Zprávy | Z archivu rubriky


Migrační politika jednotlivých zemí by měla více počítat s uprchlíky, kteří svou vlast opouštějí kvůli tomu, aby si zlepšili životní podmínky a mají zájem o legální práci. Vyplývá to ze závěrů třídenní diskuse odborníků o migraci ve střední a východní Evropě, které ČTK tlumočil Marek Čaněk z pořádajícího Multikulturního centra Praha. "Migrační politiky nereflektují to, že je tady poptávka po té práci. Vede to k tomu, že někteří migranti končí místo na normálním regulovaném pracovním trhu v uprchlických táborech," uvedl Čaněk. To pak podle něj vede ke zneužívání žádostí o azyl. Státní správa si uvědomuje nutnost změny, například potřebu umožnit přístup na pracovní trh třeba dočasným migrantům, dodal.

Při debatách o azylové problematice se stalo terčem kritiky Slovensko za to, že počty udělených azylů v této zemi jsou naprosto minimální. Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Bratislavě slovenský migrační úřad z rekordních 11.391 žádostí o azyl za loňský rok vyhověl pouze 15 žadatelům, což Slovensko řadí k zemím s nejnižším podílem udělených azylů v EU.

V Česku loni získalo azyl 140 z 5459 uchazečů, v Rakousku dokonce 4986 z 24.676 žadatelů a mnohem vyšší podíly než Slovensko zaznamenalo také Maďarsko a Polsko. Slovenské úřady kritiku odmítají. Nižší počet kladně vyřízených žádostí zdůvodňují tím, že odmítají ekonomicky motivované žádosti o azyl.

Semináře se zúčastnila stovka zástupců univerzit, neziskových organizací a státní správy z téměř 20 zemí, a to nejen ze střední a východní Evropy, ale i z Německa nebo Velké Británie.

Ve válečné bojiště se v sobotu proměnila travnatá aréna ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech na Benešovsku. Bojové ukázky byly součástí Tankového dne, jímž Vojenský historický ústav připomněl 60. výročí konce války. Akce přilákala na 30.000 lidí. Nad hlavami návštěvníků přelétala sovětská stíhačka Jak-11. "Je to letoun z roku 1947. Je to na světě jediný létající typ tohoto letounu," řekl ČTK ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Ze zákopů stroj ostřelovali němečtí vojáci. Nad loukou se rozléhala střelba z kulometů a pušek i výbuchy granátů. Do boje později zasáhly i těžké tanky.

Členové klubů vojenské historie se divákům pokusili přiblížit okamžiky Pražského povstání. Po jeho vypuknutí se v květnu 1945 z Benešovska a Neveklovska vydalo na Prahu kolem 10.000 Němců. Jak tenkrát asi jejich postup vypadal, předvedly desítky nadšenců v dobových uniformách. V rámci přehlídky tankové techniky od roku 1938 po současnost diváci viděli například československý prvorepublikový tank LT- 38, ruský T-34, německý Pantzer 4 a britský Cromwell 4. Jsou to jediné dochované exponáty, které má právě lešanské vojenské muzeum, dodal Knížek. Představila se i žhavá novinka současnosti, modernizovaný tank M-72.

Lešanské muzeum je rozlohou i složením sbírek jedním z nejvýznamnějších svého druhu v Evropě. Jeho expozici tvoří více než 350 historických tanků, děl, kanonů a motocyklů a také obrněná, nákladní a osobní vojenská auta z období od roku 1890 až do současnosti. Sbírky jsou vystaveny v několika halách i na volném prostranství.