Zprávy | Z archivu rubriky


Po vstupu České republiky do Evropské unie stoupnou podle kalkulací Zemědělského svazu náklady českých rolníků více než podpory, které pro ně navrhuje Evropská komise. Vzhledem ke zpevňování koruny budou přitom stagnovat nebo dokonce mírně klesat ceny zemědělských výrobců. "Celý tento vývoj by vedl k dalšímu omezení zemědělské produkce v České republice," řekl na tiskové konferenci předseda svazu Miroslav Jirovský. Zatímco náklady zemědělců by měly podle údajů zpracovaných svazem v roce 2004 proti loňskému roku vzrůst o 10,4 miliardy korun, podpory odvětví by se základě návrhů komise zvýšily o 3,155 na 15 miliardy korun. V dalším roce svaz předpokládá růst nákladů o 17,4 miliardy proti roku 2001 při zvýšení dotací o 6,855 na 18,7 miliardy korun. Ceny zemědělských výrobců přitom podle odhadu Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v roce 2006 poklesnou proti roku 2001 o pět procent. Nárůst nákladů by ve stejném roce měl činit 27,5 procenta. Vepřové z Francie nesmí kvůli moru prasat do ČR

Státní veterinární správa (SVS) zakázala v pátek dovoz prasat, vepřového masa a tepelně neopracovaných výrobků z Francie. Důvodem je výskyt klasického moru prasat v jednom francouzském departmentu, řekl ČTK ústřední ředitel SVS Josef Holejšovský. Stejné omezení platí také pro černou zvěř a výrobky z ní. Veterinární správa podle Holejšovského postupuje v souladu s bilaterální smlouvou, která na základě požadavku francouzské strany stanovuje, že v případě výskytu klasického moru prasat na území jedné ze smluvních stran bude uzavřena celá země. Při výskytu choroby v Německu například Česká republika uplatňuje dovozní omezení jen na postižené spolkové země, tedy regionálně. Zatímco v loňském roce dovezla Česká republika z Francie 585 tun vepřového masa, letos do 28. dubna to bylo 624 tun. Francie však podle ministerstva zemědělství patří mezi méně významné dovozce. Například importy z Dánska, Německa nebo Itálie se pohybují v řádu tisíců tun za rok.

Občanská demokratická strana považuje za zbytečné zabývat se dopisem o vypovězení opoziční smlouvy, který předseda vládní sociální demokracie Vladimír Špidla v těchto dnech zaslal šéfovi občanských demokratů Václavu Klausovi. Platnost dokumentu podle ní totiž vyprší automaticky dnem voleb. Grémium ODS se dopisem nezabývalo a zabývat nebude, řekl ČTK místopředseda strany Petr Nečas. "Je to zbytečný cár papíru," dodal. V tom případě sociální demokracie odstoupí od smlouvy s ODS jednostranně. Špidla v dopise navrhl Klausovi, aby projednali způsob, kterým smlouvu ukončí ke dni voleb do Poslanecké sněmovny. Ty se konají v polovině června. "Pokud nepřijmete předložený návrh, jsem zmocněn Vám sdělit, že ČSSD ukončuje platnost smlouvy o politické stabilitě ke dni voleb," uvádí se v dopise. ČSSD soudí, že ve smlouvě není jasně formulováno, kdy vlastně skončí. ODS je ale přesvědčena, že dohoda byla podepsána na jedno volební období, a je tudíž zbytečné o jejím ukončení jednat.

Opoziční smlouva umožnila ČSSD v roce 1998 sestavit menšinovou vládu, kterou ODS celé funkční období tolerovala. Oba signatáři opoziční smlouvy patří mezi favority voleb, hovoří o silné většinové vládě založené na programové shodě a předem vylučují pouze spolupráci s komunisty. Někteří politici Koalice i analytici tvrdí, že povolební spolupráce dříve nesmiřitelných stran je dost pravděpodobná, protože během uplynulých čtyř let se podle nich občanští a sociální demokraté dost sblížili.

ODS a ČSSD jsou stále favority červnových voleb do Poslanecké sněmovny. Aktuální průzkum agentury TNS Factum pro internetový server www.ihned.cz ukázal, že občanské demokraty by nyní volilo 31,4 procenta dotázaných. Sociální demokraté se těší přízni 26 procent respondentů. Koalici KDU-ČSL a Unie svobody-DEU patří se ziskem 19,6 procenta hlasů již stabilní třetí místo. Komunisté by v současné době dostali 14 procent hlasů. ODS by podle výsledků průzkumu získala ve sněmovně 69 křesel a ČSSD 57 mandátů, což by těmto stranám zaručilo většinu hlasů pro prosazení ústavních zákonů. Ostatní zákony by ODS mohla prosadit s Koalicí, která by získala 43 mandátů. K vytvoření společné vlády ČSSD a Koalice by těmto stranám ve sněmovně chyběl jeden mandát. Komunisté by mohli počítat s 31 křesly. Žádná z dalších stran se ani tentokrát nepřiblížila pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Některé z nich ale dosáhly hranice 1,5 procenta hlasů, což by jim zajišťovalo zisk státního příspěvku za volby. Strana zelených by dostala 1,8 procenta a ODA a Strana za životní jistoty shodně 1,6 procenta hlasů. Strana Naděje, založená bývalou studentskou aktivistkou a diplomatkou Monikou Pajerovou, má šanci na zisk 1,1 procenta hlasů. Republikáni Miroslava Sládka by dostali 0,6 procenta extremistická Pravá alternativa 0,5 procenta a Česká strana národně sociální 0,3 procenta hlasů. Cesta změny, vedená podnikatelem Jiřím Lobkowiczem, by obdržela 0,2 procenta hlasů.