Zprávy | Z archivu rubriky


První kniha o nejmladší dceři Tomáše Garrigua Masaryka Olze se nyní dostává na knihkupecké pulty. O jejím životě se v Česku mnoho neví - do exilu odjela se svým otcem v roce 1914, do vlasti se krátce vrátila po vyhlášení samostatného státu, ale příští rok opět odjela. Knihu V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou vydává nakladatelství Akropolis u příležitosti státního svátku 28. října. ČTK to řekl nakladatel Jiří Tomáš. Knihu napsala Libuše Paukertová-Leharová, vnučka Františka Udržala, prvorepublikového předsedy vlády a dlouholetého ministra národní obrany. S Olgou Masarykovou-Revilliodovou byla až do konce jejího života v písemném styku, ve Švýcarsku, Francii a ve Velké Británii se s přítelkyní své matky setkala i osobně.

Olga Masaryková (1891 až 1978) znovu odešla z Československa v roce 1919 a zanedlouho se ve Švýcarsku vdala za ženevského lékaře Henri Revillioda. Na počátku druhé světové války, kdy Švýcarsku a zejména Ženevě hrozilo obsazení nacistickým Německem, odjela i se svými syny Herbertem a Leonardem do Velké Británie. Odtud se již ani jeden z nich nevrátil; Leonard se jako pilot britského královského letectva zřítil 16. srpna 1944 při hlídkovém letu nad Skotskem, Herbert zemřel 13. února 1945, když se jako člen záchranářské čety, zasahující při náletech, nakazil infekční chorobou, jíž nakonec podlehl. Po válce Olga Masaryková Československo ještě několikrát krátce navštívila, po smrti svého bratra Jana však již do rodné země nikdy nezavítala.

Pod známým poutním kostelem ve Křtinách na Blanensku byla v neděli otevřena ojedinělá kostnice. Zajímavá není kosterními pozůstatky stovek lidí, ale malovanými lebkami, které podle legend mohou patřit 12 českým pánům sťatým na Staroměstském náměstí v Praze po bitvě na Bílé hoře. "O prohlídku kostnice je již nyní velký zájem," řekl ČTK křtinský kněz Tomáš Prnka. Zdůraznil, že expozice je vytvořena tak, aby příchozí neděsila, ale přiměla k zamyšlení nad životem.

V kostnici jsou kostry objevené v únoru 1991 v kobce pod chrámem. Uprostřed nich je vitrína s lebkami, na nichž jsou uhlem vytvořeny vavřínové věnce a napsáno písmeno T. Jsou to jediné malované lebky, které se v Čechách a na Moravě našly. Záhadu křtinských malovaných lebek se snažili v minulosti rozluštit mnozí odborníci. Podle nich může mít velké písmeno T, které mají na čele, několik významů. Může například jít o symbol řádu svatého Františka či Antonína. "T může vyjadřovat také písmeno tau, které je posledním ve starokananské abecedě. Ve starozákonní knize Ezechiel se hovoří o tom, že kdo bude označen písmenem T, bude zachráněn," poznamenal Prnka. Podle něj se již smysl kreseb nepodaří zjistit. Nezodpovězena patrně zůstane i otázka, komu lebky patřily. Podle vědců nelze zavrhnout ani teorii, že jde o část ze skupiny 27 českých pánů popravených po bitvě na Bílé hoře. Z historické literatury vyplývá, že 12 z nich bylo sťato čtyřmi meči. Lebky pak byly pro výstrahu pověšeny v koši na Mostecké věži. Později se podle legend mohly dostat do Křtin.

Krypta nalezená pod křtinským kostelem ukrývala ostatky asi tisíce lidí. Pravděpodobně jde o pozůstatky ze hřbitova, který byl u kostela zrušen v 18. století. Kostnice bude otevřena vždy o svátcích a také v době letní turistické sezony.