Zprávy | Z archivu rubriky


V Česku dnes stávkují praktičtí lékaři. Čekárny praktických lékařů pro dospělé i pro děti v pražských Stodůlkách zely po ránu prázdnotou. U jejich kolegů specialistů a zubařů bylo plno. Také v poliklinice na pražských Petřinách obvodní lékaři neordinovali, své pacienty v letácích informovali, že v naléhavých případech se mají obrátit na pohotovost v nedaleké Ústřední vojenské nemocnici. Lékaři měli na dveřích také informaci, že zavřeli na protest proti politice ministerstva zdravotnictví a vlády, která je příčinou pozdních plateb od pojišťoven. Ordinace nedostaly peníze již tři měsíce a podle lékařů tak hrozí, že zkrachují. Protest praktiků symbolicky podpořila i část specialistů a zubařů, stejně jako lékárníci. Někteří lékaři si do konce týdne vzali dovolenou, jiní normálně ordinují s tím, že protest nepovažují za řešení.

"Dnes ordinujeme do 11:00, pak jdeme s paní doktorkou na demonstraci před ministerstvo zdravotnictví," řekla ráno ČTK sestra praktické lékařky u stanice metra Luka Hana Staňková. Plat prý dostala naposledy v červenci, pojišťovny od té doby nezaplatily. "Z toho se nedá žít," poznamenala sestra. Protože její lékařka nemá od pojišťovny peníze, nezaplatila už dvakrát ani nájem, pokud nezaplatí potřetí, dostane výpověď. "Asi budeme muset jít na úřad práce, protože nebudeme mít ani na nájem jiné ordinace," podotkla sestra. Sloužívá na pohotovosti ve Fakultní nemocnici Motol a neumí si představit, že by nemocniční ambulance mohly nahradit praktiky. "Nevím, jak by zvládly 60 pacientům denně třeba jen napsat recepty, mají už teď svých pacientů dost," vysvětlila. Žena, která dnes přišla do čekárny jako první, ČTK řekla, že si den předem zavolala, zda ji přijmou. Byla by prý smutná, kdyby paní doktorka skončila, je ráda, že má ordinaci v místě bydliště a nemusí se s horečkami trmácet k závodní lékařce přes půl města.

"Naše ordinace dostala zaplaceno za péči naposledy za červen 2005. Nemáme prostředky na provoz a stav se ještě může zhoršit, protože ministerstvo zdravotnictví situaci neřeší," zdůvodnila protest jedna z praktických lékařek na Petřinách. Specialisté měli běžný provoz, někteří se ke stávce přidali symbolicky. "Protože jste dlouhodobě objednáni ke kontrole, vás - své klienty - si za rukojmí dnes nevezmu," uvedla na letáku diabetoložka. "Já sama problémy nemám, pracuji hodně a peníze dostávám," řekla ČTK soukromá lékařka alergologické ambulance na Vinohradech Blanka Haindlová. Zdravotnický systém má podle ní řadu chyb, ale stávka to nevyřeší.

O otevření italského pracovního trhu pro české občany jednal v Římě český ministr zahraničí Cyril Svoboda se svým protějškem Gianfrankem Finim. Svoboda také uskutečnil jednodenní návštěvu Vatikánu, při které byl přijat papežem Benediktem XVI. V telefonickém rozhovoru pro ČTK ministr uvedl, že Česká republika nepůsobí v oblasti pracovního trhu Itálii problémy a dokonce ani nenaplňuje kvóty, které jihoevropský stát ČR přidělil. Dodal však, že jde o "citlivou otázku".

Svoboda řekl, že situace spojená s volným pohybem pracovních sil z České republiky bude vyhodnocena příští rok, tedy dva roky po vstupu ČR a dalších devíti států do Evropské unie. Uplynutí dvouleté lhůty je první příležitostí k přehodnocení stanoviska EU k pohybu pracovních sil z východoevropských států. Z původních patnácti států Evropské unie smějí občané ČR pracovat bez omezení pouze ve Velké Británii, Irsku a Švédsku. Ostatní státy se obávaly přívalu levné pracovní síly z východoevropských států a s ohledem na voliče tamní vlády stanovily dvouleté přechodné období, které mohou prodlužovat až do roku 2011. Svoboda jednal s Finim také o dvoustranných česko-italských vztazích, které jsou podle jeho vyjádření velmi dobré. Hovořili také o situaci v Evropské unii.

Ministra zahraničí ČR přijal ve Vatikánu papež Benedikt XVI. k soukromému jednání a poté se šéf české diplomacie sešel s vatikánským státním tajemníkem arcibiskupem Giovannim Lajolem, který má na starosti zahraniční styky. Schůzka se dotkla sporných otázek církevního majetku v České republice, problémů kolem smlouvy mezi Prahou a Vatikánem a také situace kolem novely českého církevního zákona.

Čeští a moravští katoličtí biskupové navštíví v listopadu oficiálně Řím. Společná cesta nazývaná podle tradic a zvyklostí Ad limina apostolorum ("k apoštolským prahům") bude prvním setkáním s novým papežem Benediktem XVI., informoval ČTK po zasedání biskupské konference její mluvčí Martin Horálek. Cesta se uskuteční od 14. do 19. listopadu a biskupové již přivítali zájem věřících, kteří v souvislosti s jejich návštěvou plánují pouť do Říma.

Hodnostáři v závěru dvoudenního zasedání v Koclířově u Svitav schválili navržený projekt Martyrologia katolické církve v českých zemích ve 20. století. Výsledkem práce historiků a dalších odborníků má být zpracování profilů mučedníků z řad katolických křesťanů, kteří především v době rozbití Československa a následné nacistické okupace a v letech komunistické totality pro věrnost své víře, poslání či úřadu a morálním principům ztratili život jako oběti perzekuce. Na základě dosavadního výzkumu a publikované literatury existuje podle Horálka poměrně přesná evidence mučedníků z řad diecézního i řádového duchovenstva, řeholníků a řeholnic z doby nacismu - jedná se o více než 70 osob z řad českých kněží a řeholníků a asi 30 duchovních z řad německého kléru. Z doby komunismu existují o počtu duchovních, kteří za náboženské přesvědčení zaplatili životem, pouze odhady - hovoří se asi o 50 osobách. Osudy mučedníků z řad laiků, trpících komunistickou perzekucí, jsou dosud velmi málo zpracovány, řekl mluvčí.