Zprávy | Z archivu rubriky


Odbory svolávají na 26. listopadu do Prahy demonstraci za přijetí nynějšího návrhu zákoníku práce a proti omezování zaměstnaneckých práv. Očekávají, že se akce zúčastní 25.000 lidí. Potvrdil to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Demonstraci připravuje ČMKOS spolu s Asociací samostatných odborů. Nový zákoník práce vláda schválila proti vůli lidovců. Odbory návrh pracovního kodexu podporují, představitelé zaměstnavatelů s ním nesouhlasí. Chybí jim v něm například možnost dát za určitých okolností výpověď bez udání důvodu s patřičným odstupným. Podle Štěcha není ke zmenšování práv zaměstnanců a odborů žádný důvod. Ohrozilo by to nejméně čtyři miliony občanů a jejich rodinné příslušníky. Šéf ASO Bohumír Dufek míní, že vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem musí být vyrovnaný. Pokud se kodex změní, jsou odbory připraveny změnit demonstraci na podporu v protest. Kdyby se schylovalo ke schválení normy s omezením zaměstnaneckých práv, Česká republika by podle Štěcha směřovala ke generální stávce. Pražské demonstraci budou předcházet mítinky v regionech. Na nich chtějí předáci účastníky s novým zákoníkem blíže seznámit. V Ostravě se setkání uskuteční 26. října. V Brně se bude konat 1. listopadu, v Plzni 8. a 15. v Ústí nad Labem. Termíny shromáždění v Českých Budějovicích a Hradci Králové ještě nejsou známy.

Roční výnos elektronického mýtného by při návrhu výše sazeb, kterou předložilo ministerstvo dopravy, měl činit osm až devět miliard korun. Na diskusním fóru o mýtném to řekl náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek. Sazby definitivně určí svým usnesením vláda. Ministerstvo navrhuje průměrnou sazbu 4,05 koruny na kilometr. Výnos mýtného nahradí peníze, které stát získává z prodeje dálničních známek pro kamiony. V současnosti jich prodá pro vozidla nad 12 tun za 900 milionů korun ročně. Podle Kubínka se budou sazby lišit pro silnice první třídy a dálnice tak, aby cena motivovala řidiče hlavně k využívání dálnic. Ceny jsou jiné také pro den a noc. Sazba kolem čtyř korun za kilometr je zhruba na úrovni Německa, kde se platí v přepočtu 2,88 až 4,48 koruny, a nižší než v Rakousku, kde se sazby pohybují od 4,16 do 8,74 koruny za kilometr. Sazbu kolem čtyř korun očekávali také dopravci a je pro ně v podstatě přijatelná, řekl již dříve mluvčí Česmadu Bohemia Martin Felix. Tendru na elektronické mýtné se zúčastnila čtyři konsorcia. Nejnižší nabídku podalo sdružení Ascom Fela s Damovem a ABD Group, které nabídlo 15 miliard korun. Autostrade je ochotna systém vybudovat a provozovat za 17,5 miliardy, Kapsch za 22 miliard korun. Nejvyšší cenu 33,7 miliardy navrhlo konsorcium A-Way a AŽD. Mýtné by se v ČR od kamionů mělo začít vybírat od roku 2007 nejdříve na 970 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací, později i na vybraných silnicích první třídy.

Strany vládní koalice se v úterý ani po několika hodinách nedohodly na novém zákoníku práce, jehož návrh by mohly ve sněmovně prosadit společně. Lidovci navrhli, aby kabinet ještě před projednáváním ve sněmovně ze zákoníku vypustil kontroverzní pasáže o pravomocích odborů, které KDU-ČSL považuje za protiústavní. ČSSD ale takový postup odmítla, případné úpravy jsou podle ní možné až při dalším projednávání. Proti byl hlavně předkladatel zákona, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Podle něj není postup, který navrhli lidovci, legislativně možný. Navíc by to omezilo práva odborů a to sociální demokracie nemůže připustit. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek si ale myslí, že při dobré vůli by tento postup možný byl. "Ta vůle k tomu zjevně není, sociální demokracie zjevně nestojí o koaliční kompromis, vidí se blíže ke komunistům, je to její rozhodnutí," reagoval Kalousek. KDU-ČSL už podle něj dvakrát nabízela, že zákoník podpoří, pokud z něj vypadnou sporné pasáže o kontrolní a rozhodovací pravomoci odborů. Podmínkou ale zůstává, aby se to stalo z vůle vlády a poslanci schvalovali společný koaliční návrh. Pokud nakonec ČSSD s komunisty skutečně schválí původní návrh obsahující podle něj protiústavní paragrafy, lidová strana podá ústavní stížnost. Předseda poslanců ČSSD Michal Kraus nicméně stále věří, že naděje na koaliční kompromis existuje. "Budeme hledat takovou podobu zákona, aby bylo možné ji schválit koaliční většinou, ale za žádnou cenu nechceme oslabovat roli odborů," prohlásil.

Devadesát procent obyvatel Horních Rakous vidí v jihočeské jaderné elektrárně Temelín hrozbu a dvě třetiny z nich požadují, aby elektrárna byla odstavena. Vyplývá to z průzkumu institutu Market, který v úterý v Linci zveřejnily hornorakouské protiatomové iniciativy spolu se zemským protiatomovým pověřencem Radkem Pavlovcem. Podle 83 procent dotázaných Temelín neodpovídá západním bezpečnostním normám. Dvě třetiny se domnívají, že záchranné plány Horních Rakous pro případ nehody reaktoru v Temelíně nejsou dostatečné na to, aby obyvatelstvo ochránily. Dvě třetiny obyvatel také odmítají Melkský proces. Touto mezivládní dohodou z roku 2001 se Česko zavázalo prověřit bezpečnost několika uzlů elektrárny, poskytovat neprodleně veškeré informace o provozu a umožnit monitorování okolí elektrárny. Rakousko naopak slíbilo, že přestane blokovat uzavření kapitoly energetika ve vstupním jednání ČR do EU a zabrání dalším blokádám hraničních přechodů. Podle výzkumu EU, který se zabýval úrovní znalostí, jaké mají obyvatelé jednotlivých členských zemí o jaderné problematice, se Češi umístili šestí, těsně za Švédy, Belgičany, Slovinci, Finy a Nizozemci. Rakušané však obsadili opačný konec tabulky. Menší znalosti měli z 25 zemí EU jen Kypřané, Malťané, Portugalci a Litevci. Pověřenec hornorakouské vlády pro jaderná zařízení Radko Pavlovec však podle listu výsledky průzkumu EU odmítl. Označil je za "další pokus jaderné lobby proti kritikům jaderné energetiky". Podle něj mají Rakušané mnohem lepší znalosti o souvislostech jaderné energetiky než Češi.

Novému ministrovi kultury Vítězslavu Jandákovi se ani přes četné proklamace nepodařilo zastavit propad financí, které stát vynakládá na kulturu. Rozpočet ministerstva kultury se v příštím roce musí po odečtu nákladů na církve spokojit s pouhými 0,475 procenta celkového státního rozpočtu. Neblíží se tak jednomu procentu, k němuž se stát zavazuje ve své Kulturní politice, ale podíl je ještě nižší než letos. Otočit několik let klesající příspěvek státu na kulturu si přitom Jandák vytkl za jeden ze svých cílů a opakovaně o něm hovořil ihned po svém příchodu na ministerstvo. Podařilo se mu pouze prosadit malé navýšení rozpočtu ministerstva o 89 milionů korun oproti letošnímu roku. Sám sice říká, že navýšil rozpočet o 350 milionů korun, ale skutečná suma je nižší. Podíl kultury ve státním rozpočtu klesá od roku 1999, kdy mělo ministerstvo k dispozici 0,77 procenta. V roce 2002 do kultury šlo ještě 0,7 procenta z rozpočtu, v roce 2003 stát přidělil kultuře již jen 0,63 procenta, loni 0,56 procenta. Letos úřad hospodařil jen s 0,49 procenta po odečtení výdajů na církve. Kulturní pracovníci považují celý kulturní sektor za hluboce podfinancovaný. Za zvýšení podílu státních peněz do kulturní oblasti bojuje mimo jiné loni vzniklá Iniciativa pro kulturu. V Česku by podle ní mělo být na kulturu k dispozici asi 8,5 miliardy korun, ve skutečnosti je to však méně než šest miliard.