Zprávy | Z archivu rubriky


Německý kancléř Gerhard Schröder v telefonickém rozhovoru s premiérem Jiřím Paroubkem ocenil středeční prohlášení české vlády, v němž ocenila zásluhy německých antifašistů z někdejšího Československa a omluvila se za poválečné křivdy. Paroubkova vláda se rozhodla více než 60 let po válce uznat protinacistický odpor československých občanů německé národnosti, kteří po válce byli pro svůj původ často diskriminováni. Symbolické gesto, které nedoprovází žádné finanční odškodnění, nebylo na české politické scéně přijato jednoznačně - zatímco vládní sociální demokraté, lidovci a unionisté morální uznání považují za správný krok, prezident Václav Klaus i opoziční ODS se obávají stupňování nároků sudetoněmeckých organizací a s nimi spřízněných politických sil.

Vláda vyčlenila 30 milionů korun na činnost institucí, které budou dokumentovat život perzekvovaných československých Němců. Vyzvala ty, kterým uznání adresovala, případně jejich příbuzné, aby se přihlásili na ministerstvu zahraničí či velvyslanectví. Paroubek nepředpokládá, že by české úřady tyto osoby nějak prověřovaly. "To gesto je určeno rodinám a ti jednotlivci, kteří žijí, vědí, zda byli v nacistickém koncentračním táboře nebo jestli něco vykonali. Pak jsou tím gestem osloveni. Myslím, že nějaká lustrace v tomto smyslu nemá cenu. Alespoň ne po 60 letech," soudí předseda české vlády.

Představitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku (SLÖ) v prohlášení, které má ČTK k dispozici, usmiřovací gesto Paroubkovy vlády přivítali a označili ho za "krok správným směrem". Kritizovali ovšem absenci finanční kompenzace. "Kdyby česká vláda rozdělila milion eur, které chce věnovat na vznik jakéhosi dokumentačního centra, mezi ty dvě stovky sudetoněmeckých antifašistů, udělala by lépe. Deklarace samy o sobě nikomu životní situaci nevylepší," píše se v prohlášení SLÖ.