Zprávy | Z archivu rubriky


KDU-ČSL nepodpoří odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, o které usiluje ministr spravedlnosti Pavel Němec (US- DEU). Lidovci jsou totiž přesvědčeni, že politici nesmějí ovlivňovat rozhodování v trestních věcech. Vedení KDU-ČSL se na tom shodlo na dnešním zasedání v Lipnici nad Sázavou. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek už dříve označil snahy odvolat Benešovou za účelové. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) zase koncem srpna řekl, že odvolání nejvyšší státní zástupkyně by nyní bylo politicky neprozíravé. Veřejnost by je totiž dávala do spojitosti s kauzou katarského prince. Další osud Benešové chce nejdříve probrat v koalici. Kvůli případu katarského prince Hámida bin Abdal Sáního, který byl v Česku stíhán za zneužívání dětí, vyzval Němec Benešovou k rezignaci. Nejvyšší soud vyhověl Němcově stížnosti a umožnil předání případu do Kataru. Benešová kritizovala ministrův postup, když vyhověl nótě Kataru o vydání Sáního. Označila jej za podezřelý a dala policii pokyn, aby jej prověřila. Jeho výzvu k rezignaci odmítla. Napjaté vztahy mezi Benešovou a Němcem vyvrcholily v uplynulých dnech, když ministr podal na nejvyšší státní zástupkyni kárnou žalobu. V ní tvrdí, že Benešová nezvládla své mediální vystupování a dopustila se patrně trestného činu, když Němcova mluvčího Petra Dimuna obvinila z braní úplatků. O víkendu ministr řekl, že výsledky auditu na Nejvyšším státním zastupitelství dokazují, že úřad pod vedením Benešové nepracuje dobře. Šéfka žalobců to označila za lež.

Miroslav Grebeníček ohlásil odchod z funkce předsedy Komunistické strany Čech a Moravy, kterou zastával více než 12 let. Osmapadesátiletý Grebeníček, pod jehož vedením se komunisté dostali na pozici třetí nejsilnější frakce v Poslanecké sněmovně, je nejdéle sloužícím šéfem parlamentní strany v Česku po roce 1989. Překonal i současného prezidenta Václava Klause, který byl předsedou ODS 11 let a osm měsíců. Grebeníček je označován za pragmatického politika, který dokáže vystupovat umírněně a konstruktivně. Například ve svém vystoupení na sjezdu v roce 1999 deklaroval, že chce definitivně skoncovat s praktikami přežívajícími z minulosti i s těmi, kdo nostalgicky vzpomínají na režim před rokem 1989. Svoji konzervativní a revoluční tvář ukazuje především na shromážděních svých příznivců, kde vystupuje jako obhájce minulého režimu. Letos v červnu Grebeníček nesouhlasil s místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem, který vyhlásil, že by se komunistická strana měla jednoznačně přihlásit k omluvě za zločiny, které se staly během její vlády v Československu. Jeho otec Alois Grebeníček byl trestně stíhán pro podezření, že se jako zástupce velitele vyšetřovacího oddělení StB v Uherském Hradišti podílel na politických zločinech 50. let. V červenci 2003 Alois Grebeníček zemřel.

Šanci zaujmout nejvyšší stranické místo v KSČM má nyní místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (50).

Prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona, která by pozastavila převody nemocnic v majetku krajů na obchodní společnosti. ČTK to sdělil Klausův mluvčí Petr Hájek. Předloha tak míří zpátky do sněmovny, kde ještě mohou poslanci Klausovo veto přehlasovat. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová věří, že sněmovně se to podaří. Další přesvědčovací kampaň pro poslance nechystá, stačil by jí prý počet poslanců, který pro to zatím hlasoval. Dolní komora prezidenta možná opravdu přehlasuje, protože zákaz prosazují zejména ČSSD a KSČM. Tyto dvě strany mají přitom ve sněmovně většinu 111 z 200 mandátů, k přehlasováno poslanci při hlasování chybět, na 99 procent Klause přehlasují. Komunistický člen výboru Miroslav Opálka doufá, že to sněmovna stihne již na schůzi, která začíná v úterý 20. září.

Ministryni zdravotnictví prý prezidentovo rozhodnutí nepřekvapilo. "Moc mě ale mrzí, že nevyslyší, jak těžká pak bude tvorba rovnoměrné sítě zdravotnických zařízení," řekla novinářům v Českých Budějovicích. Zdravotnictví je podle ní veřejnou službou, která má každému poskytnout dostupnou kvalitní a rovnocennou zdravotnickou péči. Není tedy možné, aby tuto péči zajišťovala obchodní společnost, která podle ní musí jít za ziskem. Podle Emmerové totiž hrozí, že se obchodní společnosti soustředí jen na ziskové obory a zdravotní péči nezachovají v plné šíři. Dostupnost péče pro občany by tak podle ní byla omezena. "Myslím si, že by to znamenalo velikou nejistotu pro občany a skoro bych pak i myslela, že by to znamenalo konec sociálního smíru, protože zdravotnictví pro chudé a pro bohaté si nedovedu představit," uvedla. odle novely mají kraje s privatizací nemocničních zařízení vyčkat do přijetí zákona o neziskových organizacích. Hejtmani ale míní, že to znemožňuje rozumnou a ekonomickou správu nemocnic, což může znepříjemnit jejich fungování do budoucna.

Českou vědeckou polární stanici, která vznikla počátkem roku na Rossově ostrově v Antarktidě, čeká brzy dostavba. Areál je nyní prázdný, protože na ledovém kontinentu je zima. V prosinci do na něj zamíří tým techniků-specialistů, který komplex dokončí. Stanice musí být zkolaudována do dubna 2006. "Budeme sice na ní působit již nyní, plně ale začne stanice sloužit vědeckým účelům od prosince příštího roku," řekl ČTK Pavel Prošek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se svými kolegy projekt výstavby polární stanice garantuje. Doplnil, že nadcházející práce již nebudou tak náročné. Je třeba dostavět hlavní budovu základny, nainstalovat klimatizaci. Prošek nepředpokládá, že by rozestavěné stanici současná antarktická zima uškodila. Již loni provedli vědci v této oblasti první teplotní měření. Podle nich klesá rtuť v nejchladnějších měsících roku na Rossově ostrově asi k minus 30 stupňům Celsia. V centru polární stanice bude obytný objekt dlouhý 25 a široký 11 metrů. Určen bude pro pobyt zhruba 15 výzkumníků, a to pouze v době antarktického léta. V okolí hlavní budovy bude stát devět kontejnerů s technickými systémy a sklady. Na každém z nich bude navíc malá větrná elektrárna. Vybudování stanice přijde na 50 milionů korun. Technická životnost areálu se bude pohybovat okolo 20 až 30 let. Vědci nyní musí ministerstvu školství předložit projekt výzkumného polárního centra, v němž je prezentován vědecký program stanice na dobu následujících pěti let.