Zprávy | Z archivu rubriky

Stanislav Gross v sobotu dopoledne překvapivě oznámil, že rezignuje na funkci předsedy ČSSD. Členům Ústředního výkonného výboru ČSSD řekl, že nebude kandidovat ani ve volbách do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Svůj odchod z čela strany zdůvodnil tím, že nechce sociální demokracii poškozovat v době, kdy čelí "nesmyslným kauzám". "Sociální demokracie je hnutí, které je podle mého názoru nejlepším receptem pro budoucnost České republiky. A já nemám právo v době, kdy jsem nesmyslnými kauzami skandalizován, kdy v té mediální štvanici nejsem schopen efektivní obrany, riskovat osud tohoto hnutí," řekl Gross. Nejsilnější vládní stranu nyní povede její první místopředseda, ministr financí Bohuslav Sobotka. Paroubek vzápětí ocenil Grossův krok, který označil za velkou osobní oběť. Grossův krok je ale podle něho výzvou k očistě české politiky. Stejným způsobem by měli podle premiéra reagovat šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek, předseda ODS Mirek Topolánek a šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. "I v jejich případech byly nejasnosti, podle mého názoru v těch jejich bytových záležitostech, mnohem větší než u Stanislava Grosse, a měli by na to reagovat," prohlásil Paroubek před novináři. Premiér soudí, že přijde doba, kdy se Gross do politiky vrátí. Gross odešel z čela vlády letos v dubnu kvůli nejasným majetkovým poměrům své rodiny. V premiérském křesle ho nahradil Paroubek, za jehož vlády se výrazně zvýšily preference ČSSD i popularita kabinetu. V poslední době se Grossovo jméno objevilo v souvislosti s údajnou korupcí při privatizaci Unipetrolu. Gross v sobotu uvedl, že se proti nařčením bude hájit soudní cestou.

Premiér Jiří Paroubek se podle očekávání stal hlavním volebním lídrem sociální demokracie. V sobotu o tom na svém zasedání v Praze jasnou většinou rozhodl Ústřední výkonný výbor ČSSD. Paroubek prohlásil, že chce dovést nejsilnější vládní stranu k třetímu volebnímu vítězství za sebou. Kandidovat z prvního místa bude v Ústeckém kraji. Nestřetne se tak se šéfem občanským demokratů Mirkem Topolánkem, který bude kandidovat v Praze. Po příštích volbách podle Paroubka připadají v úvahu tři scénáře: menšinová vláda ČSSD, levostředový kabinet i velká koalice s ODS. Ústřední výkonný výbor ČSSD také schválil kritéria pro výběr kandidátů sociální demokracie do sněmovních voleb, řekl předseda sociálnědemokratických poslanců Michal Kraus. Jedním z nich je to, že musí dodržovat program ČSSD. Pravidla budou platit pro všechny, zdůraznil Kraus.

Premiér Jiří Paroubek se na sobotním zasedání stranického vedení ostře pustil do koaličních lidovců, opoziční ODS i prezidenta Václava Klause. Kritizoval také média. Nevyloučil ani předčasné volby, ovšem v případě, pokud by k nim vyzvali občanští demokraté a lidovci. Cílem KDU-ČSL a jejího předsedy Miroslava Kalouska je podle premiéra poškodit ČSSD. "Už se vidí v koalici s někým jiným," řekl na adresu koaličních partnerů. Paroubek vyzval Kalouska a předsedu ODS Mirka Topolánka, aby skončili s "konspirací, tajnými schůzkami a podrazy". "Učiňte výzvu, a já ji přijmu, pokud jde o mimořádné volby. Já se jich nebojím," uvedl premiér. Kritizoval i prezidenta Klause. "Nejsme oportunisté, kteří se skloní, když má někdo 70 procent důvěry," řekl na adresu hlavy státu. Při prezidentské volbě selhala podle něj celá tehdejší elita strany. Příště už se to nesmí a nebude opakovat, prohlásil Paroubek. Ještě větší nebezpečí pro ČSSD než lídři ODS a KDU-ČSL jsou sdělovací prostředky, soudí premiér. Jednu z prvních věcí, kterou by měla ČSSD po volbách prosadit, je nový tiskový zákon. Norma má vyvést zemi z "balkánského pojetí" novinářské práce, dodal šéf kabinetu.

Za bezprecedentní útok na hlavu státu v polistopadové historii země označil prezident Václav Klaus usnesení předsednictva ČSSD, ve kterém se vedení strany omluvilo za nerozhodnost a nejednotu sociálních demokratů při volbě prezidenta republiky v roce 2003. Nejednota ČSSD byla jednou z příčin toho, že při prezidentské volbě uspěl kandidát opoziční ODS Václav Klaus. Část poslanců ČSSD tehdy nepodpořila Miloše Zemana, a to i přesto, že drtivá většina zákonodárců ČSSD podepsala jeho nominaci. Expremiér a bývalý předseda vlády Zeman to dodnes považuje za zradu a vytrvale kritizuje ty sociální demokraty, kteří podle něj jeho zvolení zhatili. Nejostřeji míří jeho výtky na adresu odstupujícího předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Proti usnesení předsednictva ČSSD se Václav Klaus ohradil. "Žádná, ani vládnoucí politická strana nemá jakékoliv oprávnění k takovýmto autoritativním výrokům týkajícím se prezidenta republiky. Prezident není ze své funkce odpovědný vedení ČSSD. Postupoval a postupuje v souladu s ústavou. Byl zvolen parlamentní většinou napříč politickými stranami. Podle tohoto mandátu jedná a bude jednat i nadále," tlumočil postoj prezidenta mluvčí Hradu Petr Hájek.

Případné vyhlášení předčasných voleb, o kterém v sobotu hovořil premiér Jiří Paroubek, považují nyní lidovci i občanští demokraté za nesmyslné. Paroubek na zasedání stranického vedení uvedl, že pokud koaliční KDU-ČSL a opoziční ODS k předčasným volbám vyzvou, "nebojí se jich". Podle šéfa ODS Mirka Topolánka je volání po předčasných volbách nesmyl, protože osm měsíců před řádnými volbami je pozdě. Upozornil, že ODS chtěla vyvolat předčasné volby v tomto volebním období již třikrát a sociální demokraté byli vždy proti. Paroubek se podle něj těmito "lacinými gesty" snaží odvrátit pozornost od kauzy Unipetrol a dalších problémů. Po předčasných volbách volá nyní mimo jiné proto, že ČSSD v červnu příštího roku už současné preference mít nebude, tvrdí předseda nejsilnější politické strany. Šéf lidovců Miroslav Kalousek by se Paroubka rád zeptal, jak si uskutečnění předčasných voleb představuje legislativně. "Legislativní proces, který by vedl k předčasným volbám, je zhruba stejně dlouhý jako doba, která zbývá do voleb řádných," řekl Kalousek.

Člen Ústředního výkonného výboru ČSSD Marian Kuš, který se podle policie prokazoval falešným lustračním osvědčením a kriminalisté jej obvinili z poškozování cizích práv, rezignoval na svou funkci ve vedení strany. Potvrdil to mluvčí krajské organizace ČSSD Michal Kubíček. Ke složení všech stranických funkcí Kuše vyzvali jeho kolegové z Moravskoslezského kraje. Důvodem byla jeho údajná spolupráce s tajnou službou a fakt, že ho policie podezřívá z padělání lustračního osvědčení. I když je veden v seznamech spolupracovníků StB, do funkcí byl zvolen na základě negativního osvědčení. Policie ho proto už obvinila z poškozování cizích práv. Kuš před časem slíbil, že se vzdá i křesla v krajském výkonném výboru a postu v krajském zastupitelstvu. Ve čtvrtek ale řekl, že z krajských funkcí odstoupit nehodlá. "Řekl jsem, že rezignuji jen na funkce, na které potřebuji negativní lustrační osvědčení," tvrdí Kuš. Podle informací z médií je Kuš bývalý elitní komunistický rozvědčík, který se před rokem 1989 infiltroval do církevního prostředí v Česku a Polsku, a rozvědka počítala i s jeho vysláním do Vatikánu. Kuš tvrdí, že s tajnou službou nespolupracoval.

Soukromí lékaři v průběhu příštích dvou týdnů uzavřou na jeden den své ordinace. Budou tak protestovat proti špatnému systému financování zdravotnictví. K chystané akci se zřejmě připojí i zubaři a lékárníci a další specialisté, avšak pouze symbolicky. Lékaři se na tom dohodli v sobotu na svém setkání v Milovech na Žďársku. Podle mluvčího Sdružení praktických lékařů Jana Jelínka se lékaři během příštího týdne pokusí oslovit premiéra Jiřího Paroubka a seznámí ho s vlastními návrhy řešení. Nejde jen o oddlužení pojišťoven, ale systémové změny. V den, kdy lékaři zavřou ordinace, se sjedou do Prahy. "Vyzývám je, aby to udělali v zájmu svých pacientů," řekl Jelínek. Datum protestní akce lékaři oznámí v úterý, kdy se má sejít Koalice soukromých lékařů, jejímž členem je také Česká stomatologická komora, přizvána je i Česká lékárnická komora. Vedle 20.000 soukromých lékařů, praktiků i specialistů, se tak do protestů může zapojit i 7000 zubařů a 6800 lékárníků. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová se přes opakované pozvání jednání lékařů nezúčastnila. Podle Reného Pechara z odboru zdravotního pojištění ministerstva zdravotnictví připravilo ministerstvo systém krátkodobých stabilizačních opatření. Díky nim by měly vzrůst příjmy a omezit se výdaje systému veřejného zdravotního pojištění. "Půjde hlavně o odkoupení pohledávek, postupně by se měl odstranit celý deficit," uvedl Pechar. Schodek v systému financování podle Pechara dosahuje deseti miliard, odkoupením pohledávek by letos do systému mělo přijít 3,8 miliardy korun.

Vyšetřování nejznámějšího případu souvisejícího se zkrachovanou Investiční a poštovní bankou (IPB), kauzy České pivo, se po dlouhé době hne kupředu. Britské úřady vyhověly české žádosti o právní pomoc a vyslechnou představitele japonské investiční banky Nomura. Ta má hlavní sídlo pro Evropu v Londýně. Česká policie ale stále ještě čeká na žádost o právní pomoc z Kajmanských ostrovů a Kanady. V kauze České pivo jsou za úvěrový podvod obviněni bývalí náměstci generálního ředitele IPB Libor Procházka a Aladár Blass a šest podnikatelů. Obvinění se týká transakce z let 1997 až 2000 s akciemi Plzeňského Prazdroje. Policie v souvislosti s krachem IPB vyšetřuje několik případů. Uzavřela zatím dva. Případ Restitučního investičního fondu (RIF), kvůli němuž byl obviněn sám Procházka, skončil zastavením stíhání. Podle žalobkyně Procházka nespáchal žádný trestný čin. Verdikt posvětilo i Nejvyšší státní zastupitelství. Druhou kauzou, kterou policie uzavřela, je případ emise dluhopisů za šest miliard korun, v němž jsou od roku 2002 obviněni někdejší generální ředitel IPB Jan Klacek, Procházka, Blaas a čtyři členové představenstva. Kromě jednoho ze členů představenstva, u něhož policie navrhla zastavení stíhání, chce vyšetřovatel všechny poslat před soud. Státní zástupkyně obžalobu zatím nepodala. Na IPB uvalila Česká národní banka nucenou správu 19. června 2000. O tři dny později koupila tento peněžní ústav ČSOB. Její zástupci potom podali na bývalý management IPB desítku trestních oznámení. Stát za očištění IPB zaplatil přes 100 miliard korun.

Světovou premiéru má v sobotu večer v Praze nový film amerického režiséra Romana Polanského Oliver Twist. Oscarový tvůrce svůj nejnovější snímek loni natáčel v Praze a na dalších místech Česka. Titulní roli ve filmu na motivy románu Charlese Dickense ztvárnil desetiletý Barney Clark. Poprvé byl Oliver Twist uveden minulý týden na filmovém festivalu v Torontu. Světová premiéra filmu se koná v Praze pravděpodobně proto, že se zde snímek natáčel. Pokud by se měla konat v USA, nemohl by se jí režisér zúčastnit. V zemi se nemůže objevit, neboť je v ní stále trestně stíhán za pohlavní styk s nezletilou dívkou v roce 1978. Podobná sláva s červeným kobercem se u Slovanského domu konala v srpnu před dvěma lety. Tehdy se legenda filmového plátna Sean Connery zúčastnil evropské premiéry filmu Liga výjimečných, jehož část se natáčela v české metropoli v roce 2002.

Český snímek Štěstí režiséra Bohdana Slámy získal na Mezinárodním festivalu ve španělském San Sebastiánu hlavní cenu Zlatou mušli. Cenu Stříbrné mušle za nejlepší ženský herecký výkon dostala Aňa Geislerová za ztvárnění hlavní role v tomto filmu. Ocenění českého snímku bylo podle agenturních zpráv překvapením. Porota, které při 53. ročníku festivalu předsedala americká herečka Anjelica Hustonová, dala českému filmu přednost před favorizovanými snímky z Británie, Francie a USA. Česká kinematografie bodovala v San Sebastiánu v roce 2002, kdy získala ocenění česká režisérka Alice Nellis za film Výlet. Dostala cenu pro mladé režiséry. S filmem Štěstí byl režisér Sláma již začátkem září na festivalu v Torontu a nyní je pozván na 43. ročník MFF v New Yorku. Tento snímek se po 27 letech stane prvním českým celovečerním filmem, který bude na této prestižní přehlídce uveden. Naposledy se v New Yorku promítala v roce 1978 Hra o Jablko Věry Chytilové. Film Štěstí, ve kterém hrají vedle Geislerové Pavel Liška, Tatiana Vilhelmová, Marek Daniel, Bolek Polívka, Simona Stašová, Martin Huba a Zuzana Kronerová, navazuje na Slámův úspěšný debut Divoké včely.