Zprávy | Z archivu rubriky

Evropský parlament zbavil ve čtvrtek poslanecké imunity bývalého ředitele televize Nova, europoslance Vladimíra Železného. V Česku tak může pokračovat jeho stíhání ve všech třech trestních kauzách, kvůli kterým české úřady o odnětí imunity žádaly. Český soud, státní zastupitelství ani policie nechtěly verdikt EP komentovat. Podle tohoto rozhodnutí nesmí být Železný před vynesením rozsudku zatčen ani vzat do vazby. Usnesení parlamentu bylo přijato aklamací. Poslanci hlasovali třikrát, ke každé kauze zvlášť. Pro byl pokaždé les rukou, hlasů proti a zdržení se hlasování několik desítek, vesměs v řadách klubu Nezávislí/Demokraté, do něhož Železný patří. Doporučení právního výboru EP odebrat imunitu podpořili všichni čeští europoslanci.

Železný je stíhán kvůli daňovým únikům a v dalších dvou kauzách, jež souvisejí s "převodem" televize Nova. Železný se při dvou vystoupeních před právním výborem Evropského parlamentu vydával za oběť politických manipulací.

Rozhodnutí o tom, zda nestraník a vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn bude pražským volebním lídrem ČSSD, bude jasné do konce tohoto týdne. Jahn to řekl ČTK. Popřel rovněž spekulace o tom, že by uvažoval o odchodu z vlády. Jahn uvedl, že o jeho možné kandidatuře v čele pražské kandidátky ČSSD se stále diskutuje. Nic definitivně nerozhodla ani jeho středeční schůzka s premiérem a celostátním volebním lídrem ČSSD Jiřím Paroubkem. "To rozhodnutí finální by mělo padnout do konce týdne," řekl Jahn.

Pětatřicetiletý Jahn není členem žádné strany. Pokud povede pražskou kandidátku ČSSD, bude jeho hlavním soupeřem předseda ODS Mirek Topolánek, který bude jedničkou pražské volební kandidátky občanských demokratů. Lidovce by v Praze měl vést jako lídr ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Poprvé se informace o tom, že Jahn by nemusel za ČSSD kandidovat, objevily v tisku počátkem týdne. Podle nich se Jahnovi zajídá především sbližování ČSSD a KSČM. Některým sociálním demokratům liberálně orientovaný Jahn vadí. Považují ho za příliš pravicového politika.

Nová chemická politika Evropské unie bude kompromisem. Členům mezinárodní ekologické organizace Greenpeace to při čtvrtečním setkání řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Aktivisté ho přišli požádat o co nejpřísnější vyjednávací pozici Česka k připravované směrnici. Předpis, který má nahradit 40 různých evropských norem pro užívání chemikálií, nyní posuzují poslanci Evropského parlamentu. Greenpeace požaduje, aby se ministerstvo zasadilo o co nejpřísnější regulaci a nedopustilo, aby ekonomické zájmy průmyslu převážily nad ochranou lidského zdraví. Ministr zástupce Greenpeace krátce přijal a slíbil jim, že prostuduje jejich argumenty. Sdělil, že pozice Česka nebude ani extrémně ekologická, ani nebude stranit chemickému průmyslu. Při jednáních přitom budou Češi hájit tři pilíře: zdraví, zaměstnanost a životní prostředí. "Přístup Česka se bude podobat přístupu Německa," řekl Urbanův mluvčí Ivo Mravinac.

Jiný názor než ekologové má na novou chemickou politiku Svaz chemického průmyslu. Jeho ředitel Ladislav Novák nedávno uvedl, že směrnice je byrokratická, nepřehledná a výsledky dosavadních studií ukazují závažné ekonomické dopady zejména pro malé a střední podniky.

Skupina českých lékařů, zdravotních sester a hasičů, která v noci na čtvrtek přistála v Pákistánu postiženém zemětřesením, dorazila již na místo, kde bude v příštích dnech pomáhat místním obyvatelům. "Poblíž městečka Rávalkot začali stavět nemocnici. Práce museli přerušit kvůli tmě a dokončí je v pátek," řekl ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.

Postižená oblast leží asi 60 kilometrů severoseverovýchodně od Islámábádu. Tým 14 civilních a vojenských lékařů a devět pražských hasičů cestovalo na místo v terénních nákladních automobilech, které jim poskytly místní úřady. Česká skupina bude obyvatelům postiženým zemětřesením pomáhat po dobu pěti dní, na to má také zásoby a vybavení. Po těch pěti dnech se operativně rozhodne, co dál.

Česko do postižené oblasti v Pákistánu poslalo plně funkční polní zdravotnické zařízení s veškerým zázemím včetně 30 lůžek. Spací pytle, konzervy a další humanitární pomoc se do letounu už nevešly, Česko je do regionu pravděpodobně pošle později. Česká pomoc bude uhrazena z 25 milionů korun, které na humanitární účely vyčlenila vláda.

Udržet vztahy mezi Ruskem a Českou republikou na pragmatické úrovni a pokračovat v rozjeté ekonomické spolupráci chce nový český velvyslanec v Rusku Miroslav Kostelka. Někdejší ministr obrany nahradil na diplomatickém postu přesluhujícího Jaroslava Baštu. "Jde o to, udržet normální vztahy s Ruskem a Českou republikou na pragmatické úrovni. Nezavlékat do nich ideologii, protože je to zbytečné. A samozřejmě pokračovat v ekonomických vazbách a vztazích, protože to pan velvyslanec Bašta dělal velmi dobře; na úrovni regionů i tady v centru," řekl ČTK Kostelka.

I s manželkou nynější velvyslanec Rusko už několikrát navštívil. "Mám zkoušku z ruštiny, byl jsem velmi překvapen, že umím ještě i psát," přiznal čtyřiapadesátiletý Kostelka. Kromě ruštiny hovoří plynně anglicky; v minulosti působil ve funkci vojenského přidělence na českém velvyslanectví v Kanadě.

Bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier byl ve čtvrtek v Londýně uveden do funkce ředitele a statutárního zástupce společnosti, která drží zlatou akcii britské tiskové a multimediální agentury Reuters a je pověřena chránit její nezávislost. "V březnu jsem byl schválen a dnes mne čeká první zasedání," řekl ČTK v Londýně Dienstbier, který je prvním Čechem, který kdy vykonával tuto funkci. Ředitelů, kteří jsou současně statutárními zástupci Reuters Founders Share Company Limited, je 15. Pravidla pro jejich jmenování stanoví, že mají být z různých částí světa. Předsedou je nyní Švéd Pehr Gyllenhammar, bývalý ředitel automobilky Volvo. Dalšími řediteli vedle Dienstbiera jsou bývalý dánský ministr zahraničí Uffe Ellemann Jensen, ředitel nadace spravující londýnské muzeum Somerset House sir Christopher Mallaby, bývalý velvyslanec Británie ve Francii a Německu, nebo konzervativní členka Sněmovny lordů baronka Noakesová.

Před 57 lety, 14. října 1948 vstoupil v platnost zákon na ochranu lidově demokratické republiky. Tato nejtvrdší právní norma komunistického režimu dovolila rozpoutání vykonstruovaných politických procesů, zatýkání a popravy stovek nevinných lidí. Přijatý zákon obsahoval trestné činy, jako rozvracení lidově demokratického zřízení, zneužití úřadu duchovního, ohrožování jednotného hospodářského plánu nebo neoprávněné opuštění republiky.

Zákon umožnil vynést přes 230 rozsudků smrti, přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletému vězení. Další tisíce byly deportovány do táborů nucených prací.

Vzpomínky komunistů a disidentů na takzvané normalizační období, které následovalo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, vzbudily zájem médií i veřejnosti. Rozhovory s padesáti účastníky této části české historie zveřejnili výzkumníci Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny v publikaci "Vítězové? Poraženi?" a ve čtvrtek ji v budově Akademie věd představili veřejnosti. Dvousvazkové dílo, o kterém jeden z jeho autorů Miroslav Vaněk prozradil, že váží dva kilogramy, je výsledkem několikaletého výzkumu. Další fází podle něj bude rozbor a výklad rozhovorů, kterých výzkumníci pořídili o 70 více, než jich mohli zveřejnit ve dvousvazkovém díle. Ani nezveřejněné texty však nejsou tajné, ale přístupné v ústavu, řekl. Zatímco navazování kontaktů s disidenty nebyl problém, bývalí komunističtí vůdci byli nedůvěřiví. K rozhovorům svolily jen dvě pětiny z oslovených. Historikové už názvem publikace jakoby ponechávají na čtenáři, zda a ve kterých případech jde o vítěze či poražené. "Já v tom mám jasno," řekl Vaněk.

Etický kodex politika, který ve čtvrtek představil novinářům komunistický senátor Vlastimil Balín, zavazuje politiky na všech úrovních plnit politický a volební program strany, za kterou byli zvoleni. Zabránit tak má "politickému turismu", uvedl senátor. Střet zájmu popisuje kodex jako přijímání výhod v souvislosti s výkonem mandátu nejen politikem, ale i jeho rodinou, příbuznými a blízkými osobami, a to i právnickými, s nimiž by vstoupil do obchodního styku. Politik rovněž nesmí vyžadovat a přijímat dary, úsluhy a laskavosti nebo jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit výkon jeho služby veřejnosti. Poslední z šesti článků kodexu rozvádí právo občanů kontrolovat všemi demokratickými prostředky, jak politikové vykonávají své mandáty.

Kodex má být podle Balína pouze doporučující a každý politik by se k němu měl na počátku kariéry deklaratorně přihlásit. Text kodexu současně předkládá k veřejné diskusi, která by neměla trvat déle než půl roku, uvedl senátor.

Česko od čtvrtka zakázalo dovoz drůbeže, ptáků a dalších rizikových komodit z Rumunska, kde nové testy potvrdily výskyt viru ptačí chřipky. ČTK to řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben s tím, že postup je v souladu s opatřením Evropské komise. V pondělí bylo stejné omezení přijato vůči Turecku. Ve čtvrtek Evropská komise oznámila, že tam byl zjištěn virus ptačí chřipky H5N1, který může být nebezpečný pro člověka. V případě Rumunska bude podle EK třeba provést ještě další testy, aby se zjistilo, zda tam byl také zavlečen tento virus.

Veterinární správa podle Dubna nebere riziko zavlečení ptačí chřipky na české území na lehkou váhu a posiluje preventivní opatření. "V žádném případě ale není na místě vyvolávat paniku, jako by již ptačí chřipka byla za dveřmi," dodal.

SVS posiluje vyšetřování chované drůbeže i volně žijících ptáků. Od počátku roku do konce srpna veterináři provedli 363 vyšetření v chovech, a to s negativním výsledkem. Evropská komise schválila další monitoring, v jehož rámci se počítá od září do března příštího roku s vyšetřením 2250 ptáků z 91 hospodářství, což je prakticky polovina registrovaných chovů. Vzhledem k nákazové situaci ve světě se zesiluje také prověřování volně žijících ptáků. Veterináři dále provádějí kontroly a laboratorní vyšetření importovaných ptáků ze třetích zemí, u kterých hrozí riziko možného přenosu po kontaktu s původcem onemocnění. Zabavují se rovněž rizikové potraviny k osobní spotřebě, a to na vstupních místech do EU. Pro Česko je tímto místem letiště Ruzyně.