Zprávy | Z archivu rubriky

Skupina českých lékařů, zdravotních sester a hasičů, která v noci na čtvrtek přistála v Pákistánu postiženém zemětřesením, dorazila již na místo, kde bude v příštích dnech pomáhat místním obyvatelům. "Poblíž městečka Rávalkot začali stavět nemocnici. Práce museli přerušit kvůli tmě a dokončí je v pátek," řekl ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.

Postižená oblast leží asi 60 kilometrů severoseverovýchodně od Islámábádu. Tým 14 civilních a vojenských lékařů a devět pražských hasičů cestovalo na místo v terénních nákladních automobilech, které jim poskytly místní úřady. Česká skupina bude obyvatelům postiženým zemětřesením pomáhat po dobu pěti dní, na to má také zásoby a vybavení. Po těch pěti dnech se operativně rozhodne, co dál.

Česko do postižené oblasti v Pákistánu poslalo plně funkční polní zdravotnické zařízení s veškerým zázemím včetně 30 lůžek. Spací pytle, konzervy a další humanitární pomoc se do letounu už nevešly, Česko je do regionu pravděpodobně pošle později. Česká pomoc bude uhrazena z 25 milionů korun, které na humanitární účely vyčlenila vláda.

Přestože virus ptačí chřipky již zasáhl Evropu, odborníci soudí, že je velice nepravděpodobné, aby se v České republice rozšířil a přenesl i na člověka. "Myslím si, že zatím reálné nebezpečí nakažení ptačí chřipkou lidem v Česku nehrozí," řekl ČTK přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity Vladimír Bencko. Nebezpečí odborníci ale nepodceňují. Evropská unie již doporučila preventivní očkování všech občanů jako opatření, které by pomohlo zvládnout případnou pandemii. "Všichni víme, že pandemie v nějaké formě někdy přijde, nevíme však kdy a zda to bude zrovna virus ptačí chřipky," řekla Havlíčková. Poslední pandemie chřipky podle ní postihla Českou republiku v roce 1968. Podobné případy by měl v budoucnu pomoci řešit národní pandemický plán. Když ale epidemie již nastane, je nesnadné jí čelit. "Je to jako přírodní úkaz," řekl Bencko.

Exekutorská komora chce zastavit další exekuce, které byly nařízeny v souvislosti se spornými arbitrážemi občanského sdružení ad hoc a jeho šéfky vystupující pod jménem Sandra Svobodová. ČTK to sdělil mluvčí komory Pavel Kočiš. Osoba se smyšleným jménem Svobodová byla minulý týden obviněna z poškozování cizích práv a z podvodu a skončila ve vazbě. Podle médií si prý navíc kvůli jiné trestné činnosti změnila pohlaví z mužského na ženské. Hrozí jí až 12 let vězení. "Mohu potvrdit, že žena vydávající se za paní Svobodovou byla původně mužem. Pracujeme také s vyšetřovací verzí, že se jako konkrétní osoba mužského pohlaví dopouštěla trestné činnosti, pro kterou ji stíhá česká i slovenská policie," řekla ČTK mluvčí policejní protikorupční služby Jana Pinková.

Osoba pod jménem Svobodová údajně vedla jako předsedkyně a rozhodce Vnitrostátní a mezinárodní arbitráže ad hoc od loňského května do současnosti asi ve 400 případech rozhodčí řízení a vydávala rozhodčí nálezy. Byla si přitom prý vědoma, že mezi stranami sporu nebyla uzavřena smlouva, ve které by se tyto strany dohodly, že případné budoucí nebo již vzniklé spory bude řešit rozhodce. Obviněná prý za svou rozhodčí činnost inkasovala poplatky, a účastníkům řízení tak způsobila nebo se pokusila způsobit škodu nejméně pět milionů korun. "Z vyšetřovacího spisu vyplývá, že škoda způsobená výkonem rozhodčích nálezů by se měla pohybovat v řádu desítek milionů korun," řekla ČTK již minulý týden Pinková. "Chceme identifikovat konkrétní případy a případně zamezit průběhu dalších exekucí, které byly nařízeny na základě podivných rozhodčích nálezů," uvedl prezident exekutorské komory Juraj Podkonický.

Čeští fotbaloví reprezentanti do jednadvaceti let se v baráži o postup na mistrovství Evropy utkají s Německem. Rozhodl o tom čtvrteční los ve švýcarském Nyonu. Svěřenci kouče Ladislava Škorpila sehrají první zápas 12. listopadu na domácí půdě, odveta je na programu o čtyři dny později v Německu. Existuje však i varianta, že by se hrálo v termínech 11. a 15. listopadu. Termín dvojutkání bude definitivně určen po pátečním losu baráže kvalifikace mistrovství světa, v níž se představí i česká seniorská reprezentace. Zatím není jisté, kde čeští mladíci odehrají domácí zápas.

Čeští fotbalisté postoupili do baráže z druhého místa první kvalifikační skupiny za vítězným Nizozemskem, Německo, které koučuje bývalý reprezentant Dieter Eilts, vyhrálo šestou skupinu před Anglií a Polskem. V deseti zápasech ani jednou neprohrálo, třikrát ztratilo body za remízu.

Kouč Škorpil před losem tvrdil, že nemá pro baráž vysněného soupeře. Fakt, že se jeho tým utká s Německem, přijal s nadhledem. "Dobrý los to pro nás bude tehdy, když soupeře vyřadíme," uvedl Škorpil pro ČTK. "V baráži jsou už všechna mužstva kvalitní a záležet bude hlavně na momentální formě. A na mentální odolnosti. Z Německa máme respekt, ale určitě ne strach," dodal. Na německé straně po losu příliš velké nadšení nevládlo. "Češi budou zatraceně těžkým soupeřem. Abychom splnili svůj cíl, musíme hrát na úplné hranici našich možností. Výhodou by mohlo být, že končíme doma," citovala agentura SID kouče Eiltse, pod jehož vedením německá jednadvacítka ani v jednom ze dvanácti zápasů ještě neprohrála.

Evropský parlament zbavil ve čtvrtek poslanecké imunity bývalého ředitele televize Nova, europoslance Vladimíra Železného. V Česku tak může pokračovat jeho stíhání ve všech třech trestních kauzách, kvůli kterým české úřady o odnětí imunity žádaly. Český soud, státní zastupitelství ani policie nechtěly verdikt EP komentovat. Podle tohoto rozhodnutí nesmí být Železný před vynesením rozsudku zatčen ani vzat do vazby. Usnesení parlamentu bylo přijato aklamací. Poslanci hlasovali třikrát, ke každé kauze zvlášť. Pro byl pokaždé les rukou, hlasů proti a zdržení se hlasování několik desítek, vesměs v řadách klubu Nezávislí/Demokraté, do něhož Železný patří. Doporučení právního výboru EP odebrat imunitu podpořili všichni čeští europoslanci.

Železný je stíhán kvůli daňovým únikům a v dalších dvou kauzách, jež souvisejí s "převodem" televize Nova. Železný se při dvou vystoupeních před právním výborem Evropského parlamentu vydával za oběť politických manipulací.

Etický kodex politika, který ve čtvrtek představil novinářům komunistický senátor Vlastimil Balín, zavazuje politiky na všech úrovních plnit politický a volební program strany, za kterou byli zvoleni. Zabránit tak má "politickému turismu", uvedl senátor. Střet zájmu popisuje kodex jako přijímání výhod v souvislosti s výkonem mandátu nejen politikem, ale i jeho rodinou, příbuznými a blízkými osobami, a to i právnickými, s nimiž by vstoupil do obchodního styku. Politik rovněž nesmí vyžadovat a přijímat dary, úsluhy a laskavosti nebo jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit výkon jeho služby veřejnosti. Poslední z šesti článků kodexu rozvádí právo občanů kontrolovat všemi demokratickými prostředky, jak politikové vykonávají své mandáty.

Kodex má být podle Balína pouze doporučující a každý politik by se k němu měl na počátku kariéry deklaratorně přihlásit. Text kodexu současně předkládá k veřejné diskusi, která by neměla trvat déle než půl roku, uvedl senátor.

Loterijní společnost Sazka si nechala u Úřadu průmyslového vlastnictví patentovat způsob a zařízení na dobíjení kreditu do čipových karet přes síť sázkových terminálů. Systém se zatím využívá jen u mobilních telefonů. Sazka požádala o udělení patentu i na mezinárodní úrovni. ČTK to oznámil mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund. "Na základě uvedeného rozhodnutí mohou jiné subjekty používat tento způsob dobíjení pouze se souhlasem majitele patentu a licenční smlouvy," doplnil mluvčí.

Dobíjení kreditů na více než 7000 terminálech umožňuje Sazka pro všechny tři mobilní operátory působící v tuzemsku. Vedle dostupnosti patří k výhodám různé výše dobíjených částek, zaslání informace o dobití na jiný než dobíjený telefon nebo opakované použití tiketu. Celkový objem dobíjení by měl letos překročit deset miliard korun.

Systém přichází v úvahu všude tam, kde se používají čipové karty obsahující kredit k poskytování nějakých služeb, který se postupně vyčerpá. Zájem dosud ale měli jen mobilní operátoři. Terminály Sazky se nachází například na poštách, v trafikách, videopůjčovnách a cestovních kancelářích, na pumpách či ve velkoprodejnách potravin.

Houbaři, kteří se v těchto dnech vypraví do lesa, mohou počítat s poměrně slušným úlovkem. Nynější počasí houbám docela přeje, vedle podzimních druhů lze najít i některé hřibovité houby, zejména klouzky. ČTK to řekl jednatel České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha. "Houby rostou, není to příliš velké množství, ale ve srovnání s minulým týdnem je to lepší," uvedl mykolog. Lidem, kteří z lesa neradi odcházejí s prázdnou, doporučil například lesy na jih od Prahy.

Bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier byl ve čtvrtek v Londýně uveden do funkce ředitele a statutárního zástupce společnosti, která drží zlatou akcii britské tiskové a multimediální agentury Reuters a je pověřena chránit její nezávislost. "V březnu jsem byl schválen a dnes mne čeká první zasedání," řekl ČTK v Londýně Dienstbier, který je prvním Čechem, který kdy vykonával tuto funkci. Ředitelů, kteří jsou současně statutárními zástupci Reuters Founders Share Company Limited, je 15. Pravidla pro jejich jmenování stanoví, že mají být z různých částí světa. Předsedou je nyní Švéd Pehr Gyllenhammar, bývalý ředitel automobilky Volvo. Dalšími řediteli vedle Dienstbiera jsou bývalý dánský ministr zahraničí Uffe Ellemann Jensen, ředitel nadace spravující londýnské muzeum Somerset House sir Christopher Mallaby, bývalý velvyslanec Británie ve Francii a Německu, nebo konzervativní členka Sněmovny lordů baronka Noakesová.

Nový trestní zákon, který zpřísňuje některé tresty a zavádí nové trestné činy, čeká ve sněmovně klíčové hlasování. Poslanci ve čtvrtek dokončili debatu o novém kodexu a podali návrhy na změny ve vládní předloze. Znovu přitom otevřeli řadu citlivých témat. Přeli se například o definici eutanazie, počítačové kriminality a sebeobrany. Do hry se vrátil i návrh na snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Rozhodující hlasování čeká zákon v příštích týdnech.

Ministerstvo spravedlnosti vyšlo vstříc lidovcům, kteří žádali, aby z návrhu zmizel trestný čin napomáhání sebevraždě z lítosti. Podle KDU-ČSL by šlo o první krok k uzákonění eutanazie, protože nebyla jasně stanovena spodní hranice trestu. Lidovci ale ještě nemají úplně vyhráno. Poslanci totiž zatím nevyloučili, že budou o úpravě eutanazie v závěrečném čtení hlasovat samostatně.

Návrh snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti podal Radim Chytka (ODS). O jejím možném posunutí z 15 na 14 let se ve sněmovně hovořilo již několikrát, poslanci návrh ale nakonec nikdy nepodpořili. Jeho zastáncem je i ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Nový zákon, pro který vláda ve sněmovně hledá širokou podporu, ale zachovává 15 let.

Poslanec Vladimír Říha (KDU-ČSL) navrhl, aby zákon trestal jakékoliv užití nebo podání omamné a psychotropní látky dětem i mladistvým. Nelíbí se mu, že vládní návrh údajně považuje marihuanu za společensky méně nebezpečnou než jiné drogy.

Poslanci ODS Jiří Bílý a Jan Klas předloze vytkli, že údajně ztěžuje pozici napadeným lidem tím, že příliš úzce definuje, jak a kdy se mohou bránit. Vládní návrh je shovívavější k těm, kteří při obraně jednají v rozrušení, úleku nebo zmatku. Vyjmenovává také situace, kdy je sebeobrana na místě. Podle poslanců ODS se tím ale fakticky zužují možnosti obránců.

Nevoli občanských sdružení i některých poslanců vyvolal návrh trestat každého, kdo se nabourá do počítačového systému nebo analyzuje počítačové viry. Jeho kritici se obávali, že by mohl kriminalizovat práci vědců, kryptoanalytiků a bezpečnostních pracovníků, kteří se metodami a technikou ničím neliší od hackerů. Předkladatelé nakonec návrh upravili, aby předešli sporům ve sněmovně.

Zákon by nyní mohl být přijatelný i pro ODS. Na její návrh se snížila horní hranice u majetkových trestných činů z 12 na deset let. ODS na původním návrhu vadilo, že neodlišuje trestné činy proti životu a zdraví od majetkových přečinů. Zdeněk Jičínský (ČSSD) ale navrhl, aby se zákon vrátil k původním 12 letům. Definitivně se rozhodne až při závěrečném hlasování.