Zprávy | Z archivu rubriky


Evropská unie trpí podle prezidenta Václava Klause nedostatkem demokracie a liberálních principů, a proto potřebuje změnu. Klaus to řekl ve své přednášce na Harvardově univerzitě v Cambridge u Bostonu ve státě Massachusetts před nabitým sálem, v němž zasedli posluchači a učitelé této jedné z nejprestižnějších univerzit Spojených států. Deficit demokracie", uvedl prezident, vzniká přesunem rozhodování z národních států na nadnárodní úroveň, čímž se oslabují tradiční demokratické mechanismy. "Nemyslím, že doba národních států skončila," řekl. Přesun rozhodování na evropskou úroveň, která je více vzdálená jednotlivým občanům a jejich dohledu, také nepřinesl žádnou liberalizaci lidského života a lidských aktivit. Klaus nezpochybnil existenci Evropské unie, naopak prohlásil, že "EU tu je a zůstane". Kritizoval ovšem její institucionální prohlubování. Zopakoval svoji myšlenku, že unie by se měla přetvořit v uskupení, jehož členy by byly státy, a nikoli jednotliví občané, a kde panuje systém liberální demokracie s "autentickým občanstvím" spojeným s loajalitou k vlastnímu národu. Soustavné prohlubování Evropské unie podle Klause vzdaluje občany od jejich představitelů a institucí a zpomaluje ekonomický růst. Místo posilování evropských institucí se vyslovil pro rozšiřování unie, včetně například o Turecko či Ukrajinu.

Češi jsou Evropané, kteří vědí, že se chtějí a musejí podílet na evropském integračním procesu, ale současně platí, že není třeba přijímat vše, co se v něm odehrává, řekl po přednášce novinářům. Máme mít své názory a máme říkat svá základní stanoviska, která vycházejí i z naší přecitlivělosti z komunistického režimu, uvedl. "Proto vidíme něco ostřeji než někteří jiní." Harvardova univerzita a její Středisko pro evropská studia, kde často hostují významní politici a státníci, je podle Klause pro to ideálním místem.

Klaus byl při návštěvě Harvardu mile překvapen, kolik českých posluchačů studuje na vysokých školách v bostonské oblasti. Jeden z nich, Jan Straka z Prahy, potkal prezidenta při procházce po univerzitním areálu na den přesně dva roky poté, kdy se náhodně setkali v Tennessee, kde mladík rok studoval na střední škole. "Prostě svět je malý a těch českých studentů je tady dost," řekl prezident.

V nově zrekonstruované Hájence v pražské oboře Hvězda vznikla studovna knihovny a expozice výtvarných děl ze sbírky Jiřího Karáska ze Lvovic. Budovu stejně jako letohrádek Hvězda spravuje Památník národního písemnictví. Hájenka se studovnou se zpřístupňuje k 50. výročí předání sbírky Jiřího Karáska ze Lvovic památníku. "Hájenka byla zpřístupněna u příležitosti Dnů evropského dědictví. Postupně se ale ještě doplňuje knihovna, která bude obsahovat 70.000 svazků, a studovna bude plně přístupná od příštího roku," řekl ČTK Vladimír Adamczyk z památníku.

Hájenka byla vybudována současně se stavbou letohrádku a míčovny v oboře Hvězda na Bílé hoře v roce 1558 jako císařská kuchyně. Sloužila svému účelu do konce 16. století, v 17. až 19. století byla hospodářským zázemím letohrádku. V roce 1951 se hájenka spolu s ostatními budovami v areálu letohrádku stala sídlem Muzea Aloise Jiráska přičleněného v roce 1958 k Památníku národního písemnictví.

Obora Hvězda s bojištěm na Bílé hoře a historickými stavbami byly v roce 1962 prohlášeny za národní kulturní památku. V hájence byly postupně zřízeny expozice pracoven Aloise Jiráska a Mikoláše Alše, depozitář knihovních celků z pozůstalosti obou umělců (42.000 svazků) a pracovny zaměstnanců. V letech 1968 až 1970 byla hájenka poprvé rekonstruována.

Památník národního písemnictví, sídlící ve Strahovském klášteře na Hradčanech, měl od počátku 90. let po navrácení kláštera premonstrátům problémy s nedostatkem prostoru. Proto se začalo počítat i s novým využitím objektů ve Hvězdě. V letohrádku vnikly nové expoziční prostory, v hájence byl vybudován depozitář knihovny Jiřího Karáska ze Lvovic spolu s expozicí tohoto básníka a významného sběratele a studovnou dalších knih.

Místopředseda ODS Ivan Langer podezírá vrcholné polské politiky z poškození či pokusu o poškození minoritních akcionářů Unipetrolu. Při interpelacích ve sněmovně uvedl, že jde mimo jiné o polského premiéra Marka Belku. Podezření podle něj vychází ze záznamu o jednání Belky s bývalým šéfem sekretariátu českého premiéra Zdeňkem Doleželem, který je podle Langra podezřelý též. Česká policie má podle Langra neodkladně zahájit vyšetřování. Dokument, který při jednání Belky s Doleželem pořídil český velvyslanec, předal ministru vnitra Františku Bublanovi. Kromě Belky a Doležela Langer podezírá i ministra státního pokladu Polské republiky Jacka Sochu a předsedu dozorčí rady PKN Orlen Jacka Bartkiewicze. Poškozeno má být podle Langra zhruba 100.000 akcionářů Unipetrolu.

Z dokumentu o jednání vyplývá, že polská strana naléhala na to, aby Komise pro cenné papíry umožnila PKN Orlen vykoupit akcie minoritních akcionářů Unipetrolu ve zkrácené časové lhůtě. Výsledek privatizace měl mít přímý dopad na česko-polské vztahy. Někteří zástupci ODS nařkli premiéra Jiřího Paroubka, že rozhodnutí KCP o akciích Unipetrolu ovlivnil. "Jednání (Belky s Doleželem) není o ničem jiném než o rozhodnutí KCP tak, jak dva dny poté rozhodla," uvedl Martin Říman (ODS). Paroubek to důrazně odmítl. Jakýkoli zásah při rozhodování o těchto akciích vyloučil i předseda KCP Pavel Hollmann.