Zprávy | Z archivu rubriky

Česká pošta bude i nadále státním podnikem. Programové prohlášení minulé vlády sice původně počítalo s její přeměnou na akciovou společnost, vláda ale později tuto část odstranila a není ani v programu současného kabinetu, uvedla ministryně informatiky Dana Bérová v rozhovoru pro ČTK. Současná právní forma podle ní nijak nebrání dalšímu rozvoji firmy. "Pro řízení firmy a rozhodování managementu nemá právní forma žádný vliv," uvedla. Současná forma je podle ní navíc svým způsobem výhodná v tom, že neumožňuje některé kroky, které by mohly z krátkodobého pohledu vypadat zajímavě. "Zkušenosti z privatizace pošt v Evropě nejsou zdaleka všechny pozitivní," uvedla.

V Černínském paláci v Praze, kde sídlí ministerstvo zahraničí, byla odhalena busta Jana Masaryka (1886-1948). Někdejší ministr zahraničí tak má v Praze svůj první pomník. Busta na mramorovém podstavci stojí v chodbě u nádvoří paláce nedaleko místa, kde Masaryk v březnu 1948 tragicky zahynul po pádu z okna. Slavnostního aktu se zúčastnil ministr kultury Vítězslav Jandák, první náměstek ministra zahraničních věcí Jaroslav Bašta a zástupci Společnosti Jana Masaryka. "Masaryk je příkladem člověka, který rozumně a dobře dělal svou práci v každé době," řekl politický vězeň komunistického režimu a Masarykův osobní tajemník Antonín Sum, který bustu věnoval. "Dlouhá léta jsem ji měl doma, ale dnes jsem rád, že bude stát právě tady," řekl. Podle ministra Jandáka byl Masaryk především statečný člověk. Váží si na něm ale také toho, že nikdy neztrácel smysl pro humor, který, jak uvedl, politikům často chybí. Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, byl za druhé světové války členem exilové vlády v Londýně. Po osvobození země nadále zastával úřad ministra zahraničí. Krátce po nástupu komunistů k moci byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod okny svého služebního bytu na nádvoří Černínského paláce. Podle oficiální verze komunistického režimu spáchal sebevraždu. Od začátku se ale spekulovalo o tom, že byl zavražděn. Vyšetřovatelé i psychiatři dospěli k závěru, že Masaryka z okna buď někdo vyhodil, nebo ho ke skoku donutil. V budoucnu bude možná mít Jan Masaryk v Praze i sochu. Stát by mohla v Dolních Chabrech, na Zbraslavi, nebo na náměstí Míru na Vinohradech. Společnost Jana Masaryka s těmito městskými částmi o pomníku jedná a některé již připravují jeho projekt.

Strakoničtí policisté začali vyšetřovat víkendový koncert neonacistických kapel ve Křtěticích na Strakonicku pro podezření z propagace nacismu. Zatím však nikoho neobvinili. O tom, zda budou stíhat konkrétní účastníky, rozhodnou až po rozboru záznamů pořízených při koncertu a po konzultaci se státním zástupcem. Policie už ustanovila zvláštní pracovní skupinu, v níž jsou i specialisté na boj s extremismem. ČTK o tom informoval mluvčí jihočeské policie Dušan Klícha. Koncert v místní restauraci, ohlášený jako oslava svatby, přilákal na 500 příznivců extremistických skupin z Česka a ze zahraničí. Skončil bez incidentů, na jeho průběh dohlíželo asi sto policistů. Jak mluvčí napsal v tiskové zprávě, v průběhu večera vyšlo najevo, že uvnitř pohostinství mohla být páchána trestná činnost s podtextem jevů extremismu. Protirasističtí aktivisté ale kritizují policii za to, že proti účastníkům koncertu nezasáhla. Lidem ze sdružení Tolerance a občanská společnost se nelíbí, že policisté zůstali nečinní, když se ze sálu ozývala rasistická hesla. Podle aktivistů účastníci koncertu provolávali jméno nacistického pohlavára Rudolfa Hesse a skandovali heslo Bílá síla. Někteří novináři slyšeli ze sálu i výkřiky Sieg Heil.

Vojenský speciál dovezl šestici malých pacientů z Iráku

Do Prahy v pondělí přiletěl vojenský speciál, který přivezl šestici iráckých dětí v doprovodu příbuzných. V motolské nemocnici se podrobí operaci srdce. Na léčení malých pacientů se budou podílet i dva pediatři z jihoirácké Basry. "V Česku je čeká asi tříměsíční školení na našem pracovišti," řekl novinářům Tibor Klein z dětského kardiocentra Motolské nemocnice. "Čekám, že se tu naučím vše důležité o dětské kardiologii," řekl ČTK Ahmed Hamza, jeden z pediatrů, kteří do Prahy přiletěli. Spolu se svým kolegou a českými odborníky se podílel i na výběru dětí, které v motolské nemocnici podstoupí operaci. "Vybral jsme si tuto práci, abych mohl zachraňovat životy našich dětí," řekl Hamza. Šestice malých pacientů trpí vrozenými srdečními vadami. Kdyby v Česku nepodstoupily operaci, část dětí by nevyhnutelně zemřela a část by měla zkrácený život, soudí Klein. Po chirurgickém zákroku je ještě čeká několik týdnů zotavování. "Jsou to pro nás standardní úkony, děti se do Iráku vrátí úplně zdravé," řekl Klein. Vládní projekt Medevac pomohl od roku 2003 již 26 dětem, které měly nemocné srdce a léčily se v České republice. Česká republika pomáhá válkou poničenému Iráku v různých oblastech. Přímo v Iráku je malý chirurgický tým, který ošetřuje místní obyvatele i vojáky z mezinárodních jednotek. Své irácké kolegy tam cvičí necelá stovka českých vojenských policistů. V Bagdádu má ČR pětičlenný tým vojenských instruktorů v rámci NATO. V Česku se zase například školili soudci a diplomaté z Iráku. Vláda také vyčlenila peníze na projekty obnovy země.

Policisté obvinili v pátek otrokovického podnikatele Vladimíra Huňka (35) z podvodu. Muž verboval lidi do Iráku, sliboval jim práci u ostrahy a plat 80 dolarů za hodinu (asi 2000 korun), za podpis smlouvy a výcvik inkasoval peníze. Policistům se na základě výzvy prozatím ozvali čtyři poškození, může jich být však mnohem víc, řekla ČTK mluvčí zlínské policie Lucie Javoříková. Soud rozhodne o vzetí obviněného do vazby. Obviněný inkasoval od poškozených různé částky. "Celkem od čtyř lidí vybral 11.500 korun. Od každého jinou částku, v rozmezí od 50 do 150 euro (asi 1500 až 4400 korun)," uvedla Javoříková. Muži nyní hrozí peněžitý trest nebo až dvouleté vězení. Huněk byl již letos v dubnu kvůli jinému případu odsouzen k dvaceti měsícům nepodmíněně. Informace o podvodném verbování se objevily na konci srpna. Bezpečnostní experti již tehdy tvrdili, že české nábory do Iráku jsou podvod. O tom, že by měla v Iráku začít působit česká bezpečnostní agentura, nevědělo nic ani české velvyslanectví v Bagdádu. V Iráku v současnosti působí okolo třiceti žoldnéřů českého původu, kteří pracují pro zahraniční agentury. Jde však o bývalé vojáky ze speciálních oddílů, elitní policisty nebo muže, kteří mají za sebou působení v cizinecké legii.

Placenou inzercí v některých celostátních denících se v pondělí Všeobecná zdravotní pojišťovna omluvila zdravotníkům za zpožďování svých plateb. Znovu v inzerátu zdůraznila, že odmítá zodpovědnost za špatný stav zdravotnických financí. Připomněla, že kabinet na srpnovém jednání schválil dokument, z něhož vyplývá, že VZP "má prostor pro snižování nákladů minimální". Inzerátem reagovala na "trvající neoprávněné napadání VZP".

Kritika na adresu zdravotních pojišťoven zazněla od premiéra Jiřího Paroubka. Vytkl jim, že zveřejňují čísla, jak stoupá zadlužení, ale přitom mají v rukou páky, aby vývoj zdravotního pojištění ovlivnily. Nepříznivě se vyjádřila o pojišťovnách také ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, má prý o jejich hospodaření protichůdné informace.

Jedinečná kolekce uměleckých děl z doby panování posledních Lucemburků na českém trůně bude v úterý zpřístupněna veřejnosti v newyorském Metropolitním muzeu. Výstavu zahájí prezident Václav Klaus. Expozice Praha, koruna Království českého, 1347 až 1437 návštěvníkům nabídne unikátní soubor uměleckých předmětů vzniklých v Praze nebo vytvořených v jiných městech tehdejší Evropy středověkými mistry, kteří působili na českém královském dvoře v období Karla IV. a jeho synů Václava IV. a Zikmunda. Na výstavu, která se od února přesune do Obrazárny Pražského hradu, zapůjčila zhruba polovinu z více než 160 vzácných děl řada českých institucí. Expozice obsahuje ale i předměty ze sbírek ve Spojených státech, Rakousku, Německu, Itálii, Belgii, Británii, Slovensku a dalších zemích. "Pod patronátem Karla IV. a jeho synů vytvořili umělci a řemeslníci v Praze nádherná a vytříbená díla, jež ve své kvalitě dosáhla či překonala vzácné předměty vzniklé jinde v Evropě," uvedl ředitel Metropolitního muzea Philippe de Montebello.

Itálie požádala Česko o vydání vysoce postaveného člena sicilské mafie Luigiho Putroneho. Muž, který je hlavou jednoho z velkých rodinných klanů, se prý v Itálii podílel na sérii vražd. Putroneho policie zadržela na začátku srpna v Ústí nad Labem. O italské žádosti dnes ČTK informoval tiskový odbor ministerstva spravedlnosti. Italské úřady o vydání Putroneho požádaly v zákonné lhůtě, která by vypršela 21. září. Další postup záleží na ústeckém krajském státním zastupitelství a soudu, který by měl o vydání několikanásobného italského vraha rozhodovat. Putrone patřil do takzvané krvavé odnože organizace Cosa Nostra, která mezi jinými zavraždila v roce 1992 známého bojovníka proti mafii, vyšetřujícího soudce Giovanniho Falconeho. Putrone se podle italské policie osobně některých vražd zúčastnil nebo je nařídil. Na útěku byl Putrone od roku 1986, mezinárodní zatykač na něj vydalo italské ministerstvo vnitra v roce 1998. Italští karabiniéři ho řadí mezi 30 nejnebezpečnějších zločinců v zemi. Zřejmě od roku 2000 žil a podnikal pod jménem Umberto Bonfiglio v Ústí nad Labem.

Nejlevnější systém v soutěži na dodávku a provoz elektronického mýtného nabídlo konsorcium Ascom Fela s Damovem a ABD Group. Po otevření všech čtyř došlých nabídek o tom informoval náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek. Společnost je ochotna systém vybudovat a deset let ho provozovat za 15 miliard korun. Výběrová komise začne nabídky posuzovat 6. října. Mýto se má platit od ledna 2007. Druhou nejnižší nabídku podala Autostrade, která chce systém vybudovat a provozovat za 17,5 miliardy, třetí Kapsch spolu s PVT nabídl 22 miliard korun. Nejvyšší nabí EGIS Projects, a to 33,7 miliardy korun. Cenový rozptyl je podle Kubínka poměrně vysoký. Nižší z nabídek se ale pohybují kolem ceny 17 miliard korun, kterou ministerstvo dopravy očekávalo. Ze soutěže vzejde dodavatel, a tím i samotná technologie, kterou se v Česku ujeté kilometry budou měřit. Mýtné mají platit nákladní vozidla nad 12 tun, a to od roku 2007 v první fázi na 970 kilometrech českých dálnic. Později se má zpoplatnění rozšířit na vybrané tahy první třídy. Česko chce z mýtného získávat ročně osm až 12 miliard korun. Nyní z dálničních známek od kamionů vybere asi miliardu korun. Pokud vstoupí od roku 2008 v platnost nová směrnice Evropské komise o mýtném, pak by výnos mohl být ještě vyšší, řekl Kubínek. Systém výběru kritizoval Autoklub. Česko by podle něho mělo preferovat technologii, která bude perspektivní, a nemělo by tedy být nutné vynakládat peníze při sjednocení mýtných systémů v EU. Ta plánuje od roku 2008 spustit satelitní platformu Galileo a na ní časem sjednotit všechny mýtné systémy. Podle MD bude ale vybraná technologie v ČR schopna na jednotný evropský systém bez větších potíží a investic přejít.

Cesta dvou českých policistů na Seychely, kam přijeli kvůli uprchlému podnikateli Radovanu Krejčířovi, skončila. Podle ředitele služby kriminální policie a vyšetřování Petra Želáska nebylo cílem přivézt Krejčíře zpět, ale navázat kontakty se seychelskými kolegy. Krejčíř, který má od poloviny 90. let seychelské občanství, je stíhán jako uprchlý pro podezření z majetkové trestné činnosti a přípravy vraždy celníka. Policii zmizel před třemi měsíci při domovní prohlídce. V rozhovoru s českými novináři řekl, že se odmítá vrátit do Česka, ale se soudy chce spolupracovat. Hledá prý se svými právníky různé možnosti. Jednou z nich může být internetové spojení nebo spojení pomocí videotelefonu. "Chci, aby v České republice co nejdřív dotáhli vyšetřování," prohlásil a dodal, že je nevinný. Na soud do Česka by prý ale přijel pouze tehdy, kdyby mu policie zaručila, že nebude zatčen. Krejčíř také v rozhovoru se zpravodajem ČT hovořil o tom, jak uprchl policii před dvěma měsíci při domovní prohlídce své luxusní černošické vily. Uvedl, že při prohlídce prý měl pouta na rukou pouze asi deset minut. Policie mu také údajně za celou dobu nesdělila obvinění a nechala ho volně chodit po domě. Asi po osmi hodinách podle svých slov z domu volně odešel a po nějaké době, kdy šel pěšky, nasedl do automobilu a odjel, uvedla ČT. Krejčířův útěk stál funkci policejního prezidenta Jiřího Koláře. Někteří ze zasahujících policistů již dříve ČTK řekli, že po celou dobu prohlídky podnikatelovy vily nevěděli, zda byl Krejčíř zadržen. Nikdo z nich údajně nebyl pověřen tím, aby Krejčíře střežil.

Se zpožděním delším než pět minut jezdí v současnosti asi 7,7 procenta vlaků Českých drah. Přesnost vlaků se ale zlepšuje, za rok se zvýšila o půl procentního bodu. Na čas jelo v prvním pololetí 92,3 procenta z 2,5 milionu vlaků, což odpovídá spolehlivosti vlaků v západní Evropě, například v Německu nebo ve Velké Británii, řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Tradičně nejpřesněji jezdí osobní a spěšné vlaky, kterých je současně nejvíce. V mnoha případech mají krátké trasy, jejich jízdu neovlivňuje větší množství přípojů ani provoz ostatních osobních a nákladních spojů či případná zpoždění vzniklá u zahraničních železnic, vysvětlil mluvčí. Z 2,3 milionu sledovaných osobnícjů na českých tratích bylo v loňském prvním pololetí jen na úrovni 55 procent, letos od ledna do června dosahovalo úrovně 78 procent. Nejrychlejší a nejkomfortnější mezistátní vlaky EuroCity pak na našem území dosahují přesnosti ještě o téměř deset procent vyšší. Zpoždění vlaků nejvíce ovlivňují stavební práce v několika úsecích koridorů, především na spojovací větvi Česká Třebová - Přerov, a rozsáhlé výluky a modernizace, například na většinou jednokolejné trati Plzeň - Cheb či v rámci elektrizace tratě Karlovy Vary - Chomutov. Přesnost vlaků negativně ovlivňuje také porušování zákona o provozu na silničních komunikacích, kdy řidiči nerespektují výstražnou signalizaci. V důsledku střetu auta s vlakem na přejezdech dochází k mnohahodinovým mimořádným výlukám a zdržením spojů, dodal Šťáhlavský. Osobními vlaky Českých drah cestuje ročně téměř 180 milionů cestujících. ČD jsou tak desátým největším dopravcem v Evropě. V nákladní dopravě jsou dokonce šestou největší evropskou železniční společností.