Zprávy | Z archivu rubriky


Ultrakrátké riflové minisukně, módní letní halenky s hlubokými výstřihy a boty na vysokých podpatcích vévodily v sobotu při setkání českých i světových modelek v Olomouci. Tereza Maxová, Petra Němcová, Veronika Vařeková a Andrea Verešová sem přijely podpořit projekt přebudování olomouckého kojeneckého ústavu. Podle účastníků akce krajské město podobnou koncentraci krásy ještě nezažilo. "Jsme kamarádky, držíme při sobě. Pořádně jsme se daly dohromady loni v září. Vidíme se více při takových akcích než při práci," komentovala setkání se svými kolegyněmi v rozhovoru pro ČTK Petra Němcová.

Modelka přiletěla do Olomouce až z New Yorku. Přiznala, že se již pomalu vrací po ničivé pohromě v Thajsku, kterou zažila na vlastní kůži, k práci. "Příští týden začnu fotit pro nadační projekt na pomoc dětem v Thajsku. Jeho smyslem je vybudovat školy, které byly smeteny vlnou. V září se zároveň vrátím i do práce. Svou práci mám ráda, ale budu si nyní už vybírat takovou, která by se dala skloubit s charitou," dodala Němcová.

Na zahradní party, jejímž smyslem bylo získat peníze na projekt, vplula na vysokých podpatcích v hnědých šatech s mírným zpožděním také modelka Andrea Verešová v doprovodu hokejisty Jaromíra Jágra. Při setkání s dětmi z kojeneckého ústavu v rozhovoru pro ČTK přiznala, že je to pro ni nádherný pocit. "Je to nádherné. Já mám třítýdenní neteř, takže už jsem si to vychutnala. Každá žena má v sobě pocit a radost z toho držet dítě v náručí. Ale pak začnou převládat pocity zodpovědnosti. Asi ještě není vhodná doba, protože takové miminko by asi strádalo, kdybych se mu nemohla věnovat pořád," uvedla Verešová s měsíčním kojencem v náručí.

Pomoc předních modelek ocenil také Róbert Štajniger z želivského premonstrátského kláštera. "Je důležité, co tyto ženy dělají a že svou krásu dokáží přeměnit v dobro. Je to výzva i pro ostatní hvězdy. Od těchto holek by málokdo čekal, že se budou při svých povinnostech věnovat takovým věcem. To je staví nad laťku showbyznysu," podotkl Štajniger.

Migrační politika jednotlivých zemí by měla více počítat s uprchlíky, kteří svou vlast opouštějí kvůli tomu, aby si zlepšili životní podmínky a mají zájem o legální práci. Vyplývá to ze závěrů třídenní diskuse odborníků o migraci ve střední a východní Evropě, které ČTK tlumočil Marek Čaněk z pořádajícího Multikulturního centra Praha. "Migrační politiky nereflektují to, že je tady poptávka po té práci. Vede to k tomu, že někteří migranti končí místo na normálním regulovaném pracovním trhu v uprchlických táborech," uvedl Čaněk. To pak podle něj vede ke zneužívání žádostí o azyl. Státní správa si uvědomuje nutnost změny, například potřebu umožnit přístup na pracovní trh třeba dočasným migrantům, dodal.

Při debatách o azylové problematice se stalo terčem kritiky Slovensko za to, že počty udělených azylů v této zemi jsou naprosto minimální. Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Bratislavě slovenský migrační úřad z rekordních 11.391 žádostí o azyl za loňský rok vyhověl pouze 15 žadatelům, což Slovensko řadí k zemím s nejnižším podílem udělených azylů v EU.

V Česku loni získalo azyl 140 z 5459 uchazečů, v Rakousku dokonce 4986 z 24.676 žadatelů a mnohem vyšší podíly než Slovensko zaznamenalo také Maďarsko a Polsko. Slovenské úřady kritiku odmítají. Nižší počet kladně vyřízených žádostí zdůvodňují tím, že odmítají ekonomicky motivované žádosti o azyl.

Semináře se zúčastnila stovka zástupců univerzit, neziskových organizací a státní správy z téměř 20 zemí, a to nejen ze střední a východní Evropy, ale i z Německa nebo Velké Británie.

Ve válečné bojiště se v sobotu proměnila travnatá aréna ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech na Benešovsku. Bojové ukázky byly součástí Tankového dne, jímž Vojenský historický ústav připomněl 60. výročí konce války. Akce přilákala na 30.000 lidí. Nad hlavami návštěvníků přelétala sovětská stíhačka Jak-11. "Je to letoun z roku 1947. Je to na světě jediný létající typ tohoto letounu," řekl ČTK ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Ze zákopů stroj ostřelovali němečtí vojáci. Nad loukou se rozléhala střelba z kulometů a pušek i výbuchy granátů. Do boje později zasáhly i těžké tanky.

Členové klubů vojenské historie se divákům pokusili přiblížit okamžiky Pražského povstání. Po jeho vypuknutí se v květnu 1945 z Benešovska a Neveklovska vydalo na Prahu kolem 10.000 Němců. Jak tenkrát asi jejich postup vypadal, předvedly desítky nadšenců v dobových uniformách. V rámci přehlídky tankové techniky od roku 1938 po současnost diváci viděli například československý prvorepublikový tank LT- 38, ruský T-34, německý Pantzer 4 a britský Cromwell 4. Jsou to jediné dochované exponáty, které má právě lešanské vojenské muzeum, dodal Knížek. Představila se i žhavá novinka současnosti, modernizovaný tank M-72.

Lešanské muzeum je rozlohou i složením sbírek jedním z nejvýznamnějších svého druhu v Evropě. Jeho expozici tvoří více než 350 historických tanků, děl, kanonů a motocyklů a také obrněná, nákladní a osobní vojenská auta z období od roku 1890 až do současnosti. Sbírky jsou vystaveny v několika halách i na volném prostranství.