Zprávy | Z archivu rubriky

Nová chemická politika Evropské unie bude kompromisem. Členům mezinárodní ekologické organizace Greenpeace to při čtvrtečním setkání řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Aktivisté ho přišli požádat o co nejpřísnější vyjednávací pozici Česka k připravované směrnici. Předpis, který má nahradit 40 různých evropských norem pro užívání chemikálií, nyní posuzují poslanci Evropského parlamentu. Greenpeace požaduje, aby se ministerstvo zasadilo o co nejpřísnější regulaci a nedopustilo, aby ekonomické zájmy průmyslu převážily nad ochranou lidského zdraví. Ministr zástupce Greenpeace krátce přijal a slíbil jim, že prostuduje jejich argumenty. Sdělil, že pozice Česka nebude ani extrémně ekologická, ani nebude stranit chemickému průmyslu. Při jednáních přitom budou Češi hájit tři pilíře: zdraví, zaměstnanost a životní prostředí. "Přístup Česka se bude podobat přístupu Německa," řekl Urbanův mluvčí Ivo Mravinac.

Jiný názor než ekologové má na novou chemickou politiku Svaz chemického průmyslu. Jeho ředitel Ladislav Novák nedávno uvedl, že směrnice je byrokratická, nepřehledná a výsledky dosavadních studií ukazují závažné ekonomické dopady zejména pro malé a střední podniky.

Ministerstvo zdravotnictví jednalo ve čtvrtek o případném dodání asi dvou milionů vakcín proti ptačí chřipce. Tato vakcína ještě neexistuje, farmaceutické firmy ji začnou vyvíjet až se objeví virus ptačí chřipky přenosný z člověka na člověka. Ten se ale podle většiny odborníků ještě neobjevil. V případě rozšíření ptačí chřipky má Česká republika připraven pandemický plán. V něm je vytypováno 1,7 milionů obyvatel, kteří patří do rizikových skupin, nebo jsou nezbytní pro chod státu. Tyto skupiny by měly přednostně dostat lék Tamiflu, který by měl proti nové nemoci zabrat. V současné době ministerstvo zdravotnictví má 600.000 dávek tohoto léku, stejné množství má předjednáno i na příští rok.

Evropská komise ve čtvrtek doporučila občanům EU nechat se co v největším množství očkovat proti sezónní chřipce. "Toto doporučení naprosto potvrzuje naši vyhlášku, která zajišťuje očkování starších 65 let a mladších osob s indikací proti sezónní chřipce z veřejného zdravotního pojištění," řekla ČTK mluvčí ministerstva Jana Kocová.

Policisté ve středu v podvečer v ulici K přehledám v Praze 5 zajistili funkční dělostřelecký granát. Pyrotechnici ho převezli k likvidaci. Munici nalezl podnapilý mladík v blízkosti Vltavy. Muž přinesl granát dopravním policistům, kteří na silnici kontrolovali projíždějící vozidla. Ihned poté byli na místo přivoláni pyrotechnici. Policisté nakonec zadrželi také nálezce munice, protože zjistili, že je v evidenci celostátně hledaných osob kvůli krádeži a porušování domovní svobody.

Čeští fotbalisté si v anketě ČTK většinou přáli do baráže Slovensko a podrobnější pohled na trojici možných soupeřů jim dává za pravdu. Slováci figurují v žebříčku FIFA až na 45. místě jako nejhorší ze všech účastníků baráže. Nikdo z nich nehraje v opravdu špičkovém evropském klubu a také poslední vzájemný zápas vyzněl před třemi lety jasně pro český tým. Přátelské utkání v Olomouci tehdy svěřenci trenéra Karla Brücknera vyhráli 4:1, když po dvou gólech dali Jan Koller a Tomáš Rosický. Slovenští fotbalisté se sice v poslední době hodně zlepšili, ale ani v úspěšné kvalifikaci se nevyhnuli selhání. V Portugalsku prohráli 0:2 a především ztratili body remízou s trpaslíkem z Lichtenštejnska. Pět členů ze současného kádru fanoušci znají z české ligy. Ivan Hodúr a Filip Hološko se přitom do základní sestavy Liberce dostali až letos, brněnský Marián Had hraje v obraně nejslabšího týmu ligy a jen sparťané Martin Petráš a Karol Kisel mají jisté zkušenosti z pohárové Evropy. Českou ligou prošlo ještě dalších osm hráčů širšího kádru a až na výjimky v ní žádný velký dojem nezanechali.

Podceňovat bývalého federálního souseda však rozhodně nelze. Slováci dokázali nedávno v přátelském zápase porazit Německo 2:0 a Artmedia Petržalka se stará o rozruch při své premiéře v Lize mistrů. Šance dostat se poprvé v historii na mistrovství světa je podobně jako pro české hráče obrovskou motivací i pro svěřence trenéra Dušana Galise.

Vzpomínky komunistů a disidentů na takzvané normalizační období, které následovalo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, vzbudily zájem médií i veřejnosti. Rozhovory s padesáti účastníky této části české historie zveřejnili výzkumníci Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny v publikaci "Vítězové? Poraženi?" a ve čtvrtek ji v budově Akademie věd představili veřejnosti. Dvousvazkové dílo, o kterém jeden z jeho autorů Miroslav Vaněk prozradil, že váží dva kilogramy, je výsledkem několikaletého výzkumu. Další fází podle něj bude rozbor a výklad rozhovorů, kterých výzkumníci pořídili o 70 více, než jich mohli zveřejnit ve dvousvazkovém díle. Ani nezveřejněné texty však nejsou tajné, ale přístupné v ústavu, řekl. Zatímco navazování kontaktů s disidenty nebyl problém, bývalí komunističtí vůdci byli nedůvěřiví. K rozhovorům svolily jen dvě pětiny z oslovených. Historikové už názvem publikace jakoby ponechávají na čtenáři, zda a ve kterých případech jde o vítěze či poražené. "Já v tom mám jasno," řekl Vaněk.

Firmy, které vypouštějí do ovzduší větší množství oxidu uhličitého, se mohou od čtvrtka prostřednictvím webových stránek www.povolenky.cz hlásit o elektronické povolenky k obchodování s emisemi. "Česká republika je třináctou zemí Evropské unie, která rejstřík uvedla do komerčního provozu a připojila se tak k evropskému trhu," sdělila ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.

Počet povolenek, které podniky dostanou od státu zdarma, je dán plánem, který schválila Evropská komise. S kolika povolenkami mohou počítat, se tak české podniky dozvěděly již dříve. Většina z nich je s přídělem spokojena. "Na to, že český alokační plán byl Evropskou komisí schválen jako dvacátý třetí v pořadí, jde o velmi solidní výsledek," řekl ke spuštění registru ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Díky výraznému finiši se podle něj podařilo předstihnout řadu států, jejichž alokační plány byly schváleny dříve než český. Z nových států EU Čechy předstihli pouze Estonci. Spuštění rejstříku vítá například společnost ČEZ, která obdržela zhruba polovinu všech povolenek v ČR.

Pod známým poutním kostelem ve Křtinách na Blanensku vznikla v uplynulých dnech kostnice. Jsou v ní ostatky stovek lidí, které se našly v únoru 1991 v zazděné kobce pod chrámem. Hlavní raritou je 12 tajemných pokreslených lebek, na nichž jsou uhlem vytvořeny vavřínové věnce a napsáno velké písmeno T. "Jsou to jediné malované lebky, které se v Česku našly. Bezesporu jde o nějaké zcela mimořádné osobnosti. Podle některých legend to mohou být lebky českých pánů sťatých v Praze po bitvě na Bílé hoře," prozradil ČTK křtinský kněz Tomáš Prnka. Záhadu křtinských malovaných lebek se snažili v minulosti rozluštit mnozí odborníci. Podle nich může mít velké písmeno T, které mají lebky napsáno na čele, hned několik významů. Může například jít o symbol řádu svatého Františka či Antonína. "'Té' může vyjadřovat také písmeno tau, které je posledním ve starokananské abecedě. Ve starozákonní knize Ezechiel v kapitole devět se hovoří o tom, že kdo bude označen písmenem T, bude zachráněn," poznamenal Prnka. V kostnici se návštěvníci dozvědí, že zvyk pokreslovat lebky byl kdysi poměrně častý v Rakousku. Tamní kresby ale s nákresy ze Křtin nemají nic společného.

Kněz míní, že smysl kreseb se asi již nepodaří zjistit. Nezodpovězena patrně zůstane i otázka, komu lebky patřily. Zcela zavrhnout podle něj nelze ani teorii, že jde o část ze skupiny 27 českých pánů popravených po bitvě na Bílé hoře v Praze. Z historické literatury vyplývá, že 12 z nich bylo sťato čtyřmi meči. Lebky pak byly pro výstrahu pověšeny v koši na Mostecké věži. Později se podle některých expertů mohly dostat do Křtin.

Krypta nalezená pod křtinským kostelem ukrývala ostatky asi tisíce lidí. Pravděpodobně jde o pozůstatky ze hřbitova, který byl u kostela zrušen v 18. století. Kostnice bude po třech letech stavebních prací zpřístupněna veřejnosti příští neděli. Křtinský chrám Jména Panny Marie stojí podle legend v místech, kde na Moravě křtili první křesťany věrozvěstové Cyril a Metoděj. Kostel má tvar řeckého kříže. Jeho podzemí vždy lákalo badatele. Podle některých pověstí v něm ukryl řád premonstrátů v 18. století své poklady. Chrám stále skrývá mnohá tajemství: například v uplynulých dnech pod ním nalezli dělníci při stavebních pracích zazděnou, 17 metrů dlouhou chodbu.

Udržet vztahy mezi Ruskem a Českou republikou na pragmatické úrovni a pokračovat v rozjeté ekonomické spolupráci chce nový český velvyslanec v Rusku Miroslav Kostelka. Někdejší ministr obrany nahradil na diplomatickém postu přesluhujícího Jaroslava Baštu. "Jde o to, udržet normální vztahy s Ruskem a Českou republikou na pragmatické úrovni. Nezavlékat do nich ideologii, protože je to zbytečné. A samozřejmě pokračovat v ekonomických vazbách a vztazích, protože to pan velvyslanec Bašta dělal velmi dobře; na úrovni regionů i tady v centru," řekl ČTK Kostelka.

I s manželkou nynější velvyslanec Rusko už několikrát navštívil. "Mám zkoušku z ruštiny, byl jsem velmi překvapen, že umím ještě i psát," přiznal čtyřiapadesátiletý Kostelka. Kromě ruštiny hovoří plynně anglicky; v minulosti působil ve funkci vojenského přidělence na českém velvyslanectví v Kanadě.

Zástupci krakovské prokuratury dorazili do Prahy, kde budou jednat o pomoci při vyšetřování údajné korupce při privatizaci petrochemické společnosti Unipetrol. ČTK to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka. "K čemu obě strany dospějí, bohužel nelze zveřejnit. Nemohu sdělit nic víc, než že se ta jednání týkají prověřování věci v případu Unipetrol," uvedl Omelka. O schůzku požádalo polské státní zastupitelství, které vyšetřuje podezření z korupce, jež údajně privatizaci Unipetrolu provázela. Polští prokurátoři se chtějí s českými kolegy osobně domluvit na spolupráci a požádat je o pomoc při výsleších. Podle neoficiálních informací budou chtít vyslechnout i přední české politiky, mimo jiné ministra financí Bohuslava Sobotku nebo bývalého premiéra Stanislava Grosse. Okolnosti privatizace Unipetrolu by měla objasnit komise, jež vznikne také v českém parlamentu. Do pátku má dolní komora zvolit deset členů tohoto vyšetřovacího orgánu i jeho předsedu.

Po roce se opět pražské Společnosti Franze Kafky, která udílí literární cenu nesoucí jméno slavného pražského rodáka, podařilo opět hlasovat shodně se Švédskou akademií. Čerstvý laureát Nobelovy ceny za literaturu, dramatik Harold Pinter dostal letos v dubnu Cenu Franze Kafky. Stejný "nos" na vyznamenání světového literáta měla kafkovská společnost loni. Na jaře vybrala mezinárodní porota Rakušanku Elfriede Jelinekovou. Stejně se pak za několik měsíců rozhodli švédští akademici.

Cena Franze Kafky se bude v Praze předávat 26. října. Ředitelka Společnosti Franze Kafky Markéta Mališová ČTK řekla, že Pinter se kvůli nemoci omluvil a cenu za něj převezme Václav Havel. Bývalý český prezident a Pinterův přítel poslal laureátovi nejprestižnější literární ceny blahopřání. "Myslím si, ze si ji (cenu) absolutně zasloužíš, a raduji se s Tebou. Přeji Ti brzké uzdravení," píše Havel.