Zprávy | Z archivu rubriky

Ceny pohonných hmot se opět zvýšily. Například v Praze se cena blíží 35 korunám za litr. Začíná se také opět zvyšovat rozdíl mezi cenou benzinu a nafty, která je nyní i o více než tři koruny na litr levnější. Výrazný růst cen pohonných hmot začal v pátek a o víkendu, kdy některé čerpací stanice zvýšily ceny o více než tři koruny za litr. Za zdražováním jsou podle ekonomů dlouhodobě vysoké ceny ropy a v posledních dnech i razantní zvýšení cen ropných produktů na evropské burze. Kvůli hurikánu Katrina, který vyřadil z provozu velké rafinerie na jihu Spojených států, totiž USA začaly více poptávat ropné produkty v Evropě, což výrazně zvedá ceny. Pohonné hmoty tak vedle České republiky rostou i v dalších evropských zemích, jako například Německu, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rakousku nebo Francii.

Snížení spotřební daně z pohonných hmot by výrazně prohloubilo schodek státního rozpočtu. Pokud by daň klesla o dvě koruny na litr, příjmy státního rozpočtu by klesly o 13 miliard korun, v případě snížení o tři koruny by v pokladně státu chybělo až 20 miliard korun, řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Ministr rovněž upozornil, že stát na zvýšení cen benzinu nevydělává. Spotřební daň je totiž pevná a s rostoucí cenou se podíl daně na litru pohonných hmot snižuje. Kvůli nynějšímu růstu cen benzinu chce snížení spotřební daně na pohonné hmoty navrhnout ještě v září opoziční ODS.

Sazby spotřebních daní u pohonných hmot jsou v Česku jedny z nejnižších v Evropě, vyplývá z materiálu, který poskytlo ministerstvo financí. Zatímco v ČR stát vybírá zhruba 374 eur (asi 1900 Kč) z 1000 litrů benzinu, například ve Velké Británii daň činí 726 eur, tedy téměř dvojnásobek. Menší daň než Česko naopak účtuje Malta, Kypr, Řecko, Lotyšsko, Estonsko a Litva, kde stát vybere 287 eur (8350 Kč) z 1000 litrů benzinu. Podle MF se sazby v Česku pohybují při dolní hranici minimální úrovně zdanění, která v EU činí 359 eur na 1000 litrů.

Česká republika se připojuje k dohodě, v níž západní země koordinovaně uvolňují na trh rezervy ropy a ropných produktů, aby zmírnily nedostatek benzinu v USA. Správa státních hmotných rezerv oznámila, že bude nabízet ze svých zásobníků asi 10.000 barelů ropy denně, tedy asi 1400 tun, napsala agentura AP. Správa je připravena poskytovat domácím odběratelům ropu po dobu 30 dní, což je v souladu s páteční dohodou v rámci Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Úřad však podle agentury AP dodal, že zatím žádné žádosti o čerpání z rezerv nedostal.

Ministr spravedlnosti Petr Němec (US- DEU) podal kárnou žalobu na nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou. Žádá, aby byla kvůli svému mediálnímu vystupování odvolána z funkce státního zástupce. "Žalobou se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci," řekl mluvčí ministra Petr Dimun. Již dříve uvedl, že Němec obdržel nejméně deset návrhů na kárnou žalobu na nejvyšší žalobkyni. Nyní se podle něj rozhodl některým z nich vyhovět.

Odboráři považují kritiku nynějšího návrhu zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů za snahu úplně jej zrušit a snížit tak právní ochranu zaměstnanců a získat možnost s nimi podle potřeby manipulovat. Na tiskové konferenci to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Zástupci zaměstnavatelů však tento názor odmítají. Lídři koaličních stran se shodli, že vláda projedná normu zřejmě za 14 dní. Návrh zákoníku práce podle Štěcha pro zaměstnance nevybojovává nic nového, ale zajišťuje jim jistotu budoucnosti tím, že se o něj budou moci při jednání se zaměstnavateli opřít.

"Je to špatná norma, která výrazně komplikuje pracovněprávní vztahy," tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Nový zákoník práce způsobí podle Míla zaměstnavatelům zbytečné velké finanční náklady, jednostranně zvýhodňuje pozici odborů a ve svých důsledcích je nevýhodný i pro zaměstnance, protože jim bere možnost pružně získat práci. Štěch uvedl, že návrh náklady zaměstnavatelů nezvyšuje, ale naopak zavedením kont pracovní doby či provázaností daňových předpisů vytváří prostor pro jejich snížení.

Protiteroristické cvičení, plánované na noc z 22. na 23. září, se bude konat ve stanici pražského metra Náměstí Republiky a na nádražích v pražských Holešovicích a Kralupech nad Vltavou. Po zasedání Bezpečnostní rady státu to řekl ministr vnitra František Bublan. Záchranáři budou při cvičení simulovat výbuch vlaku, odstraňování nastražené bomby a zamoření vzduchu nebezpečnou látkou. Podle ministra akce vyjde zhruba na dva miliony korun a vyžádá si nasazení několika set příslušníků hasičského sboru, policie a zdravotníků. Občané také musí počítat s tím, že prostory nádraží budou v době nácviku uzavřeny, provoz metra však díky načasování omezen nebude.

Česká republika však stále nemá nový akční plán boje proti terorismu, Bezpečnostní rada státu jeho schválení opět o měsíc odložila. Podle ministra vnitra Františka Bublana měl připomínky především resort informatiky.

Čeští vojenští policisté v Iráku rozšířili nabídku kurzů pro zájemce o práci v místních bezpečnostních složkách. Od nynějška totiž cvičí také budoucí policejní zbrojíře, tedy specialisty na zbraně, a příslušníky pohraniční policie. Nové kurzy Češi otevírají na žádost iráckých úřadů a mezinárodního vojenského velení. Dosud se čeští instruktoři zaměřovali především na základy kriminalistiky a vyšetřování, obrannou taktiku, dále měli na starosti dopravní kurz, školení instruktorů a výcvik střelby.

České ministerstvo zahraničí potvrdilo, že se z jihu Spojených států, který zasáhla přírodní pohroma, svým příbuzným dosud neozval jeden Čech. Podle Mladé fronty Dnes jde o muže, který bydlel ve městě Slidell, jež leží 40 kilometrů severně od těžce postiženého New Orleansu. Ministerstvo zahraničí však odmítlo tuto informaci potvrdit a sdělit případné další podrobnosti.

Pomoc americkým oblastem postiženým ničivým hurikánem Katrina nabídlo již 21 členských zemí Evropské unie včetně České republiky, sdělila Evropská komise. Její mluvčí Barbara Helfferichová podotkla, že přesun a distribuci evropské pomoci doprovázejí na americké straně organizační problémy. ČR do nabídky uvedla záchranářský tým, chemickou laboratoř, část polní nemocnice včetně personálu, jednotku na čištění vody, deky, stany a polní lůžka.

Česká republika podporuje zahájení přístupových rozhovorů Chorvatska s Evropskou unií. Jednání by nemělo záviset na dopadení generála Anteho Gotoviny, jehož Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z válečných zločinů. Uvedl to v Záhřebu prezident Václav Klaus, který v úvodu své třídenní návštěvy Chorvatska jednal se svým kolegou Stjepanem Mesičem. Ten uvedl, že chorvatské úřady neví, kde se generál nachází. Chorvaté měli začít jednat o členství už v březnu, start byl však odložen na neurčito a učiněn de facto závislým na dopadení Gotoviny.

Jedním z hlavních důvodů, proč Evropská unie začala zaostávat v informačních technologiích za USA a dalšími konkurenty, je nedostatečná pružnost ekonomiky, a to zejména pružnost na trhu práce. Uvádí to nejnovější analýza, kterou nechalo vypracovat britské ministerstvo obchodu a průmyslu jako klíčový podklad pro evropskou konferenci o strategii v tomto odvětví do roku 2010.

Česká ministryně informatiky Dana Bérová řekla ČTK, že s tímto závěrem souhlasí a že to má přímé dopady na Českou republiku. "Je známo, že český trh práce je jeden z nejstrnulejších v Evropě. Existují dokonce srovnání OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), kde je na tom hůře pouze Portugalsko. Takže český trh práce určitě potřebuje větší otevřenost a větší dynamiku," řekla ministryně, podle níž současný návrh zákoníku práce neodpovídá současným požadavkům trhu práce a konkurence.