Zprávy | Z archivu rubriky

Česká vláda symbolicky ocenila zásluhy někdejších československých občanů německé národnosti, kteří aktivně vystupovali proti hitlerovskému režimu, zůstali loajální republice a po osvobození byli různým způsobem postiženi. Vyjádřila politování nad tím, že poválečný režim jejich zásluhy neuznal, a omluvila se za způsobená příkoří. Kabinet zároveň vyčlenil 30 milionů korun na projekty, které zdokumentují osudy těchto lidí.

"Napravujeme křivdu vůči těm německým antifašistům, někdejším československým občanům, kteří zůstali věrni Československé republice," prohlásil premiér Jiří Paroubek. Zdůraznil, že vstřícné gesto schválila koaliční vláda jednomyslně. Gesto je určeno všem lidem, kteří měli před válkou československé občanství, žili na území dnešní České republiky, aktivně bojovali proti nacismu nebo byli tímto režimem perzekuováni, a zůstali věrni republice. "Týká se to všech bývalých občanů Československa bez ohledu na jejich pozdější státní příslušnost a místo pobytu," dodal ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Premiér odmítl výtky prezidenta Václava Klause a opoziční ODS, že gesto otevírá "Pandořinu skříňku" majetkových či finančních nároků sudetských Němců. ODS se podle Paroubka svými osamocenými postoji dostává do "nelichotivé společnosti" sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku. Paroubek i Svoboda zdůraznili, že takzvané Benešovy dekrety, které upravovaly právní vztahy po osvobození, se na sudetoněmecké antifašisty nevztahovaly. Proto se vláda rozhodla více než 60 let po válce napravit křivdy, které se jim v rozporu s těmito zákony staly. Vláda zároveň vyzvala lidi, kterým morální uznání adresovala, případně jejich příbuzné, aby se přihlásili kvůli zmapování jejich životů a protinacistického odporu. Vláda neurčila, které organizace budou životní osudy německých antifašistů dokumentovat. "Není to uzavřená záležitost," dodal premiér.

Vláda chce pomoci zdravotním pojišťovnám. Ústavy mají své pohledávky v celkové výši 3,8 miliardy korun postoupit České konsolidační agentuře, do konce roku za ně dostanou peníze. Novinářům to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Na úplné oddlužení to však nebude stačit. Pojišťovny v červnu tvrdily, že jejich desetimiliardový dluh by mohl ještě vzrůst kvůli zvýšení platů zdravotníků. Pomoc pojišťovnám musí ještě schválit poslanci. Řídí se totiž pravidly pro práci konsolidační agentury. Všeobecná zdravotní pojišťovna by se mohla zbavit pohledávek za tři miliardy korun; ústav přitom své zadlužení ke konci roku odhaduje na 15 miliard. Všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny mají dostat kolem 0,8 miliardy korun.

Režisér Miloš Forman začne v září ve Španělsku natáčet film o proslulém španělském malíři Francisku Goyovi, který je považován za zakladatele moderního malířství. Informovala o tom agentura Reuters. Film Goyovi duchové bude vyprávět historii posledních let inkvizice ve Španělsku, kdy církev mučila a upalovala osoby podezřelé z kacířství. Film je první projekt řízený Formanem od roku 1999, kdy natočil film Muž na Měsíci. Půjde o další Formanův životopisný film: kromě Amadea natočil například film Lid versus Larry Flynt.

Český prezident Václav Klaus ve středu ukončil třídenní návštěvu Islandu, stejně jako většinu jiných zahraničních cest, setkáním s krajany. "Některé z nás sem přivedlo nadšení pro Island, někoho práce nebo partneři," řekla ČTK šachistka Lenka Ptáčniková, která na tomto ostrově žije pět let. Na Islandu si nejvíc pochvaluje životní volnost, kterou jí země poskytuje. "Člověk tu může být víc svůj, v České republice je víc tlačený dělat to, co dělají ostatní. Tady se může trochu víc projevit," uvedla. Stejně jako většina dalších krajanů si pochvaluje typickou islandskou "pohodovost", to že zde lidé plánují vše na poslední chvíli a nic není příliš velký problém. Na Islandu žije asi 80 českých krajanů. Mnohem víc je zde Poláků - asi 3000. Ti jsou často zaměstnáni v rybářství.

Václav Klaus přiletěl na Island v neděli večer. Během oficiální části návštěvy se zde setkal se svým protějškem Ólafurem Ragnarem Grímssonem a premiérem Halldórem Ásgrímssonem. S oběma mluvil o bilaterálních vztazích i otázkách spojených s Evropskou unií. Klaus se domnívá, že Island již požívá díky svému členství v Evropském hospodářském prostoru nejdůležitější výhody plynoucí z integračního procesu. Požádá-li nicméně tato ostrovní země o vstup do EU, Česká republika její členství uvítá, soudí hlava českého státu. Klaus také v úterý povečeřel s ministrem zahraničí Davídem Oddssonem, který je odpůrcem vstupu své země do unie. Oficiální část Klausovy cesty skončila v úterý večer. Ve středu český prezident ještě navštívil geotermální lázně Modrá laguna a spolu s manželkou Livií se zúčastnil oběda, který uspořádala mezinárodní Montpelerinská společnost liberálních ekonomů.

Vláda schválila plán postupného výkupu pozemků pod silnicemi, které vedou přes půdu fyzických či právnických osob nebo obcí. V nejbližších pěti až šesti letech by mělo jít na výkupy kolem šesti miliard korun, uvedl na tiskové konferenci vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něj jde o odhad potřeb, skutečné výdaje budou záležet na možnostech rozpočtu. "Na základě historického vývoje, na základě toho, že během minulého režimu vlastnické vztahy nehrály tak významnou roli, tak dochází k tomu, že dnes existují státní nebo krajské komunikace, které vedou přes pozemky, ať už fyzických právnických osob nebo pozemky obcí," uvedl Sobotka. Výkupy, které by měly trvat asi deset let, mají začít u pozemků fyzických a právnických osob pod dálnicemi a silnicemi první třídy. Pozemky budou oceněny podle pravidel, která schválí vláda.

Opoziční ODS se obává, že vstřícné gesto vlády vůči německým antifašistům z někdejšího Československa povede k rostoucím nárokům sudetských Němců na český stát. Komunistická strana není ke kroku koaličního kabinetu tak kritická. Připomíná nicméně, že patřičného uznání se dodnes nedočkali českoslovenští občané vyhnaní po Mnichovu 1938 z pohraničí.

Občanští demokraté tvrdí, že prohlášení české vlády vytváří očekávání dalších ústupků vůči sudetským Němcům. "Tento krok jde za rámec česko-německé deklarace, která se vyčerpávajícím a přesvědčivým způsobem vyjádřila k minulosti. Jsem přesvědčen, že gesto české vlády nejenže nic nevyřeší, ale může vést k eskalaci požadavků z politických kruhů, napojených na zájmové skupiny kolem některých sudetoněmeckých organizací," řekl ČTK místopředseda ODS Petr Nečas. Když sociálnědemokratický premiér Jiří Paroubek o gestu poprvé v létě mluvil před cestou do Vídně, všechny rakouské parlamentní strany vyjádřily názor, aby to byl první krok k omluvě a odškodnění za poválečný odsun, poznamenal Nečas.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik soudí, že ocenění si zaslouží každý antifašista bez ohledu na to, jaké je národnosti. Pokud ale vláda otevírá tuto historickou kapitolu, neměla by zapomínat na občany, kteří byli před válkou vyhnáni z českého pohraničí, uvedl Kováčik. "Omluvy se už dočkal leckdo, ale oni, kteří byli první obětí, ne. Pocit křivdy tam stále je," řekl ČTK komunistický politik. Soudí, že kdyby prohlášení české vlády vyvolalo úvahy o odškodnění sudetských Němců, je třeba je podobnou vládní deklarací nekompromisně a jasně odmítnout.

Lidé by za zdlouhavé soudní řízení mohli v budoucnu dostávat odškodné. Návrh schválila vláda. Ministerstvo spravedlnosti si od návrhu slibuje mimo jiné snížení počtu žalob k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloha nyní míří k posouzení do parlamentu. Ministerstvo spravedlnosti by rozhodovalo o tom, kolik peněz lidé za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení dostanou. U štrasburského soudu muselo Česko kvůli zdlouhavým soudům svým občanů od roku 2000 vyplatit již 170.000 eur (asi pět milionů korun). Počet žalob podaných na Česko k Evropskému soudu podle statistik neustále roste. Loni stoupl nejvíce ze všech zemí Rady Evropy. Žalobu podalo 1370 lidí, což je skoro o 430 více než předloni. Proti roku 2002 se zvýšilo jejich množství dokonce o 179 procent. "Trend je natolik vzrůstající, že se musela neprodleně přijmout změna," řekl ČTK mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun. Dodal, že řešení mělo přijít mnohem dříve. V období let 1993 až 2004 prohrál český stát 41 sporů a vyhrál jediný. Deset soudů skončilo smírem a čtyři lidé svou žalobu stáhli. Naprostá většina případů se týkala nepřiměřené délky soudních řízení.

Lidé v nepříznivé sociální situaci mají v budoucnu od státu dostávat individuální dávky bez ohledu na to, zda se o ně stará jejich rodina, asistent nebo ústav sociálních služeb. Předpokládá to návrh zákona o sociálních službách, který přijala vláda. Pokud normu schválí parlament a podepíše prezident, má začít platit od začátku roku 2007, informovala ČTK mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.

Postižení, senioři, lidé v krizové sociální situaci a další potřební mají podle návrhu dostávat peníze na sociální služby přímo. Sami se rozhodnou, jaký servis je pro ně nejvhodnější a jaké služby si nakoupí. Příspěvek na péči má nahradit dosavadní dávky - příspěvek při péči o osobu blízkou a důchod pro bezmocnost. "Navíc by měla být hodnota příspěvku až trojnásobně vyšší. Nová právní úprava počítá se čtyřmi stupni jeho výše, a to od 1500 korun pro osoby, které vyžadují částečnou pomoc, až po 11.000 korun pro lidi, kteří jsou na pomoc jiné osoby zcela odkázáni," dodala mluvčí. Stav klienta posoudí úřady práce na základě lékařských posudků. O výši příspěvku rozhodnou obce. Ministerstvo práce odhaduje, že příspěvek bude dostávat až 180.000 lidí, což si ročně vyžádá kolem osmi miliard korun. "Zavedení příspěvku výrazně napomůže rodinám, které pečují o své rodinné příslušníky," uvedla Beránková.

Sociální služby v Česku se dosud řídí předlistopadovými zákony, které rozlišují jen ústavní a pečovatelskou službu. Nová norma zavede asi dvacet druhů služeb, mimo jiné osobní asistenci či stacionáře. Sociální služby v republice využívá 500.000 lidí, z nich 100.000 by bez nich bylo ohroženo na zdraví či na životě. Podle Národní rady zdravotně postižených ČR dostává potřebný ročně asi 20.000 korun, v ústavu ale až 120.000 korun. Nový zákon má domácí péči upřednostnit před ústavní. Návrh předpokládá, že by v roce 2007 měl stát na sociální služby vydat až 14 miliard korun. Letos to má být asi 11,3 miliardy. "Celkové náklady na realizaci systému pak dosahují až 22 miliard korun ročně," doplnila Beránková. Instituce, které budou postiženým nabízet své služby, se budou muset povinně registrovat. Kontrolovat kvalitu jejich práce bude Inspekce sociálních služeb. Registraci a inspekci budou provádět krajské úřady.

Zhruba dvě desítky lidí protestovaly před Domem kultury Metropol v Českých Budějovicích proti výstavbě skladu použitého paliva. Ten má za devět let vyrůst v areálu nedaleké jaderné elektrárny Temelín. Odpůrcům z českých a zahraničních ekologických sdružení, ale i některým lidem z okolí Temelína se nelíbí především nedostatky v posudku vlivu stavby na životní prostředí. Své protesty vystupňovali právě ve středu, kdy se v jihočeské metropoli konalo veřejné projednávání této stavby. V historii ČR jde o vůbec první podobné mezinárodní slyšení.

Sklad podle aktivistů negativně ovlivní život a podnikání v oblasti a přinese větší riziko havárie, případně teroristického útoku. Odmítavý postoj vyjádřilo už i 1700 dalších obyvatel kraje, kteří se podepsali pod petici ekologického sdružení Jihočeské matky. V Rakousku odpůrci sesbírali dokonce na 25.000 protestních podpisů. "V dokumentaci nebyly zcela jasně vysvětleny některé otázky, například typy skladovacích kontejnerů. Podceňuje i riziko pádu velkého dopravního letadla, což by mohlo mít dopady možná i do zahraničí," řekla novinářům Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky. Protest vyvrcholil vypuštěním balónků s lístky s počtem sesbíraných podpisů z Čech i Rakouska.

Podobný, leč menší mezisklad, jaký společnost ČEZ hodlá stavět v areálu elektrárny, stojí již osm let na území jaderné elektrárny Dukovany. Vyhořelé palivo je zde ukládáno do speciálních kontejnerů, které odolají i pádu letadla. Temelínský sklad by měl začít fungovat v roce 2014. Pojmout má až 1370 tun materiálu, což vyprodukují oba temelínské bloky za 30 let. Technici nyní vyhořelé články s uranem ukládají přímo do bazénu v reaktoru, kde soubory snižují svůj tepelný výkon a klesá zde i aktivita paliva. Články by na Temelíně měly zůstat do doby, než v Česku vznikne dlouhodobé úložiště. S jeho výstavbou se počítá nejpozději do roku 2065.

Člen katarské královské rodiny Hámid bin Abdal Sání obdržel ihned po příletu do Kataru obvinění za trestnou činnost, které se podle českých úřadů dopouštěl v Praze. "Obvinění ve smyslu české obžaloby obdržel hned na letišti a poté ho odvezla policejní eskorta. Noc strávil v cele," řekl ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Ministerstvo podle něj informoval první náměstek katarského nejvyššího žalobce. Katarská policie Sáního podle Dimuna již vyslechla. Zároveň Katar požádal českou stranu o urychlené zaslání spisu, aby mohli policisté při výslechu dostatečně argumentovat.

Obvodní soud pro Prahu 2 Sáního nepravomocně odsoudil ke 2,5 roku vězení za sexuální kontakty s nezletilými dívkami. Nejvyšší soud ale v pondělí předal případ katarským úřadům, které v úterý eskortovaly Sáního domů. Podle Sáního právníka Josefa Lžičaře se katarské nejvyšší státní zastupitelství ještě před odletem z Prahy zaručilo, že v Kataru bude okamžitě zahájeno trestní řízení. Zda Sánímu v Kataru hrozí vazba, Lžičař nevěděl. "Na to nejsem schopen odpovědět, nevím, jaký tam mají systém." Dodal však, že stále zůstává Sáního obhájcem a že bude o jednotlivých krocích z Kataru informován.

Na to, co Sáního v Kataru čeká, se objevují různé názory. Z rozboru katarského trestního práva, který si nechalo od evropského úřadu pro soudní spolupráci Eurojustu vypracovat Nejvyšší státní zastupitelství, vyplývá, že odsoudit Sáního bude obtížné. Stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v květnu na základě této analýzy prohlásil, že Sání odsouzen nebude. Z právní analýzy podle Pospíšila vyplývá, že v Kataru je speciální typ trestního práva, které vychází z islámského práva šaría. Pospíšil tvrdí, že podle katarských zákonů má svědectví ženy poloviční hodnotu než svědectví muže a svědkem u soudu může být jen muslim starší 18 let. Katarské soudy prý navíc nemohou rozhodnout bez přímé účasti svědka před soudem. Dokazování v případu katarského prince Sáního přitom u českého soudu stojí především na svědectví poškozených dívek.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun má k dispozici jinou analýzou katarského trestního práva, která Pospíšilovy argumenty vyvrací. "Katarský soudní systém zahrnuje jak soudy civilní (světské), tak soudy šaríatské (náboženské), které tvoří dohromady jeden celek... Trestní tribunály jsou začleněny pod soudy světské," stojí v analýze ministerstva spravedlnosti. Katarská ústava z roku 2004 podle Dimuna zajišťuje, že bude souzen každý bez ohledu na svůj sociální či jiný původ. "Obavy z odlišného přístupu vůči svědeckým výpovědím jinověrců nejsou v trestněprávní oblasti opodstatněné. Před trestním tribunálem jsou si všechny výpovědi rovny. U nezletilců je musí pouze potvrdit zákonný zástupce daného svědka," uvedl Dimun. Mluvčí už dříve řekl, že v Kataru Sánímu hrozí až doživotí. V Česku by mohl dostat nejvýše osm let, soud ho nepravomocně odsoudil ke 2,5 roku vězení. Téměř rok si odpykal ve vazbě, která se do trestu započítává. Navíc by mohl po půlce trestu požádat o podmíněné propuštění. Pokud by trest 2,5 roku nabyl právní moci, Sánímu mohly zbývat pouhé tři měsíce vězení. Sání přesto chtěl být do Kataru vydán. Objevují se proto spekulace, že má v Kataru jako člen královské rodiny imunitu a vězení mu nehrozí. Sání je bratrancem katarského emíra. Podle Dimuna však pokračování ve stíhání zaručuje právě katarská ústava.