Zprávy | Z archivu rubriky

Česká celní správa zintenzívnila v rámci prevence před zavlečením ptačí chřipky kontrolní činnost na mezinárodních letištích i mimo ně. Celníci v mobilních skupinách pracují na celém území Česka a při kontrolách se nyní daleko více zaměřují na veterinární zboží, produkty živočišného původu a přesuny chovaných zvířat. Jak uvedl mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták, mobilní skupiny podle něj intenzivně fungují od vstupu do EU, celní správa totiž od té doby nestojí na hranicích.

Česká republika zřejmě výrazně zpřísní preventivní kroky, potvrdí-li se člověku nebezpečný virus ptačí chřipky H5N1 v Řecku. Další postup by řešila ústřední nákazová komise. Zatím v tuzemsku platí stejné zákazy dovozu drůbeže, ptáků a dalších rizikových komodit ze zemí s výskytem choroby, jako v ostatních členských státech EU. Veterináři dále provádějí kontroly a laboratorní vyšetření importovaných ptáků ze třetích zemí, u kterých hrozí riziko možného přenosu po kontaktu s původcem onemocnění. Rozšiřuje se monitoring drůbeže i volně žijících ptáků, a Státní veterinární správa vydala také chovatelům doporučení k ochraně chovů.

Maďarsko vyvinulo novou vakcínu proti ptačí chřipce. První testy byly úspěšné. Krev lidí, kteří byli očkováni touto vakcínou, začala produkovat protilátku. Oznámil maďarský ministr zdravotnictví po zasedání vlády. Dodal, že se zatím jedná o předběžné výsledky a testy léku pokračují.

Šetření a dalších 6,7 miliardy korun od státu nad vybrané pojistné by mělo v roce 2006 přispět ke snížení dluhu zdravotního pojišťění. Díky těmto penězům by měly pojišťovny zkrátit dobu placení po lhůtě splatnosti o deset dnů a nemocnicím a lékařům hradit péči dřív. Částka má dorovnat inflaci a růst mezd. Zahrnuje i vyšší pojistné, které by měl stát platit za důchodce, nezaměstnané či studenty. Vyplývá to z dohody, kterou s premiérem Jiřím Paroubkem uzavřely pojišťovny a ministerstvo. Pojišťovny by měly v příštím roce vybrat na pojistném 173 miliard korun. Pokud se jejich výdaje podle dohody nezvýší, vyplatí 172 miliard. Dluh pojištění překročil letos deset miliard korun a do konce roku se ještě zvýší. Dohodnuté kroky mají v roce 2006 finanční situaci ustálit a trend zvrátit.

Ke snížení dluhu má pomoci i šetření a menší plýtvání. Výdaje na léky by tak měly být o dvě procenta nižší než letos. Pojišťovny by v příštím roce navíc měly uzavřít nebo obnovit smlouvu jen s těmi nemocnicemi a ambulancemi, které splní nároky na kvalitu a v základní zdravotnické síti nebudou nadbytečné. Nerozšíří a neuzavřou smlouvy s novými nákladnými laboratořemi či specializovanými pracovišti.

Pokles výdajů na léky by provázela drastická opatření, jejichž následky by pravděpodobně pocítili pacienti. Novinářům to řekl vedoucí farmakologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Švihovec. Příští rok by výdaje na léky měly být o dvě procenta nižší než letos. Další odborník na lékovou politiku Michal Prokeš ze společnosti Infopharm v rozhovoru pro ČTK upozornil na to, že jde o pouhé přání, které půjde ale jen těžko realizovat. Vedle limitů stanovujících, kolik smí lékaři za léky utratit, by stát měl podporovat i účelné předepisování levnějších přípravků. Navrhované radikální snížení výdajů by také podle expertů mělo provázet zvýšení spoluúčasti určitých skupin pacientů, míní odborníci. Radikální omezení předepisování drahých léčiv by také mohlo v určitých případech prodloužit dobu léčení a v důsledku zvýšit výdaje v jiných částech zdravotní péče.

Předsedou sněmovní vyšetřovací komise k Unipetrolu se dnes stal komunistický poslanec Pavel Hojda, který tak porazil kandidáta ODS Martina Římana. V tajných volbách získal Hojda 105 ze 178 hlasů. Římana podpořilo 49 poslanců. Komise začne vyšetřovat možná již tento týden. Vyslechnout by měla všechny hlavní aktéry kauzy Unipetrol, kterou provázejí podezření z korupce. Hojda novinářům řekl, že první, koho by rád před komisí viděl, je polský lobbista Jacek Spyra, bývalý šéf kabinetu předsedy vlády Zdeněk Doležel a někdejší premiér Stanislav Gross (ČSSD). Informace chce získat také od polského Sejmu, který se privatizací Unipetrolu zabýval v souvislosti s vyšetřováním polského chemického koncernu PKN Orlen. Spekulace o tom, že ho do čela komise zvolili sociální demokraté proto, aby se kauza "zametla pod koberec," Hojda důrazně odmítl. Komunisté se podle něj privatizace neúčastnili, a nemají proto co skrývat. "Jediný zájem, který máme, je, aby se objektivně vyšetřilo, co se stalo. Padni, komu padni," řekl. Komise jedná veřejně, a bude proto obtížné s ní manipulovat, dodal. Komise má objasnit roli vlády a privátních subjektů v restrukturalizaci a privatizaci chemického průmyslu. Z jejího zadání ale vyplývá, že se bude soustředit především na okolnosti vzniku a privatizace Unipetrolu.

Deficit veřejných financí by letos mohl být pod třemi procenty hrubého domácího produktu. ČTK to dnes řekl premiér Jiří Paroubek. Hospodaření státu by tak mohlo být výrazně lepší, než vláda původně předpokládala. Očekávalo se totiž, že veřejné finance skončí se schodkem 4,8 procenta HDP. Důvodem je nejspíš zejména výrazně lepší hospodaření státního rozpočtu, který se dosud drží v přebytku. V září skončil s nejvyšším přebytkem v historii ČR ve výši 25,8 miliardy korun. Snižování deficitu je podmínkou pro zavedení eura.

Sociální demokraté a komunisté dnes ve sněmovně společně prosadili vládní návrh zákoníku práce v prvním kole parlamentního projednávání. Nyní ho tedy začnou projednávat výbory a dolní komora o něm rozhodne za několik měsíců. Zákoník vyvolává spory v koalici. Lidovci, ale i další kritici vládní předlohy tvrdí, že obsahuje protiústavní pasáže. Kritici míní, že nový zákoník dává odborům příliš velké pravomoci, není dost liberální, a ve svém důsledku tak zaměstnance a nezaměstnané poškodí.

Premiér Jiří Paroubek se chystá v nejbližší době setkat s americkým velvyslancem Williamem Cabanissem a pohovořit s ním mimo jiné i o vízech pro Čechy. Paroubka vízová povinnost trápí a nechápe ji. Česká vláda dlouhodobě usiluje o zrušení amerických víz, Američané ale dávají najevo, že to teď není na pořadu dne. Američané pro cesty do ČR víza nepotřebují. Jako možný okamžik zařazení České republiky do amerického bezvízového programu opatrně označují někteří čeští diplomaté rok 2007. Za dva roky by se totiž ČR mohla stát součástí takzvaného schengenského systému, který pro cestování po EU ruší vnitřní hranice. V Praze americké velvyslanectví a česká vláda zřídily společnou komisi, která měla zatím přispět alespoň ke zmírnění náročnosti získávání víz. Podle ministra zahraničí Cyrila Svoboda ale komise nic nevyřešila.

Odpovědnost Evropy a Spojených států za zlepšování situace v méně rozvinutých částech světa je zcela zásadní, míní český premiér Jiří Paroubek. Bylo by však podle něj špatné, pokud by se euroatlantické závazky omezovaly jen na vojenskou oblast. To by bylo to nejhorší řešení, řekl Paroubek na čtvrtém ročníku konference Dny Evropské unie a USA. Doplnil, že hlavní zbraní USA a EU musí být vzdělání, demokracie, solidarita. I když je podle něj individualismus "motorem pokroku", varoval před jeho extrémní formou. Konference Dny Evropské unie a USA, která začala v úterý na pražském Žofíně, se koná již počtvrté. Účastní se jí osobnosti české i zahraniční politiky, mezi jinými například velitel invazí do Afghánistánu a Iráku generál Tommy Franks, bývalý newyorský starosta Rudolph Giuliani, bývalý ministr spravedlnosti USA John Ashcroft či bývalý britský konzervativní premiér John Major.

Živnostníci by mohli mít při podnikání výrazně jednodušší administrativu již v letošním roce. Ministerstvo financí pro druhé čtení novely zákona o dani z příjmů ve sněmovně předložilo návrh, který by živnostníkům umožnil uplatnit vyšší tzv. výdajové paušály již za zdaňovací období roku 2005, informoval mluvčí MF Marek Zeman. Podle původního návrhu měly vyšší paušály platit za zdaňovací období roku 2006. Zatímco při normálním placení daní si podnikatelé musejí schovávat všechny doklady a složitě si vypočítávat daně, při využití paušálů stačí pro výpočet daně celkové příjmy a výdaje. Podnikatelé si odečtou určité procento výdajů a ze zbylé části si vypočtou daň. Dřívější zvýšení výdajových paušálů podnikatelé přivítali. "Pomůže to především drobným živnostníkům, mnoha z nich ubude administrativa spojená s vedením účetnictví," řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Při vraždách manželského páru nedaleko Nedvědice na Brněnsku a podnikatele v lese na Kladensku se patrně střílelo ze stejné zbraně. Svědčí o tom předběžná balistická expertiza, sdělila mluvčí středočeské policie. Šéf kriminalistů z Brna-venkova Zdeněk Křetínský potvrdil, že vraždy u Nedvědice a na Kladensku jsou si svým provedením v některých okolnostech podobné, tyto shodné prvky ale nechtěl komentovat. Policie má k dispozici i přibližný popis možného pachatele. Starší manželé u Brna se minulý čtvrtek ráno vydali do lesa pro dřevo na topení. Zastřeleni byli na lesní cestě. Lidé z Nedvědice se shodují v tom, že manželský pár byl zcela bezproblémový. Soukromý elektrikář a stolní tenista byl zastřelen v neděli. Sebevraždu vyšetřovatel vyloučil.

Uprchlý miliardář Radovan Krejčíř je podle policie hlavou zločinného spolčení v takzvaných kauzách Čepro a Celník, které se týkají téměř třímiliardového celního dluhu při obchodování s ropnými produkty. Kromě uprchlého podnikatele viní policie z účasti na zločinném spolčení ještě bývalého obchodního ředitele státem ovládané energetické společnosti Čepro Martina Pechana, kterého obvinila před čtyřmi měsíci. Pechan je stíhán na svobodě. V úterý policie nově obvinila dalších pět lidí. Čtyři z nich jsou v cele, policie navrhne vazbu, řekla Jana Pinková z protikorupční služby.

Krejčíře a dalších pět lidí policie v úterý obvinila také z podvodu, z padělání a pozměňování peněz a z poškozování cizích práv. Vyšetřovatel případu Jiří Novák potvrdil, že část stíhání přímo souvisí s padělky peněz, které policie našla před čtyřmi měsíci při prohlídce Krejčířovy pražské kanceláře. Druhá část obvinění se vztahuje k pohledávkám Čepra za tři miliardy korun, jejichž okolnostmi se policie začala zabývat loni v listopadu. Čepro tehdy podalo trestní oznámení na dva své pracovníky a zaměstnance pošty, které měli Čepru doručovat zásilky. Firma tvrdí, že nedostala obsílky k soudu, a soud tak bez její přítomnosti rozhodl o zaplacení pohledávky. Čepru poté hrozila exekuce, která již ale byla zřejmě zažehnána.