Zprávy | Z archivu rubriky


V indiánského náčelníka nedefinovatelného kmene se v úterý v podvečer změnil prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška. Stalo se tak z iniciativy novinářů, kteří ho na Media party tradičně obdarovávají předměty, vztahujícími se tak trochu k pojetí této přehlídky. Dostal indiánskou čelenku, luk a šípy, na které žurnalisté umístili své navštívenky.

Festival slaví jubilejní 40. ročník, má vlastně narozeniny, a jeho motem je slogan Život začíná po čtyřicítce. Novináři nakonec odvrhli původně připravenou školní brašnu s abecedou a penálem a přiklonili se k tomu, že věc na hraní udělá v útlém věku větší radost. Nemohli se strefit lépe - populární divadelní a filmový herec tak trochu k údivu zahraničních hostů při tomto happeningu ochotně pózoval fotografům i televizním kamerám. Připustil, že místnost festivalové produkce připomíná za ta léta kabinet kuriozit. Je v něm například Kristův kříž s trnovou korunou (když festival slavil 33. ročník), batůžek, kravata s křiklavými květy a doutník (to když byl Bartoška za lázeňského šviháka), modrý pracovník plášť znuděného promítače, ale i kytara, starý klobouk, královská koruna a lovecká trofej - sádrová hlava karlovarského kamzíka. Nejeden divadelní fundus by po této kolekci rád sáhl. Podle festivalových kuloárů měl prý Jiří Bartoška největší strach, že ho novináři k jubileu festivalu odbudou fádním narozeninovým dortem.

Českou a slovenskou kinematografii zastupuje v soutěži MFF v Karlových Varech snímek režiséra Martina Šulíka Sluneční stát, který na plzeňském Finále dostal Zlatého ledňáčka. Před deseti lety tu jeho Záhrada získala Zvláštní cenu poroty, cenu Mezinárodní federace filmového tisku (FIPRESCI), Mezinárodní federace filmových klubů (FICC) a ocenění ekumenické poroty.

"Záměrně jsme filmu dali název podle Campanellova utopického díla, zdálo se nám, že tak dostane ironický podtón," řekl režisér na setkání s novináři. Stejně tak záměrně zvolili podtitul Hrdinové dělnické třídy. "Slovo dělník zmizelo z našich slovníků, mluví se o manažerech a podnikatelích. Všichni mě od toho zrazovali, tvrdili, že to vyžene lidi z kina. V podstatě měli pravdu," dodal režisér, který na scénáři pracoval s Markem Leščákem. Nejprve se měl příběh odehrávat na Slovensku, až prý producent Čestmír Kopecký měl nápad, aby dějištěm příběhu bylo Ostravsko. "Odráží totiž významné změny v sociální a kulturní oblasti se vším dobrým i zlým, co přinesla doba," dodal režisér.

Sluneční stát je na plakátech uváděn jako "československý" film, tedy bez pomlčky. "Myslím, že to je správné, bylo poloviční zastoupení financí i profesí," vysvětlil Šulík. Vítá, že rozvoj kinematografie je jednou z priorit slovenského ministerstva kultury, které výrazně podporuje některé projekty. Podle něj to však není systémové řešení - chybějí jiné zdroje a slovenská televize nevstupuje do koprodukcí.

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) a bývalý prezident Václav Havel se v úterý při společném obědě shodli v názoru na Evropskou unii a euroústavu. "Mluvili jsem spíš o Evropské unii. Naše názory jsou velmi totožné, řekl bych i na euroústavu," řekl Paroubek ČTK a deníku Právo po dvouhodinovém setkání s Havlem v jedné z malostranských restaurací. Bývalý prezident se mimo jiné vyslovil pro pokračování ratifikace evropské ústavy. "My bychom si plivli sami do tváře, kdybychom ten proces náhle zastavili," uvedl. Jeho a Paroubkovy názory na problematiku EU jsou si podle něj blízké.

Pro pokračování ratifikace euroústavy se již dříve vyslovil i premiér. Naopak občanští demokraté soudí, že po francouzském a nizozemském "ne" nemá cenu o nynějším textu euroústavy hlasovat. I současný prezident Václav Klaus ji považuje za mrtvý dokument. Klausův předchůdce ale míní, že smlouva je podepsaná, a tím pádem je tu závazek, že podstoupí ratifikační proces. "A najednou ho nepodstoupit, to by bylo jakési plivnutí na vlastní podpis. Myslím si, že to pokračovat má," řekl Havel na dotaz ČTK. Podle něj je přitom možné, že euroústavu neschválí ještě i další státy. "Může se stát leccos, může se stát, že se bude přepisovat, vyvíjet nebo odkládat, takových možností je mnoho a takových zákrut a zádrhelů bylo v dějinách Evropské unie mnoho, daleko vážnějších, než je toto," prohlásil. Pochybuje ale o tom, že by se tím měla evropská integrace zastavit. "To je vlak rozjetý naštěstí tak, že ho nikdo nezastaví," dodal.

Paroubek a Havel spolu v úterý podle vlastních slov hovořili o světové i domácí politice, šlo prý o soukromou, společenskou schůzku. "Hovořili jsme třeba o mé (červnové) cestě do Japonska a do Číny, vyřídil jsem panu (bývalému) prezidentovi také pozdrav japonského císaře," uvedl předseda vlády. Dodal, že společný oběd navrhl on.

Prosedět v době prázdnin stovku hodin ve školních lavicích se rozhodly desítky cizinců či krajanů, kteří se chtějí naučit česky. Jeden z nejobtížnějších možných kurzů mohou navštěvovat díky letním programům výuky češtiny Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. "Řeřicha - chocholouš, opakujte," uvádí učitelka Ludmila Horáková rovnou do tvrdé reality posluchače kurzu pro začátečníky v jedné z prvních hodin. "Dílo - dýně - Dyje," pokračuje. Žáci se mají naučit, že háček nebo měkké 'i' hlásky změkčuje. Většina to nakonec dokáže a následuje konverzace. "Jak se jmenujete?" - "Nevim". "Jste Čech?" - "Ano," tvrdí neochvějně jeden cizozemec.

Studenti za sebou mají rozřazovací testy, na jejichž základě byli rozděleni do skupin podle jejich dosavadních znalostí. Například o červencový intenzivní letní kurz češtiny, pořádaný už 16. rokem, projevilo zájem 51 studentů, z nichž vzniklo pět tříd. Největší zájem o češtinu letos mají Američané, jichž se do kurzu přihlásilo 17, Švýcaři (šest), Francouzi a Rusové (po pěti), Němci a Nizozemci, ale také Australan, Korejec či Japonec. V učebnách základní školy na pražském Albertově tráví každý den pět hodin a vydržet to budou muset až do konce měsíce.

V srpnu mohu zájemci navštěvovat kurz Čeština a kultura. Nejvíce přihlášených, hned tři, je díky vládnímu stipendiu z africké Namibie. V kurzu se nebudou jen mořit s českou výslovností a gramatikou, ale čeká je navíc spousta výletů, návštěv koncertů, výstav a filmových projekcí a přednáškami a besedami s českými osobnostmi. "Letos chystáme například besedu s Ivanem Klímou nebo prohlídku Masarykova bytu v Černínském paláci," prozradila šéfka jazykově-kulturních kurzů Hana Kopřivová. Plánuje se také výlet do lednického zámeckého areálu spojený s ochutnávkou jihomoravských vín.

Krajané a jejich potomci mohou rovněž od srpna navštěvovat v Dobrušce zvláštní kurz pro ty, kteří už svůj jazyk pozapomněli. Přihlásili se krajané z 35 zemí. "Mají výuku češtiny, literaturu, zpívají české písně, čtou si pohádky, hrají divadelní scénky, mají svůj časopis," uvedl zástupce ředitele jazykového institutu Zdeněk Pressl.