Zprávy | Z archivu rubriky

Tlaková nádoba explodovala v Opavě v areálu tamních sběrných surovin. Muž, který se ji pokoušel autogenem rozřezat, utrpěl vážná zranění a skončil v nemocnici. "Výbuch mu utrhl levou ruku," řekl ČTK mluvčí opavských policistů. Pracovník sběrných surovin měl podle všeho svářečské zkoušky a pokusil se tlakovou nádobu rozřezat na několik kusů. "V okamžiku, kdy ji zahřál, ale došlo k výbuchu. Nyní se snažíme zjistit, zda v nádobě byl plyn či jiná hořlavá nebo třaskavá látka," dodal policista. Podle něj se kriminalisté budou zabývat i tím, zda nebyly porušeny pravidla bezpečnosti práce. Hasiči museli z bezprostředního okolí kvůli hrozbě dalšího výbuchu evakuovat deset lidí.

Bývalá komunistická tajná bezpečnost (StB) se řadu let snažila znepříjemňovat život pracovníkům Rádia Svobodná Evropa. Její agenti redaktorům poškozovali auta nebo v rádiu umisťovali ampulky se zapáchající látkou. "Cílem bylo ukázat, že StB je tady a může udělat i něco daleko nebezpečnějšího," řekl ČTK Prokop Tomek z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Ještě tento rok by měl úřad vydat publikaci, která se bude tématem podrobně zabývat.

V roce 1958 například agent StB César v rámci akce Ježek rozházel před budovou rádia 140 kovových ježků, kteří poškodili pneumatiky 11 autům pracovníků rádia. Ve stejném období stejný agent navrhl, že auta redaktorů polije kyselinou. Akci Kyselina sice provedl, ale poškodil jen dvě auta, jedno z nich navíc patřilo dalšímu agentovi komunistické rozvědky. StB vymyslela i další způsoby, jak pracovníkům rádia ztrpčovat život. Objednávala například na adresy vedoucích rádia různé zboží a posílala jim pozvánky na vymyšlené akce. Agent Jáchym měl rozmístit na pracovištích rádia ampulky se zapáchající tekutinou. Na ampule ale ochranka rádia včas přišla a stihla je odstranit dříve, než začaly působit. Mnohem nebezpečnější už byla akce Panenka. Při ní měl agent Alex, vlastním jménem Ferdinand Havlík, do slánek v rádiu propašovat jedovatou atropinovou sůl. Zde ale StB zřejmě doplatila na to, že agent pro ni nepracoval dobrovolně, ale pod nátlakem. Těsně před akcí americká okupační správa v německém tisku zveřejnila informaci, že StB se pokusila otrávit pracovníky rádia. Podle Tomka zřejmě agent pracoval pro obě strany a vše vyzradil.

V Teplicích nad Metují na Náchodsku začal 22. ročník Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu. Odborná porota i diváci budou vybírat nejlepší snímky z trojice kategorií: horolezectví, člověk a hory a sporty v přírodě. Celkem je v soutěži 38 snímků od autorů z 15 zemí, kromě České republiky například z Austrálie, Kanady či Francie. Podle organizátorů každoročně přibývá zemí, které jsou na festivalu filmy zastoupeny. Teplickou přehlídku založil v roce 1981 horolezec a fotograf Miroslav Šmíd, který v roce 1993 tragicky zahynul při výstupu na Lost Arrow v Yosemitském národním parku v Kalifornii.

Demonstrací před velvyslanectvím Rumunska v Praze si chtějí připomenout páté výročí zavraždění odborového předáka firmy Tepro v rumunských Jasech Virgila Sahleanu její dnešní zaměstnanci. Napsal to rumunský list Gandul, podle něhož je akce plánována na 7. září. Demonstranti budou zároveň požadovat vydání českého podnikatele Františka Příplaty, který byl za Sahleanovu vraždu v Rumunsku odsouzen a před vězením uprchl do Česka. Desítky odborářů z firmy Tepro již v minulých dnech požádaly o urychlené vydání cestovního pasu; na demonstracích přitom lidé tvrdili, že si chtějí pro Příplatu dojet do České republiky.

Český podnikatel byl rumunským soudem shledán vinným z podněcování k vraždě a v červnu byl odsouzen k osmi letům vězení. Příplata měl ze zdravotních důvod odložen nástup do vězení a koncem července uprchl z Rumunska do České republiky. Bukurešť v polovině srpna požádala české úřady o jeho vydání. Podle české legislativy ovšem český občan nemůže být vydán do zahraničí. Příplata tvrdí, že je nevinný. Rumunské úřady prý hodlá žalovat u evropského soudu ve Štrasburku za porušování lidských práv, k němuž údajně došlo během pětiletého procesu.

Počátkem září převezmou v Jižní Koreji zástupci Národní knihovny /NK/ cenu za digitalizaci dokumentů. Cenu s názvem Paměť světa Korejská republika iniciovala, financuje ji a nazvala ji podle nejstaršího tisku z kovové sazby vzniklého více než století před vynálezem knihtisku v Evropě. NK je prvním laureátem ceny spojené s odměnou 30.000 amerických dolarů (726.000 korun). "NK stála při zrodu stejnojmenného programu UNESCO v roce 1992 a vytvořila pro něj i pilotní projekt," řekl novinářům ředitel pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy NK Adolf Knoll.

NK má dvě digitální knihovny, jedna se zaměřuje na staré tisky a rukopisy (www.manuscriptorium.com) a druhá na časopisy a noviny ohrožené kvůli málo kvalitnímu použitému papíru (www.kramerius.nkp.cz). V projektu Kramerius, kde se noviny mikrofilmují a poté digitalizují, bylo od roku 1995 digitalizováno přes milion stran. Problémem nejsou podle Knolla jen peníze, ale i čas. Rukopisy jsou na kvalitním papíře a na jejich veškerou digitalizaci je třeba ještě 40 let. Novin ale zbývá ještě 245 milionů stran, což by při současném tempu trvalo převést na mikrofilm 240 let; kyselý papír přitom může být již za 30 let zcela zničen.

Restaurací rychlého občerstvení v České republice rok od roku přibývá. V současnosti jich jsou podle výzkumu společnosti Data Service skoro tři tisíce. Podle analytika Jaromíra Beránka přitom od 90. let ročně přibývá asi pět až sedm procent různých provozoven rychlého stravování. Také jejich tržby rostou zhruba o polovinu rychleji, než příjmy klasických restaurací. Restaurace rychlého občerstvení, ale také různé stánky či prodejny lahůdek utrží ročně podle Beránka řádově 22 až 25 miliard korun, a na celkových tržbách restauračního sektoru se tak podílejí téměř 30 procenty.

V nominaci fotbalové reprezentace pro zářijové kvalifikační zápasy v Rumunsku a s Arménií se navzdory očekávání neobjevil její někdejší kapitán Pavel Nedvěd. Trenér Karel Brückner oznámil dvacetičlennou sestavu, v níž nechybí žádná z opor současného národního mužstva. "Pavel nezměnil své rozhodnutí, ze zdravotních důvodů zůstává v platnosti, že nemíní nadále reprezentovat. Kdysi jsem možná sám vyvolal všechny ty debaty, protože jsem doufal, že jde o náhlé rozhodnutí v emocích. Pavel ale nyní potvrdil, že se už rozhodl natrvalo," řekl Brückner na tiskové konferenci v Praze. Nedvěd naposledy oblékl národní dres loni na evropském šampionátu, ale semifinále s Řeckem kvůli zranění kolena nedohrál. Čeští fotbalisté mají před sebou závěrečné čtyři zápasy o postup na mistrovství světa. V Rumunsku nastoupí v sobotu 3. září, s Arménií se utkají v Olomouci od čtyři dny později.

Záplavy v Moravskoslezském kraji pomalu ustupují, situace se uklidnila a hladiny řek pozvolna klesají. V Ostravě a v Petrovicích u Karviné je přesto stále zatopeno několik ulic. Během záchranných prací v oblasti Karvinska, Frýdecko- Místecka a Ostravska bylo nasazeno více než 140 hasičských jednotek, které řešily přes 200 událostí, řekl mluvčí hasičů Petr Faster. V noci na čtvrtek byla v zatopených oblastech nasazena tři velkokapacitní čerpadla. Hasiči ve středu evakuovali kvůli hrozícímu nebezpečí přes 200 obyvatel.

Domácí pojišťovny očekávají následkem povodní až několik tisícovek pojistných událostí. Škody by měly podle jejich odhadů činit několik desítek milionů korun. Nejhorší situace byla při největších letošních povodních v okresech Karviná a Frýdek-Místek. Jen Česká pojišťovna bude likvidovat nejméně 1500 škod postižených klientů.

Americké firmy, jejichž zástupci tento týden přijeli na obchodní misi do České republiky, mají podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy zájem o investice v tuzemsku. Několikadenní obchodní mise ze státu Illionis vyvrcholila společným seminářem, kterého se zúčastnily zhruba tři desítky českých podniků. "Zástupci amerických firem projevili zájem o investování v ČR. Zejména jim jde o možnost využívat kapacity českých firem pro outsourcing a využít ČR jako základnu pro prodej v zemích Evropské unie," řekl Tlapa. Dodal, že některé americké firmy zase chtějí spolupracovat s českými podniky na evropských projektech v oblasti dopravní infrastruktury, které financují američtí investoři.

Do teplických lázní zamířili první kosmonauti z Hvězdného městečka, které je hlavní základnou ruského vesmírného programu. Kvůli ruské klientele lázně letos založily v Moskvě dceřinou společnost, která s vedením vesmírného centra uzavřela pětiletý kontrakt. Kosmonauti měli původně jezdit na léčebné pobyty na Kypr, nevyhovovalo jim však tamní klima. "Teplice se střídajícími se čtyřmi ročními obdobími mají podobné podmínky jako Moskva. I to byl jeden z důvodů, proč se podařilo kontrakt uzavřít," doplnil ředitel lázní Karel Weigl.