v Křížové chodbě brněnské Nové radnice řekl, že okupaci je zapotřebí neustále připomínat. "Tehdejší tragické události by neměly zůstat jen zaprášenými vzpomínkami," soudí. Výstava mapuje události z 21. srpna 1968 i roky bezprostředně následující.

Předseda vlády Jiří Paroubek v neděli přiznal, že akci CzechTek podcenil. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že vůbec nevěděl, co to CzechTek je a jaké problémy mohou vzniknout. Chyby ale vidí také na straně ministra vnitra Františka Bublana a policie. Bublan měl podle něj o problému více debatovat s politiky a policie měla lépe komunikovat s veřejností. "Sebekriticky musím říci, že jsem to podcenil. Já jsem nevěděl, co je to CzechTek. Já jsem nevěděl, k jakým problémům může dojít. Já jsem to tolik nesledoval. Slibuji, že tyedovat," řekl Paroubek. Chyby vidí také na straně ministra vnitra a policie. "Myslím, že to je záležitost, kterou jsme podcenili. Myslím si, že ministr vnitra měl celou věc komunikovat již dopředu alespoň v koalici a možná i s lídry ostatních politických stran," uvedl premiér. Ministr vnitra František Bublan v rozhovoru pro Radiožurnál část chyb uznal. "Chyby tam samozřejmě byly, to já připouštím, třeba i na své straně i na straně policie. Policie mohla být více aktivní během toho zásahu nebo těsně po zásahu ve vztahu k médiím. Mohlo se lépe odprezentovat, co se vlastně stalo a jak se to stalo. Samozřejmě to vnímáme a vyvodíme z toho nějaké důsledky do budoucna. V tomto směru budeme postupovat lépe," řekl Bublan Radiožurnálu.

Největším eurooptimistou na české politické scéně je podle občanů bývalý prezident Václav Havel, naopak největším europesimistou je současná hlava státu Václav Klaus. Vyplývá to z červencového průzkumu agentury STEM. Havel je eurooptimista podle 55 procent respondentů, Klause za euroskeptika označilo 65 procent lidí. Za eurooptimisty lidé dále nejčastěji považují špičky sociální demokracie jako předsedu strany Stanislava Grosse, premiéra Jiřího Paroubka a evropského komisaře Vladimíra Špidlu. Euroskeptikem nazvali lidé kromě Klause také šéfa ODS Mirka Topolánka a šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka. Z toho pohledu je podle průzkumu zajímavé, že mezi stoupenci ODS je nejméně euroskeptiků. Nejčastěji se za ně označují příznivci komunistů a lidé, kteří nechodí k volbám. Čelní politici z dalších stran jsou pro občany z tohoto hlediska většinou nečitelní, lidé buď nevědí, jak je zařadit, nebo jim přisuzují eurorealismus. Mezi eurorealisty nejčastěji řadili lidoveckého šéfa Miroslava Kalouska (37 procent lidí).

Předseda vlády Jiří Paroubek (ČSSD) věří, že vláda na svém středečním zasedání stoprocentně podpoří jeho návrh symbolického gesta vůči německým antifašistům z předválečného Československa. Paroubek to v neděli řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Gesto přitom kritizují občanští demokraté a také prezident Václav Klaus. O problematice by měl Paroubek ve čtvrtek telefonicky hovořit s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Premiér v neděli naznačil, jaký bude obsah vstřícného gesta. "V zásadě je to ocenění těch německých občanů bývalého Českolovenska, kteří vystupovali antifašisticky a antinacisticky, kteří byli postiženi nacistickým režimem v průběhu druhé světové války a nebo ještě před ní. Ty jejich osudy byly velmi pohnuté," řekl. Navrhované gesto smíření vůči bývalým sudetoněmeckým antifašistům, které nebude spjato s odškodněním, by se týkalo odhadem zhruba 200 lidí. Paroubek přitom nepochybuje o tom, že vláda jeho návrh schválí. "Já jsem si stoprocentně jist. Myslím si, že je to rozumné. Je to zkrátka gesto vůči lidem, kteří zůstali Československé republice věrni za všech okolností," řekl.

Pokud jsou obvinění Mariana Kuše pravdivá, měl by odejít ze všech stranických funkcí v ČSSD. Novinářům to v neděli řekl premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Kuše, který je členem Ústředního výkonného výboru ČSSD, se policie chystá obvinit. Údajně svoji stranu poškodil, když si na základě falešného lustračního osvědčení pomohl k funkcím. V pondělí bude zřejmě o jeho případu jednat Krajský výkonný výbor moravskoslezské organizace ČSSD. "Pokud je pravda, co se píše ve všech sdělovacích prostředcích, tak by pan Kuš měl odejít ze všech stranických funkcí," řekl Paroubek. Dodal také, že jestliže jsou obvinění pravdivá, neměl by Kuš čekat na rozhodnutí své místní organizace a odejít sám. Obdobně se již vyjádřil i místopředseda strany Bohuslav Sobotka. České televizi řekl, že setrvání Kuše ve stranických funkcí pokládá za nemožné. Premiér také uvedl, že v případě Kuše jde o selhání člověka, nikoliv o selhání celé strany. Prověřovat další členy vedení ČSSD se tak prý nechystá.

Divize izraelského výrobce potravin Osem Investments vybuduje v České republice továrnu za 30 milionů dolarů (zhruba 724 milionů Kč). Oznámila to v neděli společnost Osem, v níž vlastní 52 procent švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Továrnu postaví divize Tivall, jež se specializuje na výrobu náhražek masa pro vegetariány. Divize s výrobní základnou na severu Izraele je ve svém odvětví klíčovým hráčem na evropských trzích, jako jsou Nizozemsko, Německo a Švédsko.

Dcera bývalého premiéra a předsedy ČSSD Miloše Zemana bude od 1. září navštěvovat První obnovené reálné gymnázium v Praze, které vede prezidentův syn Václav Klaus mladší. Za vzdělání dcery Zeman zaplatí 28.000 korun ročně. Informuje o tom nedělní vydání Nedělního světa (NS). Nedělník připomíná, že Zeman v minulosti jako šéf ČSSD vystupoval proti placenému školství. "Je to jen něco přes dva tisíce korun měsíčně. Myslím si, že to je únosné," řekl nyní Zeman NS. Ředitel gymnázia Václav Klaus mladší se k přijetí Zemanovy dcery na školu odmítl vyjádřit. Zeman také již dříve uvedl, že vzdělání své dcery bude financovat z prodeje své knihy Jak jsem se mýlil v politice. Expremiérovi dosud jeho publikace, kterou vydalo Ottovo nakladatelství, vydělala kolem 2,5 milionu korun.

Zemědělci na Vysočině budou letos sklízet mák skoro z 5150 hektarů. Proti loňskému roku se rozloha makových polí zvýšila skoro o polovinu, protože na rozdíl od většiny plodin byl u máku dobrý odbyt. Sklizeň začne počátkem září. "Výnos asi nebude mimořádně vybočovat z normálu," řekl ČTK ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Podle něj by kvalitu letošní produkce mohlo poznamenat deštivé počasí z posledních dnů. Minulý rok byl pro pěstování máku mimořádně příznivý. Podle jihlavské pobočky Českého statistického úřadu farmáři v průměru sklízeli 0,9 tuny z hektaru. Na Vysočině byl výnos nižší asi o desetinu, předchozí sklizeň přesto předčil skoro dvojnásobně. Celkem se v republice loni sklidilo 24.821 tun máku, z toho v kraji 2866 tun.

Výstavu prací Adolfa Borna, která se konala od 7. dubna do neděle v Císařské konírně na Pražském hradě, vidělo přibližně 27.000 lidí. ČTK to řekla Adéla Douchová z tiskového oddělení Hradu. Přehlídka oblíbeného kreslíře, grafika a ilustrátora se tak řadí k divácky úspěšnějším výstavám. Pokud se výstava porovná s nejnavštěvovanější akcí loňského roku, jíž byla expozice děl Františka Skály v pražském Rudolfinu, má ale přibližně jen třetinovou denní návštěvnost. Na Skálu chodilo průměrně 618 lidí denně, na Borna jen asi 230, to loni stačilo na páté místo. Vzhledem k loňské návštěvnosti výstav pořádaných Správou Pražského hradu ale Born bodoval. Nejúspěšnější z dočasných výstav, tedy kromě Příběhu Pražského hradu, jež je stálou expozicí, loni byla přehlídka díla manželů Švankmajerových s denní návštěvností 165 diváků. O 20 lidí méně přicházelo denně na architektonickou výstavu Nové stavební umění, výstavu díla Vladimíra Boudníka vidělo denně 114 lidí. Letošním trhákem Hradu pravděpodobně bude výstava Zdeňka Buriana, která ještě po prodloužení pokračuje do 11. září. Za tři měsíce trvání ji ale už vidělo 55.000 lidí.

Již čtyři roky uplynuly od vydání předchozího alba ostravské skupiny Buty. Její frontman a autor písní Radek Pastrňák se totiž dlouhá léta trápil s jejich skládáním. "Snažil jsem se, aby přicházely. Zkoušel jsem to na namokro, nasucho, navšelijako. Písničky nešly," řekl Pastrňák ČTK po vystoupení na Open Air Music Festivalu v Trutnově. "Všechny způsoby jsem vyzkoušel a zjistil, že už asi žádná písnička nebude. S tím jsem žil asi půl roku a pak jsem se prohlásil za důchodce. Až pak začaly chodit písničky," popsal svá tvůrčí muka Pastrňák, který proto autorskou pauzu vyplnil občanským životem. "Normálně jsem fungoval a staral jsem se o děti," vysvětlil Pastrňák, který nyní s kapelou připravuje nové album.