Zprávy | Z archivu rubriky

Příčinou k hádce mezi sociálními a občanskými demokraty, k níž došlo toto úterý ve sněmovně, se stal vládní návrh zákona o snížení daní. Sociální demokraté totiž navrhli zákon zařadit na říjnovou schůzi tak, aby byl projednán do konce roku a mohl platit od 1. ledna 2006. ODS ale rozšíření programu schůze zablokovala. ČSSD bude proto chtít zákon projednat zřejmě na mimořádné schůzi. S návrhem na její svolání přišel předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Úřadující předseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka uvedl, že ODS se obstrukcemi snaží zabránit tomu, aby byly sníženy daně. Občanští demokraté se podle něj chovají v rozporu se svým volebním programem. Ministr připomněl, že zákon snižuje daně čtyřem milionům lidí a ušetří jim dohromady 14 miliard korun. "Jediným motivem ODS je škodit. Nic jiného, fakta jsou jasná," prohlásil v emotivně laděném projevu Sobotka. Občanský demokrat Michal Doktor ale prohlásil, že je to právě ČSSD, která vybrala oproti roku 2004 z kapes daňových poplatníků 66 miliard korun navíc. Sociální demokraty pak obvinil z tmářství, podlostí a lží. Prohlásil také, že ČSSD přejala v posledních dvou měsících část konceptu ODS právě ohledně snižování daní. Kritizoval také, že ČSSD chce přednostně projednat jen své daňové návrhy. Vládní zákon o snížení daní z příjmů počítá s tím, že lidem s příjmy do 30.000 korun měsíčně budou od počátku příštího roku sníženy daně. Jejich roční úspora by se mohla pohybovat kolem 3000 až 4000 korun. ODS kritizovala předlohu již v prvém čtení 16. srpna. Návrh podle poslanců nejsilnější opoziční strany bere lidem motivaci k práci.

Český astrofyzik Jiří Grygar se zúčastní v Argentině slavnostního otevření mezinárodní observatoře pro výzkum extrémního energetického kosmického záření. Observatoř, která bude otevřena ve dnech 10. až 12. listopadu v argentinském městečku Malargue v provincii Mendoza, nese název Pierre Auger Observatory podle francouzského objevitele tohoto záření. Inauguraci budou přítomni vědci a technici a představitelé veřejného života všech šestnácti zemí, které se podílejí na výstavbě a vědeckém provozu observatoře. Ta je postupně uváděna do chodu modulovým způsobem od ledna 2004 a bude kompletní koncem roku 2006. Jižní observatoř má mít 1600 detekčních stanic postavených ve vzdálenosti 1,5 kilometru od sebe na ploše 3000 kilometrů čtverečních. Pokrýt tak velkou plochu je nutné proto, že částice s vysokou energií dopadají na Zemi jen zřídka. Jejich pozorování umožní dalších 24 stanic, ve kterých se použijí fluorescenční teleskopy. A právě u nich se uplatnila česká technologie, protože polovina jejich zrcadel pochází z českých dílen. V české delegaci je vedle Jiřího Grygara například předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Walter Bartoš, ředitel Odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji ministerstva školství Petr Křenek, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd Karel Jungwirth a český velvyslanec v Argentině František Padělek.

Policie obvinila podnikatele Radovana Krejčíře za další trestnou činnost. Nejnovější obvinění souvisí s padělanými bankovkami, které policie našla při červnových prohlídkách Krejčířových kanceláří. Obviněn byl nově také bývalý šéf energetické společnosti Čepro Martin Pechan a pět lidí z Krejčířova okolí, které policie zadržela toto úterý. Podle vyšetřovatele Krejčířova případu proběhlo zatýkání na celém území České republiky. Mluvčí protikorupční policie Jana Pinková uvedla, že zadržení jsou podezřelí z účasti na zločinném spolčení. Padělky peněz našla policie v pražské kanceláři dvou Krejčířových firem - DKR Invest Praha a Corimex. Původně se domnívala, že jde o miliardy. Česká národní banka však koncem září potvrdila, že mezi penězi byly pravé bankovky jen v hodnotě přes 9,5 milionu korun. Zbytek nalezených bankovek byly podle dostupných informací napodobeniny českých a švýcarských peněz. Peníze byly v balících vždy tak, že navrchu a vespod byly pravé bankovky a uprostřed padělky. Kauza, v níž je Krejčíř stíhán za podvod a přípravu vraždy celníka, souvisí se sporem Čepra a Tukového průmyslu o pohledávku ve výši 2,8 miliardy korun. Spolu s ním je v této kauze obviněn také bývalý šéf Čepra Pechan. Pechan je navíc déle než rok s dalšími lidmi stíhán právě kvůli téměř třímiliardovému celnímu dluhu, Krejčíř v jiné kauze čelí obvinění za půlmiliardový celní únik.

V areálu Jaderné elektrárny Temelín v úterý začalo jednání o kolaudaci prvního bloku elektrárny. Zřejmě až do čtvrtka se bude kolaudovat mimo jiné budova reaktorem, strojovna a systémy řízení. Pokud příslušný stavební úřad kolaudaci schválí, získá elektrárna oficiální povolení k provozu prvního bloku. Nyní ČEZ připravuje žádost i pro druhý blok, který byl spuštěn v roce 2003. Kolaudaci chce stihnout ještě letos. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře vyžaduje uvádění do provozu a kolaudace tak složitého zařízení hodně času. "Je potřeba si uvědomit, že kolaudováno bude více než sto objektů," řekl Nebesář. Podle atomového zákona ale ukončila elektrárna zkušební provoz loni na podzim, když dostala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení přejít na plný režim. Dokument povoluje Temelínu provoz na deset let od spuštění štěpné reakce. To u prvního bloku znamená do roku 2010 a u druhého do roku 2012. Poté bude muset elektrárna získat nové povolení.

Tomáš Berdych se stal po Tomáši Zíbovi a Jiřím Novákovi třetím českým tenistou, který na turnaji Masters v Madrid ztroskotal v prvním kole. V úterním utkání sice Berdych v úvodním setu deklasoval Oliviera Rochuse z Belgie 6:1, druhou sadu ale ztratil ve zkrácené hře poměrem 6:8 a v rozhodujícím setu prohrál 3:6. Ve hře tak zůstal už jen Radek Štěpánek, který má coby desátý nasazený na úvod volný los. Ve druhém kole turnaje, na němž se hraje o podíly z celkové dotace 2.082.500 eur, se Štěpánek utká s Britem Timem Henmanem.

V úterý se v Praze sešla stovka anarchistů, kteří zde protestovali proti konferenci Dny Evropské unie a USA. Vadilo jim, že na konferenci mají vystoupit například velitel invazí do Afghánistánu a Iráku generál Tommy Franks, bývalý newyorský starosta Rudolph Giuliani a bývalý ministr spravedlnosti USA John Ashcroft. "Váleční zločinci, táhněte z Prahy," volal jeden z organizátorů. Americké a evropské politiky, kteří se konference účastní, spojovali anarchisté s porušováním lidských práv, zločiny proti lidskosti a agresivními válečnými konflikty. Na Palackého náměstí bylo i několik desítek uniformovaných a neuniformovaných policistů. Prováděli běžné kontroly, jestli není někdo celostátně hledán. Anarchisté se sešli v takzvaném pražském Hyde Parku na Palackého náměstí, kde se od 17. listopadu loňského roku mohou konat veřejná shromáždění bez toho, aby byla ohlášena magistrátu. Po projevu se vydali na pochod, v Gorazdově ulici je ale zastavil policejní kordon. Kolem čtyř desítek demonstrantů se poté v malých skupinkách přesunulo po Masarykově nábřeží před budovu Žofína, kde se konference koná. Na ostrov ale anarchisty kordon policistů nevpustil. Demonstrace po 18:00 skončila. Policisté nezaznamenali vážnější problémy.

Jamné nad Orlicí je jednou z mála obcí, které zachovávají tradiční posvícenské obřady, včetně obchůzky a honění kohouta. "Zvyk honění, nebo stínání kohouta už ve většině obcí zanikl. Na Ústeckoorlicku jej zachovávají maximálně ve dvou obcích," řekl Radim Urbánek z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Průvod masek se obcí vydá po pětileté přestávce poslední říjnovou sobotu. "Tradice staročeského posvícení u nás vlastně nikdy nezanikla, i když doby, kdy se průvod vydával mezi chalupy každoročně, jsou pryč. V 80. letech chodil v Jamném posvícenský průvod jednou za dva roky, nyní jsme se rozhodli pro pětiletý cyklus. Lidé, kteří v obchůzkách účinkují, mají spoustu práce," řekl starosta Jamného Josef Černohous. Posvícenské veselí začíná v sobotu ráno. Do vsi se vydají cikánky "žebrající" něco pro své hladové děti, potulní muzikanti a další podivné postavy. Odpoledne projde obcí průvod masek, vedený kurýrem na koni a mládencem, který nese na dřevci na soud Martina kohouta. Masky během průvodu tropí různé neplechy. Holiči například polapí některého z přihlížejících pánů, namydlí jej pěnou z ušlehaných vaječných bílků s cukrem a pak je oholí půlmetru dlouhou dřevěnou břitvou. Průvod ukončí soud s Martinem kohoutem. Za hříchy, naschvály a sarkasmy, které působil řádným a ctihodným občanům, nad ním soudce vynesen rozsudek trestu smrti "ucepováním" a následuje honička, při níž musí dívka se zavázanýma očima cepem kohouta trefit. "V minulosti kohout končíval na talíři muzikantů, dnes se nezabíjí, ale vrací se ke svému majiteli," dodal Černohouz.

Zdravotní pojišťovny se dohodly s premiérem Jiřím Paroubkem na opatřeních, která mají vést v příštím roce k úsporám a postupnému snížení více než desetimiliardového dluhu zdravotního pojištění. Částku, jaká bude v příštím roce na zdravotnictví vydána, ani plánovanou výši úspor však premiér neupřesnil. Podle dosavadních jednání by neměla vydání zdravotních pojišťoven za péči v roce 2006 překročit letošních 172 miliard. Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková uvedla, že výdaje na léky vzrostou příští rok o dvě procenta méně, než se původně plánovalo, tedy jen o deset procent. Hlavní úspory by se měly najít v úhradách za poskytnutou péči a za léky a také v úpravách sítě zdravotnických zařízení. Prezident České lékařské komory a horký kandidát na místo ministra zdravotnictví David Rath upřesnil, že dohoda počítá s navýšením příjmů zdravotnických zařízení o 2,2 procenta, aby měly pokryté vyšší náklady spojené s mzdovým nárůstem a inflací. O sporných platech lékařů se na úterním setkání Paroubka se zdravotními pojišťovnami nejednalo. Vypuštění tohoto bodu ocenila ředitelka VZP Musílková. Pojišťovny již dříve varovaly, že seznam výkonů upravující cenu lékařské práce v navržené podobě by vedl k ohrožení péče o pacienty. Pokud by totiž lékaři dostávali za práci více, omezili by výkony a odkládali by péči, aby nepřekročili stanovené limity. Dohoda bude oficiálně podepsána ve středu a předána velké tripartitě, která ji projedná 25. října.

Přibližně od poloviny 90. let v České republice již nestoupá úmrtnost na rakovinu. Onkologové dospěli k tomuto závěru na základě údajů, které již nepracují jen s absolutními počty nemocných a umírajících jako dříve, ale zohledňují i prodlužující se lidský věk. Zpracovali přitom více než 1,2 milionu případů za posledních 27 let. Podle onkologů dlouhodobé trendy ukazují, že takzvaně věkově standardizovaná úmrtnost po roce 1995 v ČR u žádné z nejčastějších onkologických onemocnění nestoupá, někde dokonce mírně klesá. Lékaři si nejvíce cení poklesu úmrtnosti na zhoubné nádory prsu, prostaty, či maligní melanom a zejména žaludku. Trend si vysvětlují jednak dokonalejší medicínou, ale také včasnější diagnózou. Celkový počet každoročně hlášených nových onemocnění rakovinou však stále roste. Za pět let stoupl zhruba o desetinu. Loni bylo v ČR hlášeno 64.000 zhoubných nádorů. Informace o počtu onkologicky nemocných v České republice a srovnání se zahraničím jsou nyní zájemcům k dispozici na internetové adrese www.cba.muni.cz/svod. Onkologové chtěli na stránkách zveřejnit i počty léčených a strukturu léčebné péče na jednotlivých pracovištích ČR. Tomu se však brání ministerstvo zdravotnictví i některá onkolická pracoviště.

Doplatek 1,645 miliardy korun za koupi majoritního podílu v petrochemické skupině Unipetrol uhradí polská firma PKN Orlen v první dekádě listopadu. Potvrdil to ředitel pro investice PKN Orlen Cezary Smorszczewski. Celkem tak český stát za prodej Unipetrolu získá 14,695 miliardy korun. Podle vedení PKN Orlen by se spolupráce s Unipetrolem měla projevit růstem hrubého provozního zisku českého holdingu do konce roku 2008 nejméně o 138 milionů eur (v přepočtu přes čtyři miliardy Kč). Šéf PKN Orlen Igor Chalupec poznamenal, že jde o minimální nárůst. Další potenciál růstu podle něj ještě není vyčíslen. Loni skupina Unipetrol zvýšila podle mezinárodních standardů čistý zisk na 3,69 miliardy po předloňském výsledku 78,6 milionu Kč. Tržby stouply o čtvrtinu na 86,25 miliardy Kč. Chalupec také uvedl, že společnosti Agrofert předložil návrh ohledně prodeje podílů v některých dceřiných firmách Unipetrolu, Agrofert na něj ale zatím nereagoval. Polský koncern hodlá prodat podíly za tržních podmínek, dříve dohodnutá cena odpovídá prý jen třetině hodnoty firem. Polská firma nevylučuje, že bude jednat i s dalšími společnostmi. Agrofert má zájem o koupi podílu ve společnostech Agrobohemie, Aliachem, Chemopetrol, Kaučuk a Paramo. Agrofert již vyzval Orlen k zaplacení pokuty kvůli neplnění smlouvy. Polská firma pokutu odmítá. Kvůli neplnění smlouvy ze strany PKN Orlen zvažuje Agrofert i mezinárodní arbitráž.