Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus zaslal svému americkému protějšku Georgi Bushovi dopis, v němž vyjádřil politování nad oběťmi hurikánu Katrina. Soustrastný dopis využil i k tomu, aby Bushovi připomněl svou příští návštěvu Spojených států, již hodlá podniknout v polovině září. Text prezidentova dopisu poskytl mluvčí Hradu Petr Hájek.

"Vaši zemi znám a nepochybuji o tom, že ani tato tragédie občany Spojených států amerických nezlomí. Statečný postoj v těchto a podobných situacích prokázali lidé ve Vaší zemi již mnohokrát. Chci Vás ujistit, že Česká republika stojí i v této těžké chvíli na Vaší straně," napsal mimo jiné Klaus Bushovi.

Podotkl přitom, že rozvoj česko-amerického spojenectví a partnerství je jednou z jeho hlavních priorit. "Dovolte mi proto, abych Vám sdělil, že v polovině září navštívím Vaši zemi. Moc se těším na jednání s viceprezidentem Richardem Cheneym, s ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou a s předsedou zahraničního výboru amerického Senátu Richardem Lugarem," stojí v dopise. Jednání s nimi budou podle Klause příležitostí k dalšímu prohloubení vztahů obou zemí.

Policie prověřuje případ údajné korupce Zdeňka Doležela, bývalého šéfa kabinetu českého premiéra, pro podezření z trestných činů přijímání úplatku a také pro podvod. Nikoho však zatím neobvinila. ČTK to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka. Doležel údajně požadoval v souvislosti s privatizací Unipetrolu úplatek pět milionů korun od polského lobbisty Jacka Spyry. Jejich tajnou schůzku natočila skrytou kamerou televize Nova. Doležel se však možnému obvinění z korupčního jednání brání. V materiálu natočeném skrytou kamerou se objevuje také podezření z korupce šéfa ČSSD a bývalého premiéra Stanislava Grosse.

Po zveřejnění informací ze schůzky Doležela se Spyrou rozvázal premiér Jiří Paroubek s Doleželem pracovní poměr. Úřad vlády navíc na exšéfa kabinetu podal trestní oznámení. Tomu se nevyhnul ani Spyra, na kterého podal trestní oznámení nejen úřad vlády, ale také Gross a majitel společnosti Agrofert Andrej Babiš. O něm Spyra na schůzce s Doleželem řekl, že je provázaný s Grosem a přes manželku Šárku mu posílal peníze.

Gross i Paroubek obvinění z korupce a také nejasnosti kolem privatizace Unipetrolu popírají. Také ministr financí Bohuslav Sobotka trvá na tom, že vláda loni prodala Unipetrol polskému koncernu PKN Orlen za tržní cenu.

Případem se rovněž zabývá i polská prokuratura, která zřejmě v souvislosti s privatizací Unipetrolu požádá o výslech českých politiků. Podle neoficiálních informací by mezi nimi měli být Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka. Prokuratura se o Unipetrol a jeho akvizice zajímá v souvislosti s takzvanou palivovou aférou, která se týká rozsáhlých podvodů s pohonnými hmotami. Do ní je prý zapleteno na 1300 firem a do skandálu je prý zapojena i řada polských politiků.

Litvínovská společnost Setadiesel, která je výhradním majitelem ochranné známky Seta, a ústecká společnost Setuza se distancovaly od úplatkářské aféry kolem privatizace petrochemického gigantu Unipetrol. "Seta" v aféře figuruje jako subjekt, který měl polský lobbista Jacek Spyra i pomocí úplatků vrátit do privatizace Unipetrolu, jehož závody se vláda loni rozhodla prodat polskému PKN Orlen. "Vedení akciové společnosti Setuza se důrazně ohrazuje proti všem spekulacím a informacím, že by kdy jakýkoliv její zástupce jednal v souvislosti s privatizací společnosti Unipetrol," uvedla společnost ve svém prohlášení. V případě, že Setuza bude i nadále s aférou spojována, je její vedení připraveno bránit se pomluvám právní cestou.

Prezident Václav Klaus pokládá současnou aféru kolem prodeje státního podílu v chemickém holdingu Unipetrol za závažnou. Zdůraznil nicméně, že má k dispozici pouze informace z médií, a nechce proto vynášet silné soudy. Jeho nástupce v čele ODS Mirek Topolánek míní, že publikované zprávy zpochybňují transparentnost prodeje polskému koncernu PKN Orlen, a vyzval premiéra Jiřího Paroubka, aby veřejnost informoval o zjištěních polských vyšetřovacích orgánů.

"Mám pocit, že i kdyby z toho desetina byla pravdou, tak je to tak závažný jev, že s ním budeme mít všichni spoustu starostí," řekl prezident novinářům při návštěvě Písecka.

Chystaný etický kodex poslanců, který má upravit také styky mezi lobbisty a zákonodárci, by měl například lobbistům za jejich dobrovolnou registraci nabídnout některé výhody. Ani jeho autor, předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), však neočekává, že samotný kodex definitivně vyřeší problém lobbingu v české politice. "Je jasné, že kodex nebude okamžitě fungovat, je však důležité, aby se vůbec strany na něčem dohodly a nějaké zásady stanovily," řekl ČTK Zaorálek.

Na problém lobbingu upozornil případ Zdeňka Doležela, bývalého šéfa kabinetu českého premiéra Stanislava Grosse a jeho nástupce Jiřího Paroubka. Doležel údajně požadoval v souvislosti s privatizací Unipetrolu úplatek pět milionů korun od polského lobbisty Jacka Spyry. Po zveřejnění podezření Paroubek okamžitě rozvázal s Doleželem pracovní poměr.

Registrace lobbistů by mohla vyřešit také otázku, koho vlastně za lobbistu považovat. Může jím být prakticky kdokoli, kdo mezi politiky prosazuje a hájí zájmy firmy nebo jiné skupiny. Záleží na něm samotném, zda uzná, že jeho jednání lze považovat za lobbing. Podle Zaorálka je například v zahraničí běžnou praxí, že své lobbisty definují samy zájmové skupiny, které chtějí aby tito lidé byli řádně registrováni.

Lidovci nesouhlasí s návrhem nového územněsprávního členění státu, který vedle 14 krajů počítá se vznikem osmi oblastí pokrývajícími působnost policie a soudů. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala se příslušná vládní novela stane předmětem ostré koaliční debaty a lidovci budou odhodláni učinit vše pro to, aby nebyla schválena. Kasal nicméně věří v dohodu a doufá, že ČSSD nakonec od návrhu ustoupí. Vládní návrh považuje za "paskvil", který by zablokoval vytvoření 14 rovnoprávných krajů na desítky let. Náklady na zřízení krajských soudů a policejních ředitelství na Vysočině, v Libereckém, Pardubickém, Karlovarském, Olomouckém a Zlínském kraji podle něj nemusejí být enormní. Budou srovnatelné s náklady, jež by vznikly uskutečněním vládního návrhu, kterým by se měnila příslušnost okresních soudů a policií, tvrdí. Zároveň je přesvědčen o tom, že vládní novela odporuje ústavě, podle níž se stát člení pouze na obce a kraje.

Hospodaření státu skončilo v srpnu přebytkem deset miliard korun. Proti stejnému období minulého roku se zlepšilo o 60,7 miliardy korun. Jde o nejlepší srpnový výsledek za posledních deset let, sdělilo dnes ČTK ministerstvo financí. K lepšímu výsledku zřejmě pomohl vyšší výběr daní. "Nadále pokračuje předstih příjmů před výdaji. Zatímco příjmy vzrostly oproti stejnému období loni o 17,4 procenta, výdaje se meziročně zvýšily pouze o 4,2 procenta," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Česká republika by letos podle něj měla dodržet závazky vyplývající z konvergenčního programu, k němuž se zavázala Evropské unii. Schodek veřejných rozpočtu by tak neměl překročit hranici 4,6 procenta HDP.

"Výsledek je samozřejmě pozitivní. Lepší, než se očekávalo. Stále ale chybí zásadní reformy, které by udržely takto skvělou kondici i v případě, že oslabí hospodářský růst," řekl ČTK analytik Patria Finance David Marek. "Toto číslo, které bylo zveřejněno, by však nemělo být přeceňováno," dodal s tím, že je třeba konečně reformovat zdravotnictví, důchody i systém sociálních dávek.

Letiště Ruzyně ve čtvrtek slavnostně zprovoznilo část nového terminálu. Část nového terminálu otevírá letiště se čtyřměsíčním předstihem, uvedl ministr dopravy Milan Šimonovský. Hlavní hala začne veřejnosti sloužit od 1. ledna 2006. Nyní otevřené části nové stavby mají pomoci lépe zvládat nápor cestujících. Ruzyně je již druhým rokem přetížena. Loni odbavila 9,7 milionu lidí, projektová kapacita současné odbavovací haly je ale o třetinu nižší. Premiér Jiří Paroubek na tiskové konferenci po otevření terminálu řekl, že letiště je obrovským přínosem pro ekonomiku a rozvoj státu. Letos očekává přes 11 milionů odbavených pasažérů. Loni rostl provoz na letišti o 30 procent, tedy ještě rychleji než celkový počet turistů, kteří Česko navštívili. Z toho je podle Paroubka zřejmé, že roste bonita turistů, kteří směřují do ČR.

Vedení řetězce diskontních prodejen Plus se podle odborářů snaží nevybíravým způsobem překazit fungování odborové organizace v této obchodní firmě. Odborový svaz pracovníků obchodu tvrdí, že šéfové společnosti Plus Discount se nepohodlných odborářů zbavují pomocí nebývale tučného odchodného či různých výhrůžek. Na chování vedení české pobočky německého obchodního řetězce si odboráři stěžovali německým kolegům a na situaci upozorní i ministerstvo financí a německé velvyslanectví. "Jednatel společnosti Plus Discount André Riennensland odmítá jakoukoli komunikaci s odborovým svazem, přičemž soustavně upírá svým zaměstnancům právo na odborové sdružování a kolektivní vyjednávání, které je garantováno platným právním řádem," řekl novinářům předseda OSPO Alexandr Leiner. Podotkl, že se 17 tuzemskými obchodními řetězci odboráři podobné problémy nemají. Dodal, že vedení společnosti Discount Plus porušuje celou řadu právních předpisů, včetně Základní listiny práv a svobod či úmluvy Mezinárodní organizace práce. "Již jsme informovali zástupce partnerského německého odborového svazu Verdi i německého majitele (Discount Plus) Michaela Hürtra," podotkl Leiner s tím, že v Německu je podobný postup nepřípustný.

Mediální zástupce společnosti Plus Discount Karel Kovář v rozhovoru pro ČTK obvinění odborářů odmítl. Podle něj ze společnosti po vzájemné dohodě odešlo zhruba 20 manažerů, kteří měli jiný pohled na novou obchodní politiku. "Společnost nikdy neposkytla úplatek za opuštění, nýbrž v souladu s českým řádem ukončila pracovní poměr se zaměstnancem po vzájemné dohodě, která také zahrnovala odměnu za práci pro společnost vykonanou v minulosti," uvedl Kovář.

Prvňáčky v základní škole Josefa Kajetána Tyla v Písku čekalo 1. září překvapení. V lavicích je kromě učitelky přivítal prezident Václav Klaus. "Slibovala jsem vám překvapení, překvapení přišlo. Chtěla bych přivítat pana prezidenta," řekla dětem třídní učitelka Hana Gallasová. Klaus se zeptal dětí, zda už umějí nějaká písmenka a zda se do školy těšily. Prezident si také vzpomněl na dobu, kdy sám do školy vypravoval svoje děti. "Rodiče bych chtěl taky pozdravit. Myslím si, že je to vzácná chvíle v životě, kdy člověk vede to dítko do první třídy," řekl Klaus. Zatímco prvňáčci se prezidentovi většinou odpovídat styděli, starší žáci při besedě už pokládali záludné otázky, například zda prezident chodil za školu. "Také jsem se někdy ulil, ale že by to byla moje specialita či specializace, to ne," odpověděl Klaus.