Zprávy | Z archivu rubriky

Snížení spotřební daně z pohonných hmot by výrazně prohloubilo schodek státního rozpočtu. Pokud by daň klesla o dvě koruny na litr, příjmy státního rozpočtu by klesly o 13 miliard korun, v případě snížení o tři koruny by v pokladně státu chybělo až 20 miliard korun, řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Ministr rovněž upozornil, že stát na zvýšení cen benzinu nevydělává. Spotřební daň je totiž pevná a s rostoucí cenou se podíl daně na litru pohonných hmot snižuje. Kvůli nynějšímu růstu cen benzinu chce snížení spotřební daně na pohonné hmoty navrhnout ještě v září opoziční ODS.

Sazby spotřebních daní u pohonných hmot jsou v Česku jedny z nejnižších v Evropě, vyplývá z materiálu, který poskytlo ministerstvo financí. Zatímco v ČR stát vybírá zhruba 374 eur (asi 1900 Kč) z 1000 litrů benzinu, například ve Velké Británii daň činí 726 eur, tedy téměř dvojnásobek. Menší daň než Česko naopak účtuje Malta, Kypr, Řecko, Lotyšsko, Estonsko a Litva, kde stát vybere 287 eur (8350 Kč) z 1000 litrů benzinu. Podle MF se sazby v Česku pohybují při dolní hranici minimální úrovně zdanění, která v EU činí 359 eur na 1000 litrů.

Jedním z hlavních důvodů, proč Evropská unie začala zaostávat v informačních technologiích za USA a dalšími konkurenty, je nedostatečná pružnost ekonomiky, a to zejména pružnost na trhu práce. Uvádí to nejnovější analýza, kterou nechalo vypracovat britské ministerstvo obchodu a průmyslu jako klíčový podklad pro evropskou konferenci o strategii v tomto odvětví do roku 2010.

Česká ministryně informatiky Dana Bérová řekla ČTK, že s tímto závěrem souhlasí a že to má přímé dopady na Českou republiku. "Je známo, že český trh práce je jeden z nejstrnulejších v Evropě. Existují dokonce srovnání OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), kde je na tom hůře pouze Portugalsko. Takže český trh práce určitě potřebuje větší otevřenost a větší dynamiku," řekla ministryně, podle níž současný návrh zákoníku práce neodpovídá současným požadavkům trhu práce a konkurence.

Marihuanu by podle svých slov bez problémů sehnalo asi 75 procent šestnáctiletých hochů a děvčat z velkých měst v ČR. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovali odborníci z Akademie věd a Univerzity Karlovy. Získání této drogy by nečinilo obtíže ani 20 procentům dvanáctiletých dětí. Stejné procento šestnáctiletých uvedlo, že by snadno sehnali i pervitin. K tomu, že seděli ve škole po požití marihuany, se podle studie přiznalo 28 procent šestnáctiletých chlapců a 16 procent dívek stejného věku. Odklon od pervitinu a heroinu u školní mládeže dokladují i jiné studie, které upozorňují i na návrat těkavých látek a rostoucí popularitu tanečních drog. Stále častěji se experti u středoškoláků setkávají s užíváním halucinogenních hub lysohlávek.

Čeští vojenští policisté v Iráku rozšířili nabídku kurzů pro zájemce o práci v místních bezpečnostních složkách. Od nynějška totiž cvičí také budoucí policejní zbrojíře, tedy specialisty na zbraně, a příslušníky pohraniční policie. Nové kurzy Češi otevírají na žádost iráckých úřadů a mezinárodního vojenského velení. Dosud se čeští instruktoři zaměřovali především na základy kriminalistiky a vyšetřování, obrannou taktiku, dále měli na starosti dopravní kurz, školení instruktorů a výcvik střelby.

Češi s hledáním práce v dalších členských zemích Evropské unie váhají. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnilo nevládní sdružení European Citizen Action Service (ECAS) k situaci rok po rozšíření EU o deset zemí. Podle průzkumu projevuje nyní ochotu jít pracovat do zahraničí jen pět procent dotázaných českých respondentů. Podobně jako Češi se staví k práci v dalších zemích unie například Slovinci. Naproti tomu Poláci jsou v této věci výrazně pružnější a v EU si jich už našlo zaměstnání téměř půl milionu, a to především v Německu, Británii, Itálii, Nizozemsku a Irsku.

K rozvoji turistiky v oblasti Česko-Saského Švýcarska by měla přispět železnice. Turistické spolky, zástupci obcí a měst a dopravců na obou stranách hranic se dohodli, že budou usilovat o obnovení železničního přechodu Dolní Poustevna-Sebnitz na severu Čech. Pokud uspějí, v roce 2010 povezou vlaky turisty z Děčína přes Šluknov a Bad Schandau a Hřensko zpět. Právě turismus a cestovní ruch je podle představitelů měst a obcí záchranou pro Šluknovský výběžek, kde je vysoká nezaměstnanost stejně jako na druhé straně hranice v okolí Drážďan. "Průmysl zde v devadesátých letech zkolaboval, proto sem musíme přivézt turisty, máme jim co nabídnout," řekl v Sebnitz starosta Dolní Poustevny Miroslav Jemelka. Mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz chybí 400 metrů kolejí. Náklady na jejich stavbu se odhadují na 50 milionů korun. Německá strana by měla uhradit 40 milionů korun a zbytek česká Správa železniční dopravní cesty.

Podle projektu vznikne páteřní okružní trať, která propojí města na české a německé straně. Nádraží se promění v turistické centrály, kde budou kromě informačních kiosků také půjčovny kol nebo ubytovny pro rodiny s dětmi. Z jednotlivých vlakových zastávek budou turisty rozvážet na různé přírodní atrakce autobusy nebo cyklobusy poháněné plynem.

Protest proti průběhu veřejného slyšení o stavbě skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu temelínské elektrárny, které se konalo 24. srpna v Českých Budějovicích, zaslala českému ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi zemská vláda rakouské spolkové země Salcbursko. V protestním dopise se poukazuje především na to, že rakouská oficiální místa jsou nespokojena s tím, že navzdory jejich požadavkům se slyšení nekonalo na rakouském území. Kromě toho je vyjadřována nespokojenost také s tím, že jednání se údajně vinou pozdního začátku, zdlouhavého výkladu a následného a nikoli simultánního překladu příliš protahovalo, takže se nedostalo na otázky rakouských zástupců.

Slyšení nepřineslo konkrétní závěry a konečný verdikt je na ministerstvu životního prostředí, který je nutný k pokračování řízení. Temelínský sklad by měl začít fungovat v roce 2014. Pojmout má až 1370 tun materiálu, což vyprodukují oba temelínské bloky za 30 let. Nejpozději do roku 2065 by pak měla být zahájena výstavba dlouhodobého úložiště.

Sociální demokraté vylučují, že billboardy zesměšňující opoziční ODS jsou součástí kampaně strany. Někteří členové ČSSD však nad nimi neskrývají potěšení. Na billboardech nabízejí Langer a Němcová, že "zařídí technoparty i ve vaší obci". Modré logo ODS pak autor billboardu rozepsal na heslo "Odpadky a Drogy Smrdí" a symbol nejsilnější opoziční strany přemaloval z letícího ptáka na supa. Šéf ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro rádio Frekce 1 uvedl, že věc bere ODS s nadsázkou a reagovat na ni například trestním oznámením nemíní. "Dívám se na to s velkým nadhledem," reagoval na obří plakát Langer, který se před dvěma měsíci přihlásil k autorství protivládních billboardů podél dálnice D1. Nechtěl komentovat, zda někdo přebírá taktiku ODS v předvolebním boji. Nedávno se totiž na místech, kde nechal vylepit billboardy Langer, objevily nové, namířené proti premiérovi Jiřímu Paroubkovi a jeho roli při zásahu proti CzechTeku. ODS se k nim oficiálně nepřihlásila, podle některých informací za nimi však stála.

Ministr spravedlnosti Petr Němec (US- DEU) podal kárnou žalobu na nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou. Žádá, aby byla kvůli svému mediálnímu vystupování odvolána z funkce státního zástupce. "Žalobou se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci," řekl mluvčí ministra Petr Dimun. Již dříve uvedl, že Němec obdržel nejméně deset návrhů na kárnou žalobu na nejvyšší žalobkyni. Nyní se podle něj rozhodl některým z nich vyhovět.

Ceny pohonných hmot se opět zvýšily. Například v Praze se cena blíží 35 korunám za litr. Začíná se také opět zvyšovat rozdíl mezi cenou benzinu a nafty, která je nyní i o více než tři koruny na litr levnější. Výrazný růst cen pohonných hmot začal v pátek a o víkendu, kdy některé čerpací stanice zvýšily ceny o více než tři koruny za litr. Za zdražováním jsou podle ekonomů dlouhodobě vysoké ceny ropy a v posledních dnech i razantní zvýšení cen ropných produktů na evropské burze. Kvůli hurikánu Katrina, který vyřadil z provozu velké rafinerie na jihu Spojených států, totiž USA začaly více poptávat ropné produkty v Evropě, což výrazně zvedá ceny. Pohonné hmoty tak vedle České republiky rostou i v dalších evropských zemích, jako například Německu, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rakousku nebo Francii.