Zprávy | Z archivu rubriky

Je tragédie, že Bosna a Hercegovina musí být stále pod mezinárodní správou vedenou zvláštním zmocněncem a nespravuje si své záležitosti sama. Uvedl to prezident Václav Klaus v Záhřebu po rozhovoru s nynějším předsedou bosenského tříčlenného předsednictva Ivo Miro Jovičem. Oba se setkali v rámci summitu 16 evropských prezidentů. V čele země stojí vysoký představitel OSN a EU Brit Paddy Ashdown. Česká diplomacie nyní usiluje o to, aby ho nahradil diplomat Alexander Vondra, který by tak byl pověřen dohledem nad mírovým procesem v Bosně. "Samozřejmě jsme se o tom zmínili," řekl Klaus k rozhovoru s Jovičem. Svůj názor na spravování země mezinárodním společenstvím Klaus s Vondrou nespojuje. "To není... o konkrétní osobě do tohoto postu, ale je to o roli této instituce," dodal prezident.

Sjednocená Evropa by měla usilovat o rovnováhu mezi snahou o zisky a sociálními programy. Shodli se na tom v Záhřebu hlavy 16 evropských států a podnikatelé z některých velkých evropských společností. Jejich setkání se uskutečnilo v sobotu, na závěr summitu evropských prezidentů, kteří v chorvatské metropoli od čtvrtka debatovali o evropské integraci a rovněž o sociálních a ekonomických otázkách v EU. Českou republiku na summitu zastupoval Václav Klaus. Prezidenti rovněž apelovali na EU, aby neupouštěla od dalšího rozšiřování svých řad.

Prezident České lékařské komory (ČLK) David Rath, který je jedním z kandidátů na příštího ministra zdravotnictví, obhájil pozici ve vedení této stavovské organizace. Proti jeho odvolání bylo v pátek 151 delegátů sjezdu, pro odvolání 102, 20 se zdrželo. Rathovým odpůrcům se tak opakovaně nepodařilo zbavit ho funkce. Rath vede ČLK od roku 1998, do konce funkčního období mu zbývají dva roky. "Většinovou podporu kolegů mám a já jsem za to vděčný, protože si myslím, že dělám pro kvalitu a českou medicínu hodně," řekl Rath novinářům po hlasování. Své kolegy ve sjezdové diskusi vyzval k jednotě. "Musíme táhnout za jeden provaz. Pokud teď nebudeme ve svých požadavcích jednotni, prohráváme na dlouhou dobu," řekl.

Rathův tradiční kritik a bývalý mluvčí ČLK Jan Jelínek výsledky voleb nezpochybnil, upozornil ale na to, že se podle jeho názoru hlasovalo v rozporu s komorovými předpisy. Rathovým odpůrcům vadí, že chce vykonávat současně funkci prezidenta stavovské organizace i ministra zdravotnictví, pokud mu ji premiér Jiří Paroubek nabídne. Před pražským hotelem Pyramida, kde se sjezd konal, rozdávali letáky s nápisem "Pozor, probíhá derathizace!". Napadali zatahování ČLK do politiky. Spory o to, zda má Rath nadále stát v čele stavovské organizace, v níž je povinně 40.000 lékařů, jsou tradičním bodem programu několika posledních sjezdů.

Prezident České lékařské komory (ČLK) David Rath má vynikající šanci stát se ministrem zdravotnictví, řekl v sobotu ČTK premiér Jiří Paroubek na ústecké krajské konferenci ČSSD v Teplicích. Rath v pátek obhájil svou pozici ve vedení komory. "Je to určitě vynikající doporučení," řekl Paroubek. Rathovo prezidentství není podle něj na překážku. Ideální spojení funkcí by to ale v budoucnu nebylo, dodal. Mezi kandidáty na ministra zdravotnictví je kromě Ratha také dosavadní náměstek ministryně zdravotnictví Jiří Koskuba. "Nového ministra zdravotnictví bychom mohli znát ve čtvrtek," uvedl Paroubek. "Jak se pak pan premiér rozhodne, tak já zareaguji," řekl k výroku premiéra Rath. Stále ale podle něj platí, že rozhodnutí padne od premiéra v příštím týdnu. "Určitě to člověka vždycky potěší, že mi podstatná většina kolegů vyjádřila důvěru (na sjezdu), stojí za mnou a myslí si, že to nedělám špatně," řekl ČTK Rath. Na dotaz, zda si troufne sednout na "elektrické" křeslo, jak sám nazval ministerský post, řekl, že si myslí, že právě tím, že mu kolegové, členové ČLK, vyjádřili podporu, stouply o něco i jeho šance, aby byl úspěšným ministrem.

Před slovenskou verzí reformy zdravotnictví varoval v sobotu prezident Slovenské lékařské komory (SLK) Milan Dragula v odborné diskusi na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Označil ji za odstrašující příklad, jak se dělat nemá. "Nepřišli jsme vás vyděsit, ani poučovat, ale přednést fakta, která povedou k vašemu rozhodování," řekl českým lékařům. Výdaje obyvatel na zdraví stoupají podle Draguly na Slovensku nejrychleji na světě. Spoluúčast stoupla za pět let na dvojnásobek, nyní činí 23 procent a představuje 16 miliard korun, do tří let překročí 30 procent. V Česku se pohybuje kolem deseti procent a týká se hlavně doplatků na léky a zubní péče. "Poplatky pacientů přinesly slovenskému zdravotnictví za rok miliardu korun, to je směšná suma vůči peripetiím lékařů, kterým zůstane z těchto poplatků jen malá část," řekl Dragula. Podle něj reforma ve slovenském provedení dopadla nepříznivě na pacienty i lékaře.

Česká republika brzy koupí dalších 600.000 balení léku Tamiflu proti ptačí chřipce. ČTK to v sobotu řekl místopředseda vlády Zdeněk Škromach pověřený vedením ministerstva zdravotnictví. Podle něj by se dohoda měla podepsat co možná nejdříve. "Zájemců o tyto léky je mnoho," dodal. Nákup léku bude stát zhruba 600 milionů korun a peníze by se měly najít v rozpočtové rezervě. Účinnost léku však zpochybnil britský vědecký týdeník Nature. Otázku ochrany před ptačí chřipkou probíral Škromach společně s premiérem Jiřím Paroubkem a náměstkem ministerstva zdravotnictví a možným kandidátem na funkci ministra Jiřím Koskubou při pravidelné schůzce sociálnědemokratických ministrů v Kramářově vile.

Česká vláda zatím na rozdíl o rumunské, polské nebo nizozemské neuvažuje o tom, že by zemědělcům jako opatření proti možnému šíření nákazy ptačí chřipky nařídila chovat drůbež v uzavřených prostorách. Rumunští a polští představitelé takové nařízení vydali kvůli tomu, aby se drůbež nemohla dostat do kontaktu se stěhovavými ptáky. "O ničem podobném rozhodně neuvažujeme, panika není na místě," řekl v sobotu ČTK premiér Jiří Paroubek v Teplicích. Ministr zemědělství Petr Zgarba svolal na úterý mimořádné jednání Ústřední nákazové komise, která se má zabývat opatřeními a koordinací postupu při možném ohrožení území Česka ptačí chřipkou. Komise má zhodnotit dosavadní opatření a projednat návrh na posílení prevence a na monitoring území.

Další dodávku vakcíny proti chřipce očekává distributorská společnost zhruba za dva týdny, všechny zájemce ale nebude moci uspokojit. ČTK to v sobotu řekl generální ředitel společnosti Alliance UniChem CZ Jan Rohrbacher po setkání s lékárníky a představiteli České lékárnické komory v Praze. "Další dodávku očekáváme zhruba za dva týdny, ale už víme dneska dopředu, že zcela nepokryje absolutně potřeby lékáren a našich pacientů," uvedl Rohrbacher. Problém je podle něj v tom, že výrobci nepředpokládali takovýto průběh a informace o ptačí chřipce tomu daly nový rozměr. Jedním z důvodů nedostatku vakcíny je podle prezidenta lékárnické komory Lubomíra Chudoby "zbytečná panika, která vypukla v rámci celé republiky". Sháňka po vakcíně začala po doporučení Evropské komise, aby státy EU očkovaly rizikové skupiny proti chřipce v souvislosti s možností výskytu ptačí chřipky. Chudoba ČTK řekl, že ministerstvo zdravotnictví mělo už dříve situaci lidem objasnit.

Premiér Jiří Paroubek v sobotu na ústecké krajské konferenci ČSSD v Teplicích ČTK řekl, že zprávy kolem šíření ptačí chřipky bere trošku s rezervou. "Po tom týdnu už mě to připadá, že je to všechno přehnané," uvedl s tím, že za zprávami mohou stát farmaceutické firmy. Pověřil náměstka ministra zdravotnictví Jiřího Koskubu a hlavního hygienika Michaela Víta, aby v pondělí ráno veřejně zprávy uvedli na pravou míru.

Lékárníci označují za neúnosné to, aby jim zdravotní pojišťovny poskytovaly platby za léky se sedmdesátidenním zpožděním. Doufají, že se situace rychle zlepší mimo jiné zavedením limitů na léky v nemocnicích, což slibuje premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Jinak prý hrozí krach stovkám lékáren především na venkově a v malých městech, oznámili po svém sobotním jednání v Praze. Lékárny podle vyjádření jejich majitelů nejsou schopné zaplatit včas za dodané léky již více než čtyři miliardy korun. Dluh stále roste a letos byl příčinou uzavření již 22 lékáren a výdejen léků, uvádějí lékárníci. Česká lékárnická komora už delší dobu navrhuje, aby se dalšímu zadlužování pojišťoven zabránilo mimo jiné důslednou kontrolou nad výdaji za léky při jejich předepisování a eliminací nadbytečných a nevhodných kombinací léčiv. Doporučuje také zvýšit spoluúčast pacientů na financování zdravotní péče, řekl ČTK prezident komory Lubomír Chudoba.

Premiér Jiří Paroubek již zná rozhodnutí bezpartijního vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna, zda povede pražské sociální demokraty do voleb. "Jeho rozhodnutí znám, oznámíme jej však až v pondělí v 09:00 na tiskové konference," řekl v sobotu ČTK Paroubek v Teplicích na ústecké krajské konferenci ČSSD. Jahn nezvedal mobilní telefon. Paroubek se nevyjádřil k tomu, zda by Jahn v případě odmítnutí kandidovat odstoupil z funkce vicepremiéra. Zdroj z vicepremiérovy blízkosti v pátek ČTK řekl, že Jahn by mohl oznámit své rozhodnutí v neděli nebo v pondělí ráno. Uvedl také, že je už takřka na 100 procent rozhodnut sociální demokraty odmítnout. Připustil ale, že jim jiskřička naděje ještě zbývá. Vicepremiér Jahn váhá s přijetím funkce volebního lídra proto, že se obává přílišného odklonu ČSSD doleva. Vadí mu koketování ČSSD s komunisty.

Lídrem jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do Poslanecké sněmovny se stal současný ministr životního prostředí Libor Ambrozek. V sobotních nominačních volbách porazil až ve druhém kole ministra dopravy Milana Šimonovského, který bude na druhém místě kandidátky. V prvním kole dostali oba kandidáti po 65 hlasech, opakování pak skončilo 71 ku 62 hlasům ve prospěch vítěze. Jihomoravští lidovci jsou s 9500 členy největší krajskou organizací v zemi. Ve volbách v roce 2006 chtějí zvýšit svůj počet mandátů ve sněmovně z nynějších tří na pět. "Nepočítám, že je to jen věcí lídra, ale ten cíl pěti mandátů je reálný," řekl ČTK Ambrozek.