Zprávy | Z archivu rubriky

Policie obvinila podnikatele Radovana Krejčíře za další trestnou činnost. Nejnovější obvinění souvisí s padělanými bankovkami, které policie našla při červnových prohlídkách Krejčířových kanceláří. Obviněn byl nově také bývalý šéf energetické společnosti Čepro Martin Pechan a pět lidí z Krejčířova okolí, které policie zadržela toto úterý. Podle vyšetřovatele Krejčířova případu proběhlo zatýkání na celém území České republiky. Mluvčí protikorupční policie Jana Pinková uvedla, že zadržení jsou podezřelí z účasti na zločinném spolčení. Padělky peněz našla policie v pražské kanceláři dvou Krejčířových firem - DKR Invest Praha a Corimex. Původně se domnívala, že jde o miliardy. Česká národní banka však koncem září potvrdila, že mezi penězi byly pravé bankovky jen v hodnotě přes 9,5 milionu korun. Zbytek nalezených bankovek byly podle dostupných informací napodobeniny českých a švýcarských peněz. Peníze byly v balících vždy tak, že navrchu a vespod byly pravé bankovky a uprostřed padělky. Kauza, v níž je Krejčíř stíhán za podvod a přípravu vraždy celníka, souvisí se sporem Čepra a Tukového průmyslu o pohledávku ve výši 2,8 miliardy korun. Spolu s ním je v této kauze obviněn také bývalý šéf Čepra Pechan. Pechan je navíc déle než rok s dalšími lidmi stíhán právě kvůli téměř třímiliardovému celnímu dluhu, Krejčíř v jiné kauze čelí obvinění za půlmiliardový celní únik.

Policie začala vyslýchat svědky v případu vraždy střihače televize Nova Michala Velíška, za kterou je stíhán David Lubina. Zpovídá lidi, kteří se 13. září pohybovali poblíž místa činu v parku na Karlově náměstí v centru Prahy. Podle Lubinova obhájce Martina Korbaře z výpovědí vyplynulo, že nešlo o žádnou popravu, jak se někdy uvádí. Podle prvních informací měl Lubina na Velíška střílet i poté, co už ležel zraněný na zemi. Očití svědci na policii ale vypověděli, že oba výstřely padly rychle za sebou a ještě před tím, než Velíšek padl na zem. Obhajoba od počátku tvrdí, že Lubina se tehdy Velíška lekl a jednal zkratkovitě. Velíška prý zabít nechtěl. Jednatřicetiletý recidivista Lubina podle policie obtěžoval na Karlově náměstí mladou ženu a ohrožoval ji pistolí. Dvaatřicetiletý Velíšek si toho všiml, a když se ženy zastal, útočník po něm několikrát bez varování vystřelil. Otec roční dcery útok nepřežil. Lubina po vraždě zmizel. Policie ho po třítýdenním pátrání zadržela poblíž stanice metra Černý Most v Praze 9. Předtím se ukrýval v lesích na okraji Prahy, kde si vybudoval podzemní skrýš. Teď čelí Lubina obvinění z vraždy, vydírání a maření výkonu úředního rozhodnutí. Je ve vazbě a hrozí mu až výjimečný trest vězení. Obvinění Lubiny policie opírá o jeho doznání a analýzu DNA. Přitěžuje mu motiv. Podle policie chtěl vraždou Velíška zakrýt jiný trestný čin, vydírání, z něhož byl rovněž obviněn. Lubina si ve vězení už dříve odpykal 8,5 roku.

Zdravotní pojišťovny se dohodly s premiérem Jiřím Paroubkem na opatřeních, která mají vést v příštím roce k úsporám a postupnému snížení více než desetimiliardového dluhu zdravotního pojištění. Částku, jaká bude v příštím roce na zdravotnictví vydána, ani plánovanou výši úspor však premiér neupřesnil. Podle dosavadních jednání by neměla vydání zdravotních pojišťoven za péči v roce 2006 překročit letošních 172 miliard. Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková uvedla, že výdaje na léky vzrostou příští rok o dvě procenta méně, než se původně plánovalo, tedy jen o deset procent. Hlavní úspory by se měly najít v úhradách za poskytnutou péči a za léky a také v úpravách sítě zdravotnických zařízení. Prezident České lékařské komory a horký kandidát na místo ministra zdravotnictví David Rath upřesnil, že dohoda počítá s navýšením příjmů zdravotnických zařízení o 2,2 procenta, aby měly pokryté vyšší náklady spojené s mzdovým nárůstem a inflací. O sporných platech lékařů se na úterním setkání Paroubka se zdravotními pojišťovnami nejednalo. Vypuštění tohoto bodu ocenila ředitelka VZP Musílková. Pojišťovny již dříve varovaly, že seznam výkonů upravující cenu lékařské práce v navržené podobě by vedl k ohrožení péče o pacienty. Pokud by totiž lékaři dostávali za práci více, omezili by výkony a odkládali by péči, aby nepřekročili stanovené limity. Dohoda bude oficiálně podepsána ve středu a předána velké tripartitě, která ji projedná 25. října.

Příčinou k hádce mezi sociálními a občanskými demokraty, k níž došlo toto úterý ve sněmovně, se stal vládní návrh zákona o snížení daní. Sociální demokraté totiž navrhli zákon zařadit na říjnovou schůzi tak, aby byl projednán do konce roku a mohl platit od 1. ledna 2006. ODS ale rozšíření programu schůze zablokovala. ČSSD bude proto chtít zákon projednat zřejmě na mimořádné schůzi. S návrhem na její svolání přišel předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Úřadující předseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka uvedl, že ODS se obstrukcemi snaží zabránit tomu, aby byly sníženy daně. Občanští demokraté se podle něj chovají v rozporu se svým volebním programem. Ministr připomněl, že zákon snižuje daně čtyřem milionům lidí a ušetří jim dohromady 14 miliard korun. "Jediným motivem ODS je škodit. Nic jiného, fakta jsou jasná," prohlásil v emotivně laděném projevu Sobotka. Občanský demokrat Michal Doktor ale prohlásil, že je to právě ČSSD, která vybrala oproti roku 2004 z kapes daňových poplatníků 66 miliard korun navíc. Sociální demokraty pak obvinil z tmářství, podlostí a lží. Prohlásil také, že ČSSD přejala v posledních dvou měsících část konceptu ODS právě ohledně snižování daní. Kritizoval také, že ČSSD chce přednostně projednat jen své daňové návrhy. Vládní zákon o snížení daní z příjmů počítá s tím, že lidem s příjmy do 30.000 korun měsíčně budou od počátku příštího roku sníženy daně. Jejich roční úspora by se mohla pohybovat kolem 3000 až 4000 korun. ODS kritizovala předlohu již v prvém čtení 16. srpna. Návrh podle poslanců nejsilnější opoziční strany bere lidem motivaci k práci.

Bývalý český prezident Václav Havel je čtvrtým nejvlivnějším intelektuálem světa. Toto místo obsadil v žebříčku sta osobností, které do výběru zařadily prestižní britský časopis Prospect a americký Foreign Policy. První místo zaujal americký lingvista Noam Chomsky, který proslul kontroverzní knihou o pozadí a příčinách teroristických útoků proti New Yorku a Washingtonu z roku 2001. Na druhé a třetí pozici se umístili italský spisovatel a sémiotik Umberto Eco a Brit Richard Dawkins. Intelektuální oblíbence vybíralo 22.000 lidí pocházejících především ze Spojených států a Velké Británie.

V úterý se v Praze sešla stovka anarchistů, kteří zde protestovali proti konferenci Dny Evropské unie a USA. Vadilo jim, že na konferenci mají vystoupit například velitel invazí do Afghánistánu a Iráku generál Tommy Franks, bývalý newyorský starosta Rudolph Giuliani a bývalý ministr spravedlnosti USA John Ashcroft. "Váleční zločinci, táhněte z Prahy," volal jeden z organizátorů. Americké a evropské politiky, kteří se konference účastní, spojovali anarchisté s porušováním lidských práv, zločiny proti lidskosti a agresivními válečnými konflikty. Na Palackého náměstí bylo i několik desítek uniformovaných a neuniformovaných policistů. Prováděli běžné kontroly, jestli není někdo celostátně hledán. Anarchisté se sešli v takzvaném pražském Hyde Parku na Palackého náměstí, kde se od 17. listopadu loňského roku mohou konat veřejná shromáždění bez toho, aby byla ohlášena magistrátu. Po projevu se vydali na pochod, v Gorazdově ulici je ale zastavil policejní kordon. Kolem čtyř desítek demonstrantů se poté v malých skupinkách přesunulo po Masarykově nábřeží před budovu Žofína, kde se konference koná. Na ostrov ale anarchisty kordon policistů nevpustil. Demonstrace po 18:00 skončila. Policisté nezaznamenali vážnější problémy.

Po stopách bratrů Mašínových se chce vydat pětice aktivistů. Z Hory svaté Kateřiny v Krušných horách vyrazí 21. října přes státní hranici do Berlína stejně jako před 52 lety pětičlenná odbojová skupina. Do německého hlavního města by měli dorazit 31. října. "Naším putováním chceme české veřejnosti připomenout, že za celých patnáct let nebyla nová demokracie schopna tyto hrdiny ocenit ani státním vyznamenáním, ani uznáním," uvedl jeden z putujících Ondřej Karas. Podle něj se odbojová skupina bratrů Mašínových "jako jedna z mála rozhodla aktivně vystoupit proti totalitnímu režimu". Pořadatelé nechtějí opomíjet fakt, že při útěku skupiny zahynuli lidé. Tvrdí ale, že to bylo až na jeden případ v boji a že mrtví byli spjati s totalitními režimy v tehdejším Československu či východním Německu. Dále připomněli popravu nejen dvou členů pětice, ale i věznění a tresty pro příbuzné odbojářů. Krajanské České a slovenské sdružení v Kanadě udělilo letos bratrům Mašínovým a dalším čtyřem odbojářům Masarykovu cenu. V ČR byli Mašínovi na státní vyznamenání několikrát navrženi, naposled letos Senátem.

Doplatek 1,645 miliardy korun za koupi majoritního podílu v petrochemické skupině Unipetrol uhradí polská firma PKN Orlen v první dekádě listopadu. Potvrdil to ředitel pro investice PKN Orlen Cezary Smorszczewski. Celkem tak český stát za prodej Unipetrolu získá 14,695 miliardy korun. Podle vedení PKN Orlen by se spolupráce s Unipetrolem měla projevit růstem hrubého provozního zisku českého holdingu do konce roku 2008 nejméně o 138 milionů eur (v přepočtu přes čtyři miliardy Kč). Šéf PKN Orlen Igor Chalupec poznamenal, že jde o minimální nárůst. Další potenciál růstu podle něj ještě není vyčíslen. Loni skupina Unipetrol zvýšila podle mezinárodních standardů čistý zisk na 3,69 miliardy po předloňském výsledku 78,6 milionu Kč. Tržby stouply o čtvrtinu na 86,25 miliardy Kč. Chalupec také uvedl, že společnosti Agrofert předložil návrh ohledně prodeje podílů v některých dceřiných firmách Unipetrolu, Agrofert na něj ale zatím nereagoval. Polský koncern hodlá prodat podíly za tržních podmínek, dříve dohodnutá cena odpovídá prý jen třetině hodnoty firem. Polská firma nevylučuje, že bude jednat i s dalšími společnostmi. Agrofert má zájem o koupi podílu ve společnostech Agrobohemie, Aliachem, Chemopetrol, Kaučuk a Paramo. Agrofert již vyzval Orlen k zaplacení pokuty kvůli neplnění smlouvy. Polská firma pokutu odmítá. Kvůli neplnění smlouvy ze strany PKN Orlen zvažuje Agrofert i mezinárodní arbitráž.

V areálu Jaderné elektrárny Temelín v úterý začalo jednání o kolaudaci prvního bloku elektrárny. Zřejmě až do čtvrtka se bude kolaudovat mimo jiné budova reaktorem, strojovna a systémy řízení. Pokud příslušný stavební úřad kolaudaci schválí, získá elektrárna oficiální povolení k provozu prvního bloku. Nyní ČEZ připravuje žádost i pro druhý blok, který byl spuštěn v roce 2003. Kolaudaci chce stihnout ještě letos. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře vyžaduje uvádění do provozu a kolaudace tak složitého zařízení hodně času. "Je potřeba si uvědomit, že kolaudováno bude více než sto objektů," řekl Nebesář. Podle atomového zákona ale ukončila elektrárna zkušební provoz loni na podzim, když dostala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení přejít na plný režim. Dokument povoluje Temelínu provoz na deset let od spuštění štěpné reakce. To u prvního bloku znamená do roku 2010 a u druhého do roku 2012. Poté bude muset elektrárna získat nové povolení.

Živelné protesty španělských dopravců pokračují. Podle informací tuzemského sdružení Česmad Bohemia stávkující řidiči násilně zadrželi na světelné křižovatce v Pamploně kamion českého dopravce a poškodili mu pneumatiky. Česmad proto podle svého mluvčího Martina Felixe vyzývá všechny řidiče kamionů směřujících do Španělska, aby dbali zvýšené opatrnosti a informovali se o aktuální dopravní a bezpečnostní situaci u místních policejních orgánů. Před možnými incidenty varovalo i české ministerstvo zahraničních věcí. Řidiči kamionů v celém Španělsku v pondělí vstoupili do časově neomezené stávky. Protestují proti vysokým cenám nafty i konkurenci z nových členských zemí EU, zejména z Polska a ČR. Během předchozích regionálních protestů stávkující napadali kamiony řidičů, kteří se stávky neúčastnili. Národní policie a Civilní garda musely poskytovat kamionům doprovod. Aktuální informace o situaci mají být na webové stránce španělského sdružení autodopravců www.cetm.es.