Zprávy | Z archivu rubriky


Vyšetřování nejznámějšího případu souvisejícího se zkrachovanou Investiční a poštovní bankou (IPB), kauzy České pivo, se po dlouhé době hne kupředu. Britské úřady vyhověly české žádosti o právní pomoc a vyslechnou představitele japonské investiční banky Nomura. Ta má hlavní sídlo pro Evropu v Londýně. Česká policie ale stále ještě čeká na žádost o právní pomoc z Kajmanských ostrovů a Kanady. V kauze České pivo jsou za úvěrový podvod obviněni bývalí náměstci generálního ředitele IPB Libor Procházka a Aladár Blass a šest podnikatelů. Obvinění se týká transakce z let 1997 až 2000 s akciemi Plzeňského Prazdroje. Policie v souvislosti s krachem IPB vyšetřuje několik případů. Uzavřela zatím dva. Případ Restitučního investičního fondu (RIF), kvůli němuž byl obviněn sám Procházka, skončil zastavením stíhání. Podle žalobkyně Procházka nespáchal žádný trestný čin. Verdikt posvětilo i Nejvyšší státní zastupitelství. Druhou kauzou, kterou policie uzavřela, je případ emise dluhopisů za šest miliard korun, v němž jsou od roku 2002 obviněni někdejší generální ředitel IPB Jan Klacek, Procházka, Blaas a čtyři členové představenstva. Kromě jednoho ze členů představenstva, u něhož policie navrhla zastavení stíhání, chce vyšetřovatel všechny poslat před soud. Státní zástupkyně obžalobu zatím nepodala. Na IPB uvalila Česká národní banka nucenou správu 19. června 2000. O tři dny později koupila tento peněžní ústav ČSOB. Její zástupci potom podali na bývalý management IPB desítku trestních oznámení. Stát za očištění IPB zaplatil přes 100 miliard korun.

Život a dílo českého humanisty a evangelického myslitele Přemysla Pittra mapuje výstava, která byla v sobotu zahájena v Muzeu bezpráví v Ivančicích. Expozici připravilo ke 110. výročí Pittrova narození Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze spolu s Nadačním fondem Přemysla Pittra a Olgy Fierzové.Výstava prostřednictvím dobových dokumentů a fotografií seznámí s činností Pittra, který se spolu se svou nejbližší spolupracovnicí Olgou Fierzovou zasloužil o záchranu více než 800 českých, německých a židovských dětí za druhé světové války. Po válce pomáhali s adaptací dětí na mírový život po návratu z koncentračních táborů. "V 50. letech se však Pitter dostal do nemilosti tehdejšího režimu, protože vyjádřil nesouhlas s principem kolektivní viny v souvislosti s odsunem Němců z českého pohraničí," připomněl jeden z autorů výstavy Ludovít Emanuel. Pitter proto emigroval v roce 1952 do Německa, kde ve svých aktivitách pokračoval v uprchlickém táboře Valka. V roce 1962 spolu s Fierzovou odešli do Švýcarska a založili tam Husův sbor, českou školu a Společnost pro vědu a umění. Právě problematice odsunu Němců z Brna na přelomu května a června 1945 je v ivančickém muzeu věnována i stálá expozice. Na přelomu května a června 1945 bylo při akci, někdy nazývané také Pochod smrti, odsunuto z Brna kolem 20.000 Němců. Stalo se tak na základě vyhlášky Národního výboru ještě předtím, než odsun německého obyvatelstva z Československa schválila v srpnu téhož roku Postupimská konference.