Zprávy | Z archivu rubriky

Německý kancléř Gerhard Schröder v telefonickém rozhovoru s premiérem Jiřím Paroubkem ocenil středeční prohlášení české vlády, v němž ocenila zásluhy německých antifašistů z někdejšího Československa a omluvila se za poválečné křivdy. Paroubkova vláda se rozhodla více než 60 let po válce uznat protinacistický odpor československých občanů německé národnosti, kteří po válce byli pro svůj původ často diskriminováni. Symbolické gesto, které nedoprovází žádné finanční odškodnění, nebylo na české politické scéně přijato jednoznačně - zatímco vládní sociální demokraté, lidovci a unionisté morální uznání považují za správný krok, prezident Václav Klaus i opoziční ODS se obávají stupňování nároků sudetoněmeckých organizací a s nimi spřízněných politických sil.

Vláda vyčlenila 30 milionů korun na činnost institucí, které budou dokumentovat život perzekvovaných československých Němců. Vyzvala ty, kterým uznání adresovala, případně jejich příbuzné, aby se přihlásili na ministerstvu zahraničí či velvyslanectví. Paroubek nepředpokládá, že by české úřady tyto osoby nějak prověřovaly. "To gesto je určeno rodinám a ti jednotlivci, kteří žijí, vědí, zda byli v nacistickém koncentračním táboře nebo jestli něco vykonali. Pak jsou tím gestem osloveni. Myslím, že nějaká lustrace v tomto smyslu nemá cenu. Alespoň ne po 60 letech," soudí předseda české vlády.

Představitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku (SLÖ) v prohlášení, které má ČTK k dispozici, usmiřovací gesto Paroubkovy vlády přivítali a označili ho za "krok správným směrem". Kritizovali ovšem absenci finanční kompenzace. "Kdyby česká vláda rozdělila milion eur, které chce věnovat na vznik jakéhosi dokumentačního centra, mezi ty dvě stovky sudetoněmeckých antifašistů, udělala by lépe. Deklarace samy o sobě nikomu životní situaci nevylepší," píše se v prohlášení SLÖ.

Záplavy v Moravskoslezském kraji pomalu ustupují, situace se uklidnila a hladiny řek pozvolna klesají. V Ostravě a v Petrovicích u Karviné je přesto stále zatopeno několik ulic. Během záchranných prací v oblasti Karvinska, Frýdecko- Místecka a Ostravska bylo nasazeno více než 140 hasičských jednotek, které řešily přes 200 událostí, řekl mluvčí hasičů Petr Faster. V noci na čtvrtek byla v zatopených oblastech nasazena tři velkokapacitní čerpadla. Hasiči ve středu evakuovali kvůli hrozícímu nebezpečí přes 200 obyvatel.

Domácí pojišťovny očekávají následkem povodní až několik tisícovek pojistných událostí. Škody by měly podle jejich odhadů činit několik desítek milionů korun. Nejhorší situace byla při největších letošních povodních v okresech Karviná a Frýdek-Místek. Jen Česká pojišťovna bude likvidovat nejméně 1500 škod postižených klientů.

Premiér Jiří Paroubek požádal jednu z předních auditorských firem, aby prověřila, jakým způsobem společnost Ernst&Young vypočetla výši odškodného pro firmu Diag Human. Stát by jí měl na základě znaleckého posudku vyplatit bez úroků 2,5 až 4,6 miliardy korun. Firmě počátkem 90. let nevyšel v ČR obchod s krevní plazmou. "Já si dovoluji tvrdit, že ta cena 4,7 miliardy korun je směšná a určitě ji budeme rozporovat. Česká republika určitě nebude pro nějakého dobrodruha snadnou kořistí," řekl Paroubek v rozhovoru s novináři. Zdůraznil, že učinil veškeré kroky, aby právní zastoupení státu v kauze bylo co nejsilnější. Arbitrážní řízení trvá již několik let. Hlavním problémem podle Práva bylo to, že se znesvářené strany nedokázaly dohodnout na znalci, jenž by škodu vyčíslil. Nakonec se shodly na společnosti Ernst&Young.

České stíhačky mohou při nasazení do akce létat i nad území jiných států. Rozkaz ke startu jim totiž vydává společné operační centrum v Německu, které pokrývá země zapojené do aliančního systému ochrany vzdušného prostoru NATINEADS. ČTK to řekl velitel českého vojenského letectva Ladislav Minařík. Gripeny tak mohly ve středu doprovodit turecký airbus, který ztratil spojení, hluboko do Saska. Podle ministerstva obrany odstartovaly gripeny 12 minut po vydání rozkazu. "Protože měl letoun zatažená okénka, nepodařilo se spojení navázat okamžitě. Naši piloti tak museli letadlo obletět, teprve potom si jich (v airbusu) všimli," uvedla tisková mluvčí domovské základny gripenů v Čáslavi Magdalena Dvořáková. Česká republika má nyní 12 moderních stíhaček Jas-39 Gripen, z nichž šest přiletělo od švédského výrobce minulý týden. Poslední dvě, které jsou dvoumístné, dostane armáda do konce srpna.

Demonstrací před velvyslanectvím Rumunska v Praze si chtějí připomenout páté výročí zavraždění odborového předáka firmy Tepro v rumunských Jasech Virgila Sahleanu její dnešní zaměstnanci. Napsal to rumunský list Gandul, podle něhož je akce plánována na 7. září. Demonstranti budou zároveň požadovat vydání českého podnikatele Františka Příplaty, který byl za Sahleanovu vraždu v Rumunsku odsouzen a před vězením uprchl do Česka. Desítky odborářů z firmy Tepro již v minulých dnech požádaly o urychlené vydání cestovního pasu; na demonstracích přitom lidé tvrdili, že si chtějí pro Příplatu dojet do České republiky.

Český podnikatel byl rumunským soudem shledán vinným z podněcování k vraždě a v červnu byl odsouzen k osmi letům vězení. Příplata měl ze zdravotních důvod odložen nástup do vězení a koncem července uprchl z Rumunska do České republiky. Bukurešť v polovině srpna požádala české úřady o jeho vydání. Podle české legislativy ovšem český občan nemůže být vydán do zahraničí. Příplata tvrdí, že je nevinný. Rumunské úřady prý hodlá žalovat u evropského soudu ve Štrasburku za porušování lidských práv, k němuž údajně došlo během pětiletého procesu.

Historik Pavel Žáček, který studoval spis vedený komunistickou Státní bezpečností (StB) na herce Jana Kanyzu, soudí, že tak dlouhé kontakty s organizací svědčí pro vědomou spolupráci. Česká televize uvedla, že Kanyza v rozhovoru s ní přiznal, že s StB spolupracoval, protože z ní měl strach. Herec to ale následně popřel. "Řekl jsem pouze, že jsem byl dlouhodobě předvoláván a opakovaně vyslýchán," sdělil ČTK. "Vylučuji to v případě, že to trvalo několik let. Nám to dnes může připadat jako hra, možná té osobě to připadalo jako hra, ale pro StB to prostě hra nebyla," uvedl Žáček. Komunistická organizace měla podle něj technologii, jak zjistit, zda jí kontaktovaný člověk říká pravdu. "Svazky obsahují poznámku o tom, zda mluví pravdu, nebo alespoň tu míru pravdy, kterou oni potřebují pro své další konání," řekl.

Zhruba půldruhé hodiny bylo uzavřeno kvůli nálezu podezřelého kufříku centrum Olomouce. Kvůli obavám z uložení bomby policisté zamezili lidem přístup i do okolních ulic; lidé se nedostali do obchodů ani do radnice. Pyrotechnici poté objevili v kufříku pouze gramodesky.

Tlaková nádoba explodovala v Opavě v areálu tamních sběrných surovin. Muž, který se ji pokoušel autogenem rozřezat, utrpěl vážná zranění a skončil v nemocnici. "Výbuch mu utrhl levou ruku," řekl ČTK mluvčí opavských policistů. Pracovník sběrných surovin měl podle všeho svářečské zkoušky a pokusil se tlakovou nádobu rozřezat na několik kusů. "V okamžiku, kdy ji zahřál, ale došlo k výbuchu. Nyní se snažíme zjistit, zda v nádobě byl plyn či jiná hořlavá nebo třaskavá látka," dodal policista. Podle něj se kriminalisté budou zabývat i tím, zda nebyly porušeny pravidla bezpečnosti práce. Hasiči museli z bezprostředního okolí kvůli hrozbě dalšího výbuchu evakuovat deset lidí.

Celková důvěra v ekonomiku v srpnu proti červenci klesla, přesto zůstává vysoká. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Oznámil to Český statistický úřad. Navzdory snížení důvěry se však zdá ekonomika odborníkům stabilizovaná. "Pokud ji nepostihne výrazný vnější šok, kupříkladu pokles exportní poptávky kvůli vysokým cenám ropy, mohla by si nadále udržet tempo růstu blízké meziročně čtyřem procentům," uvedl ekonom Pavel Sobíšek z HVB Bank. Podle Petra Dufka z ČSOB nebyl posun významný. "Myslím si, že to není signál možných problémů. Vyhlídky evropské ekonomiky jsou nyní příznivější, a tak domácí firmy budou z oživení ekonomik starých zemí EU profitovat," mínil.

Americké firmy, jejichž zástupci tento týden přijeli na obchodní misi do České republiky, mají podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy zájem o investice v tuzemsku. Několikadenní obchodní mise ze státu Illionis vyvrcholila společným seminářem, kterého se zúčastnily zhruba tři desítky českých podniků. "Zástupci amerických firem projevili zájem o investování v ČR. Zejména jim jde o možnost využívat kapacity českých firem pro outsourcing a využít ČR jako základnu pro prodej v zemích Evropské unie," řekl Tlapa. Dodal, že některé americké firmy zase chtějí spolupracovat s českými podniky na evropských projektech v oblasti dopravní infrastruktury, které financují američtí investoři.