Zprávy | Z archivu rubriky

Posílení pravomocí zpravodajských služeb, možnost vypnout mobilní sítě v případě krize, policejní odposlechy s dodatečným povolením soudů, zvýšení bezpečnosti civilního letectví či boj s kybernetickými hrozbami - to obsahuje plán boje proti terorismu na léta 2005 až 2007, který schválila Bezpečnostní rada státu. Novinářům to řekl náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný. "Zpravodajské služby by měly mít přístup k informacím například z leteckého provozu, sociálního zajištění, zdravotního pojištění, z financí a bank," uvedl Koudelný. Stát podle něj musí v boji s terorismem a organizovaným zločinem držet krok jak s ostatními státy Evropské unie, tak se samotnými teroristy. Někteří opoziční politici a zástupci organizací zabývajících se lidskými právy kritizují například podle nich příliš vysoký počet policejních odposlechů. Koudelný připustil, že schválení posílení pravomocí státu v této oblasti může být nelehká záležitost. Bezpečnostní rada již podobný dokument schválila na začátku června. Vláda se jím měla zabývat v polovině července, po teroristických útocích v londýnské veřejné dopravě však plán stáhla a nechala jej přepracovat. Podle Koudelného nová verze obsahuje opatření, která Česká republika po londýnských událostech přijala. Vláda dostane aktualizovaný dokument k posouzení přibližně za měsíc.

Česko a Slovensko vedou mezi zeměmi Evropské unie v krádežích v obchodech. Informovala o tom Česká televize s odvoláním na studii Britského centra pro výzkum maloobchodu. Pokud budou zloději stejně aktivní jako doposud, odcizí v tomto roce v 25 členských státech EU zboží za 850 miliard korun, vyplývá ze studie. Na každého Evropana připadají pro letošek krádeže za více než 70 eur, tedy přes 2000 korun, uvedla Česká televize. Loni na tom podle televize byla nejhůře Anglie, letos země střední a východní Evropy. Letos po České republice a Slovensku tratí na krádežích nejvíc obchody ve Velké Británii, Portugalsku a Maďarsku. Naopak nejlíp je na tom Švýcarsko, Rakousko a Německo. Podle studie ale nekradou jenom zákazníci. Celých 30 procent krádeží připadá na zaměstnance, uvedla Česká televize.

V thajském Phúketu byla identifikována poslední česká oběť loňského prosincového cunami. Pomocí analýzy vzorků DNA bylo v pondělí identifikováno tělo sedmnáctiletého Vladimíra Manďáka, napsala ve čtvrtečním vydání Mladá fronta Dnes. Informaci listu potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář, s ohledem na přání rodin obětí ale nechtěl uvést další podrobnosti. Vladimír Manďák zahynul v rekreačním středisku Wanaburí v jihothajské pobřežní oblasti Khao Lak. Přes letovisko, kde přišel o život také jeho otec Vladimír a matka Marie, se ráno 26. prosince převalila až desetimetrová ničivá vlna mořské vody, vyvolaná zemětřesením. Tragédii rodiny z Kroměříže přežil jen patnáctiletý syn Pavel, uvedl list. Při jedné z největších přírodních katastrof zahynulo osm Čechů. Na Srí Lance zemřela při stejné příležitosti jedna Češka. Celkem cunami připravilo o život na 230.000 lidí, většinou obyvatel zemí obklopujících západní cíp Indického oceánu, pod jehož dnem mělo zemětřesení epicentrum.

Francie dala najevo, že nemá v úmyslu v dohledné době měnit politiku v oblasti volného přístupu pracovních sil z nových členských zemí Evropské unie včetně České republiky na svůj pracovní trh. "Budeme pokračovat v úzkém dialogu na toto téma. Věnujeme samozřejmě pozornost otázkám rovnosti všech partnerů a zároveň musíme brát zřetel na situaci na pracovním trhu v každé z našich zemí," řekla francouzská ministryně pro evropské záležitosti Catherine Colonnová po jednání s předsedou českého Senátu Přemyslem Sobotkou. Sobotka tímto jednáním ukončil program své třídenní návštěvy ve Francii. Na setkání s novináři řekl, že se svým francouzským protějškem Christianem Ponceletem dohodl výrazné posílení kontaktů mezi senáty obou zemí. Jednal také s ministrem- zmocněncem pro pracovní vztahy Gérardem Larcherem a navštívil městečko Darney, kde byla v roce 1918 vytvořena první samostatná československá brigáda. Senátor Miroslav Škaloud, který byl v Sobotkově delegaci, ČTK řekl, že jednání s Larcherem ukázalo na možnost uzavřít s Francií dohodu, na jejímž základě by se mohl určitý počet mladých Čechů uplatnit ve vybraných oborech ve Francii. Věc má být předmětem dalšího zkoumání.

Budějovický Budvar, jenž je posledním českým státním pivovarem, oslaví v sobotu 110 let od založení. Oslavy doprovodí prohlídky pivovaru a multimediální expozice o jeho historii, kulturní program či vystoupení známých zpěváků a skupin. ČTK o tom informovali zástupci pivovaru. Budvar patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni vyrobil téměř 510.000 hektolitrů piva, které distribuuje do zhruba 60 zemí světa. Klíčovou surovinou pro výrobu je vlastní voda, kterou pivovar čerpá ze 300 metrů hlubokých artézských studní.

Budějovický Budvar byl založen v roce 1895 jako Český akciový pivovar. První várku 200 hektolitrů piva zde sládek Antonín Holeček uvařil 7. října 1895. Vyvážet pivo začal Budvar již v roce 1897 a v roce 1918 byl pátým největším v zemi. O dvanáct let později byla zaregistrována ochranná známka Budvar. V roce 1946 byl pivovar znárodněn a majetkem státu je dosud.

V Česku dnes stávkují praktičtí lékaři. Čekárny praktických lékařů pro dospělé i pro děti v pražských Stodůlkách zely po ránu prázdnotou. U jejich kolegů specialistů a zubařů bylo plno. Také v poliklinice na pražských Petřinách obvodní lékaři neordinovali, své pacienty v letácích informovali, že v naléhavých případech se mají obrátit na pohotovost v nedaleké Ústřední vojenské nemocnici. Lékaři měli na dveřích také informaci, že zavřeli na protest proti politice ministerstva zdravotnictví a vlády, která je příčinou pozdních plateb od pojišťoven. Ordinace nedostaly peníze již tři měsíce a podle lékařů tak hrozí, že zkrachují. Protest praktiků symbolicky podpořila i část specialistů a zubařů, stejně jako lékárníci. Někteří lékaři si do konce týdne vzali dovolenou, jiní normálně ordinují s tím, že protest nepovažují za řešení.

"Dnes ordinujeme do 11:00, pak jdeme s paní doktorkou na demonstraci před ministerstvo zdravotnictví," řekla ráno ČTK sestra praktické lékařky u stanice metra Luka Hana Staňková. Plat prý dostala naposledy v červenci, pojišťovny od té doby nezaplatily. "Z toho se nedá žít," poznamenala sestra. Protože její lékařka nemá od pojišťovny peníze, nezaplatila už dvakrát ani nájem, pokud nezaplatí potřetí, dostane výpověď. "Asi budeme muset jít na úřad práce, protože nebudeme mít ani na nájem jiné ordinace," podotkla sestra. Sloužívá na pohotovosti ve Fakultní nemocnici Motol a neumí si představit, že by nemocniční ambulance mohly nahradit praktiky. "Nevím, jak by zvládly 60 pacientům denně třeba jen napsat recepty, mají už teď svých pacientů dost," vysvětlila. Žena, která dnes přišla do čekárny jako první, ČTK řekla, že si den předem zavolala, zda ji přijmou. Byla by prý smutná, kdyby paní doktorka skončila, je ráda, že má ordinaci v místě bydliště a nemusí se s horečkami trmácet k závodní lékařce přes půl města.

"Naše ordinace dostala zaplaceno za péči naposledy za červen 2005. Nemáme prostředky na provoz a stav se ještě může zhoršit, protože ministerstvo zdravotnictví situaci neřeší," zdůvodnila protest jedna z praktických lékařek na Petřinách. Specialisté měli běžný provoz, někteří se ke stávce přidali symbolicky. "Protože jste dlouhodobě objednáni ke kontrole, vás - své klienty - si za rukojmí dnes nevezmu," uvedla na letáku diabetoložka. "Já sama problémy nemám, pracuji hodně a peníze dostávám," řekla ČTK soukromá lékařka alergologické ambulance na Vinohradech Blanka Haindlová. Zdravotnický systém má podle ní řadu chyb, ale stávka to nevyřeší.

Na dálnici D1 se dnes ráno srazil německý autobus s kamionem. Všichni pasažéři autobusu byli při nehodě zraněni, někteří těžce. Dálnice ve směru z Prahy do Brna musela být na 56. kilometru uzavřena, řekl ČTK operační důstojník dálniční policie v Bernarticích na Benešovsku. Na místě byly tři vrtulníky a 19 sanitek.

Právní výbor Evropského parlamentu dnes jednomyslně doporučil odejmout imunitu bývalému řediteli televize Nova, europoslanci Vladimíru Železnému. Definitivní rozhodnutí přísluší plenárnímu zasedání Evropského parlamentu a padne zřejmě koncem října. Výbor na neveřejné schůzi schválil návrh zpravodajky, rakouské sociální demokratky Marie Bergerové, aby byl Železný k dispozici českým orgánům pro vyšetření tří případů údajné trestné činnosti, kvůli kterým česká justice o odnětí imunity požádala. Plénum parlamentu v těchto případech obvykle rozhoduje podle návrhu výboru, který se jimi podrobně a odborně zabývá. Bergerová opřela návrh o ustanovení jednacího řádu Evropského parlamentu, podle něhož lze europoslance zbavit imunity kvůli vyšetřování, nelze ho však zatknout a vzít do vazby; na jeho postavení poslance Evropského parlamentu se nic nezmění až do pravomocného rozsudku. Česká justice žádá vydání Železného kvůli údajnému úniku peněz za neproclené obrazy, kvůli podezření z krácení daní a kvůli údajnému poškozování věřitele. Železný doporučení výboru očekával. "Není to žádné překvapení," řekl českým novinářům krátce po rozhodnutí. Nemyslí si, že by před zasedáním parlamentního pléna dokázal postoj EP ovlivnit.

O otevření italského pracovního trhu pro české občany jednal v Římě český ministr zahraničí Cyril Svoboda se svým protějškem Gianfrankem Finim. Svoboda také uskutečnil jednodenní návštěvu Vatikánu, při které byl přijat papežem Benediktem XVI. V telefonickém rozhovoru pro ČTK ministr uvedl, že Česká republika nepůsobí v oblasti pracovního trhu Itálii problémy a dokonce ani nenaplňuje kvóty, které jihoevropský stát ČR přidělil. Dodal však, že jde o "citlivou otázku".

Svoboda řekl, že situace spojená s volným pohybem pracovních sil z České republiky bude vyhodnocena příští rok, tedy dva roky po vstupu ČR a dalších devíti států do Evropské unie. Uplynutí dvouleté lhůty je první příležitostí k přehodnocení stanoviska EU k pohybu pracovních sil z východoevropských států. Z původních patnácti států Evropské unie smějí občané ČR pracovat bez omezení pouze ve Velké Británii, Irsku a Švédsku. Ostatní státy se obávaly přívalu levné pracovní síly z východoevropských států a s ohledem na voliče tamní vlády stanovily dvouleté přechodné období, které mohou prodlužovat až do roku 2011. Svoboda jednal s Finim také o dvoustranných česko-italských vztazích, které jsou podle jeho vyjádření velmi dobré. Hovořili také o situaci v Evropské unii.

Ministra zahraničí ČR přijal ve Vatikánu papež Benedikt XVI. k soukromému jednání a poté se šéf české diplomacie sešel s vatikánským státním tajemníkem arcibiskupem Giovannim Lajolem, který má na starosti zahraniční styky. Schůzka se dotkla sporných otázek církevního majetku v České republice, problémů kolem smlouvy mezi Prahou a Vatikánem a také situace kolem novely českého církevního zákona.

Čeští a moravští katoličtí biskupové navštíví v listopadu oficiálně Řím. Společná cesta nazývaná podle tradic a zvyklostí Ad limina apostolorum ("k apoštolským prahům") bude prvním setkáním s novým papežem Benediktem XVI., informoval ČTK po zasedání biskupské konference její mluvčí Martin Horálek. Cesta se uskuteční od 14. do 19. listopadu a biskupové již přivítali zájem věřících, kteří v souvislosti s jejich návštěvou plánují pouť do Říma.

Hodnostáři v závěru dvoudenního zasedání v Koclířově u Svitav schválili navržený projekt Martyrologia katolické církve v českých zemích ve 20. století. Výsledkem práce historiků a dalších odborníků má být zpracování profilů mučedníků z řad katolických křesťanů, kteří především v době rozbití Československa a následné nacistické okupace a v letech komunistické totality pro věrnost své víře, poslání či úřadu a morálním principům ztratili život jako oběti perzekuce. Na základě dosavadního výzkumu a publikované literatury existuje podle Horálka poměrně přesná evidence mučedníků z řad diecézního i řádového duchovenstva, řeholníků a řeholnic z doby nacismu - jedná se o více než 70 osob z řad českých kněží a řeholníků a asi 30 duchovních z řad německého kléru. Z doby komunismu existují o počtu duchovních, kteří za náboženské přesvědčení zaplatili životem, pouze odhady - hovoří se asi o 50 osobách. Osudy mučedníků z řad laiků, trpících komunistickou perzekucí, jsou dosud velmi málo zpracovány, řekl mluvčí.