Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovna požaduje, aby vláda začala řešit situaci s převody družstevních bytů do osobního vlastnictví. Problémy mají členové zkrachovalých družstev, kteří si byty nemohou do osobního vlastnictví převést, a nemají tak jistotu, že jim zůstanou. Poslanci schválili návrh, který předložil poslanec KSČM František Beneš. Zákony podle něj nectí právo družstevníků na převod bytů do osobního vlastnictví, na které mají právo od roku 1992. Družstevní byty podle něj nemají být do konkurzní podstaty zahrnuty. Sněmovna na jeho popud rovněž po vládě žádá, aby do konce roku předložila návrh zákona o neziskových bytových společnostech. Problémy s převodem bytů do vlastnictví má například bytové družstvo Kavčí skála, které zkrachovalo v roce 1998. Asi 400 vlastníkům hrozí, že kvůli mnohamilionovým dluhům, za které údajně může bývalé vedení, o bydlení přijdou. Správce konkurzní podstaty ale tvrdí, že družstevníci o problémech družstva věděli a byty si chtěli převést do vlastnictví, aby se vyhnuli následkům konkurzu. Podobné problémy má i bytové družstvo Hutmanka či stavební společnost H-System. Kvůli nedokonalé legislativě již členové těchto družstev několikrát demonstrovali. O situaci zkrachovalých bytových družstvech poslance informoval ministr spravedlnosti Pavel Němec. Není mimo jiné spokojen s délkou konkurzních řízení, které mnohdy trvají i déle než sedm let.

Po nedávném odvozu 14 kilogramů vysoce obohaceného jaderného paliva ze školního reaktoru ČVUT se uskutečnil v Česku další utajený transport štěpného materiálu. Stejné množství již méně nebezpečného paliva dovezla jaderná fakulta z Ruska v rámci americko-ruského programu na snižování hrozby zneužití jaderných materiálů. Ve čtvrtek to sdělilo vedení jaderné fakulty ČVUT. Univerzita místo vráceného materiálu s podílem uranu 36 procent za peníze amerického ministerstva energetiky dostala nové palivo s obohacením izotopu uranu 235 pod 20 procent. Původní materiál se vrátil do Ruska, odkud ho univerzita před lety získala. Stejně jako v případě transportu z 27. září, kterým putovaly tři kontejnery paliva do Ruska, provázely i zásilku opačným směrem přísná bezpečnostní opatření. Výměna paliva je v souladu s trendem snižování podílu štěpných materiálů ve výzkumných reaktorech. Dalším důvodem aktivity USA je zamezení možnému uniku jaderného paliva z vědeckých pracovišť. Štěpný materiál by mohl být zneužit teroristy k výrobě jaderných nebo takzvaných špinavých bomb. Program, který v roce 2004 vyhlásil americký prezident George Bush, je zaměřen na výzkumné reaktory hlavně proto, že vědecké a školní instituce, které je vlastní, většinou nemají dost peněz na vybudování dostatečné ochrany. Odvoz paliva již Američané dojednali také v Srbsku a Černé Hoře, Rumunsku, Bulharsku, Libyi, Uzbekistánu a Lotyšsku. Celkově již transportovaly 122 kilogramů jaderného paliva.

Obvodní soud pro Prahu 9 uvalil vazbu na čtyři spoluobviněné uprchlého miliardáře Radovana Krejčíře. V cele skončili Ivan Hricik a Aleš Zagora, kteří se starali o Krejčířovy firmy v Česku, Tomáš Pavlíček, který prý s Krejčířem chodil na vysokou školu, a Aleš Kohoutek. U tří z nich soud shledal všechny vazební důvody, tedy obavu z útěku, z pokračování v trestné činnosti a z ovlivňování svědků, u jednoho má obavy z útěku a z ovlivňování svědků. Všichni obvinění si proti vzetí do vazby podali stížnost, kterou se nyní bude zabývat pražský městský soud. Krejčíř je již od června stíhán s bývalým obchodním ředitelem státní energetické společnosti Čepro Martinem Pechanem za přípravu podvodu a účast na zločinném spolčení. Podle policie se pokusili na státu vylákat komplikovaným podvodem dvě miliardy korun. Krejčíř, který v červnu policii utekl při domovní prohlídce, je nyní i s rodinou na Seychelských ostrovech, kde má občanství. Jeho vydání českým úřadům je nejisté. Pechan je stíhán na svobodě. Pátou stíhanou je zřejmě zaměstnankyně Čepra Ivana Skopcová, která měla ve firmě na starosti doručené zásilky. Podle policie několikrát skryla obsílky od soudu, který řešil spor mezi Čeprem a Tukovým průmyslem o třímiliardový celní dluh. V Čepru o jednání soudu nikdo nevěděl a proto k němu nikdo nechodil. Soud rozhodl v neprospěch Čepra a podniku hrozila exekuce, která však již zřejmě byla zažehnána. Skopcovou policie ji po obvinění propustila a bude ji stíhat na svobodě.