Zprávy | Z archivu rubriky

Trojice předních českých onkologů zavítá ve čtvrtek na Pražský hrad. V jejich přítomnosti zde prezident Václav Klaus přijme záštitu nad národním onkologickým programem. "Boj s rakovinou by se tak měl ve větší míře dostat do povědomí lidí. Většina států Evropy a severní Ameriky vnímá onkologická onemocnění jako celospolečenskou hrozbu, netýkají se jen nemocnic a lékařů, ale i politiků a vůbec všech," řekl ČTK předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. Ve Spojených státech a Francii, kde již v minulosti prezidenti obdobné programy zaštítili, se podle Vorlíčka takový krok osvědčil. Onkologové v programu doporučují vytvoření sítě akreditovaných pracovišť. Pacienti by měli záruku, že tam budou léčeni nejmodernějšími metodami. Soustředění pacientů do center umožní efektivnější využití prostředků. Rakovinou onemocní každý třetí Čech a každý čtvrtý na ni zemře. Ve výskytu zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku je Česká republika první v Evropě.

Občanští demokraté nevyvolají v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě, které by otestovalo soudržnost stojedničkové koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů. ODS za takový test koaličního kabinetu považuje hlasování o zřízení vyšetřovací komise k prodeji Unipetrolu, který provázejí podezření z rozsáhlé korupce. Pro zřízení komise jsou i vládní lidovci, zatímco sociální demokraté a komunisté byli při zářijové schůzi dolní komory proti. Postoj lidovců k Unipetrolu poté označil premiér Jiří Paroubek (ČSSD) za neloajální a skandální. Vztahy v koalici zhoršil i nesouhlas lidovců se zákoníkem práce, který chce ČSSD prosadit s komunisty.

Čeští policisté, kteří pomáhali kolegům v Kosovu a Makedonii, se setkali s policejním prezidentem Vladislavem Husákem. Někteří z nich se během zahraniční mise vypracovali až na vedoucí místa v policejní hierarchii. "Za dobu, co jsem pracovala v Kosovu, jsme zadrželi 380 kilogramů heroinu," pochlubila se novinářům mladá kriminalistka, která se v rámci mise OSN stala v Kosovu zástupkyní ředitele útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Pracovala v Kosovu v letech 2003 až 2004 a její práce si v zahraničí tolik vážili, že opět požádali o její vyslání.

Její kolega Václav Valtr, který se vrátil z mise EU v Makedonii, řešil naprosto odlišné problémy. Jeho úkolem bylo pomoci vybudovat moderní cizineckou policii. Dosavadní ostraha makedonských hranic totiž fungovala jako v Československu před rokem 1989 a zajišťovala ji armáda. Za téměř nejtěžší část své práce označil úkoly, které vyžadovaly spolupráci Makedonců a Albánců. "Bylo to psychicky náročné" stručně shrnul Valtr.

Nová koncepce rodinné politiky, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, chce podpořit větší rovnost pohlaví při péči o děti. Jejím cílem je umožnit lidem sloučení rodičovských a profesních rolí. Obsahuje také návrhy opatření, která by měla vést k většímu zapojení otců v rodině. Koncepci by měla v nejbližší době projednat vláda. Spíše než konkrétní kroky však koncepce obsahuje návrhy na vypracování různých analýz. Zatím totiž neexistují žádné studie, o něž by se politická rozhodnutí dala opřít, řekla novinářům vedoucí odboru rodinné politiky ministerstva Michaela Marksová-Tominová. Nově by si oba rodiče mohli rozložit rodičovskou dovolenou, aby šla po částech čerpat až do osmi let věku dítěte. Její celková doba by ale zůstala tři roky, jako je tomu dnes. Autoři koncepce dále navrhují upravit finanční podporu pro rodiny s dětmi.

Některé zákony vycházející z této koncepce již sněmovna projednává. Skupina poslanců z ČSSD navrhla zákon, který by měl pomoci osamělým rodičům dětí, jejichž druhý rodič na ně neplatí. Podle tohoto návrhu by například rozvedené matce s dítětem výživné vyplatil stát, který by jej pak vymáhal na dlužníkovi. Nový návrh zákona o nemocenské, který předložila vláda, by zase umožnil střídání obou rodičů, když se starají o nemocné dítě. Stejný zákon by také dovolil otcům pobírat od sedmého do 28 týdne věku dítěte peněžitou pomoc v mateřství, která dělá 70 procent základní mzdy.

Novinář nemusí policii v trestním řízení prozradit svůj informační zdroj. K tomuto precedenčnímu verdiktu dospěl Ústavní soud (ÚS), když vyhověl stížnosti nezávislého novináře a scenáristy Martina Šmoka na pokutu 40.000 korun, kterou dostal od policie kvůli zamlčení zdroje. ÚS pokutu zrušil. Šmok odmítl prozradit jméno svědka v případu vraždy amerického komisaře pro uprchlíky Charlese Jordana z konce 60. let. Podle ústavního soudce Vojena Güttlera by jedinou výjimkou bylo, kdyby na vyzrazení zdroje byl veřejný zájem. "Například nutnost oznámit závažný trestný čin či jeho pachatele," vysvětlil. O to v tomto případě ale nešlo, protože Šmok sám své zjištění policii oznámil, pouze odmítl sdělit zdroj. "Ten navíc policie mohla sama vypátrat," řekl Güttler.

ÚS musel řešit rozpor mezi zákony o periodickém tisku a o televizním a rozhlasovém vysílání a trestním zákoníkem. První dva garantují utajit zdroj, třetí naopak očekává spolupráci novináře s policejními vyšetřovateli. Soudci dali za pravdu argumentaci Šmokovy advokátky Kláry Veselé-Samkové, která odkázala na Listinu základních práv a svobod a na etický kodex Mezinárodní organizace novinářů. Podle ústavních soudců je ochrana novinářského práva utajit zdroj nutná zejména kvůli takzvané investigativní, tedy pátrací žurnalistice. Úloha médií jako "hlídacího psa demokracie" by jinak podle ústavních soudců mohla být ztížena, investigativní novinářská práce totiž na zdrojích závisí.

Bulharský prezident Georgi Parvanov Brně převzal Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity. Medaili uděluje univerzita nejvýznamnějším českým i zahraničním představitelům veřejného života jako ocenění jejich zásluh. Parvanov se při návštěvě Brna setkal také s představiteli kraje a města a převzal šek na čtvrt milionu korun od ekologické Nadace Partnerství, která uspořádala sbírku na obnovu oblastí v Bulharsku, jež zasáhla ničivá povodeň. Masarykova univerzita je jednou z mála vysokých škol v Česku, kde lze studovat v bakalářském i magisterském studijním programu obor bulharský jazyk a literatura. Každoročně jej absolvují více než dvě desítky studentů.

Předčasné volby, jejichž téma v uplynulých dnech otevřel premiér Jiří Paroubek (ČSSD), by uvítala necelá třetina Čechů. Naopak 68 procent lidí je proti. Vyplývá to z bleskového průzkumu, který pro Českou televizi zpracovala společnost STEM. Ředitel STEM Jan Hartl ČT řekl, že jej výsledek průzkumu nepřekvapil. "Dlouhodobě platí, že předčasné volby nejsou populární, veřejnost je vnímá jako východisko z nouze," uvedl. Premiér začal mluvit o dřívějším termínu voleb kvůli lidovcům, které obvinil z čím dál silnějšího příklonu k ODS. Občanští demokraté poté premiéra vyzvali, aby podal demisi, a umožnil tím volby do sněmovny ještě letos, což ale Paroubek odmítl.

Odbory Kovo v automobilce Škoda Auto odmítají zprávy převzaté z německého tisku, podle něhož se zapletly do úplatkářské aféry v koncernu Volkswagen. Bývalý personální ředitel české automobilky Škoda Auto Helmuth Schuster totiž na konto odborů koncem loňského roku převedl téměř tři miliony korun. Odbory ale odmítají spekulace o tom, že šlo o úplatek, a tvrdí, že peníze byly účelově vázány na rozvoj kulturní činnosti a provoz odborářského kulturního domu v Mladé Boleslavi. Podle odborů nechal Schuster zmíněnou částku převést na jejich konto na základě dohodnuté spolupráce mezi odbory, magistrátem Mladé Boleslavi a Škodou Auto. O převodu této částky byla podle nich řádně informována podniková rada odborů včetně jejich dozorčí a revizní komise. Za nesmyslnou považují odbory i spekulaci o tom, že si Schuster chtěl tímto způsobem koupit funkci člena představenstva Škody Auto prostřednictvím odborové organizace. "O jmenování do této funkce totiž rozhoduje pouze majoritní akcionář, tedy koncern VW, nikoliv odborové organizace," prohlašují odboráři ve stanovisku zaslaném ČTK.

Symbolicky pět minut po dvanácté se sejdou praktičtí lékaři 6. října před budovou ministerstva zdravotnictví, aby upozornili veřejnost na problémy, které jim svým rozhodováním způsobuje ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. V tento den zavřou ordinace a vyvěsí plakáty s vysvětlením důvodu protestu a s kontakty na lékaře, který pacienty s akutními potížemi v místo nich ošetří. Lékaři se soukromými praxemi od premiéra požadují, aby zvážil odvolání ministryně, protože podle nich nezvládá svoji funkci. Případně by podle nich měl ustavit vládního zmocněnce, který by na rozhodování Emmerové dohlížel.

Praktici vyzývají pacienty, aby se k jejich protestu připojili. "Soukromí praktičtí lékaři jsou vehnáni do pasti druhotnou platební neschopností, protože jim pojišťovny platí s až tříměsíčním zpožděním," vysvětlil důvod protestu předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. Lékaři však neviní ze svých problémů zdravotní pojišťovny. Podle nich zadlužování způsobuje ministryně tím, že nutí pojišťovny vyhláškami platit za péči zdravotnickým zařízením více, než vyberou na pojistném. Stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek vyzval krajské hejtmany, aby protestní akci praktických lékařů podpořili. K protestům se připojila Koalice soukromých lékařů a lékárníci.

Čtyři desítky vojáků včetně dvou žen se na prostějovském náměstí při slavnostním nástupu loučily se svými příbuznými i veřejností. Koncem září a počátkem října odlétají do Afghánistánu do oblasti Fajzabádu. Pod německým velením budou v rámci mezinárodní mise hlídat humanitární konvoje, důležité osoby či dohlížet na bezpečnost lidí při obnově oblasti. Vystřídají své kolegy, kteří na místě působí již sedm měsíců. Většina vojáků pochází z 102. průzkumného praporu v Prostějově. Téměř všichni již za sebou mají působení v různých zahraničních misích.