Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Jiří Paroubek hodlá po jednání s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou začátkem příštího týdne oznámit cílový rok, kdy chce být Česko připraveno na přijetí eura. Úterní informace ministerstva financí, že Česko by do eurozóny mělo vstoupit v roce 2010, tedy o rok později, než se předpokládalo, označil za předčasné. "Předpokládám, že to učiním s definitivní platností já jako premiér po jednání s guvernérem České národní banky, které se uskuteční 5. září," řekl ČTK premiér. Připustil ovšem, že termín, s nímž počítá úřad Bohuslava Sobotky, nakonec bude platit. "Nepopírám, že to tak může být, ale všechno má svůj pořádek a není na úřednících ministerstva financí, aby se k těmto věcech vyjadřovali. Je to věc vlády a centrální banky," zdůraznil ministerský předseda. Až po debatě s guvernérem a dalšími členy bankovní rady ČNB hodlá sdělit pravděpodobný cílový rok pro přijetí společné evropské měny. "My nastavíme určitý mechanismus a můžeme už s největší pravděpodobností říci, jak to bude," dodal Paroubek. Na podzim pak má se závaznou platností rozhodnout celá vláda.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec už vybral jména možných nástupců na místo nejvyššího státního zástupce. Němec navrhuje odvolání dosavadní nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna se hovoří zhruba o pěti kandidátech. Všichni tito oslovení adepti prý souhlasili s tím, aby o jejich nominaci ministr jednal s koaličními partnery. Termín schůzky zástupců všech vládních stran však stále není znám. "Těch kandidátů je kolem pěti, nemohu je však jmenovat. Nejdříve chce o nich pan ministr jednat, stejně tak o odvolání paní Benešové," podotkl Dimun.

Víc času na rodinu a celkové zvolnění si plánuje ministryně školství Petra Buzková. Potvrdila, že již nechce kandidovat do sněmovny, a odejde tedy příští rok z vrcholné politiky. "Chci žít normální život," řekla novinářům a dodala, že sepisovat politické paměti se nechystá. V čele ministerstva školství by ale chtěla do voleb zůstat a pomoci ještě například s reformou financování vysokých škol či zaváděním nových maturit. Zcela nevyloučila, že v budoucnu, "za několik let", se zkusí do vrcholné politiky vrátit. "Rozhodně nemám nic naplánované," uvedla. O svých dalších plánech řekla jen tolik, že pokud nějaké má, nechá si je zatím pro sebe. Spekulace o tom, že míří do funkce personálního ředitele Škody Auto, označila za nesmysl. Odejít z vysoké politiky chtěla prý už dávno, mimo jiné kvůli tomu, že jí čím dál víc vadila publicita s politikou spojená. Na dotazy novinářů odmítla názory, podle nichž odchází kvůli poklesu své popularity či kvůli Paroubkově snaze postavit do čela pražské kandidátky ČSSD vicepremiéra a nestraníka Martina Jahna. "Žádný bezprostřední impulz (k odchodu) nebyl," uvedla a mezi "miliony důvodů" odchodu zmínila i ty zdravotní. "Asi před dvěma lety jsem měla obrovské zdravotní potíže, které vyplývaly hlavně z přepracovanosti a ze stresu," řekla.

Člen Ústředního výkonného výboru ČSSD Marian Kuš, který je veden v seznamech komunistické Státní bezpečnosti (StB), zřejmě odstoupí ze svých stranických funkcí. Kuš to naznačil v telefonickém rozhovoru s předsedou moravskoslezských sociálních demokratů Petrem Víchou. Kuše k odchodu z funkcí vyzval před několika dny právě moravskoslezský výbor ČSSD. "Volal mi a krátce mi sdělil, že velmi vážně uvažuje, že z těch funkcí rezignuje," uvedl Vícha. Kuš je členem krajského zastupitelstva, ústředního výkonného výboru strany a členem krajského výkonného výboru, kde mu však v říjnu mandát končí. "Tam to zřejmě doběhne, šlo nám o ty funkce dlouhodobější," uvedl Vícha. Doplnil, že v případě, že by byl Kuš očištěn, nemůže se do svých funkcí, které jsou volené, vrátit zpět.

Policie už Kuše podle ČT obvinila z poškozování cizích práv, kterého se měl dopustit tím, že vlastní straně předložil falešné lustrační osvědčení. Stanovy strany navíc u svých členů vylučují působení v StB. "My jsme se k tomu měli vyjadřovat předtím pro policii, jestli se cítíme poškozeni nebo nejsme poškozeni, a to se těžko vyčísluje. Samozřejmě mediálně nás celá ta záležitost poškozuje," uvedl Vícha. Domnívá se ale, že v tomto případě nebude nikdo usvědčen, protože poškození strany je obtížné prokázat. "Samotné obvinění, dokud není záležitost policií uzavřená, nikdy neznamená nic, tady se musí ctít presumce neviny," míní Vícha. Kuše tedy zřejmě v nejbližší době vyloučení ze strany nečeká, podle Víchy je totiž ve straně odpor k vylučování. "Teď budeme rádi, když se vzdá svých funkcí a posečká se až do doby rozhodnutí," uvedl Vícha.

Vítěze soutěže na dodavatele systému elektronického mýtného by řídící výbor mohl vládě doporučit v říjnu. Pokud vše půjde dobře a nikdo z účastníků se neodvolá, pak by koncem listopadu mohl stát s budoucím dodavatelem podepsat smlouvu, řekl ministr dopravy Milan Šimonovský. V současnosti probíhá výběrové řízení. Soutěžní podmínky si vyzvedlo 102 uchazečů, kteří mohou své nabídky podat do 16. září. Obálky bude řídící výbor soutěže otevírat 19. září. Do 30 dnů by v optimálním případě mohlo ministerstvo dopravy vybrat uchazeče a doporučit ho vládě, vysvětlil Šimonovský.

Předpokládaný objem zakázky činí 11 miliard korun. Z toho pět miliard představují odhadované náklady na vybudování systému a dalších šest miliard stát podle předběžného odhadu zaplatí za služby. Podle zadávacího řízení se předpokládá, že vítěz soutěže bude systém pro stát zajišťovat až do roku 2017.

O výši tarifů chce ministerstvo jednat s dopravci. Poplatky mají být nižší než v Rakousku, kde se v průměru platí 22 eurocentů (necelých sedm Kč) za kilometr. Cena by však byla vyšší než v Německu, kde kilometr stojí 12 eurocentů. Platit mají nákladní vozidla nad 12 tun, a to od roku 2007 v první fázi na 970 km českých dálnic. Později se má zpoplatnění rozšířit také na vybrané tahy první třídy. Po roce 2008, kdy by měla začít platit nová směrnice EU a umožnit zpoplatnění celé sítě silnic, by ČR rozšířilo mýtné také na další silnice 2. a 3. třídy, aby tak zamezilo objíždění zpoplatněných úseků, řekl ministr.

Ministerstvo dopravy chce do roku 2010 rozšířit celou dálnici D1 mezi Prahou a Brnem na šest pruhů. Rozšíření dálnice má stát 30 až 40 miliard korun. Začít stavět by se mohlo v roce 2007. V současnosti se připravuje rozšíření dálnice D1 na šest pruhů okolo Brna, kde již křížení D1 a D2 kapacitně nepostačuje. Úsek kolem Brna má stát deset miliard a ministr dopravy Milan Šimonovský se dohodl s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou na financování prostřednictvím úvěru od Evropské investiční banky. Zbývajících asi 160 kilometrů dálnice, která má nyní čtyři pruhy, by se stavebně rozdělilo na pět akcí, jež by se měly financovat pomocí využití veřejných a soukromých zdrojů. V současnosti je D1 rozšířena na šest pruhů z Prahy do Mirošovic. Rozšíření D1 by nemělo z územního hlediska nic bránit, stavět se totiž bude v ochranném pásmu dálnice. Problematické bude řešení spíše technicky, například v místech, kde jsou mosty nebo protihlukové stěny.

Ministerstvo financí odmítá požadavek resortu kultury na 30 milionů na opravu požárem poničeného hradu Pernštejn. S tímto nárokem půjde ve středu na schůzi vlády ministr kultury Vítězslav Jandák, jehož předchůdce návrh na příspěvek připravil. Ministerstvo financí ale už teď nesouhlasí a chce, aby kultura našla pro tento účel rezervy ve svém rozpočtu. Vyplývá to z předkládací zprávy k příslušnému bodu programu jednání vlády. Ministerstvo financí podle ní nesouhlasí s poskytnutím peněz a za jedinou možnost řešení považuje "přehodnocení priorit" výdajů ministerstva. Ministerstvo kultury to před schůzí vlády nechce komentovat. "Návrh předkládáme a k názoru ministerstva financí se zatím nebudeme vyjadřovat," řekla ČTK mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová.

Hrad Pernštejn je národní kulturní památkou. V plamenech skončila z dosud nejasných příčin v polovině dubna čtvrtá brána hradu Pernštejn s přilehlou sýpkou. V ní měli památkáři depozitář, v němž shořely desítky historických předmětů. Škody se odhadují na přibližně 50 milionů korun. Za čtyři miliony korun již sýpka získala provizorní střechu. Nyní objekt čeká celková rekonstrukce včetně efektivní protipožární ochrany, která bude stát asi 45 milionů korun. Práce patrně začnou za rok. V objektu po úpravách vznikne další hradní expozice. Na obnově hradu se bude podílet i Jihomoravský kraj s částkou 6,6 milionu korun.

Ke Dnům evropského dědictví, které jsou v České republice stanoveny na 9. až 18. září, se zatím přihlásilo přes tisíc správců památek a organizátorů doprovodných akcí. Už o nadcházejícím víkendu se uskuteční v Chrudimi národní zahájení Dnů evropského dědictví. Předtím, v pátek 2. září, bude navíc metropole České republiky poprvé dějištěm letošního Evropského zahájení projektu pro celý kontinent.

Sdružení historických měst a sídel Čech, Moravy a Slezska předpokládá, že se v nadcházejících dnech počet památek ohlašujících zpřístupnění v rámci Dnů evropského dědictví ještě zvýší a dokonce mírně přesáhne loňský rekord. Tradičně nejde jen o oficiálně prohlášené kulturní památky, ale i o desítky soukromých a veřejných budov, které nebývají přístupny veřejnosti vůbec, nebo pouze příležitostně a částečně.

Ministerstvo kultury připravilo nový program, který by měl pečovat o takzvaný národní kulturní poklad. Tím myslí movité kulturní dědictví, které spravují státní instituce jako Národní muzeum, Národní knihovna a podobně. Materiál konstatuje, že rozpočet ministerstva na financování programu nestačí. Finanční požadavky programu vyčíslilo ministerstvo na léta 2007 až 2014 na 17,7 miliardy korun.

Na obnovu a rozvoj muzeí, galerií, památkových ústavů, knihoven i divadel šlo v posledních deseti letech od státu kolem 5,5 miliardy korun. Ministr kultury Vítězslav Jandák, který by měl materiál připravený jeho úředníky vládě předkládat, investice státu do památek nezná. Stále však opakuje, že zařídí, aby jich bylo více.

Evropa je ohrožena terorismem, míru hrozby však zatím nezná. Uvedl to ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Neznáme míru ohrožení a nevíme, jak mu dlouhodobě čelit," prohlásil ministr. Podle něj je však důležité, že si Evropané začali nebezpečí uvědomovat. Před loňskými útoky v Madridu a před červencovou sérií výbuchů v londýnské veřejné dopravě považovali Evropané terorismus hlavně za problém Spojených států, upozornil Svoboda. "Snažili se namluvit sami sobě, že jde o jev, který si Spojené státy svým chováním ve světě samy přivodily," uvedl. Tento přístup podle něj vedl k nebezpečnému odklonu od euroamerického spojenectví. Ministr soudí, že k efektivnímu boji s terorismem bude zapotřebí najít novou rovnováhu mezi svobodou a bezpečností. Nelze se podle něj opírat o pravidla, která vznikla v době, kdy svět byl ohrožen jinými typy konfliktů než dnes.

Česká republika přijala protiteroristická opatření po útocích na New York a Washington v září 2001. K jejich posílení přistoupila loni v březnu, kdy extremisté vyhodili do vzduchu vlak na madridském nádraží. Naposledy se opatření zpřísňovala po sérii výbuchů v londýnském metru a na turistických místech v Egyptě. Zvýšila se ostraha zahraničních zastupitelství, metra, dopravních uzlů či civilních letišť.