Zprávy | Z archivu rubriky


Velikonoční Velký pátek má podle Senátu patřit mezi státem uznané svátky. Počítá s tím návrh novely zákona o státních svátcích, kterou ve čtvrtek horní komora podpořila. Zároveň podobně jako loni doporučila na návrh Josefa Pavlaty vypustit Mezinárodní den žen ze seznamu významných českých dnů. Takový návrh tehdy ale odmítla Poslanecká sněmovna, která novelu nyní dostane k projednání. Před rozšiřováním původní předlohy varoval v zájmu jejího schválení senátor Martin Mejstřík. Odpůrci předlohy argumentovali především ekonomickými dopady rozšíření počtu státních svátků. Pavel Eybert proto neúspěšně navrhoval výměnou zrušit 1. květen jako Svátek práce.

Odhad ekonomického propadu kvůli novému svátku někteří senátoři vyčíslili na 20 milionů až jednu miliardu korun, Eybert dokonce na deset miliard korun. Jiří Stříteský jménem "několika tisíců drobných podnikatelů" varoval, že je zavedení nového svátku může ekonomicky ohrozit. "V současné době ještě není situace na to, abychom mohli Velký pátek jako svátek slavit," prohlásil.

Nadměrné dopady na ekonomiku zpochybnil senátor Karel Schwarzenberg, podle něhož lidé v pátek nejsou vzhledem k blížícímu se víkendu nejpracovitější. "Jestliže Česká republika je v produktivitě práce na 63 procentech Evropské unie, domnívám se, že jsme i v ČR schopni výpadek, který vznikne zavedením dalšího státního svátku, doplnit," přidala se Alena Gajdůšková.

Komunisté navrhují, aby byla zavedena povinnost podávat majetková přiznání u osob, jejichž majetek převyšuje deset milionů korun. Pokud člověk neprokáže, jak majetek převyšující tuto částku nabyl a zda jej zdanil, bude muset zaplatit daň 40 procent. Na tiskové konferenci to prohlásil jeden z předkladatelů zákona a místopředseda KSČM Vojtěch Filip. "Není nic špatného, že má někdo nad deset milionů korun, ale musí prokázat, že v minulosti, ať už před rokem 1989 či po něm, majetek, který nabýval, vždy zdanil," prohlásil Filip. "Je potřeba, aby v ČR přestalo neustálé zpochybňování majetkových poměrů," dodal místopředseda Poslanecké sněmovny. KSČM chce příští úterý prosadit, aby bylo projednávání návrhu zařazeno ještě na zářijové zasedání Poslanecké sněmovny, o což se už jednou neúspěšně pokoušela. "Zdá se nám, že není vůle ten návrh zákona přijmout a projednat ho, abychom stihli všechny legislativní lhůty," připustil Filip.

Pravicoví poslanci plošná majetková přiznání nechtějí. "Považujeme to za šikanování obyvatelstva s poměrně obrovskými náklady," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Zákon by podle něho řadu lidí nutil, aby složitě zjišťovali přesnou hodnotu svého majetku. Podle předsedy klubu US-DEU Vlastimila Ostrého by majetková přiznání měli podávat především vyšší úředníci a politici, nikoliv všichni lidé s větším majetkem. Povinnosti politiků by měl stanovit zákon o střetu zájmu, který už sněmovna projednává.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal řekl, že se k návrhu vyjádří, až se s ním blíže seznámí. Lidovci však již dříve plošná majetková přiznání odmítli. Sociální demokraté mají s komunisty ve dvousetčlenné sněmovně 111 hlasů. "Majetková přiznání jsou obecně věc, o které sociální demokracie je ochotna se bavit," řekl ČTK místopředseda poslanců ČSSD Michal Hašek. Nyní ale podle něj nelze říct, jak se poslanci sociální demokracie postaví k tomuto konkrétnímu návrhu. Připustil, že návrh zákona přichází z opozičních řad a že platí dohody v koaliční smlouvě.