Zprávy | Z archivu rubriky


Německý a český rukopis ve stoleté historii města připomíná výstava, která začala v sobotu v muzeu ve Smržovce na Jablonecku. Německý horský spolek pro Ještěd a Jizerské hory se například zasloužil o vybudování jedné z nejslavnějších tuzemských rozhleden - šestadvacetimetrové Černé Studnice, položené na území Smržovky. Po druhé světové válce vytvářeli historii města především Češi.

"Před zabráním Velkoněmeckou říší v roce 1938 žilo ve Smržovce téměř osm tisíc obyvatel, tři čtvrtiny z nich byli Němci. Po válce se poměr obrátil, ve městě však po odsunu zůstaly jen necelé čtyři tisíce lidí," řekla ČTK jedna z pořadatelek výstavy ze smržovského Partnerského spolku Miroslava Ledecká.

Na výstavě Smržovka 1905 - 2005 mohou návštěvníci vidět právě model černostudniční vyhlídkové věže, jež začala turistům sloužit v roce 1905 a vyprojektoval ji slavný jablonecký architekt Robert Hemmrich. Po deseti letech se na veřejnosti objevuje listina s původní pečetí, v níž císař František Josef povýšil 23. května 1905 Smržovku na město. Do znaku dostala kromě jiného houbu smrž. Z ní vycházelo také německé pojmenování Morchenstern. V muzeu lze najít rovněž dvě německé kroniky z let 1928 až 1942. Na počátku popisují dobu, kdy Němci a Češi žili ve městě ve svornosti a díky sklářskému, textilnímu a dřevozpracujícímu průmyslu také v blahobytu. Později však dochované dokumenty označují připojení Sudet k nacistickému Německu za osvobození a oslavují začátek druhé světové války. Po jejím konci se ve Smržovce vyhnulo vystěhování více sudetských Němců než v jiných částech pohraničí. "Mezi těmi, co zbyli, bylo mnoho odborníků, bez nichž by se národní správci v továrnách neobešli," uvedla Ledecká.

V české éře v druhé polovině 20. století proslula Smržovka především sáňkováním a nehynoucí slávu jí přinesla sázka dvou místních fanoušků fotbalu. I jí patří v muzeu místo. Sparťan a slávista se v polovině 60. let vsadili o výsledek derby. Slávista prohrál a na příští utkání mezi "rudými" a "sešívanými" vezl za nadšeného aplausu mnohatisícových davů sparťana na trakaři ze Smržovky až na pražský Strahov. Tam je přivítalo 50.000 diváků.

Návštěvníci vojenské letecké základny v Čáslavi se v sobotu rozloučili se stíhačkami MiG- 21, které v rámci protivzdušné obrany státu sloužily 44 let. Vojáci zároveň představili nové letouny JAS-39 Gripen. Do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO, jejíž součástí české letectvo je, budou zařazeny zhruba v polovině června, řekl ČTK mluvčí základny Michal Prejzek.

Loučení s migem se uskutečnilo v rámci dne otevřených dveří na čáslavské základně. Vojáci připravili šestihodinový blok leteckých ukázek. V civilním bloku ukázek se nad hlavami lidí vznášeli letečtí akrobaté, parašutisti, paraglaidisté i letecké modely. Letadla na odstavné ploše byla neustále v obležení. "Je to legenda," prohodil asi padesátiletý muž ke stříbrnému migu. Na trupu měl z velkých modrých číslic letopočet 1961 až 2005. Lidi přitáhly i nové stíhačky Jas-39 Gripen. Na veřejnosti se totiž zatím pouze mihly při přeletu nad pražskou Letnou 8. května. A v sobotu si jednu z nich mohli doslova osahat.

Den otevřených dveří si nenechal ujít ani legendární pilot, čtyřiadevadesátiletý František Peřina. "Byl už nejvyšší čas, protože migy už dolítávají," poznamenal. Ať už vláda rozhodla jak rozhodla, gripeny tady jsou a to je podle něj hlavní. "Protože ti kluci potřebují lítat," míní. Před několika lety Peřina převzal patronát nad 42. stíhací letkou čáslavské letecké základny, které udělil právo užívat jeho jméno. Gripeny prý Peřina zná. "Ale už toho moc nenaprohlídám, protože do toho nemůžu vlézt," poznamenal. Snažil se je proto alespoň teoreticky nastudovat. "Budeme vidět, jak se osvědčí," řekl. "Jsou to ale krásné mašiny, to se musí nechat," nezastíral.

Do kokpitu migu usedl k jednomu z posledních letů i velitel čáslavské základny Jiří Verner. "Že by mě bylo do breku, to rozhodně ne," smál se. V gripenu se zatím jenom vezl jako spolujezdec. "Doufám ale, že se brzy přeškolím," plánuje. Obrovský zájem návštěvníků, kteří na letiště přišli, si vysvětluje tím, že "jednadvacítka" zanechala v lidech hlubokou rýhu, a to nejenom v negativním slova smyslu. Přišlo totiž i hodně bývalých vojenských pilotů. Srovnat letouny MiG-21 a JAS-39 Gripen podle Vernera prakticky nelze. "Obrátíte list a jedete dál," shrnul.